Fabrika
Kateřina Tučková , Andrea Březinová , Tomáš Zapletal
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232491/bmid_fabrika-pribeh-textilnich-baronu-z--232491.jpg
4
552
552
Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. Moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů. Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklém textilním Brně. Publikace vychází u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané na přelomu let 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně.... celý text
Přidat komentář
Známá mě navedla na aplikaci mujRozhlas a zrovna byla ke stažení (kromě jiného) Fabrika od Kateřiny Tučkové. No nevyužijte toho, když ke všemu pocházíte z Brna:-). Nejednalo se ovšem o doslovnou audioknihu, ale zpřístupněn byl pouze v podstatě fiktivní příběh textilního magnáta Offermana, jenž během první kapitoly zaťal drápek a už nepustil. Takže mě již v knihovně čeká plnohodnotná kniha a já se těším, až se víc ponořím do historie nejen textilního vzestupu Brna. Hvězdičky tedy zatím musí počkat.
Audiokniha
Nevím zda bych knihu s takovým zaujetím stihla přečíst za jedno dopoledne. Mně se to ušima podařilo a ještě u toho bylo žehličkou zdoláno několik košů prádla. Sláva audioknihám :)
Pro mě bylo vyprávění velmi poutavé a opravdu mě bavilo. Samozřejmě bych chtěla znát mnohem více informací, pikantností či střípku ze života rodiny Offermannu. Pevně věřím, vždyť kniha vyšla jako publikace k výstavě, že více se toho dohledat nepodařilo.
Tentokráte se autorka nenechala zcela unést do románového světa. Dokázala však, velmi srozumitelnou formou , vyprávět příběh pěti generací jedné rodiny. Pokud si někde něco domyslela či vymyslela, čtenáře na to sama upozorní.
Neodpustím si, jako žena, složit poklonu jiné ženě. Marie Elizabeth Offermannová by si zasloužila aspoň pamětní desku. Obdivuhodná žena!
Konečně jsem se dostala k Fabrice Kateřiny Tučkové. Útlá knížečka se mi líbila, nejen proto, že jsem se dověděla víc o počátcích textilní slávy Brna. Je to také příběh nesmírně podnikavého, schopného a vzdělaného rodu Offermanů, který slávu brněnských textilek založil.
V Brně jsem se sice nenarodila ani v něm právě nežiju, strávila jsem tu ale nejdelší část svého života a město miluju. A jsem na ně hrdá. Kateřina Tučková k té hrdosti právě přispěla...
Myslím, že Kateřina Tučková s kolegy odvedli dobrou práci a i když byla kniha původně myšlena jako literární doprovod k výstavě Brno - Moravský Manchester, nic jí to neubírá na zajímavosti a čtivosti.
Doporučuji.
Kniha o historii brněnského textilního průmyslu. Nečetla se úplně snadno, mnoho jmen, ve kterých jsem se ztrácela, ale rozhodně pro rozšíření obzoru velmi přínosné.
Zajímavá kniha,byť trochu chaotická,dělalo mi velké problémy se mezi tolika jmény alespoň trochu zorientovat.
Jako plus hodnotím poukázání na strašný život dělníků.
Myslím,že nejvíce ji ocení asi brňáci.
Chcete-li se dozvědět něco zajímavého o historii brněnského textilního průmyslu, pak jste na dobré adrese. Jen je tentokrát těžší poprat se s formou. Myslím, že to, že jde pouze o fragmenty možných událostí, bylo v knize zbytečně často akcentováno. Příběh je tím hodně "rozkouskován". Možná by knize slušelo rozdělení na dvě části. Příběh a fakta. Je však obdivuhodné, kolik mravenčí práce musí za sbíráním faktů být. Každopádně, děkuji autorům. Teď chodím po svém městě s očima zase o něco více otevřenýma.
Knihy paní Tučkové miluji, ovšem tady jsem s formou, jakou byla napsána, trochu bojovala. Nicméně téma je to velmi zajímavé, člověk si zase trochu doplní informace a rozšíří obzor. Mrzí mě, že Brnu nezůstalo jeho světoznámé textilní řemeslo dodnes, a to, jak jsme přišli o jedinou vzpomínku na tyto rody, je více než smutné. Určitě všem doporučuji, ostatně jako každou její knihu.
Na knížku jsem se těšila, přišel mi to jako zajímavý námět, obzvlášť protože je mi Brno blízké.
Knížka mě zklamala, příběh nemá spád, moc postav, které se jmenují podobně, za to autorka nemůže, ale je těžké se v nich vyznat. Plusové body má knížka za přiblížení doby a nelehkých podmínek dělníků. Přesto si myslím, že z tématu šlo vytěžit víc. Podruhé bych nečetla.
Knihu jsem poslouchala v rozhlase na pokračování. Námět úžasný a možná i četba bude lepší, nevím ... Přednes knihy byl spíš smutný a doprovázen klavírem ala Mozart :(
Tempo knihy i jazyk mi připomínal F.L. Věka. Jinak osudy vlastníků továren v Brně a po stránce historické velmi zajímavé. Výstava ke které vyšla tato kniha musela být velkolepá a zajímavá. Tato kniha asi chytne za srdce spíš obyvatelé okolí bývalých továren.
Za mě výborná kniha. Bydlím v místech, kde dřív stával jabloňový sad - to bych se asi nikde jinde než v této knize nedozvěděla :)
Pěkné, chválím. Fabrika mi moc bavila.
Archivářka chce udělat výstavu na téma textilních fabrik, které vlastnili majitelé a baroni z Brna. Postupně nachází útržky z historie rodu Offermanna a vypráví nám příběh pěti generací, počínaje jeho vznikem. Rodina a historické události jsou plné dramatických zvratů, ke konci až skoro s detektivní zápletkou a rozřešením jednoho záhadného zmizení.
