Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492064/bmid_dvur-stribrnych-plamenu-9V4-492064.jpg
4
1600
1600
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 4. díl
Čtvrtý díl bestsellerové série Dvůr trnů a růží Nesta Archeron se marně snaží zapomenout na hrůzy války a vydobýt si své místo mezi vznešenými vílami. Na Nočním dvoře navíc stále potkává Cassiana, který ji přivádí k zuřivosti… a zároveň ji nebezpečně přitahuje. Mezitím zrádné lidské královny ohrožují křehký mír a jejich plány zhatí možná jen to, že se Nesta s Cassianem postaví své temné minulosti. Oba se budou muset utkat s démony všeho druhu, aby našli přijetí – a uzdravení – v náruči toho druhého.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
CooBoo
Originální název:
A Court of Silver Flames, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha Stříbrných plamenů nás vrátí zpět do kouzelného světa víl a na Noční dvůr. Jen je rozdíl v tom, že zde jsou hlavní hrdinové Nesta a Cassian.
Musím přiznat, že postava Nesty mi už od samotného začátku série neuvěřitelně lezla na nervy. Jak už jsem ale psala u předchozí série, spisovatelka má neuvěřitelný talent znechutit vám kladnou postavu a ze zaporáka udělat hrdinu. Na tom v podstatě staví své příběhy a moc mě to baví.
Prvních cca 300 stran se nic zásadního neděje a příběh má rychlý spád až poslední kapitoly. Pokud jste ale milovník knih od Maas, tak vám to rozhodně vadit nebude a budete hltat každou stránku. Spisovatelka to prostě umí. Vztah Nesty a Cassiana dávkuje postupně a pomalu - napětím nemůžete ani dýchat.
Některé postavy, jako třeba Morrigan, Azriel, Elain, Lucien nebo Eris by si zasloužily víc propracovat. Myslím a doufám, že se jim bude autorka věnovat v dalším díle. Něco mi říká, že se určitě ještě i objeví Tamlin. Nemůžu se dočkat pokračování!
Jak byla série Dvorů moje nejoblíbenější, tak při tomto díle trochu klesla, což mě samozřejmě neodradí ale od dílů budoucích. Kdybych vyškrtala všechny ty rádoby porno scény, pak by z knihy zůstalo sotva 300 stran. Jakože první tři díly to bylo jemné a teď Maas vyrostla, tak se odvázala nebo co? Přišlo mi to nějak moc drsné a k této sérii se mi to nehodilo (a to jsem četla sérii Bratrstvo černé dýky, které je v sexu ještě drsnější). Prostě tady se mi to porno paní Maasové nehodilo a nelíbilo. Všichni byli milí a najednou jsou to drsňáci a žijí sexem.
Bavily mě scény, kde se řešilo a hledalo kvůli Kotlíku (nebud vypisovat spoiler), ale zdlouhavé nikam se neposunující čtení trochu unavovalo. Proto tedy své oblíbené spisovatelce a oblíbené sérii beru dvě hvězdy dolů.
K Massové se nebudu dlouho vyjadřovat, protože ona je pro mě prostě královna fantasy. Opět skvěle vykreslené postavy, napínavý děj, spousta scén, kdy jsem měla motýly v břiše i mravenčení po těle, napětí, romantika i drsné prostředí dvora. To vše v knize najdete. Navíc Cassian v hlavní roli... to prostě chceš.
OBROVSKÉ DOPORUČENÍ!
Spousta komentářů a recenzí mě odrazovala od čtení této knihy, ač se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších sérií vůbec (vždyť jej mám vytetovanou i na ruce! :-D). Nestu jsem si ze všech tří sester v prvních třech dílech oblíbila nejméně, proto jsem nejspíš s přečtením knihy tak váhala.
A byla to chyba.
Ano. Příběh se chvílemi neskutečně táhl, ale co si budeme povídat... Sarah Maas opět předvedla dechberoucí dílo, které se teprve rozjíždí. Rozhodně se těším na to, jak bude série pokračovat, jak se bude vyvíjet příběh našich dalších oblíbenců (Elain, Lucien, Az, Mor,...)
Nesta prostě potřebovala těch 700 stránek. Od začátku knihy jsem s ní nesympatizovala, bylo mi líto Casse. Ale po přečtení poslední kapitoly se mi objevily slzy v očích, protože to, čeho se vzdala a to, co dokázala... To bylo něco. Rozhodně knihu neodkládejte jen proto, že Nestu moc nemusíte. Můžu Vám říct, že si její příběh zamilujete úplně stejně, jako jste si zamilovali příběh Feyre a Rhyse (a ano, i těch se tu dočkáte).
