Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537297/bmid_egyptan-sinuhet-662d8ff1f3834.jpg
5
5130
5130
„Toto vše jsem napsal já, Sinuhet, Egypťan, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachování svého jména navěky, nýbrž pro sebe sama, ubohého a ztrápeného, a pro své srdce, jež dostalo svou míru plnou.“ Rákosová loďka se houpe na hladině Nilu. Jaký dar bohů v ní najdou vesetský lékař chudých Senmut a jeho žena Kipa? Nalezenec se stává jejich jediným synem a vyrůstá v nadaného hocha toužícího po vojenské kariéře. Setkání s vysloužilcem však Sinuheta přiměje vydat se v otcových šlépějích a studovat medicínu v chrámové škole. V Domě života se stává zdatným lékařem, jenž je přizván k faraonovu dvoru coby pomocník královského otvírače lebek. Starý a churavý Amenhotep III. ale po riskantním zákroku umírá a ze Sinuheta se stává Ten-jenž-jest-osamělý. Nezkušený mládenec neodolá svodům překrásné kněžky, obětuje jí vše, a tím začíná série jeho neprozřetelných rozhodnutí, které mají dalekosáhlé následky: pohrdání sebou samým, nouzi, vyhnanství, krveprolévání ve svatých válkách. Putování lékaře, který si navzdory nepřízni osudu vydobyl věhlas, nekončí v Sýrii, Babylonii, dokonce ani v zemích Mitannu a Chatti, ba ani na Krétě. Sinuhet se vrací zpět k egyptským kultům a skutkům, za něž mnohdy nese osobní odpovědnost… Nejúspěšnější román moderního finského klasika věrně zachycuje poměry v Egyptě za vlády 18. dynastie ve 14. století př. n. l. „Proud vyprávění tak široký a velkolepý, že se ponoříte, a nebude se vám chtít ven.“ – The Philadelphia Inquirer „Autor uplatnil takový výzkumný, tvůrčí a protřelý fortel, že faraon Achnaton žije v duších čtenářů dodnes.“ – The New York Herald Tribune... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Sinuhet egyptiläinen , 1945
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla před léty a vím, že na mě zapůsobila dosti rozporuplně.
Některé pasáže jsem hltala a jiné se mi neskutečně vlekly. Ke knize jsem se zatím nevracela.
Klasika, ktera nestarne a je stale velmi ctiva, ikdyz misty se dej trochu vlece, ale to je spis tim, jak jsem zvykla na dnesni rychlejsi tempo knih a vlastne i zivota, nicmene trocha zpomaleni je potreba.
Kiitos paljon Mika!
Úchvatná kniha. Egypťan Sinuhet vypráví svůj fascinující příběh naprosto klidně s odstupem, smířen se svým životem a zklamán z vládců… Ohromně jsem si užívala popis starého Egypta, politiky v tehdejší době i všechna Sinuhetova četná a napínavá dobrodružství. Jazyk jímž je dílo napsáno je nádherný.
Objektivně je Egypťan Sinuhet vynikající kniha, která dokáže čtenáře přenést na břehy starověkého Nilu. Poklona autorovi za historicky autentický příběh a překladatelce za skvělou práci! :) Za sebe musím ale říct, že jsem měla problémy knihu dočíst, jak mě to místy nebavilo a otravovalo. Přišlo mi, že se některé pasáže opakovaly pořád dokola ("tvá slova jsou jak bzučení mouchy u mého ucha") a kdybych snad přeskočila polovinu stránky, nic by se nestalo. Ani Sinuhet mi jako postava nebyl/není příliš sympatický a jeho strasti a radosti mi nepřišly jako něco, s čím bych se dokázala ztotožnit. Nevím, jestli to bylo náladou, s kterou jsem četla, nebo jestli jsem čekala něco jiného, ale rozhodně můžu říct, že jsem ráda, že je to za mnou. Sinuhetův příběh znovu číst nebudu, v mé knihovně si určitě nenajde své místo, ale vám/tobě, váhající čtenáři, vřele doporučuju si tuto knihu alespoň jednou přečíst a udělat si vlastní názor.
Výborná kniha, čte se sama. Do málokteré knihy jsem byl při čtení tak ponořen jako do této. Nicméně napadla mne jedna otázka:
"Přeji si, aby člověk jako Sinuhet byl v okruhu mých důvěrných známých?"
S překvapením jsem si totiž hned dal odpověď:
"Raději ne."
Uff...... konečně dotčeno. Bílou vodu do Katky Tučkový která má 700 stránek jsem dala za týden a s Egypťanem který má jen o 100 stránek víc jsem se crcala dva týdny-tož tak.
Jinak myslím že psát sem cokoliv o této knize je jako prodávat písek na Saharu,bo vše už zde bylo psáno.
Za mě to bylo zajimavé čtení,ikdyž místy poněkud rozvláčné a jsem ráda že už jsem ji dočetla.
Wow.
