Eldest
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 2. díl >
Eragon cestuje so svojou dračicou Zafirou do elfského mesta Ellesméra, aby podstúpil výcvik v čarovaní a v boji, životne dôležitých zručnostiach Dračieho jazdca. Stráca však istotu, nevie, komu môže veriť, a osud kráľovstva, v ktorom temná ruka kráľa Galbatorixa hrdúsi akýkoľvek vzdor, leží aj naďalej v jeho rukách…
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Fragment (SK)Originální název:
Eldest, 2005
více info...
Přidat komentář
Tato série je moje srdcovka. První díl jsem přečetla jako jednu z prvních, když jsem začala číst a tato série si myslím že už v mém srdci zůstane napořád.
V knize máme hodně překvapujících okamžiků, zvratů a hodně se přiučíte mravenčí komunitě :D sice si nejsem jistá zda to tak mravenci opravdu mají, ale bylo to hodně zajímavé.
Trošičku mi tam ke konci knihy začali vadit Roranovi kapitoly, ale to knize také patří.
No největší šok pro mě byl když jsem se dozvěděla kdo je Eragonův otec. Sice jsem tušila něco takového, ale opravdu jsem nečekala, že to tak opravdu bude!
Knihu jsem si hodně užila, až na pár hluchým míst, ale to nevadí. Kniha je skutečně hodné napínavá, čte se hezky a 600 stran vám uteče opravdu rychle
Lehký nadprůměr
(SPOILER)
Od lidí, kteří knihu přečetli přede mnou, jsem měla nějaké informace a náznaky, žádný překvapivý zvrat na konci se tedy nekonal. Spíše mě překvapil Roran a silné komunitní smýšlení obyvatel Carvahallu. Čekala bych spíše vyhnání, nebo vydání problematické osoby. Líbilo se mi, že byl Eragon přijat do trpasličího klanu a že se pokusí opravit Isidar Mithrim, bylo jasné. Pro přísahu věrnosti bych zvolila asi jiná slova - z čiré opatrnosti bych se zavázala Nasuadě dokud bude vést vardeny a zůstane věrná jejich přesvědčení, protože kdyby jí přeskočilo jako Galbatorixovi, má hoch stejný problém, jako Murthag.
Výcvik mi tak nezáživný nepřišel a mravenci mi, jako vášnivému dětskému čtenáři Ondřeje Sekory, nevadí :D Že se nakonec rozhodl pro vegetariánství, se dalo čekat, a důvody byly očividné, jen ve chvíli, kdy spojil své vědomí také s rostlinami mě napadlo: "Co budeš jíst teď?"
Elfové na mě působili jako neupřímní, nabubřelí a trochu švihlí intrikáni, nakonec si ale přece jen trochu napravili reputaci.
Co mě celou dobu hnětlo, bylo obviňování Eragona a Rorana, že smrt Gera a zkáza vesnice je jejich vina. Podobné citové vydírání se ovšem používá v mnoha příbězích a je vkládáno do úst mnoha záporákům.
Moc jsem nepochopila, proč - když už Dračí křídlo pokračovalo až k bitvě, nevysadili ženy, děti a nemocné ve městě, ale táhli je s sebou, nebo proč nedostali nějakou vlajku, aby vardenové z dálky věděli, že nejde o loď království. Také - aby mohl Roran tak detailně zkoumat Eragonovy rysy, musela by Safra být se svým jezdcem prakticky na dosah ruky - to mi nesedí.
A už vidím, jak se mrchožrouti vrhají do ohně a kouře hořící pláně. To je vyloženě blbost.
Zajímalo by mě, kolik pohlaví mají draci, jestliže Šrujkan a Trn nejsou samci a Safira je jediná samice...
Murthag... to je trochu smutné, ale ne nemožné. A nechci podceňovat genetiku, ale nikdo z nás nenese vinu na činech svých rodičů, takže přistup všech okolo tomu tak nějak přispěl.
