Deviaty hrob
Stefan Ahnhem
Fabian Risk série
< 2. díl >
Je niekoľko týždňov pred Vianocami. Sneh a mráz držia Štokholm aj Kodaň v železnom zovretí, keď Fabiana Riska povolajú, aby v tichosti vyšetril zmiznutie ministra spravodlivosti. Prípad oficiálne pridelia tajnej polícii, no tá, podobne ako Fabian a jeho tehotná kolegyňa Malin Rehnbergová, len tápa. Čoskoro sa ukáže, že nič nie je také, ako si mysleli, a že mocní dávajú prednosť tomu, aby sa všetko ututlalo a pravda nikdy nevyšla najavo. V tom čase v Kodani nájdu brutálne zavraždenú manželku dánskej televíznej celebrity v jej luxusnej vile. Vraždu vyšetruje Dunja Hougaardová a pátranie ju zavedie do Švédska. Cesty Fabiana a Dunji sa v mrazivo chladnej Škandinávii skrížia a čoraz hlbšie sú zatiahnutí do pavučiny konšpirácie. Ukáže sa, že skutočnosť predstihuje aj tie najhoršie predstavy.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Den nionde graven, 2015
více info...
Přidat komentář
Trochu chaoticke a prehnane. Autor chce sokovat, dej jede dopredu, ale ceho je moc, toho je priliz. A rodina Fabina, hlavne jeho deti a zena jsou tak moc nesympaticky postavy, ze z nich nemuzu.
Naprostá bomba. Neskutečná propracovanost. Když se mě někdo zeptal na děj, nedokázala jsem ho skoro ani obsáhnout, jak je to komplikované a propojené. Moc cením to, že to není pouze černobílé, ale určité věci zůstávají nedořešené, Fabian prohrál, ale i vyhrál, Malin vlastně to samé. Dávám 5 hvězd a kdybych mohla, dám ještě víc.
!!! SPOILER !!!
Právě jsem dočetla a bohužel musím hodnotit spíše negativně. Ačkoli byla kniha napínavá a nemohla jsem se od ní odtrhnout, zklamalo mě hned několik věcí (upozorňuji pro ty co nečetli že vyzradím dost detailů z příběhu). Ta první je že spousta situací co se v knize stala byla velice přitažená za vlasy a je těžké si představit že by se mohli přihodit v reálném životě - a tady ty situace vznikali jak na běžícím páse (Aisha v uniformě uklízečky jen tak unese Malin z nemocnice, také zvládne samu sebe připoutat ke stolu aby předstírala oběť, policisté často fungují i z dost vážným poraněním - zvrknutým kotníkem, rozříznutou hlavou..).
Dále mi strašně vadilo že v knize je spousta nesrovnalostí a ačkoli na konci většina zapadla do sebe, všimla jsem si hned několika věcí, které si skoro protiřečily
1. Když Dunja volala do márnice a žádala aby pořádně prohlédli tělo Samiry a její oči, všimli si až na třetí ohledání že jí chybí rohovka - oko měla. Na konci knihy vložila Aiša semiřino oko do prázdného důlku Efraimovy lebky (měla obě oči Samiřino a Diegovo). Tak kde tedy oko bylo zůstalo Samiře nebo si ho vzala Aisha, pak by přeci hned museli vidět že jí chybí.
2. Když přijeli do skladovací kóje kde byla vězněna Sofie Leanderová a Aisha se vevnitř zamlkla tak po proniknutí policistů dovnitř nalezli ke stolu připoutanou oběť a nepoznali že je to Aisha. I kdyby se stihla převlíknout a poupravit is vlasy, stále nechápu ž e by nepoznali rysy v obličeji, také mi není jasné jak se mohla sama připoutat ke stolu a způsobit si věrohodnou operační ránu na břiše.
