Fabrika
Kateřina Tučková , Andrea Březinová , Tomáš Zapletal
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232491/bmid_fabrika-pribeh-textilnich-baronu-z--232491.jpg
4
552
552
Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. Moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů. Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklém textilním Brně. Publikace vychází u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané na přelomu let 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně.... celý text
Přidat komentář
Po Žítkovských bohyních jsem sáhla po další knížce od stejné autorky. Chápu, že hledání informací bylo jako slavné hledání jehly v kupce sena. Knížka byla zajímavá, ale spíše jsem čekala další “bohyni”.
Četla jsem Žítkovské bohyně, tak jsem chtěla zkusit nějakou další knihu od autorky. Moc se mi líbí styl vyprávění, úplně slyším klapání tkalcovských strojů a život v brněnské fabrice před více než dvěma sty lety. Skoro je mi smutno,že by měl být příběh těchto lidí zapomenut.
Knihu jsem vybrala kvůli jménu autorky, která mě svou tvorbou oslovila, a nelitovala jsem. Její mistrné vykreslení budování průmyslu, života podnikatelů i zaměstnanců, přeměna krajiny a vztahů 19. století mě inspirovaly a hodlám je využít i ve výuce. Díky.
I bez (virtuálního) mučení přiznávám, že po téhle knize bych bez potřeby (mého soutěživého a hravého já) splnit Čtenářskou výzvu prostě nesáhla.
Ač se mi od Tučkové velmi líbily Žítkovské bohyně, a její styl i řemeslná poctivost mi hodně sedly, osudy jakýchsi textilních brněnských velkopodnikatelů by mi za to nestály.
Ovšem nelituji. Poslouchala jsem formou audioknihy a nad jejím skvostným zpracováním smekám. Myslím, že i díky tomu mi čtení ušima uběhlo rychle a celkem bezbolestně. Autorka, jak je jejím dobrým zvykem, si dala s historickými prameny záležet a především pro obyvatele Brna, případně jeho příznivce, zpracovala velmi pěkně důležitý kus historie tohoto města.
A pro mě se tím o malinko zvětšil (zatím nepříliš objemný) šuplíček mapující historii českých a moravských měst a městeček.
Fabriku jsem si poslechla jako audioknihu - rozhodně doporučuji. a jelikož jsem milovnice archivů, antikvariátů a všech možných starých lejster, tak mě nevadila ani ta reklama na výstavu, kterou jsem brala jako takovou kulisu toho, jak se autorka dostala zrovna k tomuto tématu a kde všude hledala dostupné informace. vyzdvyhnout se musí její jazyková dovednost a um zatáhnout do děje čtenáře/posluchače i když nemá k místu či tématu nejblíže.
Téma hodně zajímavé. Knihu jsem si vybrala do Knižní výzvy. Ale způsob, jakým byla napsaná mi moc neseděla. Dost mě rušily odstavce věnované připravované výstavě. Vlastně mě konkrétně tohle vůbec nezajímalo (že nemůžou sehnat fota Offermannů apod.). Samostatná kapitola o tom (třeba na začátku nebo jako doslov), by byla lepší.
Moje první audiokniha, nemohu srovnávat, ale myslím, že je zpracovaná dobře.
Tučková dokáže pěkně popsat i pro mě tak nezáživné téma (průmysl, továrnictví), je silná především v detailech, ale co se týče cekové struktury knihy, je to už horší.
Příběh je vhodný hlavně pro toho, kdo Brno zná a zajímá se o historii, atmosféru a život měšťanstva v 19. století (úplně vidím ty jablkové sady na dnešní ulici Vlhké..). A to i přes vyfantazírované příběhy a velkou idealizaci generace Offermannů.
Nicméně se vrátím opět k tištěné formě knih, u audia ztrácím během chvilky pozornost... a to pak hodně ovlivňuje hodnocení samotné knihy.
