Erotické příběhy pro indické vdovy
Balli Kaur Jaswal
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414941/bmid_eroticke-pribehy-pro-indicke-vdovy-XWc-414941.jpg
4
101
101
Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny. Po smrti otce ji rodinná finanční situace donutí přijmout místo vyučující v sikhské čtvrti na londýnském předměstí. Než se naděje, stojí před skupinou sikhských vdov, které se touží učit anglicky, a ne tvůrčí psaní, jak původně Nikki předpokládala. Prostředníkem se ženám stane erotická kniha, díky níž postupně odhalují své fantazie, tajemství i vzpomínky. Barvitý, dojemný i zábavný příběh z prostředí londýnské sikhské komunity vypráví o síle přátelství, rodině a víře, bourá tabu a ukazuje, že pod odloupnutou slupkou se může nacházet poklad stejně jako odporné tajemství, jež mělo zůstat pohřbené navždy…... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Erotic Stories for Punjabi Widows, 2017
více info...
Přidat komentář
Zajimavy pribeh, hodne oddechove cteni, protoze nektere udalosti jsou opravdu pritazene za vlasy. Hlavni hrdinka jak z YA literatury. Ale svym zpusobem se mi to libilo, je to neco noveho, kniha mi z hlavy urcite nezmizi.
Nikki je mladá Indka, která vyrostla v Londýně. Přestože se cítí být spíše emancipovanou mladou britkou, přeci jen má blízko ke své kultuře, byť si to příliš neuvědomuje.
Když vezme práci v komunitním centru, kde má dle inzerátu vyučovat kreativní psaní, čeká ji nejedno překvapení. Nejen, že indické vdovy neumí psát vůbec, ale mají jedno tajemství - rády si vypráví erotické příběhy.
Jenže.. je to jediné "hrozné" tajemství v této pravidly velmi svázané komunitě?
Příběh o životech přistěhovalců, o hledání svého místa na světe, lehounce detektivní zápletka, trošičku té romantiky a to celé okořeněné erotickými povídkami. Za mě velmi povedená kombinace!
Velmi příjemné překvapení: z počátečního průměru to pro mne kniha dotáhla na vrchol! Vydařená kombinace napětí, rodinných dramat (dokonce vraždy či vyděračství se objevily, vedle lží a nevyřčených pravd), romantiky a i v titulu slíbené erotiky (Indky, mladé i starší vdovy původem z Pandžábu vědí svoje a navrch mají fantazii).
Ale hlavně je to o životě Sikhů v Británii, kde mají své silné komunity (zde Southall u Londýna s obřím chrámem), ale přesto tam již narození mají tendenci žít moderně jako ostatní Britové, od oblečení počínaje přes názory na manželství a svazující požadavky vlastní víry konče. I v rámci stejného náboženství dochází k jasnému rozkolu v otázkách domluvených manželství (ale rozvod, aspoň v Británii, možný je, jenže nese značně nepříjemné a často neřešitelné důsledky - žena se z tradičního manželského krbu pod střechou manželových rodičů musí vrátit ke své rodině, kde ji ale často nechtějí, protože je svým krokem zostudila).
Autorka podle jména všechno tohle dobře zná a její vyprávění je čtivé, zajímavé, poučné i lechtivé.
"Nečekala jsem takhle komplikovaný případ. To nikdo. Když je zavražděna mladá holka, nikoho nenapadne, že by v tom mohli mít prsty její nejbližší. Lidé to vůbec neberou v potaz, pokud nevědí, jak to v téhle komunitě chodí."
Najděte si svůj cíl a jděte za ním. Uvědomte si svou cenu. Podprahový feminismus, humorná erotika. Originální.
Kniha by klidně mohla začínat slovy „Bylo, nebylo…“. A končit by měla nějakým řízným bolywoodským tancem. Je to hodně, hodně odpočinkové čtení. Umím si představit, jak například vychází na pokračování v časopisu Cosmopolitan. Dočetla jsem ji, protože jsem u ní vzpomínala na svoji sikhskou přítelkyni ze studií Aradhanu (a její plánovaný domluvený sňatek), na svoji návštěvu Panjabu před mnoha lety (páni, to se tehdy dalo cestovat a dokonce i lítat…) a další plusové body přidávám za přebal. Ale celkově žádné velké nadšení….