Četla jsem před čtyřmi lety a stále nezapomínám. Díky konceptu deníku jsem děj hltala v průběhu prváku na vysoké i mezi náročným studiem a ještě náročnějšími zkouškami.
Co mi to dalo?
Obdiv autorovi, který dokázal psát deník z pohledu jiné osoby, doby a prostředí.
Námět na to, jak jinak se dá psát vlastní deník.
Krásný příběh z Mykén a Kréty vykreslených na základě faktů. Mykéňané byli opravdu mistři v akrobacii na býcích. Dokládá to také četnost publikací zaměřených na tělovýchovnou činnost.
Ohromující popisy otevírání lebek a dalších lékařských praktik.
A především nezapomenutelný příběh samotné hlavní postavy, která provází čtenáře dobrými i špatnými časy svého života.
Některé, pro mnohé zbytečné, pasáže mi přijdou jako důležité k dokreslení dané doby a historie Egypta. U mě zafungovaly jako velmi přínosná reklama zvyšující zájem o Egypt z dob velkých faraonů.
Již po několikáté jsem četla tuto knihu a jako vždy jsem byla uchvácena. Vynikající vypravěčské umění pana Waltariho.
Myslím, že není potřeba se tolik rozepisovat, hodně toho bylo o této knize už napsáno a se všemi superlativy souhlasím. Plný počet nedávám jen proto, že když jsem si knihu chtěla přečíst po druhé v dospělosti, už to pro mě nebyl takový zážitek jako poprvé. Místy mě nudila. Možná, že až se k ní po letech vrátím po třetí, tak zase nějaké hvězdy přidám, zatím takto. A co mě nudilo? Zdlouhavé politické popisy toho, jak to měl s uctíváním nejrůznějších božstev ten a ten faraon. Román ztrácel na rytmu, kdyby byl o polovinu kratší, nic by se podle mě nestalo.
No jo, nádherná kniha, vrátil jsem se k ní po několika desítkách let ... jo jo, pochutnání.
Nevím proč, ale už dřívr mě zaujala postava vojevůdce Haremheba, který nakonec po létech zmytků zavedl do země řád a zde jsem si ho opravdu užil. Byla to opravdu zajímavá doba, která vedla k budoucímu obrovskému rozmach Egypta a kde vzniklo tolik nového.
A připomínám ten starý velkofilm, byl také monumentální ... a ja vím, jsem milovníkem americké kinematografie a velkofilmů z padesátých a 60tých let... tak mi nenadávejte. Když oni jsou tak krásně monumentální...abych se opakoval
Mika Waltari několik let pracoval jako žurnalista poté se začal věnovat spisovatelské dráze. Egypťan Sinuhet je vedle Tajemného Etruska další jeho světově proslulé dílo. Mám ráda historii a s knihou jsem se opravdu nenudila. Patří k mým oblíbeným nejen, že mi přiblížila historii starověkého Egypta, ale opětovně jsem žasla nad tím, co tehdejší lidé dovedli. Máme se co učit.
Moje oblíbená knížka, čte se hladce a je to velmi poutavě psané. Jdi do toho !
V některém komentáři jsem četla, že je kniha přeceňovaná. Já si to nemyslím. Ano, má hodně stran, děj někoho nemusí až tolik bavit, ale za mě to je krásná jízda starověkým Egyptem se zajímavým průvodcem. Osud Sinuheta od dětství přes mládí k dospělosti a stáří je skvělou volbou pro ty, co se o tomto období chtějí něco dozvědět. Klasika, která rozhodně nezklamala.
Audioverze je skvěle načtená Lukášem Hlavicou. Pokud Vám nevadí občasné detailní popisy a válečné scény, knihu vřele doporučuji. Životní příběh hlavního hrdiny je fascinující a zvraty v ději jsou opravdu nečekané.
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Egypťan Sinuhet |
| 2005 | Jeho království |
| 2004 | Tajemný Etrusk |
| 2002 | Krvavá lázeň |
| 2004 | Nepřátelé lidstva |
Audiokniha
Sinuhete, Sinuhete, tvé řeči byly květnaté, tvé vzpomínky obšírné, tvé monology se táhly jako vody Nilu při záplavách a tvou slávu ti už nikdy nikdo neodepře.
Můj velký rest z mého "egyptského" období, nechápu, jak mě tato kniha mohla tehdy minout, přehlédnout se opravdu nedá :).
830 stran se čte i poslouchá opravdu dlouho. Zhruba od 90 kapitoly jsem už i já netrpělivě vyhlížela konec (a tehdy byl ještě opravdu v nedohlednu). Asi jsem se Sinuhetem potkala v nesprávný čas, asi jsem čekala mnohem víc. Místy bylo vyprávění příliš ploché a nezáživné. Místy jsem naopak popoháněla vypravěče.
Vracet se nebudu, doporučovat budu. Čtyři hvězdičky jsou ode mne tak trochu protekční. Pocitově je to momentálně mezi trojkou a čtyřkou.