Děti noci
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492102/bmid_deti-noci-Cch-492102.jpg
3
254
254
V tomto klasickém a lidském románu o uvěřitelných upírech ožívá odkaz zla. Děti noci vás zavedou na místo, jež nikdo nezná, a přesto se ho všichni bojí. V pustém sirotčinci v postkomunistickém Rumunsku dostane těžce nemocný chlapec krevní transfuzi nakaženou virem HIV. A místo aby zemřel, začne se jeho zdravotní stav zlepšovat. Pro imunoložku Kate Neumanovou může být imunitní systém tohoto dítěte klíčem k vyléčení rakoviny a AIDS. Proto Kate dítě adoptuje a vezme si ho domů do Spojených států. Ale malý Joshua je propojen se starověkým klanem a jeho legendárním vůdcem – Vladem III., původním Drákulou – jehož agenti dítě unesou. Navzdory nevelké pravděpodobnosti úspěchu i krutým nepřátelům – jak lidským, tak upířím – se Kate a její spojenec, otec Mike O’Rourke, vkradou do Rumunska, aby získali své dítě zpět.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
Children of the night, 1992
více info...
Přidat komentář
Inovativní biologicko-medicínský přístup k Drákulovi a upírskému mýtu se mi hodně zamlouval, nicméně samotný příběh, zejména akční styl jak vystřižený z hollywoodského filmu, už moc ne. Atmosféra víceméně nulová, postavy nudné, zvraty očekávatelné, milostná linka spíše úsměvná. Slabé tři. Kniha, ke které se na rozdíl třeba od Temného léta vracet určitě nebudu.
Klasický upírský námět, tentokrát zpracovaný trochu jinak, zajímavě, novátorsky. Děj se příjemně odvíjí, místy stoupá napětí, pak zase klesá. Odehrává se převážně v Rumunsku, myslím, že dost přesně jsou vylíčeny poměry po revoluci.
Závěr je trochu melodramatický a klišé, ale zároveň vyznívá i ironicky.
P.S. Doporučuji číst za noci a se sklenkou červeného vína :-)
Naprosto super čtení a nový pohled na hraběte a jeho příběh. Přečteno skoro jedním dechem. Všem kdo mají rádi tajemno, upíry, napětí a dobrý příběh doporučuji přečíst.
Na túto knihu som bola zvedavá, aj keď som mala mierne obavy, pretože jej hodnotenia nie sú najlepšie. Ale väčšina kníh od autora sa mi čítala skvelo a ani táto nebola výnimkou. Hneď ma vtiahla do deja a čítanie som si naozaj užívala, od príbehu som sa nemohla odtrhnúť. Spočiatku som vôbec netušila, prečo je súčasťou tej istej série ako kniha Temné léto, ale nakoniec mi do došlo (asi v polovici knihy) a vtedy som si konečne uvedomila, kto je vlastne Mike. Taktiež som si užívala všetko okolo upírov, je tam trochu iný Dracula a veľmi sa mi páčilo biologické poňatie ich inakosti a nutnosti požívať krv. Ale napriek tomu, že ma to veľmi bavilo, nemohla som sa preniesť cez niektoré nelogické veci - Kate a Mike sa naháňajú za dieťaťom cez celé Rumunsko, ale pritom vôbec netušia, čo budú robiť, keď dôjdu tam, kde je aj chlapček, keďže je pod ochranou upírov. Je to také dvaja proti všetkým bez poriadneho plánu a to ma pri čítaní mierne rozčuľovalo. A záver sa mi zdal rozťahaný a príliš superhrdinský. Ale ináč sa to čítalo naozaj parádne.
K této knize jsem přistupoval trochu skepticky. Nicméně mě velmi příjemně překvapila a bavila. Líbilo se mi vědecké vysvětlení legendy o upírech, které by mohlo být pravdivé. Autor používá celkem velké množství lékařských termínů, které by mohli někomu vadit. Mě to ale nevadilo vůbec. Rád se dozvím něco nového.