3. Když Fabian začal pronásledovat Aishu, která unikla v sanitce, v domění všech že se jedná o oběť mu Niva poslala zprávu že Malinin mobil (v té době už pohřešované) je dostupný, poté co Fabian vytočil její číslo zvedla to Aisha - dosud v pořádku, mobil zřejmě Malin ukradla. Pak ale hovořil z Aishou která volala z Malinina mobilu a dostal se do sanitky ze které Aisha utekla, tam našel dva omráčené ošetřovatele a Malinin mobil na lehátku - přitom stále ještě s Aishou hovořil, pročítala jsem tu scénu dokonce dvakrát. Logicky by Aisha stále měla mít mobil u sebe, ale nacházel se v sanitce a Aisha nikoli - pak mu na ten mobil poslala zprávu kde se nachází Malin, zřejmě ze svého předplaceného mobilu.
Nevím jestli si těchto do sebe nezapadajících detailů všimli i sám autor, postřehl jste je i někdo jiný nebo jsem jen něco špatně pochopila já?
A poslední věc která mě štvala bylo občasné jednání některých policistů. Například když Dunja unikla ze spárů Aishy a dostala se ven z kufru auta, kde ležela mezi pytli s kousky lidských těl a byla zraněná, tak místo toho aby to nahlásila a nechala se ošetřit jela domů. (navíc byla usesena ve Švédsku a bydlela v Dánsku). Potom když jí v bytě přikvapil Willumsen a ona se před ním shovala do skříně tak nechápu proč volala toho svého Carshtena (který byl navíc v úplně jiném městě), místo policie. Sice se mu nedovolala ale i kdyby jí to zvedl tak by jí to bylo platné jak mrtvému zimník. Pak tedy zavolala svému kolegovi, to už bylo logičtější nicméně on se na ní vykašlal, měla spíš vytočit klasické pohotovostní číslo na policii).
První kniha Oběť bez tváře se mi líbila, tudíž byla tato oproti ní zklamání. I přesto si však přečtu třetí díl 18° pod nulou, který mám zatím zamluvený v knihovně.
Tato kniha je pro mě po předchozím díle bohužel spíše zklamáním. Zatímco v prvním díle jsem si říkala, že mi možná jednotlivé postavy přirostou k srdci, nyní se spíš kloním k opačnému názoru. Přesto všechno zkusím další díl. Fabián Risk je mi bohužel mírně nesympatický. Muž, který spíš řeší svoji postavu, než rodinné problémy, ke kterým se staví jako oběť, mi trochu vadí. Stylem: Já nic, mě se to nějak děje samo... Ale uznávám, že je nutné vytvořit detektivy, kteří nejsou vyloženě kladní a musí v nás vyvolat sporné pocity. Je však podle mě nutné, aby převážil kladný dojem. Nevím, zda se to autorovi daří v případě Dunji, protože ta mě místy vyloženě štve. Neustála se pohoršuje, jak jsou ostatní muži sexističtí a nechutní a pak využívá svého vzhledu, aby dosáhla toho, čeho chce… Zatím jsem se však nerozhodla, zda si tyto pocity užívám nebo nebo naopak.
Bohužel jsem však v tomto dílu nevěřila autorovi vraha. Nemyslím tím samotný motiv, ale jeho proveditelnost. Kdyby do toho bylo zapojeno víc lidí, v což jsem doufala, neřeknu slovo, ale takto? Vždyť se nás ani samotný autor nesnažil moc přesvědčit, že by toho ta osoba byla schopná. Bohužel ne. Mírná překombinovanost na konci mi ale naopak sedla a trochu pomohla zvýšit hodnocení. Z této knihy jsem rozpačitá, místy jsem měla pocit, že autor někdy vyšetřovatele nechá chovat se opravdu hloupě, ale vzápětí mě překvapila inteligence a propracovanost některé scény. Opravdu je to u mě tak půl napůl. Proto dávám 3 hvězdičky.
SPOILER: Přemýšlela jsem, zda jsem schopná tuto knihu hodnotit objektivně, když miluji Izrael, a zda ji tedy mám vůbec hodnotit. Upřímně? Snažila jsem si na místo Izraele představit například Čínu a odpověděla jsem si, že ano.
