Propasti
Arnaldur Indriðason
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144936/mid_propasti-DmB-144936.jpg
4
99
99
Island 2005. Ekonomika prožívá dosud nepoznaný boom. Ctižádostiví mladí podnikatelé svými mazanými finančními obchody na sebe upozorňují celý svět. A Island obdivuje své expandující novodobé Vikingy. V tomto čase bezmezného růstu se v horách ze strmé skály zřítí jistý bankéř a zahyne. Nehoda? Zanedlouho nato jakýsi vymahač dluhů umlátí k smrti mladou ženu. Zpočátku se zdá, že mezi oběma událostmi neexistuje souvislost. Jisté je jen jedno: v obou případech šlo především o peníze.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2013 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Svörtuloft, 2009
více info...
Přidat komentář
Na seznámení s autorem bych doporučoval jiný příběh než PROPASTI. Autorův styl psaní je mi známý, ale i já jsme tentokrát dost válčil s množstvím jmen, kdy jsem měl problém si je propojit s postavou. Dějově mi navíc tentokrát neseděl ani styl vyprávění. Přišlo mi, že autor nejasně skáče mezi nedávnou minulostí a přítomností (mohlo jít i o problém vzniklý překladem). Pro mě to bylo velmi rušivé. Sigurdur Óli jako člen celé party vyšetřovatelů pro mě byl v jiných knížkách oblíbenou postavou. V mých očích jako samostatný detektiv, vyšetřující na vlastní pěst, bohužel neobstál. Samotný příběh je hodně průměrný, i-když závěr knihy měl dobré tempo, ale to nemohlo již změnit mé hodnocení. V rámci žánru silný podprůměr. Na autora však průměr. Hodnotím za velmi, velmi slabé 3*.
Má první kniha od autora. Trochu jsem se musela poprat se jmény, ale nakonec jsem to dala. Bylo zajímavé číst o životě na Islandu v r. 2005.
Ráda si od AI přečtu další knihy.
Postradala jsem napeti a touhu odhalit vraha. Vice me zajimal Andresuv pribeh, ktery se vsak poradne ani nerozjel. Taktez jsem si nezvykla na islandske tykani, cimz padem jsem mela dojem, ze jde stale o nejakou partu kamaradu.
Na Indridasona jsem se těšila, ale nejspíš jsem začala tím nejméně zajímavým dílem. Svět bankéřů a financí je mně dost vzdálený a mými oblíbenými čtenáři vychválený Erlendur se zde nevyskytuje. K téhle knize se už určitě vracet nebudu, ale jiného Indridasona rozhodně zkusím. Zamilovala jsem si totiž Island. Islandská jména se mě sice ještě pletou, ale to se s dalším čtením zlepší. A s tím, pro nás nezvyklým, tykáním se budu muset smířit.
Kniha průměrná, bankovnictví pro mě nezajímavé téma, dej směrem k Andreasovi pro mě ne moc poutavý, no takové nijaké ... už si zvykam na tykani a lámání si jazyka nad jmény, ale dam si pauzu od Islandu...
Sigurdur Óli, podobně jako Elínborg, nepatří mezi kriminalisty s geniální intuicí a duší plnou běsů, jako třeba islandský kolega Erlendur nebo norský Harry Hole. Erlendur je ale ve Východních fjordech (Chlad) a tak se v Reykjavíku do nového případu pouští Sigurdur, a to se stejným zaujetím jako jeho starší kolega. K dobré detektivce nám autor přidává dva skvělé bonusy:
1. Zajímavý popis situace v islandském bankovnictví těsně před krizí, která přišla v roce 2008.
2. Podrobnější pohled do života Sigurdura Óliho, postavy, která zatím vždy stála v pozadí a touto knihou rázně vystoupila ze stínu.
85 % (jsem 73. hodnotící, dosavadní průměr je 73 %).
Svět bank, bankéřů a bankovních machinací nikdy nepochopím, tak jsem ve druhé půlce knihy trochu skřípala zubama. Ale jinak se mi příběh, tentokrát v rukou Siggiho, líbil. I když tam ostatní členové týmu chybí, tak se autor snaží o prolínání jednotlivých knih. A taky případ malého Drésiho. Myslela jsem, že se to vyřeší jinak. A Sigurdur má srdce, i když to dává najevo jinak.
dobrý nápad se zápletkou ale u mě konec s Indridasonem Ta jména jsou pro mě opravdu obrovský problém a snižuje to komfort při čtení.Myslím že by i průměrní Islanďané měli problém s českými jmény a názvoslovím
Tento díl cyklu je zvláštní tím, že v něm nevystupuje Erlendur, ale pouze Sigurdur Óli. Řekla bych průměrná detektivka, četla se dobře a čtenář má možnost lépe poznat postavu Sigurdura a dozvědět se víc o jeho rodině.
