Zabijak
Émile Zola
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/148060/rougon-macquartove-zabijak-3aW-148060.jpg
4
2102
2102
Sedmý román z cyklu Rougon-Macquartové vycházel původně na pokračování v letech 1876-1877 a šokoval svým naturalismem. Zabijákem, o kterém román pojednává, je alkoholismus. V románu sledujeme sestupný vývoj rodiny kdysi úspěšných a pracovitých lidí, které závislost na alkoholu dostane do bídy, šílenství, vězení a smrti v osamění.... celý text
Přidat komentář
Kniha skvělá.. občas jsem se nad dějem kroutila, že jsme chtěla, aby to bylo jinak.. bohužel.. konec jsem jako vždy obrečela :))
Četla jsem jí jako povinnou četbu a velice mě příběh překvapil, moc se mi líbil. Knížku jsem přečetla jedním dechem. A myslím, že problém alkoholu a trochu i chudoby je aktuální i dnes.
Na začátek mi přijde příhodné přiznat můj velmi pozitivní vztah k alkoholu, na němž, zdá se, nic moc nezmění ani Zolův výborný naturalistický román Zabiják. Přesto mě propracovaná psychologie jednotlivých postav a bravurně popsané prostředí nižší a střední společenské třídy obyvatel Paříže druhé poloviny devatenáctého století do románu okamžitě vtáhly. Několik románových let strávených po boku do hloubky vykreslené postavy ve mě k pradleně Gervaise přirozeně vytvořilo emoční pouto. Bylo už pak nasnadě, že jsem tak nějak celou dobu věřil ve znovunalezení Gervaisiny vnitřní síly, která jí dopomůže nejdříve do dalšího průseru nespadnout, poté se z něj ještě jednou vylízat, a to i přese všechno vnitřní tušení, že se od Zoly žádného konfetového happy endu nedočkám. A tato víra v uzdravení je Zolou pomaloučku a nekompromisně, stránku po stránce, zadupávána do prachu cesty Zlatnické ulice, jejíž neustálý klokot jako kulisa lhostejně plyne pod srdcervoucím úpadkem pradlenina života.
Čím to, že dramata, krize a utrpení lidských životů jsou čtenářsky tak přitažlivé? Je to proto, že vnitřně tušíme, že nikdy nejsme těmto osudům natolik vzdáleni, aby se nám nemohly přihodit? Je to strach z nás samých?
Velice zajímavá kniha. Musela jsem si ji přečíst, ale doslova jsem si ji užila. Byla jsem napnutá co se dál bude dít se všemi postavami a rozčilovala jsem se, když "zlým" osobám všechno prošlo a ti hodní se nechali obalamutit a poté klesli na úplné dno. Pokládám si otázku: Je mi líto Gervaisina tragického konce? Jistě, ale svým způsobem si za něj může sama. Kdyby se nenechala ovlivnit okolím, určitě by dopadla jinak a mohla žít spokojeně. Už několikrát dostala šanci, ale pokaždé jí zahodila a tak se pak nemůžeme divit, že umřela sama a nikdo se o ni nezajímal.
Nezapomenutelná kniha. kdo je jakýmkoli způsobem v životě poznamenaný alkoholismem nebo špatnými podmínkami k důstojnému žití a živobytí, kniha jím 100% otřese.
Moje nejoblíbenější kniha vůbec. Stále se k ní vracím. Mistrně naturalisticky Zolou vylíčené tehdejší prostředí Paříže s psychologicky dokonalým popisem postav.
Kniha je částečně nudná, nic neříkající. Jsou tam pasáže sem tam zajímavější, ale přesto nic než popis bídy a přesto i obžerství.... Nevím, není to moje krevní skupina.
Asi jsem měla velká očekávání, která se sice splnila, ale za jakou cenu.. Knihu jsem nesčetkrát odložila než jsem ji konečně dočetla (ke konci jsem ji četla sice s větší dychtivostí, ale ten začátek...). Možná si ji přečtu znovu za pár let a své hodnocení trochu změním.. Ale prozatím bohužel jen 3*
Musím říct, že klasickou francouzskou literaturu mám velmi ráda. Toto je ale asi mé nejoblíbenější dílo. Měla jsem i velké štěstí, že jsem si tuto knihu vytáhla u maturity, takže jsem ji v pohodě zvládla. Díky Zolo! Ukazuje, jak alkohol a obrovská bída působí na člověka. Je to až neuvěřitelné a přesto přesvědčivé. Skvělá kniha.