Od knihy, lépe řečeno jejího zpracování a pojetí, jsem čekala víc. Indická červená knihovna, která nás zavádí do Londýna. Slaďák o tom, že každý touží po lásce. Erotika v takovém pojetí, že jsem se spíš usmívala, než červenala.
Velmi pěkně a místy i zábavně napsaná sonda do života londýnské sikhské komunity. Té erotiky v knize tolik není, žádná červená ani růžová knihovna, ale lehkou rukou napsaný příběh seznamuje nás, lidi zvenčí, s tím, jak v moderní britské společnosti žijí lidé, které kořeny pojí s úplně jiným světem a jiným časem. A že z toho plynou smutné, trapné i vyloženě zábavné situace. Celkově příjemné čtení, které rozhodně neruší ani překlad, jak uvádí předchozí "hodnotitelka". (Co je to za ubohost zřidit si kvůli jedové slině jednorázový účet na databázi?)
Červená knihovna dějově zasazená do sikhské komunity v Londýně.
Autorka zřejmě za každou cenu chtěla upoutat pozornost co největšího spektra ženského čtenářstva. Proto v knize najdeme od každého trochu (erotika, pravidla sikhské komunity, soudržnost žen, love story). Nic hlubšího od knihy neočekávejte.
Na druhou stranu jsem knihu přečetla celkem rychle ( možná i proto, že už jsem to chtěla mít za sebou a číst něco kvalitnějšího). Co mě na knize velmi rozčilovalo byl špatný překlad s řadou překlepů.
Mám ráda příběhy s nahlédnutím do jiného světa. Tady se jedná o komunitu sikhů v londýnském Southallu, Malou Indii. Klasický střet nové zemi víceméně přizpůsobených jedinců s těmi, kteří si přinesli Paňdžáb do Evropy. Autorka si zachovává příjemný nadhled a nebojí se poukázat na to, že některé dovezené zvyky nejsou úplně v pořádku.
Na wiki jsem si našla, že sikh je ten, kdo musí uznat "rovnost mužů a žen před Stvořitelem". Je to jeden z pilířů sikhismu. V reálu to vypadá ovšem podle všeho jinak.
Myslím, že autorka není daleko od pravdy v tom, když líčí, jak se jedna tradiční žena upřímně podivuje nad tím, že v Anglii v trestním zákoníku existuje něco takového, jako je znásilnění v manželství. Manžel má přeci právo na všechno kdykoliv. Nebo ne?
Příběh s malou detektivní zápletkou se čte celkem dobře, konec je možná trochu uspěchaný. Také jsem čekala, že o zvycích této nám vzdálené komunity se dozvíme přeci jen víc, zvlášť v souvislosti s domluveným sňatkem sestry hlavní hrdinky, který se potom jen mihne dějem.
Celkově to vidím za tři a půl hvězdy jako dost povedené.
A ještě poslední poznámka. V knize je dost překlepů, jak už se stává skoro tradicí v nakladatelství Argo.
Název ve mě budil obavu ze zbytečné útraty za knihu, ale nene. Ty vytvořené příběhy plné erotických představ byly jen takové podhoubí pro dobře napsanou knihu. Obě knihy od autorky vřele doporučuji.
Na prvotinu docela dost dobré. Přišlo mi zajímavé, že se autorka ze Singapuru rozhodla psát o sikhské indické komunitě a jejích vdovách. Nejvíce mě zaujal popis zvyků týkajících se zásnub a svateb a celkový životní styl těchto Indů, k čemuž se váže další téma - otázka rovnoprávnosti indických žen. Kniha v tomto ohledu obsahuje několik klišé, nicméně si myslím, že autorka pojala problematiku trochu zjednodušeněji, než jaká je ve skutečnosti. A od toho se dostávame k hlavní postavě - Nikki - já vám nevím, ale sem tam jsem jí chtěla jednu fláknout, aby se vzpamatovala, protože mi přišlo, že se chová jak spratek. Oproti tomu jsem si oblíbila Šínu a Arvinder pro jejich charakter. Celkově se za mě kniha povedla a určitě si přečtu i tu další.
