Faktomluva
Hans Rosling , Ola Rosling , Anna Rosling Rönlund
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381703/bmid_faktomluva-2G7-381703.png
4
927
927
Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. Máte pocit, že se stav světa zhoršuje anebo se dokonce řítíme do záhuby? Pak patříte k většině, která se mýlí. Budete-li se zajímat o fakta, zjistíte, že je to trochu jinak. Vlastně ne trochu. Je to naopak.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2018 , Jan MelvilOriginální název:
Factfulness, 2018
více info...
Přidat komentář
Poslední tři komentáře pod tím mým jsou myslím naprosto vyčerpávající a není k tomu co dodat.
Nechci se pouštět do polemiky na probíraná témata (ne vše mi přijde tak jednoznačné, jako např. autor zmiňuje syrské uprchlíky, ale ani slovo o ekonomických migrantech), ale kniha mě zaujala z jiného důvodu. Uvádí totiž 10 zkreslení, kterým běžně podléháme, když sledujeme zpravodajství, nebo dění okolo sebe. Valí se na nás tolik informací, něco je pravda, něco je zveličené, něco je možná úplně jinak, než se zdá. A proto je toto téma tak důležité, abychom nekriticky nepřijímali vždy jen jeden úhel pohledu, ale abychom naše názory a pohled na svět konfrontovali s opačnými názory a měli na paměti, že tyto zkreslení existují.
No to byla tedy jízda, takto napsaná a podaná fakta, to byla opravdu krásná jednohubka.
Takto kdyby byla pojata většina naučných knih, tak věřím, že si je přečte daleko větší procento čtenářů, kteří by je jinak nečetli.
A to je ten kámen úrazu, tyto knihy čtou a utvrzují si svůj pohled na svět lidi, kteří mají jasný náhled na svět a většinou nevěří jenom tomu co někde vidí v TV, nebo na internátu.
Ti kteří, mají kritické myšlení zažité, si jenom utvrdí, že šíření strachu, což je jedna z krásných kapitol této knihy, hraje do rukou populistům a spostě dalších jednoduše smýšlejících lidí. Ano, když se podíváte třeba na volby, tak to není idea, která vítězí, ale je to šíření strachu, to stojí za tím, že jsme, tam kde jsme.
Je zde spousta krásných příkladů, kdy je potřeba pracovat s daty, protože ta nyní hýbou světem, a ta Vám mohou ukázat, jak se dívat na svět. protože je to vždy o úhlu pohledu, na ten či onen problém.
Přidávám se ke Gatesovi. Kniha patří k těm nejdůležitějším, které jsem přečetl. Ne kvůli faktům, ne kvůli čtivosti a už vůbec ne kvůli zábavnosti. I když všechny tyto náležitosti kniha v nějaké míře obsahuje.
Je to kvůli tomu, že mne lehce "propleskla" přes mé naduté ego, i když jsem si nikdy nemyslel, že jej mám bůhvíjak velké.
Že jsem se domníval, že patřím k těm, kteří si fakta ověřují, než začnou dělat nějaké závěry. Rosling se mi vysmál a donutil si přiznat - málo.
Tahle kniha by měla být povinnou četbou ve všech sociálních bublinách a možná by bylo na světě ještě o něco lépe.
Kdo by si ji měl přečíst především? Každý! Akademik, inženýr, skladník ze šroubárny. A především by měla být vedle nočního stolku každého politika či aktivisty, ať už mu jde o životní prostředí, lidská práva a nebo cokoliv dalšího.
Doporučil bych ji i bojovníkům proti islámu, EU, neomarxistům, homosexuálům, feministkám a já nevím čemu všemu ještě. Myslím, že k částečnému pochopení stačí i ona slavná VŠŽ. A věřím, při všech těch nenávistech, které v sobě část těchto lidí chová, jim zbylo ještě nějaké to místo na vstřebání této navýsost zajímavé knihy.
rozhodně stojí za to přečíst, ale nenechat se moc okouzlit, protože tak jednoduché to není
víc než hlavní témata, mě oslovila osobnost autora a jeho týmu
I já řadím Faktomluvu mezi knihy, které by si měl přečíst každý. A povinně pak lidé vzdělávající další lidi jako impuls k tomu předávat aktuální a pravdivé informace. Neboť nejzarážejícím faktem pro mě bylo zjištění, že můj názor na svět, světovou chudobu a zdraví je opravdu do velké míry jednoduše převzat z hodin ze školních lavic, kde mi ho přednášeli lidé tak, jak jim byla problematika přednášena před těmi třiceti, čtyřiceti lety. Takhle jsem se dlouho nezastyděla. Nejen za to, že jsem neměla čas a prostor doplnit si aktuální údaje, ale hlavně za to, že jsem nepocítila ani tu potřebu.