Asi v polovině knihy jsem přestala doufat v dobrý konec. Příběh je silný, nejedná se o oddechovku. Rozhodně doporučuji!
Tenhle kus bude mít v mé knihovně zaslouženě místo v top poličce. Silný příběh. Velmi dobrý překlad. Pokračuji teď Nanou, která se v Zabijákovi narodila ...
Povinná literatura a narozdíl od mnoha jiných titulů, tahle pro mě povinnou literaturou, kterou jsem četl kdysi na střední, navždy zůstane. Udělal jsem tu chybu, že jsem si knihu vybral kvůli názvu. Ale že mě naturalista Zola zaskočí alkoholem, to bych nečekal. Je to příběh o ženě, která si otevře prádelnu, chvíli je všechno fajn, ale pak se všichni hromadně zpijí do hrobů. Co je na tom nejhorší? Že je to nehorázná nuda, statické, nudné, popisné, nudné, rozvleklé. Co by se dalo sepsat do tří set stran... co tří, dvou set padesáti klidně, je hnusná tlustá naturalistická bichle o obyčejnejch lidech a jejich obyčejnejch starostech, který při svý obyčejnosti nedokážou ukočírovat. Necítil jsem sympatii naprosto k žádné postavě, i když u Gervaisy se mi to místy málem podařilo. Ale je to kniha, od které odrazuji naprosto všechny, když na to přijde řeč. Nepřesvědčilo mě to, stejně se pořád chci stát alkoholikem a víte co? Možná je to i kvůli téhle knize!
Přiznávám se že knihu jsem četla z nutnosti pouze abych splnila další bod v povinné četbě k maturitě, ale i tak se k této knize ráda vracím.
I když se v knize vracíme do doby dávno za námi, vládne v ní stejný problém jako dne, vzestup i pád a to nejen díky závislosti - troufám si říct, že je nadčasová a proto jsem si ji oblíbila
Trochu zničující představení determinace lidí jejich rodinou, předpoklady, výchovou, prostředím....působí to tak, že není útěk pryč. Nelze nalézt tu lepší cestu, existuje jen jedna a ta je předem daná. Je to ubíjející představa se kterou já osobně nesouhlasím, ale je nadmíru zajímavé poznat takový extrémní pohled na podobnou problematiku a vytvořit si s pomocí dalších x knih a myšlenek svou vlastní ideu.
V každém případě se jedná o skvělou knihu, která je psána moderním jazykem a výborným spisovatelem. Zabiják jistě není jen alkohol, ač se tak může na první pohled zdát. Alkohol je jen záminka, prostředek, na který se snadno svede vina. Doporučuji!
I když jsem knihu četla z nutnosti a povinnosti (té školní), nelituji toho. Líbí se mi, jak nahlíží na různé charaktery lidí a člověk si o nich může udělat vlastní názor (nehodnotí je). I když by se příběh mohl zkrátit, rozsáhlé popisné pasáže mě nudily. Když jsem knihu dočetla, měla jsem opravdu pocit, jakoby ze mě spadla nějaká tíha, až tak to bylo depresivní. Myslím, že by si ji měl přečíst každý.
Tahle knížka je hodně zajímavá a to hned z několika důvodů. Není jen o alkoholu, ten je sice v knize všudypřítomný, ale zajímavé pro mě bylo sledovat vůli a odhodlání hl. postavy, nestabilní sousedské vztahy, zvrácený milostný trojúhelník a povahové vlastnosti šikovně vykreslených charakterů.
K obsahu nemám co podotknout, je zkrátka mrazivě pravdivý, člověk vážně v průběhu naplňuje čím dál tím větší lítost. Ale nečetlo se mi to zrovna dvakrát dobře, bylo to takové... utahané. Kdo ví, třeba to byl záměr.
Štítky knihy
19. století Francie Paříž revoluce naturalismus alkoholismus historie měst, obcí a regionů světová literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Mám ráda i knihy, které se dají přečíst jedním dechem a tato to splňuje. Zajímavá kniha o popisu tehdejší nižší společnosti, determinismu a hlavně o zabijáku - alkoholu. Doporučuji přečíst.