Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365423/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-WRn-365423.png
4
1590
1590
„Když na mě dolehne samota a ticho, když mě obemknou, začnou mě drtit a zařezávají se do mě jako nůž, musím promluvit nahlas, i kdyby jen proto, abych dokázala, že žiju.“ Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. S kolegy se snaží příliš nekomunikovat, nikoho blízkého nemá. Jizvy na obličeji a na rukou jsou vzpomínkou na otřesný zážitek z dětství, se kterým se nikdy nedokázala vypořádat, a raději se proto utápí v alkoholu. Když se seznámí s Raymondem z IT oddělení, nejprve jej považuje za stejně obtížnou existenci jako zbytek lidí kolem sebe, postupem času jí však dochází, že možná našla skutečného přítele. Mnohem víc ji ale zajímá její nově objevená láska – místní zpěvák Johnnie Lomond. Ten o existenci své obdivovatelky zatím nemá ani tušení, ovšem Eleanor začne spřádat rafinovaný plán, jak jej získat… Eleanor, hlavní postava a vypravěčka románu, není hrdinkou v pravém slova smyslu. Její neschopnost navázat kontakt s ostatními lidmi a dodržovat sociální konvence či běžné společenské rituály z ní činí napůl komickou, napůl tragickou postavu. Autorce se daří s pozoruhodnou věrností vystihnout vnitřní svět bytostného introverta a misantropa, který se vnímáním okolního světa diametrálně odlišuje od „normálních“ lidí. Díky nespornému vypravěčskému talentu a vnímavosti vůči tomu, co bývá na první pohled skryté, sklízí románová prvotina Gail Honeymannové jednu pochvalnou recenzi za druhou, drží se vysoko v žebříčcích prodejnosti, a obsadila dokonce první místo mezi debuty roku 2017 na čtenářskému serveru Goodreads.... celý text
Přidat komentář
Při pročítání komentářů jsem měla pocit, že mě čeká čtivá, ale možná trochu banální kniha. Nemohla jsem se více mýlit.
Tato kniha je jedna z těch, na které se nezapomíná. Myslím, že může spoustě lidem pomoct. Na mě působila až terapeutickým dojmem.
Skvěle psychologicky zpracovaný příběh nenápadné průměrné ženy, která je vlastně přesným opakem.
Velice silné. Doporučuji.
Eleanor je báječná postava. Po přečtení téhle knihy mi tato osůbka hodně chyběla. Tak moc jsem si ji přitáhla do reálného života.
Nemůžu tu knihu dočíst. Odkládám ji nerada, ale nejde mi jí prekousnout. Nesedí mi styl vyprávění a nelíbí se mi hlavní hrdinka. Myslím ze se k ni již nevrátím.
Kniha se mi velmi líbila. Vypravěčský styl mi vyhoval, plynulý příběh a co si budeme povídat, velmi smutný. Jednu hvězdičku dávám dolů z důvodu urychleného konce. Najednou si vše uvědomila? Nepřišlo mi to moc uvěřitelné.
Knihu jsme si koupila loni jako audio, zaujala mě rezence. Poslouchala jsem ji po chvilkách, když byl čas. Byl to silný příběh, který mrazil. Určitě se ke knize ještě vrátím. Možná zkusím i papírovou formu.
Knihu jsem si chtěla přečíst už dlouho (cca dva roky), ale teprve teď jsem se k ní dostala - a nakonec to vyhrála audioverze namluvená Petrou Špalkovou. V první části jsem se smála, u druhé mi bylo smutno. V příběhu nechybí sarkasmus, ironie a černý humor. To vše v kombinaci s nelehkým životem ústřední postavy. Jak už padlo ve starších komentářích - v něčem mi Eleanor připomínala Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku :-) Její problémy však vycházely hlavně z rodiny, výchovy a nedostatku lásky. Měla jsem Eleanor ráda a stejně tak i Raymonda. Kniha je především o síle přátelství, vyrovnávání se s traumaty, ale i o tom, a jak je důležité nechat si pomoct! Úplný závěr mne překvapil.
