• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Člověk člověku: Karel Koch a Dušan Jurkovič - Tomáš Zapletal

Snahou publikace Člověk člověku je přiblížit čtenáři profesní a přátelské protnutí lékaře Karla Kocha (1890–1981) a architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), kte... detail knihy

Nové komentáře u knih Tomáš Zapletal

Fabrika

„Že bylo Brno městem textilu zaslíbeným jsem tušila. Ještě za mých studií jsem kolem některých chátrajících pozůstatků denně chodila.Oceňuji nelehkou práci autorky a velmi čtivou kombinaci suchých faktů s fiktivním příběhem.“... celý text
— markulina711

---

Člověk člověku: Karel Koch a Dušan Jurkovič

„Důkladněji jsem pročetla jen kapitolu týkající se Luhačovic, takže se zdráhám knihu hodnotit jako celek, ale ona je tak nádherná! Nakonec mi to nedalo a lehce jsem ji prolistovala celou, je to umělecké dílo. Kvalitní texty, kterým porozumí i laik, ale které jsou (hurá) důsledně opoznámkované. Velké a působivé fotografie, zdařilá grafika, zajímavý formát obálky... opravdu velmi příjemně na mě publikace působí.“... celý text
— Martica

---

Fabrika

„Já asi u paní Tučkové nejvíc oceňuji smysl pro poctivost a spravedlnost, i když se to vždycky úplně nepodaří, třeba o zaměstnávání sirotků píše celkem bez emocí. Nevyhýbá se choulostivým tématům, snaží se pochopit a vysvětlit pocity Němců a nebojí se ani tématu židé.“... celý text
— evask

---

---

Fabrika

„Fabriku jsem si původně vybrala do výzvy a pak mi doma dlouho ležela. Myslela jsem si, že bude plná nudné historie a vlastně už ta obálka mě nějak nelákala. To jsem se tedy spletla! Kniha je sice plná historie, ale podané příjemnou formou. Vyhovovalo mi, že příběh rodiny se po několika stránkách střídá s informačními panely a člověk tak není daty zahlcen. Líbilo se mi i to, jak nás autorka nechává nahlédnout do práce na knize a výstavě. Škoda, že tolik architektury z tehdejší doby zchátralo nebo vůbec zmizelo, při čtení jsem dostala chuť vidět vily, továrny a parky na vlastní oči. Tehdejší život měl i odvrácenou tvář a je dobře, že ani to autorka nevynechala.“... celý text
— Pavlína197

---

Fabrika

„Kdysi mocný rod Offermanů čelil nevyhnutelnému, jejich továrny se staly tichými svědky změn – které přinesla moderní doba, a tak nakonec museli přijmout fakt, že éra jejich slávy je nenávratně pryč! V srdci Moravského Manchesteru, kde se vlákna osudů splétají s nitkami historie, se rodí příběh ... od chudého vlnařského odborníka po textilní barony, jejichž práce proměnila Brno ve světovou metropoli. Každá z tkanin, která opustila brány fabriky v sobě ukrývá příběh … boje o přežití v bouřlivém 19. století. S příběhem rodinným je v knize pevně spojený ještě jeden příběh – výstavy Brno – moravský Manchester, která odhaluje slavnou textilní minulost města, a která přinesla svědectví právě o době, kdy látky a sukna z brněnských textilek zaplavovaly celý svět, o době, kdy se Brno stalo sebevědomým centrem průmyslu. Příběh navíc ozvláštňují fotografie a další artefakty z brněnských archivů, které oživují vzpomínky na jednu zaniklou éru … plnou optimismu průmyslové revoluce, ale i obětí v podobě utrpení dělníků (pracujících ve 12ti hodinových směnách, dětech pracujících v nebezpečných podmínkách), nemocí a vyčerpávající dřiny … jako připomínku lidské ceny za průmyslovou revoluci! Příběh Fabriky je příběhem živé historie – příběhem, který by se měl stát součástí osnov dějepisu. Příběhy Kateřiny Tučkové (a podobně i Karin Lednické) považuji za ty z nejlepších, ze současné české literatury – v těchto příbězích totiž ožívají dějiny … Kateřina Tučková je pro mě pozoruhodná svou schopností empatie, jak dokáže propojit historická fakta s osobními příběhy – schopností vytvořit autentický dojem (velkých dějinných událostí) a schopností s fantazií odvyprávět přitom osobní (zapomenuté) příběhy těch, kteří tehdy žili …“... celý text
— alef