Jen malé varování. Kniha není pro každého.
Dám pár hvězdiček za Rumunsko a za to, že autor si dal fakt velkou práci s přípravou. Kulisy, jazyk, porevoluční atmoška, jako by tam tehdá sám bydlel, a vědecky detailní vysvětlení vampyrismu (až moc!!!). Slibné první části.
A dostal by jich pět, kdyby se to najednou nezvrhlo, jako by to psal spíš autor Ramba. Podívejte, buď můžete mít partu přiměřeně bezmocných lidiček, co ledacos překonají tím, že drží spolu. Nebo partu Jamesů Bondů - a Jan Bondových, ať nevynechám hlavní hrdinku. Ale když chcete obojí střídat, bude to drhnout.
14denní boj na život a na smrt. Tak bych popsala zážitek s touhle knížkou. Od začátku mě moc nebavila, ale pořád jsem čekala, že se to zlomí, zlepší, že to k něčemu povede. Bohužel to byla nuda od začátku do konce. Oceňuju neotřelý pohled na legendu o upírech a o Draculovi, stejně jako umístění děje do zajímavé lokality, ale bylo to tak překombinované a přitažené za vlasy, až mě to otrávilo. Zdlouhavé popisy, přehnané používání lékařských pojmů, které obyčejnému laikovi neřeknou ale zhola nic, závěr ufiknutý zčistajasna Tohle byl opravdu horor, bohužel ani tak ne žánrem, jako spíš dočíst to do konce. Vlastně ani nevím, jaký žánr to doopravdy je. Z avizovaného hororu to moc nepobralo, detektivka to taky není Asi něco jako krimithriller s prvky fantasy a kapkou sci-fi. V každém případě mě to zrovna dvakrát nezaujalo.
Zajímavý pohled na "motivaci" upírů a nemohu říci, že to bylo zklamání :-) Trochu mě obtěžovaly technické výrazy a obraty, kterým jsem vůbec nerozumněla, a bylo jich nadbytek. Příběh to byl zajímavý a svůj účel četby splnil. Jde o moji prvotinu autora, ale jsem zvědavá na další knihy, které si přečtu.
Děti noci rozhodně nejsou knihou pro každého. Přesto v sobě mají ponurou atmosféru, děs, akci, ale třeba i romantiku a naději. Dan Simmons zde opět dokazuje, že je výborným spisovatelem, kterému nechybí velký cit pro detail a pečlivé nastudování dobových reálií. Zvládá zde obratně nastolit tíživou atmosféru porevolučního Rumunska, aby nás z něj vytrhl, zahrnul odbornou terminologií, vysvětlující fungování strigojského (rumunský výraz pro upíry) organismu, a následně nás zase vrátil zpět a už tak pozvolný spád vyprávění ještě proložil historicky podloženým příběhem Vlada III. Draculy (pokud nepočítáme ono pití krve, zaručující věčný život).
Několik dějových linek a rozmanité postavy se však skvěle doplňují a byť jde rozhodně o čtení náročné, které má potenciál kdekoho odradit, v samém závěru vás odmění výborným finále, jemuž předchází nesmírně akční poslední třetina, se kterou vše dokonale zapadne do sebe. Jakkoli by si nezkušený spisovatel na podobné tematice vylámal své autorské zuby, Dan Simmons alespoň pro mne obstál a byť jsem měl místy se čtením trošku problém, zpětně nemám pocit, že by byla nějaká pasáž v díle navíc. Nebo dokonce že bych prohloupil.
Pokud od tohoto románu očekáváte bezuzdný děs, budete zklamáni. Pokud by vás ale zajímalo „vědecké vysvětlení upírů,“ jakož i stručně převyprávěný život Vlada III. v pořád čtivé a na fakta rozhodně ne skoupé knize, jste tu správně...
Temný upírský příběh o zvláštním dítěti, které zůstalo opuštěno v jednom z přeplněných sirotčinců. Právě tady ho nalézá doktorka Kate, která se rozhodne jej adoptovat a pomoci mu. Vypadá to totiž, že chlapci můžou pomoci pouze infuze krve. To ještě netuší, na jaký problém si zadělala.
