Přidat komentář
![hatikva hatikva](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
03.04.2018
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Vedle Z.Moricze další z řad plodných maďarských autorů vynikající mistrovstvím psychologické kresby hlavních postav. Autorka se zabývá převážně tématikou sociálního postavení žen ve společnosti, jejich touhou vyniknout, emancipovat se a stát se muži rovnoprávným protějškem. Zajímavá sonda do hlubin duše ženy, která svou životní filosofií přerostla dobu. Určitě dopručuji.
2
Předčasně zesnulá Margit Kaffková (1880 - 1918), oběť epidemie španělské chřipky, byla první velkou maďarskou spisovatelkou z generace velikánů jako Endre Ady, Ferenc Molnár, Zsigmond Móricz, Mihály Babits, Desző Kosztolányi či Georg Lukács. Začínala jako básnířka, první román Barvy a léta (Színek és évek, 1912) je jejím dílem nejlepším a nejznámějším. Autorka "jemné, precizní prózy plné inteligentní a zdrženlivé melancholie - jeden z talentů, jenž přišel do Budapešti z provincií. Spojovala v sobě dobrovolně zvolenou samotu spisovatelky s povoláním zapálené profesorky na střední škole, bohužel však zemřela mladá." (John Lukacs: Budapešť 1900)
Hlavní hrdinka románu Barvy a léta Magda Pórtelkyová se ve svých 50 letech upřímně a se sebereflexí ohlíží za dvěma ztroskotanými manželstvími. Její kdysi hrdá provinční šlechtická rodina zchudla a Magda je jako mladá dívka vychovávána k tomu, aby se výhodně provdala. Dobrá partie je jediná možnost ženské "kariéry". První manželství dopadne ale tragicky, když se v jádru poctivý a dobrý Magdin manžel advokát stane obětí kariéristické horečky a touhy po společenském vzestupu, k čemuž ho Magda sama podněcuje.
Mladá vdova poté odjede k příbuzným do Pešti; život ve velkoměstě je kontrastem k životu na pustě, kam se Magda zase ráda vrátí. Když ztroskotá i její druhé manželství, zůstane sama s dětmi a pocítí odpor a nenávist k životu, k němuž byla vychována. Doufá, že její tři dcery si život zařídí jinak...
"Procházet ve vzpomínkách celou minulostí, soudit a pátrat v tom, co bylo, nechť si troufá jen ten, kdo je schopen počínat si už, jako by se jednalo o jinou, mimo něj stojící bytost. Ano, musíme se umět alespoň své minulosti dívat do očí, když už to nedokážeme s přítomností a budoucností."
Výborný román o postavení žen a o maďarské společnosti na konci 19. století, tedy z období, které mám velmi rád.