Faktomluva je velmi zajímavá kniha zabývající se důvody a motivy, jak a proč dochází ke zkreslenému vnímání faktů, proč máme tendence informace dramatizovat a do jaké míry se na tom podílejí vrozené instinkty. Snaží se, abychom si těchto podvědomých zkreslení byli vědomi a když k nim dojde, aby se někde v koutku naší mysli zvedl ukazováček. Nejde se jim samozřejmě vyhnout zcela, ale je dobré o nich vědět. Sám Rosling demonstruje na několika situacích, kdy a jak jim podlehl a o kolik efektivnější by bylo zastavit se, zhluboka se nadechnout a zaměřit se na fakta.
Faktomluva je pro mne knihou plnou nových zjištění, některých více, některých méně překvapivých. Čeho si na ní ale vážím nejvíc je, že mi poskytla jakýsi ucelený pohled na vývoj společnosti v posledních letech. A že s odstupem poukazuje na ty mílové kroky, o které se posunula - a to nijak imaginárním či nepředstavitelným způsobem, ale poměrně jednoduše je demonstruje na životě dvou tří generací.
Kniha plná poselství. Kniha (kupodivu) plná optimismu. Kniha výrazně rozšiřující obzory.
Výborná a veľmi potrebná kniha v dnešnej mediálnej dobe, postavenej na honbe za senzáciami a katastrofami. Na pozadí množstva objektívnych faktov autor zručne a čitateľsky zrozumiteľne podáva správu o svete, ktorý zďaleka nie je taký beznádejne čierny, ako sa to môže z mediálnych výstupov zdať. Štatistický pohľad na svet je samozrejme istým spôsobom zúžený a okresaný, avšak jednoznačne potrebný.
Mělo by být povinnou četbou na základních a středních školách pro podporu schopnosti kritického myšlení. Hans Rosling byl skvělý statistik a jeho schopnost vizualizovat data mě dodnes uchvacuje. Jen na úvodním grafu v knize jsem strávila přes 15 minut a pak ještě diskuse doma.
Kniha je čtivá, se spoustou příkladů a zároveň upřímná - sám Rosling přiznává, že občas těm negativním instinktům podléhá, ač o nich přednáší. Určitě je to kniha, ke které se budu vracet
Faktomluva byla pro mě docela velkým překvapením. A vesměs pozitivním. Styl vysvětlování, postoj k problematice i přemíra vysvětlování ulahodily mé čtenářské duši. :) V docela přehledných škatulatech nám tvůrci předestřou, proč je naše percepce pokřivená a proč máme tendenci se na věci dívat spíše pesimisticky. I když v tomto se nejedná o nijak převratnou myšlenku, myslím, že tím nejdůležitějším, co si má človíček z knížky odnést je fakt :), že své znalosti si musíme aktualizovat a brát na zřetel míru, v jaké daná věc ovlivňuje celek.
Zajímavá kniha, která prezentuje řadu úspěchů globální organizací (OSN, WHO, WTF, ...) , o kterých v řadě případů ani nevíme. Oceňuji i jeho kritický přístup ke spolehlivosti dat. Na druhou stranu kniha uvádí řadu postulátů/srovnání, které mi přijdou přinejmenším diskutabilní. Např.
* globalizaci považuje za trvalý a nezvratný proces
* zabývá se pouze absolutním věkem dožití, nikoliv dožitím ve zdraví
* považuje nemajetné za nejméně šťastné lidi na světě (majetek spojuje v zásadě se štěstím)
* srovnává historický vývoj Švédska se současným vývojem v rozvíjejících se zemích (úrovně 3,4) se všemi rozvojovými programy, generiky, adopcemi na dálku, volně dostupnými technologiemi atd.
Takže knihu doporučuji k přečetení, ale je třeba k ní přistupovat kriticky, k čemuž sama ve své podstatě vybízí
Jedna z nejpřínosnějších knih, co se obrazu světa a jeho vnímání týče. Cenný dílek do mozaiky titulů od Noaha Harariho a Zimbardova Luciferova efektu. I sám autor zaznamenává, jak se přes veškerou obezřetnost sám stává obětí steretypního a pocitového vnímání nezakládajícím se na faktech. Tohle by měla být povinná četba, kdyby povinná četba neměla odstaršující efekt :)
Opět jedna z knih, kterou by si dle mého soudu měl každý přečíst. Strašně moc jsem se poučila a zjistila jsem nové poznatky! Doporučuji :-)
Díky knize jsem se dozvěděla spoustu nových věcí a rozšířila si obzory o nové aktuální informace a nedívat se na svět tak negativně, ale to je asi tak vše.