Já jsem si dračí jezdce zamilovala , i když je to mix , jak jsem již psala u prvního dílu, Pána prstenů a Hraničářova učně . Je to milé , zajímavé, místy vtipné a věty jsou krásně rozvité. Čtenář si to užívá . Moc se těším na další díl.
Asi se ze mě žádná velká fanynka Paoliniho nestane. Druhý díl se mi líbil o trošku více než první, ale stále je to spíše průměrná fantasy.
Na to jak je kniha obsáhlá, se toho v ní zas tolik nestane. Očekávala bych větší spád a více akce. Navíc děj je celkem předvídatelný. Ubrat 200 stran určitě by byla kniha lepší. Nejvíc se mi asi líbil příběh Rorana.
Hvězdičku navíc přidávám za audioknižní podobu, kterou fantasticky načetl Martin Stránský.
Jak je kniha objemná, tak mám pocit, že se tam toho stalo málo i hodně zároveň. Neměla jsem nejmenší problém se do příběhu naplno ponořit a spolu s hrdiny zjistit další nové skutečnosti, které jim až doposud byly skryty. Na jednu stranu lituji, že se nezfilmovali i pokračování, ale na druhou stranu je mi jasný důvod – neměli by pořádně na co navázat a museli by to až příliš pozměnit.
PS: Před Safirou by se měl schovat všechen alkohol :D
Druhý díl pokračuje přesně tam, kde skončil ten první a dál sleduje Eragonův postupný přerod z obyčejného chlapce v plnohodnotného Dračího jezdce. Velkou část knihy se tak učí od elfů vše potřebné a na akci dochází sporadicky. Přesto děj svižně uplývá a nejvíce mě fascinovaly právě ty chvíle, kdy je Eragon v učení. Filozofické debaty o životě, smrti a veškeré existenci dávají najevo, že se Paoliny v té době zabýval vlastními studii, které mi dost připomněly mé vlastní zkušenosti s filosofií na vysoké škole. Díky tomu se nejedná o cíleně dětskou literaturu, ale o vyspělejší fantasy, která je určena staršímu publiku. Což může být i důvodem, proč může být celá série o Dračích jezdcích těžce stravitelná pro děti či náctileté, jelikož obsahuje zdlouhavé popisy krajiny i děje, rozvláčné úvahy - a celkově je to dost dlouhá knížka. Ale skvělá knížka.
Druhý díl se opravdu táhl. Eragonův výcvik byl opravdu velmi podrobně popsán, až zbytečně. Roranův příběh nebyl špatný, ale nejvíce mě bavil příběh Nasuady. Za mě bylo nejlepší posledních padesát stran knihy, protože tam se opravdu něco dělo.
Eragonuv příběh ztratil jiskru, NIC se tam neděje, nevím, jestli doposlouchám. zbytečné popisy každé nové kytky ve dvou jazycích, řešení úcty a pokory, ale moc to nedává smysl. Rozjela se Roranova linka, ta jediná mě u knihy drží. PS: omlouvám se Stephenu Kingovi, když jsem o něm tvrdila, že je příliš popisný. Tohle je příliš popisné.
Knihu jsem četl opravdu dlouho. Několikrát odkládal a pak se zase k ní vracel, a tak pořádně do kola. Kniha byla zajímavá, ale ve smyslu toho, jak se Eragon učil a učil a poznával své nově nabité schopnosti. Jediným držákem celé knihy byli kapitoly kdy se příběh zaobíral Roranem, tam se aspoň něco dělo. Přepadalo mě zoufalství, jelikož jsem si po přečtení první knihy koupil celou sérii – jak jsem byl unešený z Eragona. Teď nemám vůbec chuť číst dál třetí díl, ale knihy už je mám doma, tak to zkusím. Prostě kniha Eldest se mi zdála nudná.
Upřímně řečeno bylo to něco neobyčejného. Děj byl hladký nikde se nezadrhával, střídal rytmus z poklidnějšího do více rychlejšího, ale jakmile se začtete přijde vám to normální. A ten konec...nevím co bych měla říct, jen možná to, že mě to dohnalo k slzám jak smutku tak štěstí. Doufám že pokračování neztratí svoje kouzlo...
