Exodus. (Kniha I-V)
Leon Uris
Děj je upředen z řady autentických příběhů, které se pojí s milostným příběhem americké ošetřovatelky a mladého hrdiny Mossadu. Kniha zároveň zachycuje nejen život v evropských židovských ghettech, pogromy v Rusku, zrod sionismu a kibuců, vznik státu Izrael, ale také třeba principy tzv. ropné politiky či dobu britského mandátu v Palestině. Jeden z Urisových nesčetných fanoušků kdysi poznamenal, že se prostřednictvím jeho děl seznámil s úžasnou spoustou faktů. Snad nejvíce to právě platí o Exodu, při jehož přípravě autor pročetl několik set knih, hovořil s více než 1200 očitými svědky a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, byla přeložena do více než 50 jazyků a v USA je považována za největší bestseller po Jihu proti Severu od Margaret Mitchellové. Podle románu byl natočen v roce 1960 film a v roce 1971 se stal předlohou pro muzikál. Uris se sám k tématům použitým v Exodu několikrát vracel. V roce 2019 vyšel dotisk pod stejným isbn.... celý text
Přidat komentář
Kniha, která rozhodně není jen knihou pro pobavení. Místy se čte velmi těžko, vyžaduje velké soustředění. Příběhy Ariho, Karen, Dova, Kitty a dalších byly pro mne vždy milým osvěžením v ději. Hodně jednostranně zaměřená kniha, to je třeba mít na paměti, nicméně pro mě byly opět nějaké skutečnosti nové, takže jsem ráda, že mě kniha o tyto fakta obohatila.
Zajímavý dokument doby – jak obsahově, tak kontextově. Na jedné straně poutavé líčení roztodivných a silných osudů Karen, Dova, bratří Rabinských a dalších Židů, kteří uprchli před strastmi a pronásledováním do Palestiny. Na straně druhé pak nepokrytá sionistická propaganda, která vyzdvihuje Židy jako všemocné hrdiny a z Britů dělá naduté zloduchy a z Arabů lenivé primitivy. Nutno podotknout, že „politická“ linka je výrazně slabší než ta „lidská“ a zvláště čtvrtý díl knihy se stává takřka jen popisem izraelské války o nezávislost (1948). Je ale pozoruhodné číst o tom, kolik toho byli Židé ochotni obětovat a čeho byli schopni dosáhnout – na polích, v politice i v boji. A to přesto, jak slabý byl zprvu židovský stát (zvláště oproti pozdějším arabským pokusům o vymazání Izraele z povrchu zemského v letech 1967 a 1973). Kniha vypráví o úplně jiných Židech, než jaké známe od I. B. Singera nebo Chaima Potoka – je příznačné, že ve vesnici židovské mládeže Gan Dafna „nebyla ani synagoga“, sionistům totiž už nešlo tolik o náboženství, nýbrž o politický národ.
Pro mně dost silná kniha.Většinou mám ráda pohodovky.U týhle knížky jsem musela přemýšlet .Rozhodně změnila můj pohled na tyto události.
Kniha, která má určitě více dokumentární hodnotu než literární. Každopádně je obrovsky čtivá, alespoň mně příběh židů chytil a "hltal" jsem každou stránku kolikrát dlouho do noci, ikdyž jsem věděl, že ráno brzy vstávám.
Četla jsem před léty a byla jsem nadšená. Jednoznačně patří mezi klenoty mé knihovny:)
Dílo je napsáno velice poutavě a člověka se musí tyto strašlivé příběhy židovského národa i jednotlivců znovu a zase dotknout, jakkoli je zná z mnoha zdrojů. A i když milostným linkám v takových příbězích obvykle moc nefandím, nelze přece jednoduše říci, že život židů je pouze o boji, jenom se kolem něj téměř všechno točí. Kniha je pozoruhodná a sdělná ve svém dějepisném zpracování a současně románově vykresluje hrdost, vytrvalost a nezměrné vlastenectví židů předznamenané staletími utrpení jejich národa. Exodus mi věnoval jeden izraelský velvyslanec. Autora Leona Urise si tento vzdělaný izraelský diplomat v důchodovém věku velmi váží a kniha dle něj předkládá věrný obraz života židů a izraelitů.
Už je to poriadne dávno, čo som ju čítala po prvýkrát. Táto tématika je veľmi blízka môjmu srdcu, lebo asi zo 70-člennej rodiny môjho svokra na Slovensku zostali 4, do Izraela sa odsťahovali 2 a ostatní...
Návykovo čtivý štýl a vovádzanie do historických súvislostí alebo záludností politiky s prelínajúcim sa príbehom, príbehmi = nezabudnuteľné dielo!
Židovská tematika mě hodně zajímá a tady jsem se dověděla řadu věcí i z židovské historie. Zvlášť se mi líbil příběh o holandských židech.