Asi mám výhodu, že žiji v Brně. Bez ohledu na to, považuji paní Tučkovou za skvělou spisovatelku
Po Žítkovských bohyních a Vyhnání Gerty Snirch,z nichž jsem byl nadšen,jsem měl obavy vůbec tuto knihu číst.Proč by mne Karviňoka mělo bavit číst o nějakých Brněnských manufaktorních baronech? Ale paní Tučková mne dokázala stylem vyprávění a stavbou knihy vtáhnout do jejího vyprávění.Popisy podmínek práce a života dělníků jsou ochromující,ale připomíná také,že některým majitelům továren to nebylo jedno a starali se v rámci možností a prestiže.Takhle bych si nějak představoval zpracovat historii Larisschů a zakládání šachet u nás na Karvinsku.Ale možná se už tak stalo a uniklo mi to .Budu vděčný za každý tip.
Asi by mě kniha bavila víc, kdybych pocházela z Brna. Zajímavé téma, ale bohužel jsem si nepočetla. Příliš mnoho jmen, míst a dat.
Kromě prvních stránek, kdy autorka doslova vnucuje svůj názor na věc, mně kniha přišla dobře napsaná, čtivá a doslova pobouzející k dalšímu čtení. Na druhou stranu je asi velkou chybou, že kniha se nedrží pevně historie, ale občas si autorka jen tak vymýšlí. Navzdory tomu hodnotím kladně, ale pouze jako zajímavý příběh, nikoliv jako zdroj informací z historie!
Každá z mých pěti hvězd patří Fabrice !! Ani jedna není ušmudlaná :) Na první dobrou jsem knihu odložila, ale druhý pokus se zdařil ! Nebyla snadná, zato velmi osobitá :)
Díky Kateřino.
Nebylo to snadne cteni, spoustu veci si pamatovat nebudu, ale spoustu zase ano. Za me uzasny pohled do historie Brna. A vystava byla taky perfektni :)
Hrozná knížka. Myslím, že ta pozitivní hodnocení nepatří ani tak této, jako spíš ostatním autorčiným knihám. Někdo méně známý by posbíral méně hvězdiček a oprávněné. Je to opravdu naprostá slátanina. Pasáže, kde se připravuje výstava, jsou až na výjimky několika málo vět zcela nezajímavé a naprosto nic se v nich nedozvídáme absolutně o ničem leda o tom, že sehnat portréty továrníků fakt nebylo jen tak. Pecka. Pasáže čistě faktografické byly sice skutečně zajímavé, nicméně s písmem tak malým a světlým, že nebyly skoro vidět, takže si kladu otázku, proč tam vlastně byly, zda ke čtení, či prohlížení.
Naprosto nijaké byly i pasáže, řekněme, románové. Byly to spíš jen takové krátké fantasie nebo črty, které by mohly být podkladem pro povídku nebo novelu nebo klidně pro román, který autorka nechtěla napsat a já myslím, že to bylo velmi rozumné. Mám totiž trochu dojem, že podlehla ilusi, že o duchu té či oné doby se dozví nejvíc v archivu a encyklopediích a velmi málo četla z myslitelů, kteří tehdy žili a svoji dobu reflektovali. Dokonce myslím, že o té bouřlivé době nepředstavitelného bezpráví, navzdory snůšce halabala vybraných zajímavostí a faktů, nedokáže říct prakticky nic.
Moje hodnocení: kolosální mrhání časem. Ale dobře, dozvěděla jsem se o Brně, co jsem nevěděla. Tak tu hvězdičku, malou, ušmudlanou, osamělou tam nakonec taky přihodím.
Tohle bylo rozhodně zajímavé čtení. Nebýt výzvy na Databázi knih, asi bych se k téhle knížce nikdy nedostala. V Brně jsem byla jen jednou v životě, takže pro mě bylo občas dost těžké zasadit si jakoukoliv zmínku k současnému stavu města. Ale i tak se Kateřině Tučkové - skvělé spisovatelce, jak jsem se už dvakrát přesvědčila - podařilo sepsat poutavý příběh, vtáhnout do děje a přitom přiznat, že si to vlastně z velké části vymyslela, protože historie prostě mlčela. Dala bych pět hvězdiček, ale zase neposadilo mě to na zadek, jen to byl příjemný literární (respektive historický) objev. A jsem z toho, jak Offermannovi dopadli, nějaká smutná.