Kniha má v sobě zajímavý děj, který je stejně dobrý jako v prvním díle. V tak dlouhé knize najdete pasáže, které jsou nudnější nebo naopak akčnější - ale to už tak prostě je. Styl autora je skvělý a postavy je vyvíjí tím správným směrem. Jsme s knihou spokojená a těším se na další (předposlední) díl.
(SPOILER) wow. prostě wow! úžasný druhý díl, který si udržel stejnou úroveň jako předešlý. miluji elfy, tak jsem ji užívala žití s nimi. máme možnost poznat rozsah kouzel a sledovat Eragona při jejich učení. vidíme také příběh z úhlu Rorana, což mě někdy místy nezaujalo tak moc, jako linie Eragona, ale i tak je to poutavé počteníčko. a co se týče Aryii…:D
První díl super, ale u druhého dílu jsem měla problém donutit se ho dočíst. Přišlo mi to dlouhé, táhlé, zbytečně detailní. Tzv. unuděna a přehlcena zbytečnými podrobnostmi. Díl by se zvládnul stáhnout na polovinu obsahu.
Jinak zajímavé téma s potencionálem. Děj vtáhne, střídání vyprávění postav naprosto perfektní. Kniha se mi líbila, jen kdyby to autor opravdu sesekal na polovinu, bylo by to daleko čtivější a zajímavější.
Hlavní hrdina získává nutné informace, aby obstál v chystaném souboji se záporákem.
Chvilama knížka nudila a poté zaujala. Takže dávám neutrální hodnocení.
Do příběhu se nám připojuje i pohled Rorana, bratrance Eragona, jež zůstal spolu s dalším lidmi v Carvahalu na pospas všemu zlému.
Eragonův příběh pokračuje přesně tam, kde v prvním skončím, což je skvělý hned se ponoříte do příběhu. Konečně v knize poznáváme více trpaslíky, hlavně teda Orika a pak také elfy! Ty poznáváme trochu víc i to jak žijí a celkově odhalíme pár jejich tajemství.
To se týká postavy Rorana tak ten je naprosto skvělý. Žeru ho! Když něco chce, prostě si za tím jde. Zejména jeden jeho velký čin, na které se napojuje mnoho dalších. Postava rozhodně stojí za pozornost. Líbí se mi proměna jak Rorana tak Eragona, která je už daleko více zřetelná než v prvním díle.
Nebojte budou tam boje a ne tedy jeden, takže rozhodně se máte na co těšit.
Tohle je asi moje chyba. Tenhle díl se mi dostal do rukou dřív než Eragon, takže jsem si ho nemohla asi pořádně užít. Děj mi připadal trochu rozvláčný, zdlouhavý a chvílema jsem se trochu ztrácela. Ale dám šanci i prvnímu dílu.
Tento díl je více o vnitřním dospívání a porozumnění. Přečetla jsem stejně rychle jako první díl.
Líbí se mi, jak v Eldestu Eragon vnitřně roste, vyspívá a učí se. Podobně se mi líbilo i učení Hraničářova učně u jeho Mistra. Stejně tak se mi líbí, že kniha nahlíží na svět také Roranovýma očima a vypráví jeho putování.
Eragonovo uceni v Elesmere mi prislo nudne, ale jinak je to v zasade dost fajn :-) Zvrat na konci jsem tak trosku cekala, ale stejne me dost prekvapil!
Štítky knihy
draci elfové kouzla trpaslíci americká literatura pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Jedním z mých černých puntíků z mládí je nedočtená série Odkazu dračích jezdců. Teď, těsně před třicítkou, tenhle černý puntík mažu a konečně to dočítám. Vrací mě to o tolik let zpět, kdy jsem poprvé četla první díl a jako hromada ostatních čtenářů jsem byla okouzlená vším tím dračím dobrodružstvím. Jasně, teď, kdy mám na kontě o cca 1000 knih více načteno, už to nedokážu hodnotit očima svého mladšího já, vidím, že to není dokonalý počin, ale pořád je to super počtení a ta nostalgie k tomu dodává bonusové body...