Elixír
Alma Katsu
Napínavý historický román s vazbou do přítomnosti začíná v současnosti na severovýchodě Ameriky. Na kliniku policisté v noci přivezou mladou ženu, která v lese zabila neznámého mladého muže. Záhadná Lanny začne lékaři vyprávět o své minulosti, která je plná temných tajemství. Nechybí v ní osudová láska ke krásnému synovi bohatého zakladatele města, pozdější skandály a prostopášný život s uhrančivým hrabětem. Příběh neutuchající lásky i čiré zrady, který přesahuje čas a smrtelnost, udrží čtenáře v napětí od první až do poslední stránky... celý text
Přidat komentář
Velmi zvláštní kniha. Chlapy to nejspíše neosloví, ale dámy, co mají rády histrické romány drsnějšího ražení a více sexu... Prvních cca 100 stránek se kniha jeví jako červená knihovna, ale jakmile Lany odcestuje do Bostonu, tak nastane zvrat. Jak v jejím dosavadně nudným životě, tak ve spádu této knihy. Kniha dostává úplně jiné obrátky. Hlavním námětem knihy je síla lásky, emoce, vášeň a posedlost. Johnatan je ona Lanina životní láska a Adair je její mecenáš. Adair je krutý, ale až sem se pročetla k tomu proč je takový, tak mě to chytlo za srdce. Je mi Adaira tak trochu líto... Docela jsem zvědavá na další díl.
Jenom moc nechápu, proč by tohle mohlo oslovit příznivce 50 odstínů..., protože zde Lany není žádná najivní blbka, je to normální zamilovaná dívka, která se dostane do nesnází a musí bojovat. V knize je sex ale ne BDSM v tom pravým slova smyslu. A kniha má hlavně velmi zajímavý děj.
Stáhl mě do sena vedle sebe,.......
"Hltala jsem ty hezké poklony, jak by ne, pronikly mou hanbou a vpluly mi přímo do hlavy jako hlt whisky. Nepochybujte o tom co říkám: on tehdy věřil, že mě miluje , a já jsem si byla jistá jeho upřímností. Ovšem teď, s těžce nabytou moudrostí, chápu, jak jsme byli pošetilí, když jsme si říkaly tak nebezpečná slova! Byli jsme domýšliví a najivní, když jsme se domnívali, že to co cítíme je láska. Láska může být laciná emoce, lehko se dává, ačkoli tehdy mi to tak připadlo. Při pohledu zpět vím, že jsme pouze ucpávali díry ve svých duších, tak jako příliv nahání písek do puklin ve skalnatém břehu. My - nebo možná jenom já - jsme obvázali své potřeby tím, co jsme pojmenovali láskou. Jenomže odliv si nakonec odnese to, co příliv přinesl.
Tato knížka mě teda za srdce vůbec nechytla. Začátek mi přišel takový nudný a utahaný, což mě donutilo po několika stránkách knížku zavřít a odložit. Docela škoda, protože podle námětu se zdála být celkem pěkná a poutavá, ale opak se stal pravdou.
Knížka byla opravdu nádherná a už se nemůžu dočkat pokračování. Kniha se četla opravdu sama. nemůžu než doporučit.
Knihu jsem neodložila, dokud jsem nedočetla. Ono se to ani nedalo.
Bylo to strhující čtení a poutavý příběh plný lásky, nenávisti, bolesti a naivity hlavní hrdinky.
Nerada knihy nedočítám, a možná že se k ní třeba vrátím, ale momentálně ne. Tohle prostě není žádný čtení na oddech a pro zpříjemnění večera...
Místo lásky je to očividná posedlost a hlavní hrdinka je rozmazlená coura.
Nejdřív někoho miluje a pak bum rázem leze do postele někomu kdo ji předtim znásilnil a způsobil že potratila...
No jo, ona je ale v jeho moci že... geniální výmluva, pokud by ale alespoň ňejak vzdorovala ještě předtím než byla donucena ochutnat Elixír...
Zklamání! Kniha mě v podstatě nezaujala, četla jsem dál proto, že jsem doufala v "napětí", které zmiňuje anotace. To se u mě ale nedostavilo stejně jako pocit nedočkavosti, který se mě jinak u většiny knih zmocňuje. Někdy za polovinou jsem knihu odložila a následně pak poslala do světa.
Kultivovaně napsaná kniha, snadné čtení, otevřený konec. Nevím, jestli se do dalšího dílu pustím, připadá mi, že by stačil jeden. Ale můžu doporučit, má patu, hlavu i napětí.
První třetina knihy mi připadala trochu zdlouhavá a dala by se zkrátit, ovšem poslední 2/3 se mi líbily, což vyvážilo celkový dojem z knihy. Přes zdlouhavý začátek dobré počtení, které se lehce čte. V dalším díle lze očekávat, že se objeví znovu Adair, jak už to je nastíněno na posledních stránkách knihy.