No, na severskou krimi pro mě bohužel zklamání.
Už jen ta jména, která jsem skoro ani nemohla přečíst, natož si je zapamatovat (vím, to je můj osobní problém, ale čtení mi to tedy rozhodně znesnadňovalo).
Námět zajímavý, ale ... více než hlavní zápletka mě zajímaly pasáže s "pobudou" (více prozrazovat nebudu).
I tak jsem ale neměla problém knihu dočíst, chvílemi mě vtáhla, ale chvílemi bohužel nudila ... proto pro mě průměr.
Zajímavá zápletka s nečekaným závěrem. To jsem od autora čekal a nezklamal mě.
indridason opet nezklamal... Anotace slibujici tema bank a financ. machinaci me teda moc nenadchla, ale pribeh se nakonec opet prekvapive rozvinul, nenudila jsem se ani chvili ( dobre, popisy financ machinaci jsem preletela rychle ;))
Libi se mi, jak jsme tentokrat vic vlezli pod kuzi Sigurdurovi Olimu, ktery se taky zacina stribrit, a z egoistickeho floutka se stava misty celkem empatickym sympatakem...
Opet se otevrelo bolestne tema , tentokrat snad nejhorsi co muze byt - zneuzivani detia detska pornografie...a taky jak to dokaze cloveku znicit zivot... Chladny sever plny temnoty, ktera je snad nejvic ukryta v dusich Islandanu...snad Andres dosel sveho klidu...
A jsem zvedava, co vlastne Erlendur delal o dovolene ;) za me 5*
Severská, to je pro mě plus. Bohužel tím to ale taky končí. Je taková neslaná nemastná. Čistokrevná detektivka to rozhodně není, vyšetřování je tam jen na pozadí. Příběh je trochu pomalý, vystačilo by to na povídku, román je trochu nastavovaný.
Nenadchne ani neurazí, prostě taková průměrná detektivka. Myslím, že si ji dlouho nebudu pamatovat.
Zbytečně zdlouhavé, natahované a nudné. Příběh mě vážně nebavil, předchozí díl byl o mnoho lepší. Obecně mi asi prostředí Islandu pro detektivku moc nesedlo, do toho to nepřirození tykání, které sice bylo na začátku vysvětleno, ale stejně mi to prostě nevyhovovalo. Asi už do dalším dílů nepůjdu, nemůžu si vůbec zapamatovat jednotlivá jména, pořád se mi to motá a hlavní detektivové mi vůbec nepřirostli k srdci.
Příběh má srozumitelnou linku, detektiv není komplikovaná bytost, text není příliš hloubavý a osvětlení islandského finančního zázraku a důvodů následného krachu, je bonusem.
Arnaldur nezklamal. Na jeho knihách mám ráda především psychologii postav - nejsou černobílé a vrah má často ke svému jednání lidský důvod.
Na knize mi však velmi vadil nekvalitní překlad. Sice nemám k porovnání originál, ale některá místa mi přišla víc než podivná. Chvílemi jsem si říkala, jestli knihu radši neodložit, abych "nenasála" špatnou češtinu. A Erlendurova dcera se nejmenuje Eva Lindová, ale Eva Lind - nejen že není vdaná, ale na Islandu přece ani nemají příjmení.
Dle mého názoru velmi rozvláčný a mírně komplikovaný příběh. Mimo snad posledních padesáti stran, kdy se dá hovořit o detektivním příběhu. Píši svůj názor. Co mě mile překvapilo bylo upozornění na zvláštnost oproti našim krajům a to je tykání, bez ohledu na to s kým se hovoří. V první knize tohoto autora jsem z toho byl trochu překvapený a tak jsem oslovil nakladatele a bylo mi tykání vysvětleno jako běžná věc na Islandu.
Je to asi první kniha od Arnaldura, kterou čtu a musím říct, že je to pěkný příjemný průměr. Určitě to není příběh, který se mi zapíše do paměti, ale četl se rychle a byl vcelku napínavý s dalšími vedlejšími mini příběhy. Islandské tykání ani islandská jména mi problém nedělala, alespoň to přidalo na autentičnosti.