Eldest
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 2. díl >
Eragon cestuje so svojou dračicou Zafirou do elfského mesta Ellesméra, aby podstúpil výcvik v čarovaní a v boji, životne dôležitých zručnostiach Dračieho jazdca. Stráca však istotu, nevie, komu môže veriť, a osud kráľovstva, v ktorom temná ruka kráľa Galbatorixa hrdúsi akýkoľvek vzdor, leží aj naďalej v jeho rukách…
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Fragment (SK)Originální název:
Eldest, 2005
více info...
Přidat komentář
Rozhodně bych to neoznačila za utahané. Ale okopírované! Určitě trochu. Nicméně to beru, napsal to mladý kluk a s touto vědomostí musím pět ódu na jeho spisovatelský um. Za mě je to super čtení, které předkládá řadu zajímavých úvah - o životě a smrti, vegetariánství a lidské povaze. Takhle to zní nudně. Ale kniha, ta nudná není. Každého ale bavit nebude. ;)
(SPOILER) Docela příjemné odreagování, ale.. Celé je to strašně natahované, zejména Eragonův výcvik (nechápu, proč to autor tak strašně protahoval, když nakonec Eragona po pár minutách boje porazí nějaký upocený týpek s malým dráčkem - takže trénink úplně k ničemu, a tím pádem i desítky, ne-li stovky nezajímavých a nudných stránek přečtených úplně zbytečně). Další mínus směřuje k poměrně drzému kopírování Tolkienova loru, kdy byl Paolini tak smělý, že zkopíroval dokonce mytologii o vzniku trpaslíků. Jak u trpaslíků, tak i elfů, Paolini rádoby Tolkienovským stylem přepisuje to, co už napsal Tolkien, jenomže Tolkien to bezesporu uměl popsat líp. Takže je otázka, nakolik byl tenhle "remake" potřebný (asi jen pro Paoliniho peneženku, hádám). Nakonec poslední větší výtka směřuje k závěrečné bitvě - to jako vážně čekáte 600 stran na tak špatně a nepřehledně popsanou bitvu? A že ji de facto rozhodne nějaká bába kořenářka, která má tak skvělé skills, že otráví půlku stotisícového vojska, které asi nemá stráže, nebo je úplně slepé? Nevím. Celkově Paolinimu neberu jeho zápal do fantazy, asi je dobře, že se do psaní pustil. Ale spíš měl buď počkat, až nasbírá více zkušeností, nebo se trochu víc snažit. Takhle je to na takových 60-70%.
Akce skoro žádná. V podstatě celá kniha je o výcviku, který je také spíše upovídaný, pouze filozofie. Nakonec největší progres získal Eragon díky kouzlu elfů a draků, které ho přetvořili v mocnější bytost, takže všechno ostatní byly opravdu jenom řeči.. Líně napsáno
Kdybych věděla, jaký díl mě po Eragonovi čeká, určitě bych v sérii pokračovala už tehdy a ne až teď. Ale na druhou stranu lepší pozdě než nikdy.
Eldest je totiž naprosto skvělý! Sice mi tady trochu scházel Murtagh, ale zas mi to vynahrazovala všechna ta akce. Eragon teda hlavně trénuje se Safirou a vesměs si užívá pohostinství, kdežto Ronan! Ten se ani na chvíli nezastaví a stává se z něho velký hrdina a bojovník.
Audiokniha se opět poslouchala sama a zabrala mi přesně týden. A řeknu vám, že se do těch audioknih zamilovávám čím dál víc.
#spoluprace @audioteka_czsk
Prostě ta nejlepší knížka z téhle série!Dobrodružná a hodně drsná.
Doporočuji celou sérii.
Začátek se vlekl, dokonce mě pak už moc nebavilo ani výcvik, už to bylo hodně stejné. Byla jsem moc ráda, když autor konečně vyřešil jizvu po boji s Durzou.
Bitva i konec super, jenom by mě teda zajímalo, jestli Eragon napravil svoji chybu s tou tříletou dívkou, není to tam zmíněno.
Druhá kniha ze světa Eragona. Světem Alagaesia se nezadržitelně šíří zoufalství a temnota. Eragon se svou dračicí Safirou konečně dorazil do elfského města, aby se zde učil umění boje a kouzlení. Jeho souznění se Safirou se postupně prohlubuje, stejně tak přátelství s některými postavami příběhu. Zavřen za branami elfského města netuší, co se děje v jeho domově, Údolí Palancar, ani to, že zlo je mnohem blíže, než si myslel. Druhý díl je rozhodně akčnější, kruh přátel i nepřátel se rozšiřuje a svět Alagaesia pomalu odhaluje některé své mýty a příběhy ze zářné i temné minulosti.
Začátek byl strašně nudný a táhlý. Opravdu jsem se trápila, zvlášť, když konec předchozího dílu byl opravdu dobrý a čtivý. Ale tady tomu tak bylo a já byla pomerně dost zklamaná. Prostředek byl už poměrně lepší. Hlavně, když začal výcvik. Konečně se to začalo rozjíždět a začalo mě to bavit. No a nakonec konec. A to byla bomba se vším všudy. Posledních přiblžně 200 stran jsem doslova zhltla a musím říct, že jsem byla opravdu nadšená. Konec napravil začátek a utvrdil, mě v tom, že tato série má své kouzlo.