Zajímavá kniha, která stojí za přečtení. Pro mě v knize byla spousta nových informací, stejně jako většina dotazovaných v testu bych pohořela, viděla jsem svět v černějších barvách. Tato kniha podněcuje k tomu, aby lidé více přemýšleli a nepřejímali věci tak jednostranně jak jsou nám komunikovány.
Nicméně grafy pro mne byly nezajímavé.
Kniha bavila, hlavne na začiatku, keď som daný test úplne zvorala. Jednotlivé kapitoly sa čítali dobre, aj keď som autorovi chcela často odporovať, že zaujíma jednostranné stanovisko. Čo mi výslovne vadilo, že kniha bola poskladaná len ohľadom tých otázok s vysvetlením o nich, nenaučí vás ďalšiemu faktickému mysleniu, takže som zvedavá, ako by som dopadla pri iných typoch otázok...
Samotnému je mi to divné, dávat pět hvězdiček publikaci zabývající se vlastně statistikou, není to trochu ujeté? Ale co se dá dělat - bylo to ohromně zajímavé, moc dobře se to četlo a hlavně hned od začátku mě to chytilo tak, že jsem trápil celé široké okolí Roslingovým dotazníkem :)
Určitě si to přečtěte, zjistíte, že svět lze vidět i jiným pohledem, než tím, který se nám denně servíruje v médiích. A že nepotřebujete ani černé, ani růžové brýle - stačí trocha zdravého rozumu.
Knihu jsem poslouchal ve formě audioknihy. Byl jsem k ní zlákán nesčetnými doporučeními od lidí z mé sociální bubliny a i na konferencích a také jejím vysokým hodnocením. Naprosto souhlasím s tím, že tato knížka je pro společnost velmi důležitá a prospěšná z důvodu, že asi skoro každý začne, po jejím přečtení, nahlížet na dnešní obraz světa dost jinak a to ve většině záležitostí asi o dost méně pesimistický a černě a naopak se zaměří na skutečné hrozby, rizika a katastrofy oproti těm, která na nás valí média, protože jsou divácky poutavější. Fasnicující jsou ony interaktivní bublinkové grafy dostupné na webu, ze kterých člověku opravdu docvakne, jak se svět skokově mění v posledních letech a pár desetiletích. Knihu tedy všem velmi doporučuji. Čím více lidí si ji přečte a začne na svět nahlížet jinýma očima, tím lépe. Zároveň však musím uznat, že tím, že se vše v knize točí kolem dat a statistik, tak se nejedná o čtení či poslech úplně pohodový. Asi by mi trvalo dlouho než bych se přinutil přelouskat tuto knihu v papírové formě a tak jsem byl rád za audio. Ale zárověn má tato forma jednu velkou nevýhodu, že občas nemáte dostatek času statistiky a čísla dostatečně rychle vstřebat a tlumočení určitých dat a tabulek je občas dost zdlouhavé a nudné. Z papíru by to bylo mnohem výstižnější a asi i lépe stravitelnější.
"To, že něco není ještě dobré, automaticky neznamená, že se to nezlepšuje".
Klíčová věta v jejímž kontextu bychom měli všichni uvažovat. A ne proto, abychom se opíjeli zdánlivými či nedostatečnými pokroky, ale především proto, abychom správným vývojem získali pozitivní chuť v práci na dalším zlepšování. Dnes mnozí uvažují obráceně a především definitivně: "Není to dobré, tak je to špatné." Svět je ovšem dynamický a mezi stavem A a B je vždy nějaká cesta, na které můžeme mnoho udělat nebo neudělat.
S Roslingovými tedy nemusíte ve všem souhlasit, můžete dokonce nacházet i nějaké nedostatky v jejich grafech či interpretacích, nic to ovšem nemění na správnosti jejich přístupu.
Knihu rozhodně doporučuji k přečtení, neboť otevírá cestu ke kritickému myšlení. A každý takto uvažující člověk je pro společnost výhrou do budoucnosti.
Tato kniha skutečně dostála své pověsti. Hanse Roslinga si velice vážím a vybrané kapitoly z jeho bohatého života jsou samy o sobě zajímavým čtením. Jako učitel musím ocenit jeho stránku https://www.gapminder.org/, zejména pak videa a interaktivní grafy, které používám v hodinách při studiu demografie a nejnovějších trendů.
