Zimní přízrak
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380026/bmid_zimni-prizrak-NZ6-380026.jpg
4
163
163
Spisovatel a univerzitní profesor Dale Stewart, jeden z hlavních hrdinů Simmonsova slavného hororového románu Temné léto, se po desítkách let vrací do Elm Havenu. V místě, kde prožil své dětství, nyní hodlá čerpat inspiraci pro napsání knihy o všech dobrodružstvích i děsivých věcech, které se jemu a jeho kamarádům přihodily ve zdánlivém bezpečí tohoto amerického maloměsta. Na sklonku roku, v období Halloweenu, přijíždí na opuštěnou farmu, kde bydlel jeho dávný geniální kamarád Duane McBride, nejen s touhou po klidu, nýbrž i se svými vnitřními démony, pachutí z rozklíženého manželství, ztrátou elánu, za štěkotu černých psů melancholie a před zraky záhadných postav, které jeho návrat upřeně sledují z místního hřbitova. Dale vchází do mrazivého domu minulosti a sám netuší, jestli z něj ještě někdy vyjde. Zimní přízrak není přímým pokračováním Temného léta, je s ním v dialogu, novou optikou nahlíží na jeho události, ale lze jej číst i samostatně, jako jeden ze Simmonsových vrcholných, vyzrálých románů, který jen jakoby mimochodem dokáže být i značně děsivý.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
A Winter Haunting, 2002
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tradiční duchařina, která se sice tváří jako pokračování T.Léta, nikterak ale nic z předchozího dílu nevysvětluje, jen se k němu nostalgicky občas vrátí při vzpomínkách hlavní postavy.
Spíš nechá ještě spoustu dalších otázek za životem zklamanou a možná i psychicky nemocnou postavou z prvního dílu.
Čekal jsem tedy od obou dílů víc. :(
Kniha je dobře napsaná, ale na Temné léto nemá. Tam se mi líbil popis příhod dětí. Tato kniha je napínavá, lehce strašidelná, ale jen lehce a také překvapující. Čekala jsem, že se dozvím vysvětlení, jaký důvod mělo to, co se dělo v Temném létě, protože pouze zvon Borgiů je slabé vysvětlení, ale bohužel. Co mě na této knize vadilo, byl roztahaný románek s Clare. Přes pár mínusů doporučuji, určitě je Zimní přízrak kniha, kterou řadím do nadprůměru.
Až se nechce věřit, že tohle napsal stejný autor jako TEMNÉ LÉTO. ZIMNÍ PŘÍZRAK mě, na rozdíl od TL, chytl hned. Není to možná tak žánrově expresivní (naštěstí), rozhodně je to však originálnější, záživnější, zajímavější a ne tak tuctové. Zajímavé prolnutí hned několika žárnových směrů, dobře napsané a chytlavé postavy. TL už si nikdy nepřečtu, k tomuhle se rád vrátím.
Simmons se zjevně hodně toužil vrátit do Elm Hevenu, což je po předchozím letním dobrodružství z tohoto malého městečka na americkém Středozápadě celkem pochopitelné, nicméně to udělal i přesto, že v hlavě neměl žádný pořádný příběh. I když Zimní přízrak pár odkazů na Temné léto obsahuje, spojení je hodně volné a pro fanoušky prvního románu v podstatě nic zajímavého nenabízí. To by ale zase nebylo nic tak zásadního. Potíž je v tom, že kniha ani sama o sobě moc nefunguje. Děj fádní, postavy, včetně té hlavní, poměrně ploché (vedlejší pak působí spíše jako aranžérské figuríny než skuteční lidé) a celkové vyznění takové nijaké. Ačkoli je to i přes uvedené nedostatky poměrně čtivá záležitost, pochybuju, že si za půl roku vybavím, o čem to byla, natož abych se k ní vracel. 50% (zatím).
Po Temném létu, jsem se pustila i do této knihy. A nezklamala mě. Nostalgický návrat do Elm Havenu, temná atmosféra, návrat do vzpomínek... Kniha byla čtivá a děj rychle ubíhal.
Po přečtení Černého léta mi to nedalo a přes mnohé záporné komentáře jsem se pustila do pokračovaní. Snad z nostalgie. Vůbec jsem nelitovala. Knihu hodnotím kladně. Mám ráda příběhy o spisovatelích a návrat do Elm Hevenu na starou farmu mi připadal dostatečně mrazivý. Zdá se, že zlo jen tak nezmizí.
