Zabijak
Émile Zola
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/148060/rougon-macquartove-zabijak-3aW-148060.jpg
4
2074
2074
Sedmý román z cyklu Rougon-Macquartové vycházel původně na pokračování v letech 1876-1877 a šokoval svým naturalismem. Zabijákem, o kterém román pojednává, je alkoholismus. V románu sledujeme sestupný vývoj rodiny kdysi úspěšných a pracovitých lidí, které závislost na alkoholu dostane do bídy, šílenství, vězení a smrti v osamění.... celý text
Přidat komentář
Brutální kniha, ještě teď cítím smrad hnijícího zelí na zaneřáděných pavlačích a pachuť levného špiritusu. Myslím, že jsem nějakou dobu pak na alkohol ani nešáhl;-) Když už si někdo musí dávat po ránu štamprlu tvrdého, aby vůbec fungoval, tak je to s ním už moc špatné. Těším se až si to přečtu znova v rámci celého dvacetidílného cyklu.
Od knihy jsem nic neočekávala a velice mě překvapila. Zola píše opravdu skvěle a okamžitě mě vtáhl do děje. Ani mi nepřišlo, že už 50 stránek popisuje naprosto nezajímavou hostinu. Výborně vykreslená doba a život nižší vrstvy v Paříži. Celou dobu jsem Gervaise držela palce. Je až neuvěřitelné do jaké bídy a hladu vás dostane alkohol.
Že je to velmi dobré dílo, které stále někdy plní svůj účel, to nepopírám. Že by si to měl každý alespoň jednou přečíst, to také nepopírám. Naopak, v protialkoholových léčebnách by to měli lékaři svým pacientům servírovat ke snídani, k obědu, k večeři i k oběma svačinám a navrch ještě jako "pohádku" na dobrou noc. Ale co se týče mě, Zola a další jeho knihy si na mě počkají pěkných pár let, jestli se k nim budu mít tu odvahu vůbec kdy vrátit.
Noo, ta tedy dopadla.....spadla až na samé dno, i když tam byla šance se z toho dna vyhrabat...
Četla jsem kdysi dávno v prváku na gymplu a dodnes si pamatuju, jak silně na mě Zabiják zapůsobil, dodnes si pamatuju děj, co se tam dělo a jak na mě ta chudinská Paříž dýchla až k nám na Slovácko. To určitě o něčem svědčí.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Četla jsem ji už jako mladá a ráda se k ní vracím i teď. Trošku ponurá, ale děj úžasný. Čtenáře donutí zamyslet se nad tehdejšími problémy, které ale nezmizely ani v dnešní době.
Taky mě knížka hned ze začátku moc nechtyla, ale čím déle jjsem ji četla, tím více mě mně oslovovala :-). Drsný příběh. Určitě si od Zoly přečtu i něco dalšího :-)
Knížečku jsem četla na základě povinné četby. Ze začátku mě moc nebavila, časem si však získala mé plné sympatie díky úžasnému příběhu a naturalistickému stylu psaní.
Kniha mě ze začátku moc nebavila a nutila jsem se do čtení, ale musím přiznat, že po jejím přečtení jsem ji nedokázala pustit z hlavy. Myslím, že kniha ovlivnila můj celkový pohled na alkohol. Tuto knihu by měl povinně každý přečíst.
Pecka! Tahle kniha mě nečekaně strhla do svého děje. Četla jsem jedním dechem (při některých scénách až se zatajeným). Až mi bylo líto, že kniha končí!
Absolutní špička. Opravdu skvělá kniha, ke které se ráda vracím a často nad ní přemýšlím. Daleko lepší než toliko opěvovaná Nana. Kniha o životě, o marnotratnosti, šancích, prohrách, alkoholu... Detailní pasáže mi tentokrát nevadily, ba naopak dávají knize ten správný šmrnc
Mám Zolu ráda a věru nevím, co mám vychválit dřív, zda bravurně propracované kulisy dělnické Paříže, naprosto brutálně naturalistické scény (za nejsilnější považuji ty s malou týranou holčičkou) či realismus/naturalismus svých vlastní tezí překračující symbolické scény (např. souboj při výrobě nýtů, destilační přístroj, hrobník apod.)...Rozhodně stojí za přečtení!
Skvělá kniha s občasným mrazením v zádech, příběh zajímavý a poutavý. Četlo se mi to vážně skvěle a rozhodně se k této knize ještě několikrát vrátím. :-)
Bravůrně napsaná, čtivá kniha se zdrcujícím příběhem. Když otevřete svoje srdce postavám, získají si vás tak, že už se neubráníte a spolu s nimi skončíte šíleným, nepředstavitelným koncem. Popisy nejsou vůbec dlouhé, naopak, jsou příjemné, příběh je napínavý a hlavně, děsivě pravdivý a poučný i v dnešní době.
Opravdu se vyplatí se vtírat těm, kteří nás zradí? Opravdu se lidé nemění? A samozřejmě, věčná otázka, věřit mužům? :P
Nemohu popsat své pocity jinek než jako uchvácení. Zabiják se mi nesmazatelně vryl do paměti. Obdivuji autora za jeho neuvěřitelný talent vypravěčství a skvělého popisu, které způsobují, že tu knihu nečtete, ale žijete. Ve svém důsledku mrazivý příběh podávající svědectví o plíživých, ale devastujících účincích alkoholu, který lidem postupně bere sny, důstojnost a nakonec i život.
Je to velmi silné naturalistické dílo. Chápu,že pro mnoho lidí nebylo tím pravým ořechovým číst o tom,co zažívají. Že chtěli v knihách utopit svůj smutek a bavit,když skutečný život je tak hrozný. Pro nás tohle dílo,které představuje věci v jejich skutečném světle, je velmi poučné. Během příběhu můžeme sledovat,že člověk když se snaží dokáže své sny splnit,ale musí pak o ně pečovat,jinak se rozplynou. A že chlast je opravdovým démonem lidstva.
Během ústřední dějové linie,týkající se Gervaisina života, máme ještě tu čest sledovat další,méně významné osudy jejich sousedů,rodiny a bývalého manžela a ke konci knihy i osud její dcery Nany,na které navazuje v dalším díle.
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mám ráda,stejně jako u filmů,když se nic nepřikrašluje a vše je popisované tak,jako to skutečně bylo,když se jedná o něco,co se stalo. Zola si s tímhle dílem velice vyhrál a pokud máte pevné nervy,doporučuji.
Štítky knihy
19. století Francie Paříž naturalismus alkoholismus světová literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Smutný příběh, ze kterého mrazí a nádherné vykreslení tehdejší Paříže.