Zdálo se mi, že je to na rozhraní literatury faktu a románu. Podobné osudy mi zajímají, ráda se dozvídám o zajímavých osobnostech, je to můj velký knižní koníček.
Moje postřehy:
Knížka, kterou jsem více než z poloviny přečetl ve vaně. Ponořil jsem se do ní vždy tak, až mi vychladla voda. Knihu jsem naštěstí neponořil.
Knížka, po které bych třeba jako Pardubičák asi nesáhnul. Protože jsem ale Brnák a především moje babička, dědeček, prababička i pradědeček v těch slavných textilkách pracovali (už pravda těch komunistických pohrobcích), musel jsem si ji chca nechca přečíst.
K zde tolik diskutované formě: obvykle, když dočtu historický román, doplním si i údaje na to téma z nějaké literatury faktu nebo aspoň ověřuji románové děje na wikipedii. Tady to za mne Kateřina Tučková už udělala a zahrnula známá fakta do samotné knihy, takže jsem s tím vůbec neměl problém, naopak. Současné pátrání mne taky nijak nerušilo.
V neposlední řadě se mi líbil i románový styl, vykreslení postav, situací a to i přes krátké epizody letící napříč destiletími až staletími. Soudím prostě, že literární úroveň je velmi slušná.
Suma sumárum, vzhledem k mému původu, zájmu o historii rodiny i Brna mě i tohle jinak nezvyklé téma neuvěřitelně vtáhlo a chvílemi vysloveně nadchlo. Oněmi místy kolem Tesca, po Cejlu či Václavské budu procházet od teď mnohem více poučen a obohacen. Díky za to.
Kateřina Tučková má ohromný talent vykreslit lidi, situace a prostředí tak, že má člověk při čtení pocit, jakoby tam skutečně byl a aktéry znal. Velice oceňuji veškerou badatelskou práci, která za jejími knihami (včetně této) je. Je to znát, že je spisovatelka do tématu ponořená.
Komplikovanost tématu, mnoho postav a děj odehrávající se po dlouhá desetiletí občas způsobily, že jsem se mezi jednotlivými částmi ztrácela. Vždy jsem se ale nakonec zase zorientovala. Nevím, zda by šla kniha uspořádat lépe. Nikdy jsem nic podobného nečetla - není to beletrie, není to badatelský report. Pasáže, které přiznávají autorčino tápání po stopách historie, které popisují průběh chystání výstavy, by se mohly zdát jako navíc, že by bez nich byla kniha obsahově čistější a uchopitelnější. Zpětně to ale hodnotím hrozně pozitivně. Protože i skrz pocity autorky knihy a autorů chystané výstavy jsem v roli čtenáře dokázala ještě více pochopit kontext celého tématu - a myslím, že to má kniha i za cíl. Nejenom vyprávět jednotlivé osudy továrníků, ale vykreslit, jaký význam měl textilní průmysl pro Brno, jaká byla atmosféra ve společnosti. Na jakých základech se vztyčilo dnešní Brno a jak z toho vlastně v dnešních dnech nezbylo nic. Jak byly Brnu přesekány jeho kořeny.
V celkovém hodnocení se mi pak nezdá tak důležité hodnotit strukturu knihy. Ale oceňuji, že po přečtení ve mě doznívají ne informace, ale velmi silné POCITY z popisovaných období. Cítím se skoro jako bych ta staletí v Brně prožila, než že jsem o nich četla. Zachycuje naprosto zásadní společenské zvraty a díky vztažení k osudům konkrétních jedinců to čtenář opravdu pochopí. Knihu všemi deseti doporučuju.
Dozvěděla jsem se spoustu nových informacích. I když jsem v Brně studovala o Offermannových jsem neslyšela, což je asi ostuda. V knize se mi docela pletly postavy, každý měl dvě a všechny mi přišly stejné, takže jsem si pomáhala internetem. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala.
A i když jsem ji dočetla, tak se mi pořád vybavuje děj nebo postavy nebo místa.
Ve škole jsme se v zeměpise učili o významu textilního průmyslu pro Brno, ale byla to jen fráze. Přece oficiální osnovy nemohly připustit jakoukoliv zásluhu těm kapitalistům, kteří utiskovali dělnickou třídu. Tato kniha do značné míry tuto informační díru zaplňuje. Jako celek mi to ale nepřipadalo ani jako román, ani jako literatura faktu.
Za mne propojení historických faktů, románového příběhu a zážitků autorky bylo zajímavým projektem a studnou znalostí. Skláním poklonu.
Štítky knihy
Brno ságy historie měst, obcí a regionů průmyslová revoluce textilní průmysl podle skutečných událostí
Pokud se rozhodnete číst Fabriku, dostanete dobře vyváženou směs faktů a fikce. Ano, může chvíli trvat se začíst, ale pokud se chcete o textilnictví v Brně dovědět víc, určitě vydržíte... Sledujete totiž fiktivní příběh, autorku, která ho skládá, přípravu výstavy a pak fakta samotná, takže přirozeně chvíli trvá, než se to všechno propojí. Za mě to spojení bylo skvělou volbou, jelikož jsem si mohla příběh Offermanovych skládat částečně sama... Nemusela jsem přistupovat na všechno, co autorka vymyslela, byl prostě prostor si přečíst její verzi a pak si říct, takhle ne, přemýšlet si, upravovat a nakonec tuto rodinu opouštět skoro se stejnou nostalgií jako K. Tučková, zmáčknout slzu nad osudem těch fascinujících budov a lidí a koukat na brněnské ulice zase trochu jinak.