Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306865/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu-7Ms-306865.jpg
5
3948
3948
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Mé prosby nebo spíše tajné přání bylo vyslyšeno…Bála jsem se totiž, že budu mít stejně vždy radši Tamlina, ale okolnosti rozhodli jinak…Zase bylo vše hezky promyšleno a nenašla jsem jedinou trhlinu v ději…Chvílemi jsem se smála a chvílemi zase byla smutná…A za konec jsem byla velmi ráda…doufám, že Feyre nezůstane jen tím, ale bude i něco dalšího…
Pane bože, jsem z tý knížky totálně rozdrcená všemi těmi emocemi...Knížka, co mě donutila ječet, brečet, nespat a do finále nemoci dospat.
Z knihy mám rozporuplné pocity, ačkoli se mi vlastně líbila. Komentář Market116, jakkoli pochvalný, pro mne představuje právě všechno rozpačité.
Já vím, že to je žánr pro náctileté, ale přesto...
Klasická linka, že dva super uber nesmrtelní dlouhověcí vladaři se zčista jasna zblázní do náctileté slečny... asi jako u Stmívání. A přitom bych tak trochu čekala, že po pěti stech letech života budou dost jinde psychicky, svým způsobem dost znudění, prostě jiní... ale tak vem to čert.
Hrdinka je sympatická, asi tak dokud se nezmění ve vílu. Do té doby byla sice skvělá a šikovná, ale normální. V druhém díle - následuje samý spoil - z ní je bezchybná superhrdinka, co se sice obviňuje, ale jen aby něco bylo, čtenář přitom ví, že za nic nemůže a ještě je o to skvělejší a vybavená všemi schopnostmi všech nejmocnějších - hotový charakter Mary Sue (wiki poradí, jestli nevíte :) Všechno, co se jí stane, se nakonec obrátí k dobrému. Dokonce i strašlivé utrpení jejích sester vyústí v - jejich proměnu do nesmrtelných krásných bytostí? Tahle scéna pro mě měla nejmenší logiku, hlavně poté, co tam šouply obě dvě. Jako že to vyzkouší na jedné - ok, to je fér. Ale na obou, a pak všichni spokojeně odejdou, aniž by to krutému zlému králi přišlo divné... Ok. Hrdince se přece mohou dít jen ta příkoří, které jí neublíží a která se nakonec obrátí ve výhodu! Přestaňte se smát, pane G.R.R. Martine!
A co mi vadilo asi nejvíc? Jak jsou všichni skvělí a úžasní, i když ze začátku vypadali, že krom koulí mají i trochu rozporuplnosti. Ale roztekli se do medového snu, hlavně chudák Rhys. Všichni krásní (ok, víly), skvělí, hodní jak seriálová parta ze střední, a přitom samozřejmě zastávají všechny ty důležité funkce. A každému hezkému patří jeden hezký protějšek na super lásku, aby nikdo nebyl smutný. A dokonce i emotivní utrpení Clair se nakonec ukázalo, že bylo předstírané. Ach jistě, ta dívka dokázala týden klamat nejmocnější krutovládkyni a předstírat, že jí to bolí.
Přechod od Tamlina do Rhyse mi přišel úsměvný, asi jako kdyby první postava přestala autorku bavit a šup dívku k někomu zajímavějšímu, nicméně ten přechod celkem dobře odůvodnila. Takže ok. Prostě se zcvokl, může být, a ta neuvěřitelná láska byla najedou fuč a šup k druhému, to celé za jeden rok. Je to pro náctileté, musím si připomínat, tam tenhle časový horizont většinou sedí...
Samá kritika? No, asi ano. Ale přesto tři hvězdy, protože autorka je skutečně čitelná a dokáže překvapit. To, že to spíš než fantasy připomíná milostný románek, to taky beru. A že třetí díl skončí v závěji cukrové vaty a hopkajících jednorožců, s tím se počítá. Ale co:) Fakt se to hezky čte.
Nejdřív jsem z toho měla trošku strach, první díl se mi sice líbil, ale neudělalo to pro mě žádné velké BUM (krom u některých vedlejších postav)! A jelikož jsem člověk pesimistický, tak jsem si v hlavě dělala různé klišoidní a tragické teorie na to, jak to bude pokračovat. Díky bohu se nic z toho nevyplnilo a já byla až skoro nadšena z pokračování, kterému se to BUM povedlo!
Páni...tak takovýhle konec jsem nečekala.