Uf ..dvě třetiny knihy byly strašně zdlouhavé a hrozně těžce se mi četly .. chemie mezi Nestou a Cassianem byla nucená a vůbec jsem jim nevěřila a nebavila jsem se při "jakože romantických" scénách, které působily docela na sílu. Ta snaha Autorky změnit Nestinu povahu brrrrrr ona to byla mrcha již když byla ( člověk ) takže se omlouvám , ale na mě ta změna charakteru působila jako by to Maas ani nepsala. Pořád jsem se chytala za hlavu ..jako že ..co že?? uf ble jsem strašně zklamaná, ale jsem zvědavá zda bude a kdy bude nějaké pokračování ..páč bych moc ráda věděla co se tenkrát v lese stalo MOR. :) a co Az ?? :)
(SPOILER) Kdyby to bylo o polovinu kratší nic by se nestalo. Dost jsem přeskakovala, protože mě opakující se pasáže knihovna, cvičiště, sex už nebavily. A taky Ryasand tam byl trochu za bábovku.
Krásný konec, většinou své emoce dokážu ovládat ale na posledních stránkách jsem brečela jak malá holka.
Kniha se jako vsechny knihy od S. J. Maas cte velmi lehce. Ja jsem mela Nestu rada uz v puvodni trilogii a s Cassianem jsem jim to hrozne moc prala. O to vic me trosku mrzi, ze drive dokazala autorka vyjadrit vice citu a lasky techto dvou na par strankach, nez nyni na nekolika stech. Ja jsem Neste ty city uplne neverila. O potrebe zatahnout Azriela do milostnych fantazii Nesty snad ani nechci uvazovat. A over power schopnosti nasich “valkyr” mi prisly misty az komicke. A Azrielova bonusova kapitola, z te je mi spatne jeste nekolik mesicu po docteni. (Ja vzdycky rikala, ze Rhys je parchant).
Takze ano, cte se to dobre, ale proc je opet hrdinka, ktera ma schopnosti, ktere predci vsechny ostatni, v tomhle pripade doslova. A nejen magicky, dokonce se nauci bojovat za par mesicu lepe nez valecnik, ktery nic jineho v podstate od detstvi nedela… nevim, zacina me to nudit. Maas si vymysli neresitelnou situaci, u ktere maji postavy, alespon nektere, zemrit, v tom hlavni hrdinka absolutne nepochopitelně vytahne nejake smesne eso z rukavu a vsechny porazi, vsechny zachrani…
Kniha je opět vydařená a i přes její tloušťku, vám nakonec bude líto, že končí. Po třetím dílu jsem se trochu obávala, že to bude na podobné bázi, ale naštěstí nebylo. Jednu hvězdu musím strhnout za konec, který mohl být trošku lepší a za časté překlepy, někdy až takové, že věta nedávala smysl. Bohužel díl vyšel delší čas od první trilogie a já si některé scény nepamatovala, což byla škoda. Snad další díl vyjde co nejdříve.
(SPOILER)
Před několika lety jsem náhodně narazila na první díl Dvorů a díky tomu jsem si zamilovala fantasy a stejně tak i jejich autorku. Na další díl jsem napjatě čekala a rovnou jsem si teda i oprášila díly předchozí a pak tedy přišlo zklamání. Tolik mi tam toho chybělo. Strašně mě mrzí, že autorka Feyre a Rhysandovi dala tak málo prostoru a úplně opominula tu část, kde mu Feyre oznámí své těhotenství. Další velké mínus byla nová hlavní dějová linie v hlavní roli s Nestou. Upřímně nesnášela jsem jí od prvního dílu a obě sestry bych z celé série úplně vynechala, přišly mi tam navíc. Tím pádem, když tento díl byl celý o Nestě a Cassianovi, tak jsem tiše trpěla. Těch sex scén a podrobných popisů bylo až moc a hlavně mi to k Nestině povaze vůbec nesedělo. Chvílemi mi přišlo, jakoby příběh nepsala ani sama autorka, upozadnila totiž všechny skvělé postavy z předchozích dílů (Mor, Azriel atd.). A právě skvělé složení postav a jejich zapojení do děje a pocitu, že je znáte a všechny máte svým způsobem v oblibě, z jejich knih dělá nezapomenutelné srdcovky. Další věc co jsem nepochopila, tak v prvním díle bylo řečeno jak je pouto mezi druhem a družkou vzácné a ejhle máme tu už třetí pár.