Vím, kterou situací se S. Ahnhem inspiroval. V roce 2009 skutečně Švédsko (Ahnhem je Švéd) obvinilo Izrael z toho, že odebírá orgány mrtvým bez povolení pozůstalých, protože pro to doposud neměli právní úpravu, ale bohužel mi vadí, kam autor tuto linku posunul. Tedy do podoby Izraele, který vraždí Palestince pro orgány a chudáci Palestinci, kteří si jen rádi hrají s kamením… To mi prostě již přišlo nad rámec beletrie a měla jsem pocit, že autor se snaží do knihy podsunout svůj názor na Izraelsko-palestinský konflikt. Snažila jsem se ale v hodnocení zaměřit na samotný děj a jeho plynutí.
Já nějak nevím :( začátek super, polovina super, třičtvrtiny super, konec katastrofa. Konec budu vážně nějakou dobu vstřebávat, ten se mi opravdu nelíbil.
Po Oběti bez tváře zklamani...jak ta mě překvapovala, držela v napětí a závěr byl pro mě nepředvídatelný, tak tohle bylo z mého pohledu překombinované, dost náročná četba na orientaci v množství postav a dočetla jsem jen proto, že jsem vážně čekala, " že se něco stane" a knížka mě pohltí...nestalo:)
První díl mi přišel zajímavější. Nesedí mi jak spisovatel skáče mezi ději a postavami. Ale dočetla jsem :) Teď čtu třetí a než se člověk zorientuje trošku mu to trvá.
Kniha se výborně četla. Na mě trochu víc drsné a krvavé. Malin, Fabian i Dunja moc sympatičtí.
Super kniha, chytila ma rovnako ako predchadzajuca. Velmi mi vyhovuju tie kratke kapitoly, je to ovela zaujimavejsie a rychlejsie :-). Dejovo sa odohrava pred predchadzajucou knihou, co mi vobec nevadilo. Jednu hviezdicku uberam len kvoli Fabianovi a tomu celemu okolo Nivy a zaveru...necakala som happy end, ale vzdy cakam, ze zlo bude potrestane...a tu to bolo nejako opacne...a tiez ma nastvalo Fabianove zlyhanie...pre mna malo dost obrovsky rozmer...a v podstate mi to vadilo, pretoze nejaky extra dovod to zlyhanie nemalo a policajtovi by sa to predsa len stat nemalo....
Příběh perfektní. Nepostrádal napětí, různý dějový linky, který odvedou čtenáře a není si jistej, kdo to teda vraždí a proč. Vyšetřovatel - hrdina Risk je sympatická postava, kolegyně, která teda ještě není jeho kolegyní - Dánská Dunja se mi taky zamlouvá.
A ta poslední kapitola "X" má představovat další díl série? Pokud ano, vypadá to čtivě. Zajímavý na tom je, že obchod s orgány je asi autorovi zvláštně blízký...
Kniha se cetla velmi dobře, krátké kapitoly napomáhaly přidávat napětí. Škoda jen že občas tam bylo několik nejasností a asi dvakrát se tam vyskytl teleport.
Po sněhulákovi od Nesba jsme po druhé zalovila ve skandinávských vodách. Určitě ne naposledy. Kniha je hodně napínavá, rozmanitá co se týče děje i postav. Čekala jsem asi trochu lepší konec, no ale v severských zemích je na šťastné konce asi trochu zima ????
Opět skvěle napsaná kniha. Troufám si tvrdit, že to je prequel k prvnímu dílu a vůbec mi to nevadí. Ba naopak.
Doporučuji všem
Tohle mě prostě baví i přesto, že občas je to na můj vkus až příliš drsné. Nevadí. Ahnhema budu číst i nadále a těším se na další díl :)
Autorovy další knížky
2017 | Oběť bez tváře |
2018 | Devátý hrob |
2019 | Osmnáct pod nulou |
2019 | Motiv X |
2020 | X způsobů smrti |
Stefan Anhem opět nezklamal. Přečteno jedním dechem, některé pasáže byly malinko překombinované. Ale příběh až neuvěřitelně aktuální. Prodej lidských orgánů... Velmi zajímavé.