Elixír
Alma Katsu
Napínavý historický román s vazbou do přítomnosti začíná v současnosti na severovýchodě Ameriky. Na kliniku policisté v noci přivezou mladou ženu, která v lese zabila neznámého mladého muže. Záhadná Lanny začne lékaři vyprávět o své minulosti, která je plná temných tajemství. Nechybí v ní osudová láska ke krásnému synovi bohatého zakladatele města, pozdější skandály a prostopášný život s uhrančivým hrabětem. Příběh neutuchající lásky i čiré zrady, který přesahuje čas a smrtelnost, udrží čtenáře v napětí od první až do poslední stránky... celý text
Přidat komentář
Kdyby nám někdo nabídl život bez konce, jak bychom se zachovali? Užívali bychom si všeho, co neomezený čas a nezranitelnost nabízí? Poučili bychom se? Využili svůj dar pro ostatní?
Tyto otázky nabízí tenhle příběh. Já po něm sáhla jako po odpočinkové četbě a v tom směru se mi líbil. Zkraje jsem přemýšlela, jestli je to příběh s hojnými prvky erotiky, nebo erotický román se zajímavou zápletkou, ale musím říct, že erotika tu byla podávána poměrně decentně, přestože kromě prznění zvířátek jsem našla snad všechno. Přesto jsem četla a dočetla ráda. Zajímalo mě, jak ten příběh dopadne, i když jsem mezi hlavními postavami nenašla žádnou, která by mi byla milá. Démon Adair, který chce jen vlastnit, Lanny, která svou zaslepenou posedlost Jonathanem nazývá láskou, nebo Jonathan, obletovaný a rozmazlovaný? Kdo z nich dokáže zúročit neomezený čas, který dostal?
Podľa 1/3 knihy som usudzovala, že tento príbeh sa mi bude čítať horko-ťažko, dej bol pomalý a dosť monotónny. Dejová linka zo súčasnosti mi vyslovene vadila, zdala sa mi nadbytočná. Príbeh sa viac rozbehol po odjazde Lanore z "osady", no dosť ma prekvapilo ako sa to zvrhlo. Nakoniec ma to celkom bavilo a kniha sa mi zdala celkom ucelená. Som zvedavá čo prinesie ďalší diel série.
všichni uvádějí mezník prvních nezajímavých sto stran, mě se naopak kniha líbila hned od začátku, zato konec mi přišel už docela nezajímavý, ztratil na dynamičnosti, táhl se... vlastně už byl skoro o ničem.. pořád jsem si říkala, co mi spisovatelka na těch zbývajících sto stranách ještě chce nabídnout, vždyť už řekla skoro vše... a rozhodně bych knihu k padesáti odstínům nepřirovnávala, sex se tam nijak nerozebírá, prostě jen je (trochu)...
Jo! Poště super! Sice jsem knihu začala číst víckrát a skončila jsem na první stránce. Ale nakonec její přečtení stálo za to. Překrásný smutný příběh o lásce. Těším se na pokračování.
Z knihy mám takový zvláštní pocit. Čekala jsem klasickou červenou knihovnu, romantiku protkanou minulostí i současností. Láska a romantika tam byla, ale bylo tam také něco temného, surového a smutného. Mám z toho docela rozporuplné pocity, jestli se mi kniha líbila. Příběh byl každopádně originální, eroticky nabitý a nepředvídatelný.
Obě knihy naprosto úžasné,miluju detektivky,ale tohle je opravdu úplně jiné čtení
Knihu jsem několikrát odložila, ale nakonec jsem se rozhodla ji pokořit - začetla jsem se a nakonec se mi příběh moc líbil. Mám ráda knihy, které se neodehrávají pouze v naší realitě a jsou líznuté trošku něčím navíc.
Celkově byla kniha čtivá. Propojení těchto témat vždy zanechá v člověku nějakou stopu a autorka to zvládla velmi dobře. Já jsem s knihou spokojená. Jsem ráda, že jsem ji přečetla. Ovšem ten konec byl hodně rychlý. A nejsem si vůbec jistá ani druhým dílem. Někdy mě ta "láska" Lanore opravdu štvala. Dokázala pro ni udělat cokoli...To jediné se mi tam zdálo až moc přestřelené...