Ještě doplním: březen 2022 - je fakt, že pasáže s milenkou mi přišly zbytečně zdlouhavé a až na jisté momenty v závěru vlastně zbytečné.
Působivý pandán k Temnému létu je, ač se to na první pohled nemusí zdát, mnohem víc, než banální duchařskou historkou. Lze jej totiž vnímat nejen coby osobitou poctu tvůrčímu géniu Henryho Jamese, ale v druhém plánu rovněž i jako introspektivní ironickou studii vlastní autorské tvorby. Atmosféricky sugestivní,emocionálně úderné i nepovrchně břitce vtipné. Co víc si přát?
No, první polovina knížky supr, a pak zklamání. Tím víc, že jde o mého oblíbeného autora. Budované napětí a pečlivá spisovatelska práce se utopilo v sebelitostivem nudnem hloupouckém příběhu. Takže knížku posílám dál.
Kniha mě neskutečně bavila a hnala jsem, čekala jak to vlastně celé dopadne ale nakonec mě závěr docela zklamal, čekala jsem větší psycho, škoda :) ale dobré čtení na zimní večery !
Příběh to vůbec není špatný - obzvláště to brnkání na psychostrunu, kdy hlavní hrdina neví, jestli se už úplně zbláznil, nebo je to, co se kolem něho děje realita. Ale že by to byla nějaká pecka, co se týče hororového žánru, to zase ne. Pár pěkně vykreslených "mrazivých momentů" tam sice je, ale není jich mnoho.
vyborné čítanie , napätie a tajomnosť tomu nechybaju , ja by som prijal ešte dalšiu knihu ktora by zase možno vysvetlila niektoré veci
Asi jsem od této kniky čekala víc. Po prečtení Temného léta které bylo super mě tato kniha trochu zklamala. Napínave to bylo a chvílema jsem se i bala ale hrozně mě nebavilo jak tam ve vzpomínkách odbíha ke sve milence, bylo to zbytečně zdlouhavé. Jinak to bylo fajn počtení. Rada se u čtení bojím.
Za mě perfektní "pokračování" Temného léta. Temné léto bylo excelentní a Zimní přízrak moc nezaostává. Příběh je velice dobře vymyšlený i napsaný a ráda jsem si okolí Elm Havenu připomněla. Velice čtivá kniha s nenudícím dějem.
Zatímco Temné léto bylo podobné tvorbě Stephena Kinga, v Zimním přízraku ve mě nostalgicky rezonovala díla mistrů jako Henry James nebo Ambrose Bierce. Ostatně i stavbou jsou oba romány velmi rozdílné - zatímco v Létu jde autor po čtenářově pudovém strachu, v Zimě mu jde spíš o jeho rozum. Přičemž smyslem příběhu není ani tak děsit, jako se především vyzpovídat. A tohle Dan Simmons prostě umí.
Pravdou je, že životní odysea dospělého Dalea Stewarta hrůzou příliš neoplývá. Obehrané motivy jen občas vyvolají mrazení v zádech a to spíše z důvodu leknutí, než plíživého děsu. Jakmile však dojde na závěrečná odhalení, člověk začne trochu chápat, že tohle nemá být pokračování Temného léta, ale zcela samostatný román, který si pouze vypůjčil postavy a prostředí. Neříkám, že to není chvílemi trochu moc upovídané, hlavně milenecké flashbacky mě poměrně nudily, ale ve finále do sebe všechny odbočky, neobvyklosti i rozpory hezky zapadnou a já se přiznám, že jsem vyprávění opouštěl jen velmi nerad.
Pojďme si na rovinu říct, že pokud hledáte pokračování "Temného léta", "Zimní přízrak" jím není. Možná se ani neodehrává ve stejném světě, možná jsou to jen světy, které leží někde vedle sebe a na čas se prolnuly. Pokud čekáte horror, budete rovněž zklamáni. Horrorových propriet se tu pár najde, ale vlastně o ně nejde. "Zimní přízrak" je ze všeho nejvíc mysteriozní drama. Drama velice osobní. Je to příběh o ztrátě, o vině, stárnutí, (ne)naplnění života, o hledání sebe sama. A v téhle rovině to funguje skvěle. Po všech těch rozladěných ohlasech jsem k četbě přistupoval bez velkých očekávání, ale vlastně je to teď jedna z mých nejoblíbenějších Simmonsových knih (jakkoliv je jiná než vše ostatní, co napsal) a její hrdina mi přirostl k srdci, víc než bych na začátku čekal. 4,5*
Zimní přízrak je na rozdíl od Temného léta kratší a paradoxně taky rozvláčnější knížka. Parta kluků je pryč a pozornost se zaměřuje čistě na dospělého Dalea. Ten se vrací do Elm Havenu, aby se zabydlel na farmě, kde zahynul Duane, a napsal svou novou knížku. Což samo o sobě zní velice slibně, obzvláště pak poté, co zjistíte, že Dale je psychicky krapet nestabilní a má za sebou ne zrovna podařené manželství. Protože co může být pro horor lepšího než nespolehlivý vypravěč?
