Finální říše přehled
Brandon Sanderson
Už přes tisíc let padá z oblohy popel a nekvetou květiny. Už přes tisíc let žijí skaatové v nelidských podmínkách a v trvalém strachu pod krutou absolutní vládou nesmrtelného Pána Vládce. Nadějí na únik z tohoto pekla se stává až Kelsier, který v sobě objeví schopnost allomancie, příslušející pouze mistbornům, schopnost „spalovat“ kovy a získávat tím krátkodobě mimořádné schopnosti – sílu, předvídavost, možnost ovlivňovat druhé. Obklopen elitou podsvětí chystá útok proti Pánu Vládci. Ten by však nebyl uskutečnitelný, kdyby se Kelsier náhodou nesetkal s dívkou jménem Vin, sirotkem z ulice, zvyklým nečekat od lidí nic než zradu. Odhalí u ní také mimořádné schopnosti mistbornů a naučí ji využívat je. Prostřednictvím Vin infiltruje okolí Pána Vládce. Kelsierův plán se ovšem začíná vyvíjet nečekaným směrem a míří k tragickému vyústění… Příběh je plný napětí, intrik, překážek, nečekaných zvratů i vtipu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , TalpressOriginální název:
Mistborn - The Final Empire, 2006
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Finální říše. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (132)
Není moc fantasy, které jsem přečetl. Ale tahle je vážně dobrá. Další díly asi absolvovat nebudu (synovo doporučení), ale ten závěr je vážně něco.
Skvělé epické fantasy s relativně uspokojivým zakončením, takže pokud nebudete chtít pokračovat dalšími díly, NENÍ četba prvního dílu zbytečná ztráta času. Já se do dalších dílů rozhodně pustím, protože mě zajímá jak se bude tento svět vyvíjet dále - i když si tedy předtím odpočinu u nějaké nenáročné knihy, přeci jen epické fantasy není zrovna čtení k vodě. Nicméně Sanderson umí své čtenáře za vynaložené úsilí odměnit. Cca první třetina mi jako obvykle přišla dost náročná i když zajímavá, druhá třetina byla už lepší, ale čtení mi šlo trochu pomaleji než bych si přála, ale poslední třetina už jela jak po másle, závěry ty prostě Sanderson umí.
Kromě skvělého závěru kniha nabídne také výborně vystavěný svět a originální detailně promyšlený systém magie. V anotaci se mi magie pomocí spalování kovů nezdála zrovna zajímavá, ale po přečtení se zařazuji k ostatním fanouškům tohoto zajímavého konceptu. A přestože magické schopnosti hrají v příběhu velkou roli, tak mu rozhodně nechybí ani obyčejná lidskost. Všechny hlavní postavy jsou sympatické a jejich chování je uvěřitelné, pro své chování mají vesměs dobré důvody.
Ze začátku mi děj trochu připomínal Dannyho parťáky (akorát že ve "středověku") - tuto inspiraci ostatně na svých stránkách přiznává i sám Sanderson - to se ale postupně vytratilo. Kniha se mi moc líbila, a ačkoliv si nemyslím, že těch 600 stran obsahovalo něco zbytečného, tak kvůli tomu že se děj občas trochu táhl, dávám "jen" 4,5 z 5
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Finální říše v seznamech
v Právě čtených | 35x |
v Přečtených | 1 003x |
ve Čtenářské výzvě | 56x |
v Doporučených | 109x |
v Mé knihovně | 327x |
v Chystám se číst | 624x |
v Chci si koupit | 148x |
v dalších seznamech | 7x |
Autorovy další knížky
2012 | Cesta králů |
2008 | Finální říše |
2019 | Meč Přísahy |
2006 | Elantris |
2010 | Vyjednavač |
(SPOILER) Jasně, Sanderson, zaručená kvalita. Začnu obálkou, která je v tomto vydání opravdu povedená. Zároveň je fikané prodávat celou trilogii jako jeden blok, protože... K tomu se dostanu.
Samozřejmě mě chytil už první odstavec a já příhody nejdříve Kelsiera, potom ubožačky Vin jenom hltala. V tom je autor opravdu mistr, vykreslení plastických, charismatických postav se všemi silnými stránkami i slabostmi. Vyzdvihla bych způsob, jakým autor naservíroval skutečnost, že Vin je superhrdinka – pomalu, nenápadně, postupně. V první chvíli mě zaujalo, že byla schopná allomanticky působit jenom díky stopovým prvkům, které získala z nuzného jídla. A posléze na to holčina přichází sama s Kelsierovou dopomocí. A další plus – i všechny vedlejší postavy, které měly svou úlohu, se dostatečně vyprofilovaly.
Nejlepší složkou díla je vystavěný svět a charakteristická (a zvláštní) magie obdařených jedinců. Dusivé prašno, vedro, zahnědlé rostliny (Vin vůbec nevěří, že by mohly být zelené), strašidelné mlhy v noci. Magie založená na pálení kovů a jejich vzájemné působení. V tomto ohledu je Sanderson opravdu mistr. Navíc oceňuji, že (zatím) v každém svém díle vytvořil něco jiného a bláznivě originálního.
Dostávám se k záporům. Ústřední zápletkou knihy není nic menšího než svržení Pána Vládce a celé Finální říše. Což je pro mě obtížně akceptovatelné. Hrdinové k problému přistoupí skutečně rozmáchle, snaží se vytvořit armádu, poštvat proti sobě šlechtu, zničit Vládcovy zásoby atia, zbavit se městské stráže, nejlépe ještě zlikvidovat Inkvizitory. Ono se nakonec skoro všechno podaří, obzvlášť vypořádání s Inkvizitory proběhlo nadmíru důmyslně, ale já mám holt raději komornější příběhy. Afektované, patetické revoluční hnutí mi leze na nervy, potoky krve, šílenství davů a hromadné vraždění není prostě nic pro mě.
Z toho důvodu mi kniha připadla dlouhá, i když nemůžu říct, že by obsahovala hluchá místa. Jen byla rozhozena hodně širokopásmově. Úplný závěr a souboj s Pánem Vládcem byl úžasně epický a tak trochu mi spravil chuť, ale kdybych už doma neměla druhý díl, nesáhnu po něm.
Neříkám, že je to špatně napsané, ale netrefilo se to do mého vkusu.