Příběh nejprve působí jako horor, má velmi hutnou atmosféru s výjevy, které mnohdy můj žaludek nezvládal. To vše se postupně přelévá do akčního thrilleru a závěr je jako z pravého amerického filmu. A nesmím zapomenout také zmínit erotickou scénu důkladně popsanou na pár stran. Nekonzistence žánru knize spíše škodí.
Postavy ne vždy jednají logicky, kolikrát bezhlavě, místy mohou mít i nadlidské schopnosti, ačkoliv to lidé prokazatelně jsou.
Knihou se prolínají zajímavé minikapitoly o krvi a železe, kde jsou zachyceny vzpomínky hraběte Draculy na doby jeho panování.
Na Děti noci jsem se těšila, ale bohužel to bylo velké zklamání! Knihu jsem dočetla jen silou vůle.
Začátek knihy začíná dobře,ale pak je to jedna velká nuda.
Nezáživné lékařské popisy ve kterých sem se ztrácela a co ta spousta maďarských slov.
Ani hlavní hrdinové mě příliš nezaujali, milostná zápletka byla velmi zvláštní, až vynucená.
Závěr,kdy hlavní hrdinka prakticky porazí celé rumunsko, přitom leze po skalách a jezdí na koni po draculovských lesích jako Lara Croft.
Tohle bylo velké sousto, dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, vlastně se mi začala líbit až po dlouhém úvodu, kdy Kate s malým Joshuou odjede zpět do států. Jenže pak se stane obětí únosců a po několika nocích v nemocnici se s pomocí O'Rourka a Luciana vydává zpět do Rumunska pro své dítě. Rozplétá pavučinu mocných strigojů a zjišťuje, že jsou všude a to doslova.
Kniha plná zvratů, zrad, ale i něčeho jiného...třeba lásky? Konec byl vyloženě bondovka, ale jo, užila jsem si ho! Hrozně by mě zajímalo, jestli knihu četl/a nějaký/á hematolog/žka, protože těch odborných názvů a detailů tam bylo mraky a mě teda nedávaly žádný smysl zase ale klobouk dolů před spisovatelem, který se do něčeho takového pustí.
Chytrý a šťavnatý úvod dává tušit něčemu výjimečnému. Potom ale spadne řetěz a přijde to, co očividně Dan Simmons umí. Vleklé natahování plné přebujelé popisnosti. To stejné se totiž děje i u jiné autorovi knihy, Terroru. Naneštěstí v případě Dětí noci ta omáčka ústí v neskutečně absurdní a naivně bombastický závěr. Festival otáčení očí v sloup.
Je k vzteku, jak kniha nevyužívá ten úžasný vědecký background, který tak dlouho buduje. Stejně tak nedávají smysl nadprůměrně inteligentní hlavní postavy, které se opakovaně vrhají do nebezpečí bez plánu a rozmyslu jak lumíci ze skály.
Za první polovinu bych dal skoro absolutní hodnocení, ale jako celek...
Ke knize jsem se dostala jenom díky společnému čtení u Dobrovského.
Já sama bych po takové knize vůbec nesáhla. Čekala jsem tuctový příběh o upírech. A obálka za mě taky nic moc....
Ale wooow... to byla opravdu super kniha. Velké překvapení... A i když zde bylo až moc zbytečných vědeckých informacích, (které jsem postupem už přeskakovala a čekala jsem na jednodušší vysvětlení ), tak to bylo skvělé, originální, napínavé, depresivní, frustrující.... A i když konec mě trošku zklamal. Čekala jsem mnohem víc, potom jak se všichni prali se svými životy.
Já jenom doporučuji. Je to náročnější čtení, opravdu plno odborných termínů. Ale celkově to bylo prostě skvělý. A velkým překvapením pro mě byli i upíři a jejich zařazení do lidského života. Nic extrémně vyhroceného , ale zároveň si zachovali to své upíří kouzlo.