Ale abych vše jen nehanila, tak líbilo se mi jak si Nesta vytvořila vztah k domu a rozmlouvaly spolu, jak se cvičila a našla si nové přítelkyně a cíl. Prošla dlouhou cestou a celkovou proměnou, ale i přesto si mé srdce nezískala. Líbil se příběh tří žen, které se tréninkem a porozuměním uzdravily a staly se silnými bojovnicemi nebo jak si říkaly valkýrami. V jejich příběhu si každý mohl najít to své. Byl to příběh o přátelství, které vyléčí zlomenou duši a přimkne k sobě další dvě spříznění duše. Námět byl výborný, ale hlavní hrdinku bych vyměnila, proto strháván 1,5 hvězdičky. Závěrečné stránky byly napínavé a povedly se. Ovšem celkově převládalo zklamání.
Něco tomu chybí. První myšlenka, která mě napadla po dočtení tohoto dílu. Cassiana a Nestu jsem měla ráda, ale knize chyběla hloubka. Nestino prozření a nalezení sebe sama je naprosto skvěle napsané. Ale její vztah s Cassianem neměl onu hloubku. Děj byl totálně v pozadí a ten konec hrůza. Myšlenka skvělá, ale vyřešilo se to až moc rychle a vlastně pro mě žádný zvrat. Jak kdyby do toho Maas nedala tu hloubku, která byla v předešlých dvorech (novelu nepočítám). Spíš mi to přišlo, jak kdyby se ze sebe snažila vyplivnout další příběh z tohoto světa, ale totálně ztratila nit. Ostatní postavy jsou taky dost v pozadí, jako již zmíněný děj. Sexuální scény jsou sepsány dobře, jen mi přijde, že kromě nich se Maas na vše ostatní vyprdla a celá kniha staví hlavně na nich. Ale musím říct že tréninky, valkýry a dům větru byly světlými body této knihy. Snad ten další díl bude stejně dobrý, jako první 3 a ne jako tato povrchnost. Přesto dávám vyšší hodnocení, protože i přes to všechno byla kniha čtivá a nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Chtěla bych zpátky starou dobrou S. J. Maas a snad to tak bude v pátém díle. A taky doufám, že na ten nebudeme čekat tak dlouho, jako na ten čtvrtý. Nepřišlo mi, že by tedy to dlouhé čekání za to až tak stálo.
Dostala jsem tuto knihu hned, co vyšla. Ale dala jsem si načas. Hýčkala jsem si příděl tohohle neskutečně úžasného příběhu, světa. Pomalinku jsem si přečetla celou sérii znovu, až jsem se ke knize dostala.
Brečela jsem, smála se, měla strach, měla radost... Tahle kniha, tahle série má prostě vše. Díky autorce, že mi dopřála držet v ruce takový poklad. Tahle série mi změnila život.
Už to není ono.
Touhle jedinou větou by se dal shrnout dojem z celé knihy.
Už to tu někdo zmiňoval a nevím, jestli i tento díl série překládala stejná osoba jako ty předchozí, ale vypadá to, jako by to psal někdo úplně jiný. Taky si nepamatuju, že by předtím postavy používaly takové množství vulgarit, jako jich je naseto skoro v každé větě, kterou v téhle knize pronesou.
Kapitolou samou o sobě jsou sexuální scény. Kanec Cassian má (jak jinak) velkého ptáka, který se do Nesty snad nevejde, ale přitom vejde (jak jinak) naprosto do každého otvoru, který je mu schopná nabídnout a to i několikrát za sebou. Taky se dozvídáme, že tyto dvě postavy to nejspíš nepřehání s hygienou, když chuť pohlaví toho druhého cítí na jazyku ještě několik dní poté. A tak se, podle svých slov, proš*kají přes téměř 700 stran, aby si uvědomily, že existuje i něco jako milování. Třebaže jsou druh a družka, což (na rozdíl od všech ostatních družných dvojic, které to věděly hned) zjistili až poté, co si řekli, že se mají rádi.
Ehm.
Dál se knize dá vytknout následující:
1) Postavy jsou ploché, nezajímavé a to včetně našich oblíbenců z předchozích dílů. Vlastně tam jenom jsou, něco občas prohodí, a pak zase někde něco dělají. A vám je v podstatě jedno, co.
