Džamila

23.06.2022

(SPOILER) Když jsem četla Džamilu poprvé jako teenager, vnímala jsem ji jako příběh o lásce a stepi,
teď si myslím, že je to především příběh o lásce k rodnému kraji, oslava národa a jeho hrdé a nespoutané duše a o lásce k životu.
Nespoutanost, divokost, živočišnost, přirozeně vysoké sebevědomí a hrdost reprezentuje Džamila, ale částečně i všechny další postavy, přírodní líčení oslavuje step a často se protíná s emocemi postav, při poslední letní bouřce dochází ke konfrontaci Džamily a Danijara.
Dalším motivem je touha projevit se - v písni, v malbě,..., touha tvořit je možná i protireakcí na válečné ničení, jehož dozvuk se do příběhu nese jakoby z veliké dálky,
a v neposlední řadě je v novele zobrazen přerod chlapce v muže, s přijetím zodpovědnosti za svůj život.

08.08.2021

Džamila je žena k pohledání. Mladá, silná, pracovitá, veselá, provdaná teprve krátce - pár měsíců po svatbě její muž odešel na frontu. Je válka a všichni dřou do úmoru, protože muži odešli a na frontě potřebují obilí. Danijar je sirotek, který se po dlouhých letech vrací do rodného kraje, s nohou chromou z války. Je mlčenlivý, samotářský, trochu divný, všichni si z něj utahují a on je mírný jako ovečka, nikdy se neohradí. Džamila ho popichuje, aby taky zazpíval. A on jednou opravdu začne zpívat a už nic nebude jako dřív...
Lyrické vykreslení dřiny a běžného života, krajiny a místních zvyklostí, jakož i hloubky citu a trápení, které snad umějí jen Rusové.
---
„Danike, vyprávěj nám něco o válce, než půjdeme spat,“ poprosil jsem.
Danijar nejdřív neodpověděl, jako by se ho to bylo dotklo. Dlouho se díval do ohně, pak vzhlédl a měřil si nás pohledem.
„O válce chceš slyšet?“ zeptal se a dodal hluše: „Ne. Pro vás je lepší. když o válce nic nevíte.“
Na nikoho z nás se ani nepodíval. Pak už Danijar nepromluvil jediné slovo.

05.10.2019

Dojímavý príbeh lásky.

Krátka spomienka maliara na inšpiráciu pre jedno z jeho vytvárnych diel. Autor v novele dobre opísal kirgizkú prírodu a všedný život obyvateľov tejto oblasti počas vojny. https://ggstreetview.com Ústrednou témou je láska, pre ktorú sa oplatí obetovať i napriek porušeniu odvekých zákonov a nesúhlasu okolia.

13.05.2018

Krátka spomienka maliara na inšpiráciu pre jedno z jeho vytvárnych diel.
Autor v novele dobre opísal kirgizkú prírodu a všedný život obyvateľov tejto oblasti počas vojny. Ústrednou témou je láska, pre ktorú sa oplatí obetovať i napriek porušeniu odvekých zákonov a nesúhlasu okolia.

25.12.2017

Zvláštně romantický příběh, který člověk přečte za chviličku, ale zanechá příjemný dojem.

11.09.2017

O lásce osudové: marně se jí Džamila vzpírá. O lásce spojené s uměním: Danijar oduševněle zpívá, vypravěč bude malířem a nejraději má obraz štěstí z lásky. O lásce odvážné: neberoucí ohledy na konvence. O lásce jako krásném lidském citu: bez dobového sovětského schematismu. Napsáno 20 let po té, co mu komunisté popravili otce. Novela Džamila nemá v sobě ani náznak politiky (jen popisuje reálné kulisy kirgizského venkova v dobách války), je lidská, proto přežila do dnešních dnů.

13.04.2017

Tuto povídku jsem četla na gymnáziu. Uchvátila mě milostným příběhem. Nikdy na ni nezapomenu.

12.04.2017

Do Džamily som sa pustil očakávajúc porciu stredoázijskeho magického realizmu. A tu bol celý kameň úrazu. Novela je príjemná, no realistická, priam s náznakmi budovateľských prvkov. Magická je možno tak kyrgyzská príroda, tú sa Ajtmatovovi podarilo zachytiť pekne. Ani lyrika príbehu mi neprekážala, som rád, že som skúsil niečo iné, ako bežne čítam. Nemôžem však povedať, že by ma text chytil za srdca. A v tomto prípade to nie je chyba autora, ale mojich mylných očakávaní...