Velice mne mrzí, že knize nakonec musím dát tak malé hodnocení, ale struktura knihy byla pro mne opravdu mimo. Kniha byla plná zajímavostí a faktů, které mne vážně bavili, ale koncepce přeskakování mezi "románovými" částmi knihy a mezi popisem přípravy výstavy mi přišli opravdu špatné. V konečném důsledku knihu k přečtení doporučuji, pokud se přenesete nad formou psaní, tak především pro obyvatele Brna a okolí je kniha studnicí informací, o kterých většina neměla ani ponětí.
Nějak jsem se do toho nemohla dostat. Asi je to tím, že Bohyně i Gerta byly z jiného ranku a já čekala něco podobného. Ale bylo to krátké, a tak jsem to doposlouchala. Dalším důvodem bylo asi to, že jsem se hned na začátku úplně nezorientovala ve všech jménech a rodinných vazbách. Kolem a kolem - čekala jsem silný příběh, jak je od Tučkové známe, a dostala jsem spíše (v dobrém) katalog k výstavě. Jako nahlédnutí do historie Brna to není špatné, zvlášť pro místní.
Chtěla sem dát tři hvězdy, protože mi to přišlo, jako když čtu knížku z dějepisu, které mě vždy zajímaly, ale bohužel si z toho stejně nikdy nic nepamatuji, ale díky závěru a konci si myslím přeci jen něco zapamatuji, proto dávám čtyři :)
Pestrobarevný patchwork sešitý s chatrných archivních záznamů o pěti generacích Offermannů pocházejících ze severního Porýní.
Poté co se zorientujeme v dvojitých jménech a střídání časových rovin oživených současností při přípravě výstavy můžeme se nechat unášet autorčiným odhalováním různých vrstev historie.
Seznámíme se s evangelickou komunitou nejen v Brně, zednářskou lóží i výstředním hrabětem Hugo Salmem. Cestou narazíme na velice živou antisemitskou otázku, dětskou práci i drsné podmínky v manufakturách.
"To je nestvůra," vydechnu.
"A pěkně nebezpečná,"řekne Tomáš. "Ty stroje požíraly dělníky zaživa. Byly prašné a hlučné a když se po dvanáctihodinové šichtě zastavily zůstávaly prý po nich dělníkům mžitky před očima, v uších dunění a v krku hleny smísené s prachem."
Připijeme si odrůdou André i Zweigeltrebe. Zažijeme zánik monarchie i založení sociální demokracie v pověstné pražské hospodě U Kaštanu.
Po poválečném odsunu Němců se dostáváme do současnosti před konáním výstavy a při vzpomínce ženy, která pamatuje poslední potomky tohoto rodu, mě osobně došla celá tristnost naší historie ve slovech:
"V Brně ta rodina žila generace pospolu, v blízkosti fabriky, která fungovala jako slunce planetární soustavy. V různých vzdálenostech kolem ní obíhali majitelé, jejich bratři prokuristé nebo komandisté, jejich sestry a ženy, zaučovaly se v ní jejich děti, a tak pořád dokola po pět generací. Když to slunce vyhaslo, všechno ztratilo svůj řád. Planety šesté generace se rozletěly prostorem, vazby se zpřetrhaly, zůstalo prázdno."
Ráda bych se prošla Brnem s knihou v ruce. Mám ho ráda i když žiju v Praze a vůbec mi při čtení nevadilo, že znám toto přívětivé město jen nepatrně. Kateřině jsem vděčná za nové obzory i citlivější pohled na nedávnou historii. Každá její kniha musí vnímavého čtenáře někam posunout.
Štítky knihy
Brno ságy historie měst, obcí a regionů průmyslová revoluce textilní průmysl podle skutečných událostí
Autorka dokázala záživnou formou popsat v podstatě nezáživné informace. A je už na čtenáři, jestli se vrhne i do medailonků s faktografickými informacemi nebo se nechá pouze unášet historií ne/jedné podnikatelské rodiny...
Pro ty, kteří jsou z Brna, nebo si zažili rozkvět textilního průmyslu, určitě doporučuji...