Elantris
Brandon Sanderson
Jubilejní vydání k 10. výročí prvního anglického vydání, rozšířené a doplněné autorem. Elantris bývala výstavním městem s nádhernými paláci, jejichž vysoké věže zářily do daleka. Obyvateli tohoto města bývaly bytosti, o nichž se v sousedních sídlech věřilo, že jsou bohy. Krom fascinujícího vzhledu to byly i jejich magické schopnosti, pro něž je vyhledávali lidé z blízkého i dalekého okolí Arelonu. Vše bylo nádherné až do chvíle, kdy město zasáhl Reod - kletba, která zničila všechnu nádheru i kouzlo, pokryla místo páchnoucím slizem a z obyvatel udělala bytosti ani mrtvé ani živé... Čtenář je udržován v napětí až do samého závěru a teprve až v poslední kapitole dojde k očekávanému odkrytí tajemství prokletého města. Elantris je nádhernou fantasy pohádkou plnou napětí, záhad, duchovních hodnot a lásky.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , TalpressOriginální název:
Elantris, 2005
více info...
Přidat komentář
Elantris má všechny atributy Sandesronovské fantasy: originální magie, složité politické a náboženské vztahy, několikero božstev, náboženští fanatici, bozi, co si o sobě nemyslí, že jsou bohové….. záporáci, kteří nakonec nejsou zas takový záporáci, nevyzpytatelné postavy, kteří jsou nakonec záporáci, …. skvělé uvěřitelné charaktery, sympatický hlavní pár… prostě všechno, co dělá jeho knížky tak skvělými. Je vidět, že se tímto směrem psaní Sanderson ubíral už od začátku, rozhodně je to vysoce nadprůměrná a originální fantasy, která stojí za přečtení. A to i pro ty, co fantasy žánru tolik neholdují.
Hodocení na Sandersona se mi píšou špatně, protože ty knížky fakt žeru a nevím, jak to napsat, aby na každé větě nebylo tak okatě vidět, jak u toho slintám nadšením. Ale berte to jako moje vřelé doporučení, abyste si jakoukoliv jeho knihu přečetli.
P.S.: Četla jsem recenzi jedné mladé slečny, která kritizovala na knížce vyprávění z pohledu dvou mužských postav, také přílišnou složitost a tloušťku. Když jsem se pak domákla, že slečna oceňuje Stmívání o dost víc než já, pochopila jsem. Takže… Elantris je odpočinková literatura, ale není to primitivní text, Sanderson nutí přemýšlet. Takže jestli je pro vás 500 stránek moc a chcete jenom plochou oddechovku s trpaslíkama a elfama nebo upírama, tak tady jste na špatné adrese ;)
Pěkně se čte po počátečním trochu rozvláčném úvodu, jsem byl velmi příjemně překvapený jak je knížka čtivá, jen díky pochvalným komentářům jsem se začetl a vydržel. Takže díky databázi knih jsem tuto knihu vůbec objevil a mohu-li radit a máte-li rádi tento žánr, neváhejte je to krásně napsané.
Výborná věc! Člověk se musí začíst a přelouskat delší úvod do děje a toho, co se vlastně děje, včetně seznámení s postavami, ale pak už je to parádní a neotřelé fantasy. Sanderson neumí psát krátce a svůj děj, do detailu vypiplaný, polehoučku rozmotává jako zamotané klubko vlny, aby na konci objasnil, co místama už několikrát nakousl nebo jen lehce naznačil.
Když jsem na Elantris narazila, nejprve mě snad ani nějak nezaujala, nicméně pak mi to nedalo a začala jsem pátrat, kde bych ji mohla sehnat. Nastal poněkud problém, v knihovně ji neměli a v žádném jiném obchodu snad také ne. Pomalu jsem se vzdávala naděje, když jsem na Elantris nakonec narazila v jednom antikvariátu. Než mi však přišla, rozečetla jsem si něco jiného a na Elantris na chvíli zapomněla. Tento týden se však dočkala.
Nedalo by se říct, že by mě Elantris pohltila již od prvních stránek, ale cosi mě nutilo pokračovat a zajímat se o to, co se vlastně s tím proklatým městem stalo. Příběh se točí hlavně okolo tří postav - Raodena, Sarene a Hrathena. Byly chvíle, kdy jsem si při čtení Raodenovy linie říkala, že ta jediná stojí za to, ale jakmile skočilo vyprávění zase na někoho jiného, i jeho příběh jsem s chutí četla. Hrathen je poměrně zajímavá postava - často jsem měnila svůj názor na to, jestli ho nesnášet nebo ne. Bylo zajímavé sledovat jeho osud, jeho myšlenkové pochody, jeho pochyby o sobě samém. Když se na začátku bude zdát, jako že je nic moc, nenechte se tím odradit. Stejně tak Raoden se Sarene. Oba musí člověk obdivovat za to, že se nevzdali a ačkoliv se všechno zprvu zdálo beznadějné, dokázali se svým osudem bojovat.
Co se týče Elantris, události vedoucí k jejímu pádu nebyly vůbec složité a nadpřirozené, naopak. Je to tak... nečekané a přesto logické a ve výsledku jednoduché, až z toho na konci budete paf.
Elantris není jen obyčejná fantasy. Je to napínavý příběh plný zvratů, o lásce, nezlomné víře, pochybnostech a především o vytrvalosti. Za mě šest hvězdiček z pěti a rozhodně veliké doporučení.
První kapitoly mě bavily, dokonce jsem si myslela, že se od knížky neodtrhnu, ale dokonale pravidelné střídání tří hlavních hrdinů mě po chvíli omrzelo, až nakonec Raoden byl jediný, kdo mě bavil. A potom už ani ten ne... Anotace slibuje, že úplné vysvětlení přijde v samotném závěru posledních kapitol...
...Bohužel jsem se k nim nedopracovala.
Jedna z nejlepších fantasy knížek, kterou jsem kdy měla čest číst. Princ Raoden je užasná literární postava a hned si ji zamilujete. Postižen Reodem vylepšuje život ostatním "chudákům", namísto toho aby se ponořil do sebelítosti, vyrovnává se s tím, že ztratil asi svou lásku, kterou ani nepoznal a buduje lepší zítřky pro Elantris. Nakonec, jak už to u pohádek bývá, to vše dobře dopadne a vy zříte nádheru města, které znovu procitne z temnoty.
Štítky knihy
magie kosmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2012 | Cesta králů |
2008 | Finální říše |
2006 | Elantris |
2019 | Meč Přísahy |
2010 | Vyjednavač |
Výborné čtení....líbí se mi, že žádná autorova postava není úplně černá nebo bílá. Velmi se mi líbí jeho náměty. Jsou to nové, neotřelé nápady a na to, že je Elantris prvním dílem, tak je velmi komplexní. Za sebe mohu říct, že mnohem víc mi sedla série Mistborn, ale i tak je tato knížka dobrá. Děj žijete společně s postavou a nechcete přestat číst. Čekáte čím dalším vás překvapí. Jediné co mohu Elantris vyčíst, je to jak Raoden ve finále dosáhne toho čeho má. Nechci prozrazovat děj :-D ale zasvěcení ví. Tam bych uvítala trochu více vysvětlení proč zrovna to místo a ne jiné. Tam to pro mě bylo trochu neuspokojivé vysvětlení.