Velmi poučně napsaný historický román s židovskou tematikou.Jeden z nejlepších co se tématu týče.
Exodus nezakrytě vykresluje nelehké a krvavé události, předcházející založení státu Izrael. Kniha mne podobně jako další Urisova kniha - Milá č. 18 upoutala svým velmi čtivým jazykem a množstvím historických faktů, do nichž je zasazen příběh smyšlených postav, které však mají své skutečné historické předobrazy. Velmi dobře jsem pochopil, proč podtitul knihy zní: "Román, který pohnul světem" a pochopí to každý její čtenář. Románovými prostředky se dozvíme odkud se bere nesnášenlivost na Blízkém východě a odkud se vzal konflikt mezi Izraelci a okolními islámskými státy, který jak všichni dobře víme přetrvává doposud. Kniha patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl a doporučuji ji všem těm, kteří mají rádi historické romány, ve kterých je velmi úzká propojenost mezi láskou a utrpením, či vlastenectvím a mocenskými zájmy. Opravdu úchvatná a nadčasová kniha, která stoji za přečtení...
Velmi obsáhlé zpracování nejen novodobého vzniku státu Izraele, ale i celkových dějin židovství tak, aby židovství jako takové dokázal pochopit obyčejný "menč" nebo "šiksa". Sledujeme příběhy jednotlivých hrdinů, roztroušených po celém světě. Kniha rozhodně není oddechové čtení, musíte na to mít kolikrát i sílu (např. pasáže týkající se koncentračních táborů, nejen kolem živých, ale hlavně mrtvých, se velmi těžko rozdýchávají ...)
Můj osobní názor- svět v průběhu dějin nějak nemůže Židům odpustit,že oni stojí na své straně.
Kniha mě uchvátila. Odpověděla mi na mnoho otázek a mnoho dalších otevřela
"...zahraniční politika té či oné země se neřídí právem či bezprávím. Právo a bezpráví? Jediná říše založená na spravedlnosti je říše boží. Vláda tohoto světa spočívá na naftě. A Arabové mají naftu."
Přečetla jsem si Exodus podruhé především kvůli tomu, že jsem objevila reportážní knihu Půl penny, která vznikla na základě žaloby proti Exodu. Tu vznesl proti spisovateli a vydavatelům dr. Dering, jmenovaný v knize jako jeden z lékařů, kteří chirurgicky experimentovali s vězni.
Samotná kniha pro mne byla velice zajímavá především jako historické téma. Líbilo se mi, že do hlavní časové roviny - vznik státu Izrael (cca 1946-49 ) - byly zahrnuty i osudy jednotlivých hrdinů, takže můžeme sledovat, co se za války dělo s židy v Dánsku, Rusku, Jemenu a především ve varšavském ghettu. Kromě toho se postupně dovídáme i nejstarší dějiny židovstva. Naprosto mě šokovala informace, jak byli po válce vězni z různých koncentračních táborů i nadále internováni v dalších sběrných táborech, tentokrát na Krétě.
Ano, určitě je tato kniha tendenční, však také autor je židovského původu, přesto mi je sympatická a klidně by se autor nemusel snažit ji milostnými motivy beletrizovat, pro mne to byl zcela zbytečný prvek.
Nevyvážené. Autor umí skvěle pracovat s fakty a předložit skutečně složitou politickou situaci čtivě a přehledně. Skutečně strhující je kniha i v kapitolách věnovaných osudům některých hrdinů. Na druhou stranu Uris selhává ve vykreslení hlavních protagonistů a milostná linie se sem absolutně nehodí, zpomaluje děj a není věrohodná. Jednoduše řečeno, pasáže o vzniku Izraele jsou skvělé, ale Kitty a Karen mi neuvěřitelně lezly na nervy.
Tak tuhle knihu si musím přečíst ještě jednou! I když se bojím těch pasáží, kde se popisují koncentrační tábory. Drsné.
Kniha pro mě byla velkým zklamáním, první půlka byla ještě celkem akční, něco se člověk dověděl o tomto národu, jeho historii, ale druhou půlku jsem ani nedočetl... Navíc přehnané zkreslení židů, kteří jsou v knize polobozi (nic proti nim nemám, ale tohle už bylo opravdu moc).
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno americká literatura Izrael Palestina rozhlasové zpracování dějiny Židů podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2009 | Exodus. (Kniha I-V) |
2001 | Milá č. 18 |
1991 | Exodus. Kniha I.-II. |
1998 | Lvi v průsmyku |
1996 | Soud Jejího Veličenstva |
Exodus jsem četla před lety, líbila se mi.
Svícen - Menora (sedm ramen -sedm dnů stvoření světa, hořící keř), symbol z obálky, který byl chráněný a utajený před jinověrci má svou sílu víry starší než kříž ; jejich zrod má společnou zem, a jejich historie - vytvářely kulturní styl.