Zbytečně dlouhé, předlouhé natahování, snad aby kniha měla více stran. Skoro celou knihu jsem čekala co se stane, že konečně začne akce.. Opravdu jsem se musela nutit abych knihu dočetla.
Po strašně dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetla až do konce. Asi vím, proč nečtu fantasy knihy. Podle obsahu na přebalu, jsem bohužel včas nepoznala, že se o tento žánr jedná. Místy jak pohádka o Černokněžníkovi....
Zajímavá historicko-současná fantasy. Čtivost se jí nedá upřít, za pozornost stojí také netradiční postavy, které mi však stejně jako jejich motivy a činy nebyly příliš sympatické. Celkové ladění románu je také poměrně chmurné. Do druhého dílu se již nepustím, ale nebylo to špatné čtení, nikdy jsem nic podobného nečetla.
Po dlouhé době určitě originální příběh. Ovšem začátek byl opravdu nudný, musím přiznat, a proto se mi do ní nechtělo a musela jsem se k tomu nutit.
Asi po 100 stranách se to konečně začalo rozjíždět a bylo to pořád lepší a zajímavější. Bohužel jsem jí ale i tak odložila, protože mám hrozně moc dalších knih ke čtení a k téhle jsem se pořád nemohla dokopat.
Určitě se k ní ale někdy vrátím.
Tak po dlouhé době hodně originální příběh, který byl zajímavě a dobře napsaný. Musím říct, že mě hodně bavila minulost, ale prokládání se současností mě alespoň udrželo v napětí. Opravdu velký palec nahoru autorce za originalitu a skvěle vymyšlený děj!
Přítomný čas je pro mě zabiják knih, pokud mě to nezaujme jako fakt hodně. Tady naštěstí zmizí v druhé kapitole a vraci se při vyprávění v pritomnosti. To je podle mě zajímavé a takhle rozdělené vyprávění mám ráda, ale tady mi to skoro vadí. Minulost psaná v čase minulém a přítomnost v čase minulém? Ale na druhou stranu, když se někdo ztratí v ději, hned ví, jestli je v minulosti nebo přítomnosti.
Že začátku mě bavila minulost víc, po pár desítkách stran mě nebavila už ani ta minulost.
Kniha pro čtenáře jak historických románu, tak padesáti odstínů a stmívání? Cože? Zaujal mě děj. Měla jsem si možná přečíst zdejší komentáře, protože potom bych si knihu nejspíš z knihovny nedotahla...nic proti oběma titulům (jeden považuji za průměr, druhý za vtip, ale nepomlouvam), ale napsat tuhle kombinaci na obálku je prostě až moc odvážně. Buď to bude bomba nebo kockopes. Elixír je (pro mě) kockopes. Ani dost do historického románu, ani romantického, takže jsem alespoň pochopila, proč je obálka jaká je (dokud jsem si myslela, že je kniha o něčem jiném, nesedela mi k ní).
Rozhodně se neudalo žádné: nemohla jsem se odtrhnout od knihy. Četlo se mi špatně a těžce (nemyslím, že to bylo jenom z toho důvodu, že jsem se nudila, ale celkově mi nesedlo, jak je kniha psaná) a strany mizely jenom proto, že jsem po ruce neměla jinou knihu, tak jsem chtěla (musela) dočíst. Já se do dalšího dílu rozhodně nepustim. Nic mi nedal ani ten první..
Rozhodně bych knihu nepřirovnávala k 50 odstínum ani ke Stmívání. Spíš mi připomíná Interview s upírem... Doufám, že to s Lenny nakonec dopadne dobře a nalezne zpět svojí smrtelnost... A něco mi říká že Adair se ještě vrátí..
Co člověk to jiný názor.Mě kniha zaujala,bavila mě-nemohla jsem se od ní odtrhnout...těšila jsem se na ní...Pro pokračování si jdu zítra.Za mě-palec nahoru :)
Rozvláčnému vyprávění o velké lásce a americkém venkově na počátku předminulého století jsem naslouchala s očekáváním, stejně jako doktor, kterému Lanore přivezli k ošetření. Bavilo mě to.
Když ale začal vyprávět Adair o tom, jaké měl dětství/dospívání v mastičkářových službách, knihu jsem odložila.
Celkem se mi líbila,zajímavější byla linka zabývající se přítomností