2) Skvělé jiskření, kvůli kterým jsme si zamilovali původní knihy natolik, že jsme byli ochotni odpustit i slabší místa, taky úplně zmizelo. Feyre a Rhysovi jste to věřili. Sakra, přiznávám, že jsem jí chvílemi Rhyse dokonce záviděla, protože jsem sama nikdy nic takového nezažila.
Ale mezi Nestou a Cassianem to neprobíhá ani vzdáleně. Takže jim to závěrečné "miluju tě" prostě věřit nemůžu. Ona má hezký zadek a prsa, on svaly a žalud, a v posteli jim to klape. A tak do dali dohromady.
3) Děj - vlastně se tam nic moc neděje a to, co se tam děje, je druhořadé a nevýznamné. A taky rychle odbité. a to včetně temných, klíčových a náročných momentů.
Jednání hlavní padoušice taky postrádá logiku. Ale to asi nevadí, když hlavním motivem knihy je přirážení. Ten zbytek je prostě vycpávka.
4) Absence korektora. Těch chyb je tam fakt hodně a některé jsou vyloženě hloupé.
Stojí za to si to přese všechno přečíst?
Jednoznačně ano, pokud jste jako Nesta.
Vím, že ji spousta lidí nemá rádo, ale za mě byla ze všech těch tří sester jediná zajímavá. Možná proto, že mě občas požírá moje vlastní temnota, dokážu pochopit motivy jejího jednání a držím jí palce. Každopádně nikdy nebyla tak nesnesitelně dokonalá jako Feyre nebo věčně křehoučká jako Elain. Aspoň teda do konce tohoto dílu.
Scéna u jezera je asi nejsilnější moment celé knihy. Ukazuje totiž, že sami sebe můžeme uzdravit jenom do určité míry, ale pak potřebujeme někoho dalšího, protože nic nenahradí sílu bezpodmínečného přijetí druhou osobou, která vidí naši temnotu a bídu, a přesto nás nesoudí, ani neopustí.
Maasová ve věnování napsala, že by všem Nestám tam venku přála, aby zdolaly svoji vlastní horu. Já bych každé přála jejich vlastního Cassiana.
Takže jo, Nesty tam venku, tohle si přečtěte. Třeba vám to pomůže zvednout hlavu a kráčet dál, i když toho Cassiana vedle sebe nemáte.
A vy ostatní: každý podle svého uvážení. Když od toho nečekáte tolik, jako od prvních třech dílů, je to vlastně docela fajn.
Vždy, když začínám nové Dvory, tak si říkám, že už jsem z toho třeba "vyrostla"
Pokaždé se mílím. Maasová mě vždy dokáže překvapit stylem vyprávění a zvraty v ději, které člověka donutí číst dál a dál. Osobně mám v poslední době problém se čtením a vždy, když sáhnu po Dvorech nebo Skleněném trůnu, čtecí blok zmizí.
Z této knihy jsem měla trochu obavy, vzhledem k tomu, že jsem si přečetla některé recenze. Je pravda, že tato kniha neposouvá obecný děj celé série tolik dopředu, působí spíš jako takový doplněk, jako pozadí příběhu Nesty, která se učí milovat samu sebe. Už z tohoto důvodu nemohu dát knize méně, než plný počet hvězd, neboť Nestina cesta hledání sebe sama díky svým přítelkyním, Cassianovi a prostě sebe samé, je zde vylíčena tak krásně, že se s ní určitě několikrát ztotožníte. Vzhledem k tomu jsem tedy ochotná odpustit pomalý rozjezd, který ale byl ve výsledku nezbytný pro budování atmosféry.
Tato kniha se tak stává jednou z mých nejoblíbenějších z Dvorů.
Nesta a Cassian } Feyre a Rhys
Pokračování mé milované série Dvorů bylo knihou, do níž jsem se nijak nehrnula. Obávala jsem se změny v hlavní hrdince, protože nafoukanou prudičku Nestu k smrti nesnáším. Překvapivě ale nebyla největším problémem Nesta - naopak, vývoj komplikovaného charakteru byl výborně vystavený a dával smysl. Tak co mi tedy vadilo? Nechce se mi ani věřit, že to říkám (u excelentní S.J. Maas mi to přijde skoro jako rouhání), ale nesedl mi styl psaní. Dokonce si troufám říct, že jde o velmi špatně napsanou knihu, která by potřebovala pořádně proškrtat.
