Emoční inteligence
Daniel Goleman
IQ není zdaleka tak důležité jako EQ! Nové vydání přelomové práce jednoho z nejpřednějších amerických psychologů, která naprosto mění pohled na to, co to znamená být chytrý. Je „chytrost něčím, co je člověku předem dáno, aniž by na tom mohl něco změnit? Donedávna se myslelo, že ano a že tím, co určuje inteligenci člověka, je právě míra úspěšnosti v IQ testech. Kupodivu tomu tak ale není. Tato fascinující kniha Daniela Golemana, která vzbudila nesmírný ohlas jak v laických, tak v odborných kruzích a vyvolala doslova revoluci v zavedeném uvažování, nám přesvědčivě ukazuje, že naše chápání lidské inteligence je příliš zúžené. Schopnost empatie, sledování dlouhodobých cílů, umění domluvit se s ostatními... to všechno jsou věci, za něž získáváme body na úplně jiném poli, v království emoční inteligence. Protože je to právě tento typ inteligence, který určuje, jak budeme v životě úspěšní a spokojení.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 1997 , Columbus (ČR)Originální název:
Emotional Intelligence: Why It Can Matter More Than IQ, 1995
více info...
Přidat komentář
Na môj vkus príliš odborné. Informatívne výdatné ale zároveň zdĺhavé a únavné. Mám rad keď sú informácie podané pútavo. Táto kniha je viac teória ako prax.
Velmi inspirativní kniha. I po tolika letech od vydání mi má stále co nabídnout. Děkuji.
Spoiler! Po pár stránkách musím přiznat, že překlad je fakt jalový a strašný!!! Dělá z knihy záležitost, kde lovíte myšlenky díla tak, že zpětným prohnáním textu přes translator hledáte původní význam.
Tohle jsem nedala. Kniha je zajímavá pro toho, koho zajímá, co se nám děje v mozku na hodně odborné úrovni. Četla jsem a nic mi v hlavě nezůstávalo, tak to nemělo cenu. Hodně vědecká, nic pro mne.
Kniha plná zaujímavých faktov, výsledkov výskumov, štatistických údajov a príbehov z praxe, ktoré tak vhodne dopĺňajú teoretické poznatky z oblasti. Na knihu som sa dlho tešil, preto chvíľu čakala v poličke kým som sa k nej dostal. Neprečítal som ju síce za jedno poobedie no nadchla ma. Čo si z nej odnášam? Hlavne potvrdenie svojho predpokladu, že zajtrajšok tvoria síce deti, no tvoríme ho aj my už dnes ich správnou výchovou, ktorej často venujeme málo pozornosti, času a citu. Sám si však po dočítaní kladiem otázku ako sa zachovám, keď sa zas ocitnem v jednej z tých kritických životných situácií, kedy sa do popredia dostávajú emócie a rozum sa dostaví až neskôr.
Kniha, která se věnuje důležitému tématu - a to jak si být vědom vlastních emocí a jak s nimi pracovat. Zas tak moc mě ale nebavila, navíc byla poměrně dlouhá. Určitě zajímavé jsou výsledky různých vědeckých studií na toto téma a akcentace toho, že emočně pracovat je důležité i s dětmi - v přílohách má pak i obsahy kurzů emoční inteligence na soukromé škole.
Základní kniha na pochopení práce s vlastními emocemi a emocemi jiných lidí. Pozitivně na knize vidím využívání konkrétních příběhů/situací a opírání se o vědecké výzkumy. Kniha se však čte těžkopádně, několikrát jsem se přemáhal ve čtení dále. U některých kapitol jsem měl zároveň pocit, že čtu neustále o tom samým.
Tahle kniha patri do kategorie knih k nezaplaceni a knih, ktere by mely byt v povinne cetbe.
Knihu jsem si na doporučení koupila, ale zas až tak moc mě nebavila i když jsem se na ní těšila, téma emoční inteligence mě zajímá. Dávám tedy do kategorie "nedočteno"
Skvělá kniha o emocích, která je ale spíše přehledová. Ukazuje mnoho studií a experimentů a vede čtenáře k tomu, aby se věnoval svým emocím, pracoval s nimi a snažil se je pochopit. Zároveň mi přišlo, že je kniha hodně zaměřena na děti a výchovu, což je dobře pro rodiče, ale mně osobně to moc nedalo.
Zajímavá a poměrně čtivá kniha, která se snaží oslovit čtenáře tím, jak je důležitá tzv. emoční inteligence. Na úvod se mluví o tom, jak v druhé polovině 20. století bylo hrozně populární IQ, jež se i stalo jakýmsi symbolem úspěchu. Kdo je v tomhle směru hodně inteligentní, musí mít v životě vyhráno. Později se však ukázalo, že to není zdaleka tak jednoduché, protože důležité a dokonce i často důležitější než tento druh inteligence je něco, co Goleman nazývá "emoční inteligencí". Tento termín nevymyslel, ale touto knihou zpopularizoval (možná znáte nesprávnou zkratku EQ - správně EI).