Trochu jsem doufala, že to touhle knihou skončí, ne proto, že by mě kniha nebavila, to ani náhodou naopak, přečetla jsem jí během pár dnů, jak jsem jí hltala, jen mě štve to čekání na další pokračování, stejně jako u Skleněného trůnu :/
Jinak příběh byl zase přímo úchvatný. Tamlina mi bylo líto, ale po tom, co Feyre uzavřel a byl až moc ochranitelský, mě začal pěkně štvát a opravdu jsem byla ráda za Rhyse a jeho rodinu, kterou jsem si hned oblíbila. Navíc jsem byla moc ráda, že Feyre a Rhysand jsou svými druhy, divila bych se kdyby ne, ale že to zjistil ještě pod Horou a že vše hnusné co udělal, dělal jen proto, aby jí ochránil, mě překvapilo, ale moc mile. Strašně se mi líbí, jak jsou všichni silní a odvážní, především se mi líbí, jak Feyre objevuje svou moc a dokáže úplně všechno, myslím, že je daleko silnější, než Hybernský král. A to, jak její sestry Elain a Nestu přeměnily na víly, bylo smutné, protože o to nestály, ale zároveň jsem za to ráda, poněvadž budou stejně nesmrtelné jako Feyre a pak, až se vše vyřeší a věřím, že vše dobře dopadne, budou spolu žít šťastně až navěky. A taky se těším na to, jak se Nesta všem kteří jí a Elain ublížily pomstí, především té staré královně, která si to rozhodně zaslouží.
Takže tento díl také vřele doporučuji (je snad ještě lepší než první díl) hlavně těm, co zbožňují fantasy a mocné víly jako já :)
Úžasný a dech beroucí příběh se strhujícím finále.
Je to přesně ta kniha, kdy si řeknete, že dočtete kapitolu a půjdete spát, ale vlastně víte, že to tak nebude, že budete číst i další a další kapitolu, protože odložit knihu prostě nemůžete. Pomalu a jistě se čím dál víc noříte do děje, který vás úplně a zcela pohltí. Osudy hrdinů vás nenechají chladnými a budete spolu s nimi prožívat jejich příběh – budete se s nimi smát, plakat, strachovat se, milovat i nenávidět.
Musím říct, že celá série je velmi dobře propracovaná - postavy se vyvíjejí a mají svá tajemství, která se čtenáři postupně kousek po kousku odhalují. Líbilo se mi, jak autorka bravurně zapracovala prvky z různých pohádek a mýtů a vykouzlila z nich nádherný a neotřelý příběh. Drobné detaily z předchozího dílu, kterých si na první pohled nevšimnete, nebo vám prostě nepřijdou důležité, se najednou spojí a zapadnou do sebe přesně, tak jak mají.
Zebra01 je další díl v angličtině, jmenuje se A Court of Wings and Ruin. Byla vydaná 2.května tohohle roku,bohužel nevím,kdy bude přeložena
Miluji celou sérii. Nikdy jsem neměla v oblibě číst knížky,ale jakmile jsem si začala číst Dvůr Trnů a Růží,tak se mi nechce číst nic jiného,než tuhle sérii
Kniha se mi líbila, doporučuji.
Ps.: nevíte jestli vyjde další díl případně kdy?
Musím říct, že první díl mě teda moc neuchvátil, připadalo mi takové divné, že se Amarantha nechala tak snadno porazit zrovna od lidské dívky, když měla téměř padesát let nadvládu nad tak mocnými vílami. A vůbec, připadalo mi to docela nudné.
Navzdory tomu jsem však přečetla i ten druhý díl. A ten...byl super. Bylo tam dost akce, a i když (jak tu mnoho lidí psalo) Feyre ze začátku dost fňukala, myslím, že na to měla právo, teda alespoň z toho začátku:) Jediné čeho tam nemuselo být tolik, byly ty milostné scény.
Hrozně jsm si oblíbila postavy Amren,Azriela a Nesty -neptejte se mě proč- , ale cestu si ke mně našli samozřejmě i Mor, Cassian, Rhys,Elide a ještě Luciel.
Tamlina jsem neměla moc ráda ani v minulém dílu a teď už ho mít rád snad ani nejde, i když je mi ho tak trochu líto kvůli tomu, jak Feyre hrozně miluje a ona mu nejdřív utekla a když se vrátila tak jen proto, aby zničila jeho dvůr. To ale neznamená, že si myslím, že to Feyre udělat neměla:)
Postava samotné Feyre je hodně zajímavá: v některých chvílích bych ji zabila (ty její až někdy zbytečné výbuchy hněvu) a v někteých chvílích bych jí skočila okolo krku, jindy u mě zase budí velký respekt... Obdivuji S.J.Maas, že dokázala vytvořit Feyre tak spletitou povahu. Mám ale takový pocit, že čím víc se příběh přibližuje ke konci, tím víc se Feyre pvahově podobá Aelin ze Skleněného trůnu.