Knihu dokonce začíná monolog samotného Duana, který je s Dalem spojen coby duch a rád komentuje dění. Zprvu mi tento krok přišel příjemný, protože dříve jsem malého obtloustlého génia měl rád. Později mi ale jeho přítomnost začala vadit, protože jeho průběžné intelektuální vsuvky byly suché, často nezajímavé a v konečném důsledku zcela zbytečné. Celou dobu jsem vlastně čekal na nějaké jejich ospravedlnění a buď jsem četl špatně, nebo se žádné nedostavilo. Duane tak nejenže knize nepomohl, ale místy jí podle mě i škodil, protože svou ukecaností rozbíjel tempo – pokud by se jeho části vyškrtaly, vlastně by se podle mě vůbec nic nestalo.
To samé se dá bohužel říct také o flashbackové lince, které je provázaná s hlavním příběhem a v níž Dale propadá lásce k jedné ze svých studentek. Chápu, že jejím prostřednictvím nahlížíme do jádra problému, který nakonec Dalea vyhnal na farmu, kde straší. Opět ale jde o zbytečně natažený filler, jehož napojení na děj není kdovíjak efektivní. Kdyby se o dvě třetiny zkrátil, ničemu by neuškodil. Takhle ale spolu s Duanovými myšlenkami vytváří třetí linii, která hlavní dění odsouvá do pozadí. A to je škoda, protože když už se něco fakt děje, vrací se napínavý i zábavný Simmons.
Zimní přízrak tak na mě působil jako povídka, kterou se autor rozhodl vypolstrovat Duanem a flashbacky do takové míry, aby vyrostla nad tři stovky stránek a dala se prodávat jako knížka.
Paráda! Miluju Temné léto a tohle bylo minimálně na stejné úrovni. Závěr byl dokonce lepší, jak v TL, kde mne konec mírně zklamal. Knížka není vyloženě jednoduchá, není to čtení do metra, spíš tak domů na gauč a s hrnkem čaje. Simmons je prostě mistr atmosféry a tato kniha je dalším důkazem.
Výborné, ale nič iné som ani nečakal, keďže sa už s pánom Simmonsom nejaký ten rok poznáme, len on o tom zatiaľ nevie, hehe.... Ten pán je výnimočný zjav, píše bravúrne vo viacerých štýloch, či už ide o sci-fi, horror, historický román, klasický román, drsná americká detektívka, mysteriózny román... Teraz si nie som istý, či spáchal aj nejaké fantasy. Pomôžte mi. Jeho záber je obdivuhodný. Všetko podstatné je napísané v komentári predo mnou, s ktorým celkom súhlasím. Zaujímalo by ma, či mal nejakú zmluvu s automobilkou Toyota, keďže model Land Cruiser v knihe vystupuje obzvlášť hrdinsky, nekompromisne a neporaziteľne. A na záver už len malá výhrada k prekladu pojmu nábojnica. Nábojnica je zostatok po vystrelení projektilu. Takže nabiť pušku nábojnicou by nemalo žiadny zmysel, lebo by jej chýbal projektil, rozbuška aj prachová náplň. Správny výraz je náboj. Nedalo mi nezmieniť sa o tom, keďže neustále používanie pojmu nábojnica v texte ma vyslovene iritovalo.
Štítky knihy
deprese spisovatelé horory pomsta duchové a přízraky strašidelné domy pátrání v minulosti duchařské romány záhrobí
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Simmons je vskutku prostě brilantní, zejména v Hladových hrách, ale bohužel nikoli v této knize. Jako pokračování velice slušného Temného léta to nefunguje, psychické problémy spisovatelů byly už popsány daleko lépe, rozbředlý příběh tápe a nemá sílu a tah. Z rozporuplných komentářů jsem čekal, že to bude dost průměrné dílko, ale přesto jsem zklamán. Celá léta si přeji, aby autor napsal pokračování Hladových her, ale pokud by mělo dopadnout takto bídně, tak je lepší, aby je nechal spát.