Strach za oponou
Vilém Křížek
Eliáš Sattler série
< 2. díl >
SHERLOCK HOLMES MÁ BRILANTNÍ MOZEK. ELIÁŠ SATTLER NAVÍC DOKONALÝ ČICH… Na prknech, která znamenají svět, se nejhlubší lidské sny stávají skutečností. Jenže jaro 1913 přináší pražskému Novému německému divadlu samé nešťastné příhody. Ředitel Heinrich Teweles je přesvědčen, že nejde jen o souhru náhod, proto si na pomoc pozve soukromého vyšetřovatele Eliáše Sattlera. Sattler sice disponuje extrémně vyvinutým čichem, který mu pomáhá při řešení podobných případů, ovšem tentokrát se nemůže spolehnout pouze na něj. V prostředí divadla a opery není nic, jak se zdá, a pod pozlátkem rekvizit, vrstvami pudru a honosnými kostýmy se skrývá řada temných tajemství. Je v pozadí okouzlujícího světa andělské hudby a dramat na scéně bez viny alespoň Sattlerova výstřední průvodkyně Beatrix? Jsou Wagnerova díla prokletá a přinášejí neštěstí? Pátrání odkrývá vydírání, drogy i podezřelé úmrtí a viník, který už tuší, že je mu Sattler na stopě, rozehraje nebezpečnou hru…... celý text
Přidat komentář
Opět skvělé čtení od Viléma Křížka,který umí dokonale vykreslit historickou i divadelní atmosféru a poutavým psaním vtáhnout čtenáře do děje. Už se těším na další knihu tohoto autora s Eliašem S.
Velmi dobře zpracovaná atmosféra a prostředí německého divadla na sklonku století, která přináší mnoho zajímavých informací té doby. Včetně odkazu na periodika v knize zmíněná, která lze dohledat a o době se více dozvědět. Zápletka sama není vůbec špatná, ale na této knize jsem více ocenil atmosféru prostředí a doby. Velice rád si přečtu další knihu z pera tohoto autora
Zajímavý pohled do zákulisí Nového německého divadla v Praze (nyní Státní opera). Musím se přiznat, že než detektivní zápletka, byla pro mne zajímavější atmosféra divadla, postoje všech, co se podílejí na divadelním představení, ať jde o herce, hudebníky, kulisáky, či osvětlovače. Pocházím z rodiny ochotníků, takže mi to vzdáleně připomnělo i mládí, kdy jsem se také pohybovala po prknech, která znamenají svět, ale hlavně v zázemí divadla.
Pokud si z četby detektivky mohu odnést nějaké zajímavé poznatky, je to další plus. U VK je to především má oblíbená historie a v případě této knihy ještě úplně viditelně/hmatatelně popsané divadelní prostředí. Přímo cítím ty vůně typické pro divadlo, prach mě lechtá v nose, dotýkám se těžké látky opony, poznávám, co lidské práce, jež se skrývá za kulisami, ale bez které by divadlo nemohlo fungovat. I Eliáš Sattler se pohybuje v prostředí, které mu bylo dosud vzdálené. Rozplétá pavučiny vztahů, lásek, nenávistí, tužeb, které se vytvořily ve specifickém divadelním mikrosvětě.
Po první knize v sérii tak trochu zklamání, nemá to spád a chvílemi se to dost vleče. Vylepšuje to dobře popsaná atmosféra tehdejšího divadla i Prahy, která dělá z knihy docela příjemné čtení. Ale s četbou další knihy z této série přece jen nějakou dobu počkám.
Autor dobře popisuje divadelní svět, vyzná se v historii a je velkým znalcem tehdejší Prahy. Je to spíše knížka o operním umění v tehdejší Praze - než detektivka. Několikerá vícevrstvená zápletka je na závěr plně objasněna, tak jak to dělává slavný Poirot, ale děj k závěrečnému jednání hlavního hrdiny "pomalu doklopýtal", než aby před tím vystupňoval napětí. Ale svěží oddechová četba to je!
Opět velmi povedené. Musím říct, že mě hodně pobavily narážky na violisty od ostatních členů orchestru. Nevěděla jsem, že to bylo populární i před sto lety. Hlavní zápletka byla opět velmi rychle odhadnutelná, ale vedlejší motivy ji příjemně ozvláštnily. Jediný problém jsem měla na začátku, kdy bylo všude moc lidí, moc jmen a nedalo se ničeho chytit. Když autor postavy po chvíli konkretizoval, dalo se v ději lépe orientovat. Nemůžu říct, zda byl druhý díl lepší nebo horší než ten první, byl jiný a mně se líbil srovnatelně. Jen si mi Praha před sto lety opravdu nechtěla opouštět. Autor opět dokázal výborně navodit atmosféru a já bych mu doporučila, aby další knihu rychle dopsal, protože se k příběhům hlavního hrdiny a jeho přítele z počátku minulého století opravdu ráda vrátím.
