Oběť
Arnaldur Indriðason
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121204/bmid_obet-ZDO-121204.jpg
4
160
160
V jednom bytě v Reykjavíku je nalezen muž s podříznutým hrdlem. Zdá se, že pachatel i oběť se znali, neboť nic nenasvědčuje násilnému vniknutí. Komisařka Elinborg spatří pod postelí kašmírový šál, který vydává podivnou vůni, a v kapse oběti je rovněž nalezena tzv. "znásilňovací droga". Erlendurova kolegyně tuší, že vražda byla odplatou za brutální zločin, který nebyl nikdy potrestán. Zatímco se komisař Erlendur snaží ve fjordech vyrovnat s traumatickými zážitky z dětství, vyšetřuje Elinborg vraždu, která otřese nejenom jí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2012 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Myrká, 2009
více info...
Přidat komentář
OBĚŤ jsem přečetl jako 9.knížku od autora. Poprvé jsem se zde setkal s Elínborg v pozici hlavního vyšetřovatele. Její pohled byl zase malinko jiný. Pozitivně tak hodnotím autorovu snahu střídat v knížkách hlavní postavy. Zde se případ točí kolem rohypnolu a zavražděného Runólfura. Dějové linie rodinných vztahů z domova Elínborg jsou z mého pohledu dost časté a děj nepříjemně nabourávají. Tempo knížky je tak hodně pozvolné, nedozvídám se již také nic nového o zvyklostech obyvatel Islandu, což mám na knížkách od autora nejraději. Za mě průměrná detektivka a slabší kousek z pera Arnaldura Indriðasona.
Přišlo mi, že řešení detektivního případu je jen vedlejší linie knihy, hlavní že je osobní život komisařky, její záliba ve vaření a problémy v komunikaci s dětmi.Zajímavý styl života na vylidňovaném venkově proti životu v Reykjavíku. Předvídatelné vyřešení případu. Kdo je vlastně hlavní oběť?
Kniha splňuje vše co se od severské krimi vyžaduje. Asi většina z nás tuší, kdo by mohl být vrah, ale konečné rozuzlení nás vyvede z omylu.
Hlavní roli zde má žena - vyšetřovatelka. Autor knihy - muž - se dokázal plně vžít do myšlení ženy.
Standardní výkon autora určený pro milovníky jeho děl. Ten, kdo nečetl jeho knihy by se možná mohl podivovat jeho stylu, prostředí a pronikání do nitra všech účastníků, tentokrát i do nitra jedné vyšetřovatelky.
Děj tří Arnaldurových knih probíhá souběžně ve stejné době: zatímco Erlendur řeší ve Východních fjordech záhadná zmizení v románu Chlad, Elínborg hledá vraha mladého muže v románu Oběť a Sigurdur Óli vyšetřuje smrt mladé vyděračky v románu Propasti. Ve všech případech se hlavním hrdinům dostáváme hlouběji do soukromí, a to mnohem víc než v předchozích knihách.
80 % (aktuálně 118 hodnotících s průměrem 74 %).
Těžko se kdy stanu skalním fanouškem Arnaldura Indridasona, jeho vyšetřovatelé jsou takřka stejně protivní jako podezřelí, přesto si další jeho knihu znovu přečtu.
Autor postupně nechává nahlédnout do života další členku týmu, nejen Erlendura, za což jsem ráda. Elinborg zatím neměla moc prostoru. Každopádně jsem jejím přístupem překvapena. V předchozích dílech se mi zdála jako "hodná policajtka, co ráda vaří", ale určitě překvapí. Některé ty vyšetřovací scény se mi zdály trochu přitažené za vlasy. Moc nemám ráda detektivy, kteří podezřívají kdekoho. Já raději ty, co mlčí mlčí a pak vypálí jednu dobře mířenou. Vlastní příběh hodnotím dobře, nejhorší je, že se to opravdu děje a osudy takto zkoušených žen, jsou velmi smutné. Četlo se to samo. A líbí se mi ten závěr-nezávěr. Kdo přečte, pochopí.
Ma prvni islandska detektivka. Cetla se moc dobre, jazyk pomerne jednoduchy, ale to me nijak nerusilo, obzvlast, kdyz jsem knihu cetla na dovolene.
Elinborg mi byla moc sympaticka, urcite se k ni vratim v dalsich knihach.
Tentokráte na mě nepůsobila žádná mlha ani vlezlý chlad severské detektivky. Otřásalo se mnou násilí na dívkách, které vyplynulo z pátrání po pachateli vraždy. Vidím to tak na 4 malinkaté hvězdičky.
kniha byla pěkná, ne moc náročná. Žádná příšerná drasťárna, ale četla se pěkně , svižně. Taková oddechovka ve vraždách. Doporučuju
Čekala jsem od této knihy trochu víc, nějak jsem se nemohla začíst. Konec už byl o něco svižnější, ale některé věci zůstaly nedořešeny. Erlendur byl asi pátrat po záhadném úmrtí bratra (kniha Chlad), tak to pro tentokrát zůstalo na Elínborg. Vedla si ale dobře. Za mě plus tři *.
Opet za me 5* - tentokrat jsme se vice seznamili s Elinborg a jeji rodinou... A i kdyz na me ona sama pusobi jako starostliva, empaticka, hodna zenska, nemuzu se prestat divit chladu a miňimu komunikace v islandskych rodinach - tady zejmena s detmi, zda se ze s manzelem komunikace nevazne... Studene pocasi, studeny odchov - i kdyz preci jen s dcerkou jim to klapalo vic, na vztah k nejstarsimu tak nejak rezignovala a zda se, ze je to na Islandu normalni ?
Jinak vyborne, ze tak tezke tema hlavne pro zeny - znasilneni, a jeste za pomoci drog , resila zrovna Elinborg, obavam se ze jeji muzsti kolegove by zas neomalene nadelali paseku...pribeh dobre, pomsta - asi se tak nejak dala cekat... Trochu me mrzi, ze s enedoresil pripad Lilje, ale to uz by jsem chtela asi moc...
Co mi trosku vadilo - uvitala bych vysvetlivky spise pod cárou, nez na konci knizky - pokazde preklapet na konec a zjistovat, co to je me teda nebavilo...
Ocenila bych taky vysvetlivky resp vyslovnost islandskych jmen a nazvu, pokud jsou tam nejake rozdily...treba u pritelkyne Sigurdsona jsem se az tady dozvedela, ze jmeno se cte Bergthora ( jinde psano se znakem pro th )...
Tykani , casto zminovane, mi prave tady chybelo ;))) uz jsem si na nej proste zvykla ;)
A kam se podel Erlendur ???
V hlavní roli tentokrát Elinborg, klasická severská ponurná krimi. Dobře se četla, hlavně proto, že na rozdíl od prvních dílů konečně překladatelé pochopili, že i když si na Islandu všichni tykají, u nás to působí přinejmenším zvláštně.
Ale joo.. dobrý příběh. Ale ráda bych se dozvěděla, co se stalo Erlendurovi, jaký trest dostal vrah a jestli prokázali, co se stalo Lajle...
Rozhodně jsem čekal od severské detektivky trošku víc. Příběh byl sice jen na 260-ti stránkách, ale byl vláčný, pomalý. Znovu číst netřeba.
Přišlo mi, že všechno v knížce bylo takový trochu zpomalený. Ale dobrý, tak nějak si život na Islandu představuju. Žádný krvák, spíš pozadí vraždy jednoho hajzla. Nakouknuto bylo i do soukromí vyšetřovatelky, která měla za manžela světce. Bavilo mě to.