A toť asi vše, abych nikomu nevyžvanila nic navíc.
Začátek mě docela nadchl, přestože tento žánr nepatří do mých vyhledávaných, ale dala jsme tomu šanci, pak jsem měla několikrát chuť knihu odložit, ale od poloviny jsem to četla jedním dechem
Po knize jsem šáhla z jednoho prostého důvodu a to jsou upíři. Legenda o Draculovi je zde představena z úplně jiného úhlu pohledu. Upírství je genetická nemoc a lidi, strigoje, dělí od smrti pouze pití lidské krve, která jim přináší imunitu a prodlužuje jejich život.
Americká imunoložka Kate se ocitá v Rumunsku krátce po revoluci. Rumunsko je v té době hodně divoké místo a na povrch se dostávají hrůznosti, které se děly během diktatury Ceaușesca. Jedním z těchto hrůz jsou sirotčince plné nemocných dětí. Tak se Kate dostává k chlapci, který trpí vzácnou imunologickou nemocí. Proto se ho rozhodne adoptovat a odvézt do USA, kde mu chce pomoci a zároveň jeho nemoc zkoumat. Ovšem ve chvíli, když se kolem Kate začnou hromadit mrtvoly a nakonec dojde i k únosu jejího adoptivního syna, začíná Kate zjišťovat, že za chlapcovo nemocí se skrývá mnohem větší a temnější tajemství.
Dlouho jsem nechápala, proč má tato kniha tak nízké hodnocení. Protože samotná myšlenka a příběh je opravdu fajn. Ano, přehršel odborných lékařských termínů v první polovině knihy může být pro někoho trochu nudný. Ale děj stále hezky plynul a byl napínavý, jak se odkrývala různá tajemství. Byla jsem rozhodnuta, že knize dám 4 hvězdy. Ale pak přišlo posledních asi 30 stránek a neskutečná akční slátanina, kdy se z Kate stal Chuck Norris. Proto musím hodnocení o jednu hvězdu snížit, bohužel. Ale musím vyzdvihnout pasáže, kde Vlad Tepeš vzpomíná na svou minulost. Zde se autor inspiroval z historických pramenů a většina toho je nejspíš pravda. Až na to pití krve, samozřejmě.
No. Jsou knihy, které jsou Simmonsem vyšperkované k dokonalosti. A pak jsou ty druhé. Ty, které brutálně předimenzoval, až to může leckomu být velmi nepříjemné číst.
Pasáže s upíry? Pecka. Pasáže s monology a dialogy o AIDS, samouzdravování organismu, reakcích krve, apod.? Vhodné leda tak pro mediky. Celkově se to tak jako vyrovnávalo, ale rozhodně jsem nebyla při čtení v komfortní zóně. Taky jsem to četla asi dva týdny. Příběh byl každopádně fajn.
Dlouho se s autorem nechci vidět, ač ho mám moc ráda. Jsem přesycena.
Tak toto teda rozhodně nedokážu dočíst ani omylem. Možná je příběh zajímavý, ale pořád dokola rozpitvávat odborně nemoci na buněčné úrovni. To si autor vážně myslí, že tomu bude většina čtenářů rozumět nebo jsem jen já tak blbý a po dvou větách nevím co se mi kdo snaží zase vysvětlit. Dost stačí, že na začátku dostanete hromadu jmen a dál pokračují jen dvě poté se zase přidává přidává a ve výsledku je jmen jak ..... a půlku autor nepoužívá. Zmatek ve jménech mučení popisováním léčebných metod. Má otázka je jak někdo kdo napsal Hladové Hry které jsou dokonalé mohl vyplodit toto. Od tohoto autora už raději nikdy nic.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Přes mnoho chyb hlavních hrdinů, i přes zcela předvídatelný děj, mě kniha bavila. Přiblížil jsem se Rumunsku a užil jsem si temné podzim přecházející v zimu. Autor dokáže skvěle navodit atmosféru a popsat vše co kolem sebe vidíte