4,5*
Knížku jsem poslouchala a dostala mě na lopatky. Nádherný lidský příběh, u kterého jsem se často smála a uronila i pár slz. Eleanor jsem si zamilovala a závěr byl nečekaný. Knihu opravdu doporučuji. Škoda, že autorka nenapsala další
Po dlouhé době kniha, která mě opravdu zaujala. Hlavní hrdinka je zvláštní a někdy opravdu nesnesitelná. Postupně, když se začínají odhalovat střípky z její minulosti, začínáte chápat, že vše má svůj důvod. Jednu informaci na konci jsem nečekala a bylo to pro mě opravdu překvapivé. Vřele mohu doporučit.
Díky Čtenářské výzvě za objevování takových knih. Eleanor jsem si oblíbila a určitě se k ní vrátím. Ačkoliv nyní znám pointu, je to kniha, která se dá číst vícekrát.
Neměla jsem žádná očekávání a knihu jsem si vybrala podle hodnocení zde na databázi.
Ze začátku to byl pro mě oříšek, zvažovala jsem i, že knihu odložím. Ale protože to dělám jen v nouzi nejvyšší, vytrvala jsem a teď jsem ráda.
Těžko se mi hledala cesta ke svérázné Eleanor, i když některé její komentáře okolí a lidí byly neotřelé, trefné a vtipné. Ale způsob její existence mi byl velmi cizí. Až postupně s rozkrýváním její minulosti a traumat, jsem si k ní našla cestičku. Ano, je to v podstatě kniha s důležitými tématy jako je např. vyrovnávání se s traumaty, důsledky ničivé výchovy, hledání své cesty, zapadnutí do společnosti jiných lidí, ale především je o síle přátelství a lidské vstřícnosti k druhým, a právě o tom se v dnešní době hodí zapřemýšlet.
Příběh se vyvíjí vcelku průhledně, ale mě autorka na konci přeci jen dostala, bod pro ni...
Takže proč průměrné hodnocení? Asi mi nesedla forma, to oscilování mezi ironií, sarkasmem a vážností a hloubkou. Přesto neupírám knize originalitu a myslím, že některé výroky Eleanor Oliphantové, kterými komentovala pro nás běžný život, se mi v budoucnosti určitě neočekávaně vynoří z hloubi šedé kůry mozkové.
Posloucháno jako audiokniha.
(SPOILER)
Udivilo mě množství nadšených recenzí. Kniha není špatná, ale není zkrátka dobrá.
Hlavní hrdinka má být introvert, ale lusknutím prstu se mění ve lvici salonů, a to ještě z velmi pochybného důvodu, který stejně rychle pomine a vyšumí do ztracena.
Červenou knihovnou "ten krásný je pitomec, zatímco ten tzv. divný se ukáže být tím pravým" se zřejmě autorka snažila u knihy udržet čtenářky.
Popisy "otřesného dětství" byly spíš trapné a zcela chyběla jakákoli propracovanost této linie. To, co mělo být ke konci velkým odhalením, si každý průměrně inteligentní čtenář domyslel v první třetině knihy.
Hvězdičku navíc dávám za linii matky, sice i tato část je dost slabá, vč. konce, ale přeci jen jedno překvapení tam čekalo.
Úplne úžasná kniha. Krásne napísaný príbeh o trochu podivínskej dievčine, ktorá postupne objavuje rozdiely medzi prežívaním a žitím života. Počas čítania som si prešla naozaj širokou škálou rôznych emócií. Hlavná hrdinka pôsobila zo začiatku veľmi zvlášte, v priebehu čítania som si ju obľúbila a to až tak, že som sa pristihla, že čítam len túto jednu knihu (obvykle ich naraz čítam viac :-)). Z príbehu môžeme vidieť, že samota a osamelosť sú odlišné veci a taktiež ako veľmi môžu šrámy na duši z detstva ovplyvniť život dospelého človeka. Miestami mi Eleanor prišla veľmi naivná, ale to je spôsobené okolnosťami a prostredím a páčil sa mi jej posun v živote, premena a úvahy. Tie boli občas naozaj úsmevné :-) Kniha je napísaná úžasne, dej má spád, číta sa dobre a získala aj nejaké ocenenia, preto mi je ľúto, že od autorky si v CZ jazyku nemôžeme prečítať aj jej druhú knihu. Určite odporúčam.