Knížka je poměrně jasně strukturovaná a vědecky důkladná. Goleman vychází z desítek, možná i stovek výzkumů, které jsou neustále ilustrovány na reálných případech. Třeba o tom, jak někomu "ruplo v bedně", i když tomu mohlo být zabráněno, nebo naopak jak někdo, kdo nebyl zrovna génius byl úspěšným, vyrovnaným člověkem. Později se kniha hodně zaměřuje na děti a jejich emocionální problémy.
Emoční inteligence je něco, pro co má někdo větší talent či predispozice, ale Goleman neustále vyzývá k tomu, že jde o něco, o čem by se mělo mluvit a odborně učit. Je důležité, aby takové vzdělávání bylo dobře vymyšlené a mělo dlouhodobější charakter. S takovým vyšším EQ a větší obeznámeností, jak vyhodnocovat lidské emoce, totiž může nejen vznikat méně konfliktů (z nichž některé můžou mít tragické důsledky), ale hlavně můžou být lidi oblíbenější, úspěšnější a šťastnější. Konkrétně častou situací třeba je, že nějaký nesebevědomý outsider si myslí, že se na něho někdo "špatně podíval", začnou se v něm zmítat negativní emoce a to vše může vyvrcholit třeba i fyzickým napadením. Je důležité se nejprve uklidnit, popřemýšlet o situaci, která právě nastala a snažit se ji racionálně vyřešit. To je samozřejmě něco, co se hodí dětem i dospělým.
Nemělo by se ale v žádném případě čekat na školu, až někde mezi prvoukou a psaním a počítáním vaše nezdárné dítko pančitelka naučí jak se správně chovat. Dítě už od velmi raného věku (někdy už od 2 let) napodobuje chování svých rodičů, a to i například v tom řešení krizových situací. Pokud maminka bude fyzicky trestat svého synka, nesmí se pak divit, že její starší syn, který toho byl svědkem, zase bude tímto způsobem "uklidňovat" děti ve školce.
I když je v knize hodně příběhů ze života a má kratší kapitoly, je místy spíše náročnějším čtením. Občas na mě i působila tak, že se autor trochu opakuje. Každopádně množství zajímavých a dobře zdokumentovaných poznatků je v knize opravdu veliké množství.
K této knize mají mnozí vědci různé výhrady. Například údajně nesplňuje vědecké standardy, zaměňuje některé termíny a dodatečně nezdůrazňuje, že emoční inteligence se dá zvýšit, ale hodně záleží na individuálním člověku - každý má nějaký ten limit. Četl jsem upravené vydání z roku 2005 a mám takový dojem, že na výtky Goleman mírně dal a do knihy zahrnul několik důležitých vět navíc.
V každém případě je Emoční inteligence působivá kniha projednávající důležitý aspekt lidské povahy, správně apelující na jeho poznávání a rozvoji.
Osm pozitivních emocí z deseti.
Upřímně jsem se do knížky bála pustit, když jsem ji otevřela a viděla, jak moc je v ní text nahuštěn. Když jsem se překonala, tak mě naopak překvapilo, jak moc čtivě a zároveň prakticky je kniha napsaná. Dokážu si představit, že pro laickou veřejnost může být její čtení náročnější, ale určitě stojí za to. Pro učitele by měla být téměř "povinná". :)
Tohle je skvělá kniha, od které se dalo jen těžko odtrhnout. Propojuje vědecké poznatky s praxí a obsah je velmi zajímavě a čtivě vyjádřen. Rozhodně ovlivnila moje jednání, myšlení i vztahy. Přečetla bych si ji znova.
Skvělá napsaná kniha, která obsahuje hodně zajímavých věcí, které se určitě dají aplikovat v životě.
"Empatie je základem morálky" je naprosto klíčové sdělení této knihy. Velice zajímavá kniha, stavějící mé dosavadní chápání pojmu "inteligence" tak trochu na hlavu.
Kniha kterou by si měl přečíst opravdu každý. Je v ní shrnuto vše podstatné, co vás může dovést k řešení problému v mnoha životních oblastech.
Bála jsem se, že kniha bude zahrnovat hodně zastaralých informací a nebude v ní tolik aktuálních témat, jelikož je z roku 1995. Ale ono to vlastně ve výsledku vůbec nevadilo, kniha obsahuje spoustu skvělých témat, je zajímavě napsaná a opravdu dobře se čte. Pokud máte problém se zvládáním emocím, mohu jenom doporučit. Po přečtení mohu říct, že mě četba této knihy posunula dál.
Skvělá, na četbu však náročná kniha. Doporučuji všem, kteří by se chtěli zlepšit v sociálních dovednostech, a žít "o trochu lepší" život se svým okolím :-).
Autorovy další knížky
2011 | Emoční inteligence |
2014 | Pozornost - Skrytá cesta k dokonalosti |
2004 | Destruktivní emoce - Rozhovory vědců s dalajlamou |
2000 | Práce s emoční inteligencí |
2001 | Meditující mysl |
Zajímavá i když místy pro mě příliš odborná kniha. Doporučovala bych ji číst na etapy a klidně i víckrát.