Nejsem žádná puritánka, ale explicitní sexuální scény vyznívaly vyloženě směšně. Nešlo o obsah, ale o formu, jakou byly psané. Z minulých dílů víme, že Maasová umí psát decentní lechtivé scény, ale tohle byly přehnaně konkrétní popisy toho, co kde kdo strká postrádající jakoukoliv jiskru. Prostě suché fyzické popisy toho, jak probíhá koitus. (Kdyby to náhodou někdo nevěděl.) Nemluvě o neustálém opakování stejných frází (její vlhkost) a příšerném českém překladu, který absurditu těchto scén korunoval (poštěváček, pochva, ztepilé postavy???). Hrůza. Jsem ráda, že mám v knihovničce slovenskou verzi, která nezní, jako by ji překládala moje prababička, no i tak jsem měla problém se první třetinou 600 stranové bichle prokousat.
Po 200 stranách jsem byla odhodlaná potrestat knihu průměrnými třemi hvězdami, ale pak se děj rozjel a poslední třetinu jsem vyloženě hltala. Pokud hodnotím pouze zápletku a představím si ji jako film ubíhající mi před očima, byla bych doslova nadšená. Problém je však ve způsobu, jakým autorka svou vizi převedla na papír. Vleklý úvod, trapné sexuální scény, neustálé opakování informací i celých vět,... Kdyby vzal příběh do rukou nemilosrdný redaktor a nebál se Maasovou trochu usměrnit v její grafomanii, mohla mít kniha plný počet. Protože ten emotivní závěr! Bohužel ale vidím příliš nedostatků, abych byla maximálně spokojená. Je to obrovská škoda, protože takhle boží příběh si rozhodně zasloužil lepší podání.
Děj se přenesl do jiných sfér, napětí trochu uvadlo, ale prostředí je zajímavé. Dám sice jen osmdesát procent, ale musím uznat, če i tak se to rychle četlo.
Tady jsem s hodnocením trochu na vážkách. Čtení jsem si užila, ale v porovnání s předchozími Dvory tomu asi tu jednu hvězdičku snížím. Ono je jasné, že to nemůže být nic jako předchozí díly, když hlavními postavami nejsou ty nejmocnější bytosti, ale naopak dost zlomení lidé, a když zápletku místo čar a intrik tvoří spíš uzdravování a hledání sebe sama. Takhle tomu nemám co vytknout, Nestu jsem dost často nesnášela, autorce se povedlo její vývoj zachytit perfektně, akční to je i tak. Jen prostě nevím, jsou tam prvky, které by v dřívějších dílech vším dost zamávaly, ale tady zůstávaly jaksi v pozadí a nikdo se o ně příliš nestaral, i když byly dost důležité. Na tohle odstrkování u Maas nejsem zvyklá :D Ale pořád to bylo skvělé a moc se těším na další příběhy z Prythianu.
A mimochodem... kde je to vílí porno? Jasně, sexu je to dost, ale upřímně mi přijde, že třetí díl Dvorů se v tom vyřádil mnohem víc. :D
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Od Dvoru stříbrných plamenů jsem moc neočekávala. Asi jako skoro každý čtenář této série jsem si nedokázala představit díl, který se bude věnovat jedné z méně oblíbených postav. Kupodivu jsem byla překvapená, že mi zde Nesta sedla a bavilo mě pozorovat, jak se každým dnem mění a jak se spolu s Cassianem oťukávají. Samozřejmě jsme nahlédli i do života ostatních oblíbených postav.
Na pozadí celého příběhu probíhá dějová linka týkající se Kotlíku. To mě moc bavilo, mám ráda akčnost a napětí, které Maasová umí a na můj vkus tu toho napětí bylo málo. Čeho ale v knize na můj vkus bylo naopak hodně, to byly erotické scény. Co erotické scény, hotové porno. Maasová se s tím nikdy nějak moc nepárala, ale tady už to pro mě překročilo určitou hranici. Tyhle scény mi sem popisem vůbec neseděly a kolikrát jsem si říkala, jestli nečtu nějakou další brakovou erotiku, kterou moc nemusím. Tohle bohužel tak nějak zkazilo celý dojem knihy.
Uvidíme, jestli se dočkáme ještě pokračování děje z pohledu dalších vedlejších postav. Na jednu stranu bych byla ráda, na druhou si říkám jestli není lepší nechat sérii uzavřenou třeba jako Skleněný trůn.