Eleanor mi občas dost připomínala Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku, milujete ji, ale někdy je trošku nesnesitelná a zlá!
Moc krásná kniha, temná ale i vtipná.... a dokazuje, že bez přátel je to těžké a smutné... Doporučuji
Zajímavý lidský příběh o samotě s podivínskou hlavní hrdinkou, která se vyrovnává se svou minulostí.
Nečekaná dělovka něhou a pohlazením. Smála jsem se nahlas, slzela tiše a kdyby mělo být do týdne pokračování, tak je pozdě. Zbožňuju tvoje duševní pochody, Eleanor, a už teď se mi po nich stýská :).
Na knihu jsem se těšila, ale bohužel mě nebavila. Rozjezd slušný, občas jsem se zasmála (např. když Eleanor jde kupovat počítač), ale pak se příběh zasekl a začala nuda plná klišé. Pokaždé, když jsem knihu musela odložit, nevracela jsem se k ní s chutí, spíš jsem se do dalšího čtení nutila. Protože jsem z principu dočítač, zdárně jsem došla až na konec, ale nic mi to nedalo.
Svéráznou Eleanor jsem si oblíbila od první řádky. Není postavou jakou byste chtěli být a přesto k ní od začátku pocítíte tak silnou náklonost, až to sami nechápete.
Je chytrá, nevšedně vtipná, má spoustu věcí na háku a to, že je naprostým asociálem, vážně není její vina. Nakonec to, jací jsme, ovlivňují lidé kolem nás. Určitou část si můžeme sami vybrat a určitá část je nám přidělena. Přátelství je dar a láska teprve zázrak.
Kniha je směsicí smutku i zoufalství a hodně specifického humoru, který mi seděl a vše hezky uhlazoval. Eleanor jsem celou dobu držela palce. Občas mi bylo smutno, ale věděla jsem, že kdo se nevzdá, má naději.
Ke konci hodím potlesk za překvapení s velkým P.
„Dnes je novou rakovinou právě osamělost – je to něco ostudného a trapného a člověk si za to může tak nějak záhadně sám. Je to děsivá, nevyléčitelná nemoc, tak strašná, že se o ní neodvažujeme mluvit. Ostatní to slovo nechtějí ani slyšet, protože se bojí, aby nepostihla i je nebo aby na ně osud neseslal nějakou jinou hrůzu.“
„Stejně tlusté a stejně ohyzdné jizvy mám i na srdci. Vím to. Doufám, že mi tam zůstala aspoň část neponičené tkáně, kousíček, kterým se dovnitř dostane láska a kterým bude moct proudit ven. Doufám.“
"Když člověk musí, snese téměř cokoliv. A to je dobře i špatně."
Přiznávám, že jsem si knížku původně vybrala jen kvůli jejímu názvu. Později mě zaujala i anotace (konečně je hlavní hrdinkou introvertka!), i kladné hodnocení zde, na Databázi knih. Dobře se to čte, ale jestli hledáte příběh plný zvratů, budete muset sáhnout po jiné knize. Z psychologického hlediska je to ovšem zajímavý příběh, tématem je samota. Hlavní hrdinka, třicetiletá Eleanor Oliphantová, mi ze začátku přišla dost zvláštní, ale s přibývajícími stránkami mi byla víc a víc sympatičtější. U některých pasáží jsem se pousmála nad Eleanořinou neznalostí někdy až triviálních věcí/situací, ale vzápětí jsem si uvědomila, že je to vlastně hrozně smutné. Nechápu, jak mohla tolik let žít takhle sama, ještě navíc s neřešenými traumaty z dětství. Během čtení se postupně odkrývá minulost, jde hlavně o věc, kterou spáchala její matka. Děsivé. Zajímavé bylo, jak jedna nečekaná událost (záchrana neznámého člověka) dokázala spojit osud Eleanor a Raymonda. Byl to v podstatě její zachránce a líbil se mi vývoj jejich kamarádství. Čekala jsem trochu uzavřenější konec, ale vím, že už i tak se Eleanor má vážně skvěle.