Co se týče jazyka, krajiny, řádu, obyvatel, tradic a kouzel tak nemám opět co vytkout. Je to stará dobrá fantasy série a musím říct, že mě tento svět moc baví. Do dalšího dílu se určitě pustím, ale za nějakou dobu.
Navíc mě moc bavilo střídaní děje z různých pohledů. Částečně to oživilo ten začátek.
Knížce dávám 4 hvězdičky na které má plné právo
Tl;dr: Super pokračování k super prvnímu dílu
+Propracovaný svět
+Postavy se vyvíjí
+Skvěle vylíčené prostředí
+Více dějových rovin
-Na začátku drhne
-Měkká obálka se snadno poškodí
Recenze:
Kniha, stejně jako první díl je svižná, čtivá a zkrátka skvělá, prostředí je výborně promyšlené, stejně jako postavy a místní svět. Paolini si celý příběh nejspíš promyslel dopředu, a na zvratech to jde znát, je zde většinou dost souvislostí.
98%
První polovina knihy se mi neskutečně vlekla, ale ta druhá? Jeden zvrat za druhým, samá akce a překvapivé informace!
Strašně se mi líbila Safira, po tom co začala balit chlapa. Prostě správná puberťačka.
Eragon stále chudák s jeho neopětovanou láskou. Ale jeho celková proměna a dospívání? WAU. To se mi mooc líbilo.
Roranovo pasáže byly občas dost přehnané. Obyčejní lide a co všechno dokázali.
Ale největší překvapení a šok bylo zjištění kdo je Eragonův otec. No sakra!
Čtení jsem si až na unavený začátek užila a těším se na další díl. Snad bude už od začátku super jako tenhle na konci!
Co psát... stejně jako v hodnocení u prvního dílu, toto je pro mě prostě skvost. Ohromná nostalgie. Četla jsem to já, mamka i babička. Babička už mezi námi bohužel není a moc mi chybí naše rozhovory o knihách. Právě Eldest mám spojený s jedněmi v Vánocemi, ke kterým moje milovaná babička knihu dostala a měla z ní ohromnou radost. Právě knihy a příběhy ulehčovaly babičce její nelehký a bolestivý odchod ze světa a já jsem vděčná, že takové příběhy existují.
Další kniha z mé série re-readingů v podobě poslechu audioknihy. A tady to bylo tedy náročné na udržení pozornosti a strašně utahané. Hlavní hrdina podstupuje výcvik u elfů, kde zjistí jejich překvapivé tajemství a snaží se nasát velké množství informací za pár týdnů, i když původní jezdci na to měli roky.
Upřímně, nebýt druhé linky týkající se obyvatel Carvahallu, asi bych se ukousala nudou. Vývoj těchto postav byl obrovský a jsem ráda, že autor zvolil tuto cestu, jak nás s jejich příběhem seznámit a né nějakou zkrácenou verzi vyprávěnou v rámci shledání hrdinů na konci knihy.
Líbilo se mi, jak se hlavní hrdina pral sám se sebou. Jak se snažil být dospělý a moudrý, tak, jak to od něj bylo očekáváno, a zároveň mu to prostě sem tam uteklo a byl to prostě dospívající kluk hledající své místo ve světě dospělých, kteří ho chtějí po svém ovládat. Oproti tomu se velké množství dlouhověkých a rozvážných elfů chovalo víc, jak nedospělý zhrzení puberťáci, nebrající ohledy na strasti jiných.
Závěr knihy byl dle očekávání akční, i když vzhledem k obálce s červeným drakem, trošku předvídatelný. Stále ale platí, že autor píše velmi pěkně a srozumitelně, už jen s přihlédnutím k jeho věku v době psaní. A v namluveném zpracování od Martina Stránského to byl velmi příjemný návrat do dětských let, kdy jsem tuto sérii hltala.
Pokračování Eragona je výrazně delší než první díl, ale děj je bohužel hodně natahovaný - celý Eragonův výcvik by potřeboval výrazně zkrátit. Nasuadina linka je docela dobrá, a Roranova je sice akční, ale přišla mi dost přehnaná. Stejně jako první díl se kniha dobře čte, ale originality příliš nepobrala a autorův styl psaní se od prvního dílu moc neposunul.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
(SPOILER) No ... Tak, jak jsem byl nadšen z prvního dílu, tak jsem si asi nastavil laťku očekávání pro díl druhý příliš vysoko, a jsem mírně zklamán. Ano, natahovat na 400 stran Eragonův výcvik (jako fakt se to dalo zkrátit!) a pak odfláknout největší válečný konflikt Alagaësie od dob války Elfů s Draky na "pár" stránkách, to je strašná škoda a pro mne zklamání. A další věc - nástup Murtagha a Dvojčat byl tak strašně očekávaný v podstatě od konce první knihy, že mi to přišlo (bohužel) až humorné, jakým "rádobyepickým" způsobem byli vráceni na scénu.
S tím výcvikem - úplně se mi vybavila podobná (dle mého názoru zbytečně natahovaná) pasáž z Kroniky Královraha - Kvotheho pobyt v zemi Fae.
No nic, už jsem rozečetl třetí díl, tak uvidíme, jak to bude dál pokračovat.