Dlouho jsem se ke knize nemohla dostat, vůbec se mi do ní nechtělo. Nakonec přečtení nelituji a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Myslím, že Adair ještě neřekl své poslední slovo :-)
Elixír (The Taker) byl napsán před třemy lety, jako prvotina americké autorky Alma Katsu. Dneska má již dvě pokračování (zatím jen v angličtině – 2014) a je tak prvním dílem trilogie o silném příběhu mladé ženy Lanore (Lanny) McIlvraeové.
Knihu provází zajímavé recenze, na prvotinu je velmi úspěšná a již byla přeložena do 16 jazyků (dnes možná i více – 04/2014), k popularitě jistě přispívá i zařazení dílka k nejlepším knihám roku 2011, které byly v USA publikovány.
Mne zaujala ona uhrančivá slibovaná magická cesta časem, která vždy nabízí mnoho řešení a jako fanouška sci-fi mne dané téma pokaždé osloví. Takže jsem knihu otevřel a začal číst . . .
I když v dalších odstavcích neprozradím nic z příběhu, základní reálie ano, takže pokud se k nim chcete pročíst v prvních padesáti stranách příběhu, tak toto povídání dále opusťte a "vychutnejte" si knihu sami za sebe!!!
Na doplnění jen ještě tolik - příběh plný tajemna je na můj vkus až příliš rozvláčný a popisný, řada pasáží by si žádala kritičtější seškrtání a zkrácení, ale jakmile se prokoušete základními informacemi, kdo s kým a pro koho, děj se přece jen rozběhne.
Ale bohužel se naplnila i jedna poznámka z recenze – cituji: „Kniha zaujme jak čtenáře historických románů, tak čtenáře moderních Padesáti odstínů šedi nebo Stmívání . . . (konec citace).
Pro mne bohužel, víc než linie děje, které téma přímo nabízí (200 – 500 let zkušeností zavřených v tělech stále stejně mladých hrdinů nabízí neskutečný potenciál) se zde objevuje spousta pasáží věnujících se pouze tělesným rozkoším či utrpení – spousta popsaného papíru bez jakékoli myšlenky či posunu děje vpřed.
Příběh Vás na úvod zavede do současné provinční nemocnice maloměsta někde na severu státu Maine v USA – městečka St. Andrew (autorka přiznává fiktivní existenci tohoto místa, ale reálie kraje a místa zůstávají), kde prožívá doktor Luk Findley další bezútěšnou noční směnu na pohotovosti. Fádnost večera naruší příjezd šerifa s ženou, která byla zatčena za zabití muže. Hned zkraje Luke poznává, že s onou mladou ženou není něco v pořádku . . . rány se záhadně rychle hojí a samotná žena ho přesvědčí vyslechnout si příběh, který jeho život navždy změní . . .
Rozbíhá se tajemný příběh o vášni, posedlosti a neskutečné touze, vydáte se na cestu časem zpět ve vyprávění hlavní hrdinky, která se řízením osudu stala nesmrtelnou . . . a na své pouti poznává řadu vlivných a známých osobností, které jsou pro současnost jen slavnou minulostí . . .
V další části knihy se prolínají další dvě časové roviny – rok 1809, kdy osada St. Andrew zapisuje své první dějiny a kde se začíná příběh Lanny jako dvanáctileté dívky a pak do roku 1349, kde je prapůvod celého tajemství nesmrtelnosti, i když o tajemném Elixíru se taktéž mnoho nedovíte (kdo, kdy, proč a jak). Jen to, že je a ten kdo jej pozře se stane vůči času imunní, ponechá si svůj vzhled a „pluje léty a staletími v nezměněné podobě“. Nositele nemůžete zabít ani utopit, spálit či zastřelit, probodnout či nakazit nemocí a nebo přivést jinou fyzickou újmu. Nemá hlad a ni žízeň, je schopen "přežít" cokoli.
Ze světa takového jedince může sprovodit jen ten, kdo mu Elixír podal, kdo byl jeho stvořitel . . . tato „vlastnost“ vytváří celému příběhu nosnou linku, která se určitě bude vinout i dalšími díly trilogie.
S těmito reáliemi vyrazíte za dobrodružnými skutky hlavní hrdinky Lanny, která po běžném milostném románku ve své rodné komunitě otěhotní a je nucena odejít povít dítě jinde, aby čest rodiny zůstala zachována. Lanny se však nemíní podvolit vůli otce a do předurčeného kláštera v Bostonu nedorazí. Hned první noc se ale v neznámém a velikém městě stane kořistí záhadných lidiček, kteří si ji vytipují a následně se jí zmocní pro ukrácení své kratochvíle.