Na knize se mi libil vhled do indického rodinneho systému a kultury (nemysleno z pohledu umění atd.). Jinak jsem občas preskakovala a něco mi přišlo, jako ztráta času.
Čtivá kniha, ve které si může každý čtenář najít své kouzlo - kulturní a věkový střet, hledání sebe sama, erotika, detektivní zápletka a krásný konec.
Moc se mi líbila! Rozhodně má kousek od všeho - erotiky, detektivky, romantiky, exotiky - bavila mne číst. A asi se stane i mým dárkem pro okolí. Doufám, že budou přeloženy i další autorčiny knihy.
Perfektní oddechovka, přečteno za dva dny. Je zde vše, co jsem očekávala: střet moderní a tradiční kultury, rádoby moudří mravokárci i problém nalézt sebe samu. A samozřejmě happyend.
Tak tato kniha mne mile překvapila. Zaujal mne název a díky ČV jsem ji začala číst. Příběh kde se objevila zápletka a postupné odvíjení příběhu mne nenechalo v klidu dokud zde nebyla poslední stránka.
Podle mého dokonalá beletrie. Začnu povedenou obálkou i chytlavým, byť lehce zavádějícím názvem. Těch hanbatých pasáží se čtenář také dočká, ale v příběhu jde rozhodně o víc. Postavy autorka vykreslila plasticky a nejednoznačně, dialogy odsýpaly, rozplétání nitek temné tragédie a překvapivý zvrat v závěru mi nedovolily knihu odložit. Palec nahoru a rozhodně doporučuji.
Jsem ráda, že vznikají podobné knihy, knihy o emancipaci, knihy, které ukazují různé kulturní názory a popisují názorně aktuální situace. Věřím, že je velmi těžké vystoupit z života, ke který mi nevyhovuje, když mě nikdo nepodpoří. Je skvělé, že jsou lidé, kteří se nebojí a vychovávají své děti jinak, než byli vychovaní oni. Díky tomu se svět může měnit tak, jak se popsáno v této knize.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Erotické příběhy pro indické vdovy |
| 2020 | Nečekaná dobrodružství sester Šergilových |
Erotické příběhy jsem rovněž pořídila na základě zdejších komentářů, ale tady jsem byla maloučko zklamaná – čekala jsem něco jiného, i když vlastně nechápu proč. V zásadě je to určitě povedené čtení, ale mně moc nesedlo. Obecně mám problém s tím, když hrdinové knih po přestěhování do jiné země i nadále setrvávají u stejného jídelníčku a stejných zvyklostí. Nedovedu si představit, že bych po letech života v Mexiku nebo třeba právě v Indii trvala na obědu ve stylu vepřo knedlo zelo, nebo na štrůdlu či sachr dortu ke kávě. A to bych při věkovém porovnání s většinou dam ve čtenářském kroužku mohla být jejich máti . . .
Ale to je můj problém, možná moje kuchařská a obecně jídelní neukotvenost středoevropanky? (O evropské náboženské příslušnosti snad raději pomlčím.) Prostě já si knihu, v níž se i ve (staré dobré?) Anglii denně konzumuje dál, ačár, džálebí a čápátí, na trhu se kupuje rótí a od čtenářů se předpokládá, že je tahle součást jídelníčku buď nezajímá, a nebo ji znají jako své boty a tudíž překlad netřeba, prostě takovou knihu si nedokážu správně užít. Kupodivu lechtivé části knihy nejsou servírovány v paňdžábštině, takže lilek je lilek, cuketa je cuketa . . .
P.S. Čtenářky v naší knihovně ovšem mým „indickým komplexem“ netrpí a knihu mi většinou vracejí s potutelným úsměvem a se slovy: „To bylo dobrý!“ Jestli to nebude i tím, že většina z nich jsou také vdovy?