V reakci na některé komentáře bych rád přispěl svoji troškou do mlýna. Nesouhlasím, že by autor zkresloval data. Ano, pan Rosling skutečně pracuje s určitým zjednodušením, ale pro pochopení globálních trendů je tento postup zapotřebí. Navíc, sám autor na několika místech poznamenává, že statistiky nejsou všechno (viz kap. 8 - "Světu nemůžeme porozumět bez dat, ale světu také nelze porozumět jenom pomocí dat"). Zároveň nemohu souhlasit, že by Rosling nějak popíral negativa v našem světě. Sám tvrdí, že jeho cílem není udávat "...triviální pozitivní zprávy, které by měly počtem vykompenzovat ty negativní." Hovoří o zásadních zlepšeních, jež jsou ovšem tak pomalá a fragmentovaná než aby se "kvalifikovaly" do zpráv.
Nyní něco ke kritice, s níž souhlasím. Doporučuji se podívat na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=OoIcsj9ysvs, v němž se švédský sociolog Roland Paulsen vyjadřuje k Roslingově knize a k tzv. New Optimists. Předně je zapotřebí říci, že data v Roslingově knize jsou pravdivá. Paulsen se pozastavuje ovšem nad jejich užívání pro propagaci západního stylu života. Je pravda, že Rosling předpokládá u všech států automaticky stejný proces vývoje a pomyslnou "spokojenost" spojuje především s materiálnem. Na druhou stranu se Rosling na mnoha místech vyjadřuje kriticky k Západu a jeho arogantnímu (možná, že i nostalgickému) přístupu vůči rozvojovým zemím. Nicméně je pravda, že řada důležitých faktorů chybí - například mentální zdraví, psychické problémy, deprese, užívání drog a alkoholu. Jelikož těmito problémy trpí procentuálně nejvíce nejbohatší z úrovně 4, můžeme zpochybnit tezi, že ekonomický pokrok vede automaticky k lepšímu životu. V tomto případě s Paulsenem souhlasím, ale na druhou stranu je třeba podotknout, že toto Rosling nikde přímo netvrdí. Pouze předesílá "možnosti" a dopadu aktuálních trendů.
Klíčovým argumentem Paulsena je, že Rosling sice ukazuje pravdivá data, ale pouze zprůměrovaná, nikoliv realitu. New Optimists podle Paulsena uvádějí tato data, ale ignorují různá negativa. Zejména pak nerovnoměrnou distribuci bohatství. Národní průměr se zvedá, protože nejbohatší bohatnou rychleji než nejchudší. (až třikrát rychleji v USA například). Když zbohatne "Top one percent" ovlivní to citelně národní průměr, naproti tomu, pokud zbohatne větší skupina nejchudších, národní průměr zůstane víceméně stejný. K tomu bych jenom zmínil, že Rosling tuto skutečnost nezamlčuje. Sám uvádí fakt, že USA investují do zdravotnictví nejvíce na světě, ale stále je 39 překonává v průměrné délce života. Tento fakt přičítá Rosling právě nerovnoměrnému rozdělení bohatství a neexistenci státního pojištění. Paulsen navíc dodává, že národní průměry neukazují např. rozdíl mezi muži a ženami v průměrném věku dožití (v USA je rozdíl až 16 let).
Rosling uvádí jako jeden z nejdůležitějších motorů pokroku průměrný věk dožití a kojeneckou úmrtnost. Paulsen naproti tomu tvrdí, že pokud Čína udělala v těchto směrech nejrychlejší pokrok, podobně jako Katar, neznamená to nutně, že obě země reprezentují ideální společnost, oproti zemím s rozvinutou demokracií, ale lidé tam umírají dříve. To je sice pravda, na druhou stranu tu Paulsen hovoří o něčem, co není obsahem knihy. Navíc Rosling tvrdil, že demokracie není evidentně nezbytným elementem k dosažení pokroku v jím uvedených kategoriích.
Co říci závěrem. Knihu určitě doporučuji. Co rozhodně nedoporučuji je číst ji pro potvrzení svých názorů. Nechte text na sebe působit a posléze se rozhodněte. Zvláště v moderním světě je těžké být optimistou nebo pesimistou. Optimismus se může snadno proměnit v naivitu a pesimismus v nihilismus. Co tedy zbývá? Být realistou? Realistou v relativním světě? Rosling tvrdil, že je posibilistou, to znamená, že se člověk nemá radovat, ale ani bát bez fakty podloženého důvodu. To je myslím výstižné shrnutí poselství knihy.