Tak či tak, nemůžu se dočkat dalšího dílu, protože když jsem tuhle knihu dočetla, moje první reakce byla:,,Nééé, konec nééé."
Po rozpačitém přijetí prvního dílu jsem se vrhla na Dvůr mlhy a hněvu. A ačkoli je kniha čtivá a její svět zajímavý, hned několik věcí mi kazilo dojem při jejím čtení. Nejzásadněji se o to postarala hrdinka samotná. Nemohu si pomoci, ale je to ta nejméně sympatická postava z celé knihy. Přišla mi nevděčná, všechny neustále častovala různými nadávkami, vulgárními gesty, neustále se litovala, kvůli všemu hned vybouchla a vůbec neustále vše dramatizovala. Bylo mi záhadou, jak si ji Rhysand a spol mohli tak oblíbit. Další věc, která mi v knize neseděla byly její erotické pasáže. Zatímco v prvním díle nebyly žádné, druhý díl je jimi zcela protkaný. Takže místo toho, aby se hlavní hrdinka starala o záchranu světa, jediné co řeší je její milostný život. Bylo toho více, co mi nesedělo (zvrat v padouších a klaďasech nebo to, že některé charaktery prostě neodpovídají svému vlastnímu popisu), ale to bych se musela rozepsat mnohem více. Je to škoda, Prythian se mi celkem zalíbil.
Autorka dokázala že ne u každé série je druhý díl zbytečný. Prvních pár stran sem si říkala že to nebude nic moc, ale pak to nabralo jiný směr a konečně sem se dočkala Rhyse v pravém světle (tak trochu Haj*lík ale se zlatým srdcem) a Tamlina takového jakého sem ho brala od poloviny prvního dílu. Nové postavy super nechyběl humor ani nečekané zvraty a ten konec ? Dechberoucí !! Dokonce mě to donutilo si koupit poslední díl v originále a to sem udělala podruhé v životě. Celá série je perfektně propracovaná. Klobouk dolů před autorkou a jen tak dál. 3 díl by měl podle vydavatelství vyjít v češtině koncem tohoto a nebo začátkem příštího roku.
Konečně jsem se dočkala! Kniha se mi opravdu líbila, autorka nezklamala. Kniha patří k mým nejoblíbenějším vůbec a opravdu jí nemám, co vytknout. Možná, že jen některé scény si autorka mohla odpustit a nechat jen náznaky, než popisy.
Takovou smršť emocí, pocitů, zvratů a akce budu ještě dlouho vstřebávat. Autorka opět ukázala, že je dokonalou vypravěčkou. Její svět je promyšleně krásný, ale zároveň surový a krutý.
Myslela jsem si, že první díl bude ten stěžejní. Jenže jak moc jsem se zmýlila! Druhý díl byl energičtější, smyslnější a čtivější.
V prvním díle jsem si od prvního okamžiku oblíbila Rhysanda a teď po tomto díle se moje zalíbení a posedlost jím ještě prohloubila. Jeho charakter postavy ukázal, že i pod drsnou skořápkou, se skrývá dobrá duše. (ale ne že by se mi nelíbilo, jak občas ukázal i jeho zlé já).
Nový příběh také přinesl nové postavy, které vnesly do knihy svěží a neotřelý závan humoru a akce. Nemohla jsem oči nechat na Cassianovi a Azrielovi, to jsou tak dobře napsané postavy. Ty jejich hlášky, hašteření a popichování, to mě hodně bavilo.
A co ten konec?! To chce autorka, abych se nedožila dalšího dílu?
Tahle kniha byla extází a já nutně chci další dávku! :-)
P.S. Cassian a Nesta musí být spolu :-D
Jako by se Sarah nemohla rozhodnout pro žánr. Pár věcí je ale jistých: není to young-adult, je to opravdu dobrá kniha, která vás nenechá vydechnout, má to něco z Fifty Shades, něco z Hry o trůny. Jen ta Feyre je taková někdy dost vztahovačná a až přihlouplá, než jí něco docvakne, já cvakám vzteky zuby. V Londýně jsem už viděla na pultech další díl. Tak šup, Coo Boo!
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
To byla má první fantasy kniha a musím se přiznat, že mě děj jak prvního tak druhého dílu, úplně pohltil. Knihu jsem měla přečtenou během víkendu. Těším se na třetí díl.