28.02.2017

Lyrický příběh, plný drsné, přírodní poetiky.
Dějová linka, to pro mě nebylo to nejdůležitější (stejně jsem z hodin literární výchovy věděl jak to dopadne), ale zaujalo mě vykreslení jednotlivých postav i života na kyrgizské vesnici - úplně plasticky se (z popisu všedních situací) zhmotňují tři hlavní hrdinové - autor má na jejich představení pár stran, ale jako čtenář cítím, jako bych je dobře znal.
Tvrdý život Čingiz Ajtmatov nijak nepřikrášluje, ale stejně tu venkovskou atmosféru dokáže zachytit tak, že městský člověk ve 21. století Danijarovi a Džamile trochu závidí a snad by s nimi i měnil. Já vím, kdybych žil a pracoval v kyrgizském kolchoze, tak by mě ta romantika brzy přešla...
Kouzlo Ajtmatovova psaní vidím ve schopnosti věrohodného zobrazení obyčejných životů a běžných situací - a Džamila je v tomto smyslu drobným mistrovským dílem.

08.03.2016

pekná novela , dobré čítanie

01.06.2015

V čase, keď som prečítala toto dielo som asi nebola vo vhodnom vekovom i duševnom štádiu vývinu a preto neviem, nakoľko hodnotné je toto dielo vo všeobecnosti, avšak na strednej škole čítať neodporúčam.

29.10.2014

Měla jsme trochu strach, že Seit bude na Džamilu žárlit kvůli Danijarovi, ale překvapilo mě s jakým klidem to vzal. Krásný příběh, ale přece jen to není nic moc pro čtrnáctiletou holku....

08.06.2013

Dílem, kterým kyrgyzský Márquez Čingiz Ajtmatov udělal díru do knižního světa, byla novela Džamila. Ta knížka, o níž Louis Aragon prohlásil: "Oui, pour moi, c'est la plus belle histoire d'amour du monde,", tedy že pro něj je to nejkrásnější příběh lásky na světě. Je to otázka vkusu, ale za sebe říkám, že by mohl mít docela pravdu. Dost bylo Romea a Julie (Wille, promiň!), protože na naivitu a utopii sedá leda prach a muži se bůhví proč nechtějí stávat Romey. Vraždění se po pár dnech známosti a recitace náctiletých pod balkónem vyšlo rovněž z módy. Džamila je méně okázalá, možná o to silnější a uvěřitelnější.

Severní Kyrgyzstán, autorova domovina a místo děje Džamily, není zrovna ideálním místem pro lásku. Už tak těžká práce na polích je pro místní ještě ztížena po odchodu mužů do války. Zůstaly jen ženy, děti a staří lidé, kteří museli najednou zastat práce za dva. Zůstal i mladý chlapec Seit, který rád maluje a chtěl by se stát malířem. Má rád svou švagrovou Džamilu, manželku staršího bratra Sadyka. Džamila je krásná a hrdá, ráda by byla dobrou ženou, ale trápí ji, že v Sadykových dopisech domů je o ní zmínka až na konci. To ji nechává pozdravovat až na posledním místě, po všech vzdálených příbuzných a div ne domácích mazlíčcích.

Při práci na poli, kam Džamila jezdí se Seitem, se oba seznámí s Danijarem - mladým samotářským mužem, kterého zmrzačila válka. Zamlklého Danijara postupně Džamilina veselost a přímost probudí a začnou si spolu zpívat pokaždé, když se vrací z pole. I Seit po čase pozná, že Džamila miluje Danijara a on ji. Je šťastný za ně za oba, je rád, když si Danijar zpívá a Džamila konečně našla lásku, po níž toužila. Namaluje podle nich i obrázek.

Sovětská vláda nebyla zrovna spokojena, protože se Džamila nechová jako vzorná sovětská žena a podvádí bojujícího muže-hrdinu. Propagandě se snadno kritizuje, ale která z nás by po ní házela kamenem..

Když se vrací po letech Sadyk domů z války, Džamila se rozhodne s Danijarem utéct. Odcházejí do stepi jen s uzlíkem přes rameno, ani neví, kam jdou, snad jen někam do dálky. Sadyk objeví Seitův obrázek, pozná v něm svou ženu a bratra začne považovat za zrádce, který o všem věděl, ale nikomu neřekl pravdu. Vyhrožuje, že se pomstí Danijarovi i nevěrné manželce, ale Seit mlčí. Nelituje, že podle bratra zradil rodinu a je rád, že Džamila je daleko a nechytí ji. Když po letech kreslí závěrečné dílo na malířské akademii, vrací se zpět k motivu Džamily a Danijara a vzpomíná na minulost. Je mu jedno, přes jaké útrapy musel projít, kolik tradic muselo být zlomeno, pokud mohli spolu být dva lidé, kteří se milují. 5/5, znáte mě.

.. Nechť v každém tahu štětce zní píseň Danijarova! Nechť v každém tahu štětce bije srdce Džamilino!