Autor velmi dobře popsal dobové divadelní prostředí a atmosféru. Z knihy je znát historická příprava. Eliáš Sattler také méně dramaticky čichá a trochu více pátrá, což mi vyhovovalo. Hodnotím jako zajímavé, i když ne příliš napínavé čtení.
Velké těšení po prvotině a poněkud zklamání: jakkoli doba, prostředí, postavy byly zajímavé, tak to vlastně bylo ... nudné. Zdlouhavě se případ šoural až nakonec bylo pachatelů a zločinů zase víc než zdrávo. Škoda, chybělo tomu napětí, a ani zajímavých dobových informací nebylo dost, trochu to napravily zajímavosti ze světa divadla, opery a hudby vůbec. Víc než 70% to nebude.
Autor má pěkný styl a jazyk, přesto v závěru použité spojení, jak "dámy štrádovaly", mě poněkud uzemnilo - tehdy se dámy náramně úpravně a velice půvabně vznášely, nebo aspoň nesly, či zvolna procházely, rozhodně v letních šatech tedy nepochodovaly.
Pozn.: přiměla jsem se hledat doplňující informace o tom, jak vlastně tehdy okolí divadla vypadalo; naneštěstí dobové fotografie se omezují pouze na divadlo samo a pak až Národní muzeum "v čele" Václavského náměstí, nic mezi tím, ani mapa moc jasně prostor od nádraží přes divadlo až k muzeu neukazuje - škoda, protože dnešní vzhled místa se od toho v roce 1913 už nemůže víc odlišovat...
Velmi milé překvapení. Čekala jsem oddechové čtení šestákového typu :) ale bylo to velmi sofistikované a místy i poučné.
Dobře vykreslená atmosféra předválečné Prahy a divadelního prostředí. Detektivní zápletka se vydařila. Těším se na další knížku.
Opět jako u prvního dílu - nádherně vykreslená atmosféra, která na čtenáře dýchne z každé stránky (a za kterou musí stát hodiny a hodiny rešerší autora). Za mě stejně jako u předchozího dílu plný počet.
Kdyby se dalo o detektivce napsat, že je milá, tak bych to napsala. Strach za oponou není plný odsekaných končetin nebo vydloubaných očí. Naopak jemně splétá nitky klasické detektivky. Trochu mi připomíná Hercula Poirota nebo třeba Sherlocka Holmese. Ani tam netekly potoky krve, a přesto jsou to příběhy napínavé. A to se mi líbí. Akorát mě mrzelo, že Adam Křížek byl tentokrát upozaděn.
Tohle nebyl svist po dálnici, ale kochací cesta po okreskách. :) Jen bych ocenila větší prostor pro spolujezdce (pana Křížka). :) Pěkné, rozhodně stojí za přečtení.
Nejsem z těch, co potřebují, aby knížka měla spád od začátku do konce. Baví mě (i) knížky, co jsou spíše o atmosféře, takže... mě se Strach za oponou líbil(a). Snesla bych více Adama Křížka, aspoň náznak toho, jak to má Sattler s ženami, ale ... jinak dobrý. Vilém Křížek mi opět rozšířil obzory a umožnil mi, přečíst si detektivku bez toho, že bych se u ní bála nebo se mi z ní natahovalo, což oceňuji :-).
Celá kulisa německého divadla v Praze nahrazuje absenci "pořádné"zápletky v detektivním příběhu. Nejdřív jsem se nemohla chytit, ale pak mně uchvátil popis života v divadle, divadla samotného, politického zákulisí a prostě doby samotné. Stálo to za přečtení.
Eliáš tentokrát moc nenadchl, nechytl jsem se.... těšil jsem se po přečtení Smrt má vůni inkoustu na další případ člověčího čmuchala .....dám jenom do přečtených, nehodnotím ............
Štítky knihy
Praha vraždy Sherlock Holmes divadlo Rakousko-Uhersko historické detektivky
Autorovy další knížky
2017 | Smrt má vůni inkoustu |
2019 | Strach za oponou |
2020 | Zločin na stříbrném plátně |
2018 | Incident s dragouny |
Mně se to líbilo a hodně. Kouzlo divadelního prostředí a retro-napětí příběhu, skvělé postižení atmosféry i excelentní informované vyprávění by ke spokojenosti určitě stačilo. A ono to uspokojení ještě graduje autorem připojenými Historickými perličkami; nebo - li celou řadou báječných upřesnění, zajímavých podrobností, odkazů a citací, zlomků divadelního slangu a hrstkou anekdot, souvisejících s předchozím. A nakonec udičkou Pozvánky do světa první republiky s návnadou tématu příští knížky, a sice zločinu na stříbrném plátně... Těším se!!!