Lanny se tak dostává do prazvláštního společenství přátel, které pojí společné tajemství a kteří mají prapůvod ve svém stvořiteli, prvnímu z prvních – Adairovi. Jen náhoda rozhodne, že se Lanny stane jednou z nich . . . získává to, po čem touží celá staletí mnoho dalších . . . nesmrtelnost, ale je tato realita opravdu tak výhodná?
Každopádně to pro autorku díla znamená mnoho rovin a poloh, Adair všechno začal ve čtrnáctém století a za celou dobu se stal – vládcem – stvořitelem nad celou skupinou lidí pocházejících z nejrůznějších údobí a mající za sebou velmi různé osudy. Ne každý z nich chce ale žít věčně a v komunitě, ze které není úniku . . .
Přesto se v další části knihy děj již moc neposouvá a vše se v utápí ve scénách, které mají za úkol popsat co nejvíce papíru.
Nakonec se z toho přeci je vymotáte a je položen základ pro pokračování děje v dalších dílech. Hlavní hrdina je zahlcen svou vlastní zvráceností a „umlčen způsobem“ který děsí, ale zároveň ponechává otevřené dveře pro další využití, další hlavní hrdinové se staletí nevidí, aby jejich setkání přineslo uzavření jedné kapitoly.
Co se dělo celé ty stovky let autorka moc nepitvá, její hlavní zájem je cit, touha a nenávist, kterou v sobě skrývá vypravěčka příběhu.
Kniha se bude jistě líbit, ale stejně si najde i své odpůrce, lze očekávat rozporuplná hodnocení. Já sám se přikláním spíše k odpůrcům a dávám jen o něco lépe jak 2,5 hvězdy, nakonec tedy 3, neb jisté vypravěčské nadání paní Katsu se upřít nedá . . .
Příběh je zajímavý a určitě svým způsobem originální, ale nějak jsem místy ztrácela chuť číst, takže mi to moc neodsejpalo. Nevím, jestli je to tím, že jsem nebyla dostatečně zaujatá dějem nebo mi vadilo něco jiného, ale každopádně za to ztrácení nítě dávám 4 hvězdy. Co musím opravdu vyzdvihnout je obálka.
Nádherná kniha. přečetla jsem jí během pár dní a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Je škoda, že musíme čekat dlouhou dobu na vydání 2. dílu.
Kniha Elixír , zakoupila jsem tuto knihu po přečtení mnoha kladných recenzí . Jakmile jsem začala číst měla jsem pocit , že to je omyl a já čtu nějakou nepovedenou červenou knihovnu . Je fakt , že kniha se s přibývajícími přečtenými stránkami lepší , dokonce tam je i náznak napětí , ale jinak nic moc . Dobré čtení si já osobně představuji úplně jinak .
Z knihy mám rozporuplné pocity. Z počátku mě vůbec nebavila. Poté se začalo konečně něco dít a vypadalo to, že to nakonec bude stát za přečtení. A opravdu jsem se do děje ponořila. Na konci jsem to nepochopila, žádný pořádný závěr... Až poté jsem zjistila, že se jedná o jednu z dalších trilogií. A na to, abych si přečetla tři díly je ta kniha prostě slabá. Mohla by stát za to, kdyby tenhle díl autorka slibně zakončila- a ten potenciál tam skutečně byl. Bohužel je to ovšem ted trend, udržovat pozornost čtenáře stále dalším a dalším pokračováním .. A čím dál víc mám pocit, že u mě je to na škodu. Tolik pěkných knih zkazil druhý díl... Kdyby zůstala tato kniha osamocená, možná by mě autorka nalákala na některé další příběhy z její produkce. Ale bohužel...
Elixír mi dlouho zůstane v paměti, moc se mi líbil. Proto jsem se rozhodla udělat s Almou Katsu rozhovor a zeptat se na to, co mě zajímá:
http://knizni-novinky-recenze.blogspot.cz/2014/02/rozhovor-s-americkou-spisovatelkou.html
Fantastická kniha o nesmrtelnosti a putování napříč staletími. Dosud jsem nečetla knihu, která by byla taková. Středověký příběh alchymisty trochu připomínal čarodějova učně, u společnosti nesmrtelného Adaira jsem si zase vybavila Interview s upírem. A přesto byla tato kniha originální a nedala se odložit. Ve skutečnosti byl dala nejraději čtyři a půl hvězdičky. :)
Ach jo, pominu historické nesmysly, zmatky s reáliemi v "exotických" (pro USA) destinacích typu Uhry a Česko, ale i celý příběh byl nedotažený, plný logických nesmyslů, a závěr nic nevyřešil. Spíš než dusno, natož erotické, nudno.