Mistr: Druhá část životního příběhu Johanna Georga Fausta
Oliver Pötzsch
Zlatavý podzim roku 1518 končí. Uplynulo šest let od doby, kdy věhlasný mág Johann Georg Faustus uprchl z Norimberka. Společně se svým pomocníkem Karlem Wagnerem a schovankou Markétkou putuje jako žádaný mastičkář a astrolog po Německé říši. Johann však cítí, že je to jenom klid před bouří – jeho úhlavní nepřítel Tonio ještě není poražen. Hluboko ve svém nitru ví, že se zlo vrátí a znovu po něm vztáhne ruku... Po úspěšném románu Kejklíř, který server HISTOcouch.de ocenil jako „Knihu roku“, dovádí autor dobrodružství doktora Fausta k dramatickému vyvrcholení.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , BránaOriginální název:
Der Lehrmeister: Die Geschichte des Johann Georg Faustus II, 2019
více info...
Přidat komentář
Příběh vážně výborný, čtení to bylo napínavé, zábavné a zajímavé. Ale. Ale "zimomřivý chlad", "úmrtní lože" mě v pravidelných intervalech přiváděly k šílenství. A to nemluvím o nesčetných překlepech, a dokonce hrubkách. Až to na člověka působí, že elektronickou verzi nakladatel nechal udělat z nějaké nezredigované verze překladu, která snad ani neměla opustit překladatelův počítač.
Ale já tohohle autora zkrátka můžu, takže je to jedna z mála knih, kterou jsem přes tyto problémy dočetla až do konce.
Možný spoiler:
I druhý díl životních cest Johanna Georga Fausta se mi moc líbil. Johann se svými přáteli, Karlem Wagnerem a schovankou, Markétkou putují po Německé říši do Francie a nakonec do Říma, kde se Faustus konečně střetne s ďáblovým poslem Toniem del Moravia. Druhý díl je dle mého soudu stejně výborný, jako díl první, pro mne ještě lepší. Setkáváme se zde opět s církví, alchymií, kejklířstvím, satanistickými obřady, láskou, přátelstvím, mamonem, notně s intrikami a to i od samotného papeže, ale ať se Faustus pohne kamkoliv, je mu v patách Tonio del Moravia. Kniha je to historický román říznutý fikcí a dobrodružstvími, ale jsou zde i hodně známé historické postavy, dokonce i jeden vysoko postavený člověk a historický skutečný, který provozoval satanistické obřady, což u něj bylo prokázáno. Tyto obřady zde jsou spíše nastíněné, ale autor má ode mne body za odvahu, že si dovolil o tomto tématu psát, protože satanistické mše s obětmi jsou odvěkou realitou. Ano je zde poukázáno správně i na zločiny inkvizice, které byly strašné, ale inkvizici už nemáme, ale satanistické obřady stále existují a to už, co svět světem stojí. Kdo chce vědět, informace si najde. Kniha mne velmi bavila a byl jsem napjatý v druhém díle, jak to vše skončí. Navíc jsem na knihu měl velmi málo času, protože na čtení teď není čas. Autor umně píše, neustále se zde něco děje, zápletka je taky originální a mrzí mě, že se s protagonisty románu musím rozloučit, protože tato dvoudílná série mně velmi sedla do noty a taky jsem se něco nového dozvěděl. Knihu hodnotím pěti hvězdičkami a doporučuji oba díly k přečtení románovým fandům. Opět musím kladně hodnotit, že na mě dýchla dobře popsaná atmosféra 16. století. :-)
Do druhého dílu jsem se vysloveně donutila, protože jednička pro mě byla velkým zklamáním. No... Některé pasáže jsem jen přelétla, místy byl děj až přitažený za vlasy. Jako v předchozím díle i tady nechyběla rozvleklost, očividná hloupost některých postav v některých situacích. Kdyby měla kniha o polovinu méně stran, prospělo by jí to.
Bohužel i já se přidám k těm, pro které byl druhý díl zklamáním. Kniha byla prakticky jen honičkou z místa na místo a útěkem či stíháním a to mě nudilo. Vlastně už mě na konci ani nezajímalo, jak to dopadne. Po pro mě krásném prvním díle škoda.
Nenáročný historický román. Oproti jiným není kniha zatížena přemírou historických informací, díky tomu je snadno stravitelná a zapamatovatelná. Přesto jsem měla občas potřebu dohledat si více detailů na internetu, ráda se během čtení dovzdělávám.
První díl je více opředen tajemstvím, teprve se seznamujeme s Toniem a čekáme, co z něj vyleze. A právě tímto vzniká největší mínus druhého dílu. Tonia už známe, jeho postava v podstatě nemám kam růst a jde do pozadí. Celý děj je vlastně o útěku hlavních postav, i když všichni víme, kam jejich cesta směřuje. Vznikají tím hluchá místa vyplněná vatou, kdy jsem uvažovala, jestli by nebylo lepší oba díly zkrátit na jednu obsáhlou knihu. Co se týče napětí, vrcholem pro mě byly události na Tiffauges. Oproti tomu byl závěr knihy slabší.
Celkový dojem ze série je pozitivní. Faust už pro mě není jen nějaká smyšlená literární postava. Na počátku to byl živý člověk, ze kterého se stala inspirace a legenda.
Po mé špatné zkušenosti s prvním dílem Kejklíř jsem se přemohla a zkusila číst díl další. Mistr se četl velice dobře. To ostatně pan Pötzsch umí na jedničku, psát čtivě. Ale co mi vadilo na celém románu, byla povrchnost a barvotiskovost. Takové jarmareční povídání, plné senzací. Ani jedna postava mi sympatická nebyla. Doktor Faust se choval hodně nedůstojně a Markétka občas i vyloženě hloupě a bezhlavě. Putování bylo sice zajímavé, ale takové pořád dokolečka. Příhoda v temné podzemní kapli se mi zdála šokující a pro Johna nespravedlivá. Takhle to přece v pohádkách nechodí a on byl kladný hrdina! A dál - žádný papež se přece tak odporně a nesmyslně chovat nemohl? Konec nepřekvapil. Snad už třetí díl nebude, stačilo. Dávám o hvězdičku víc než minule, tento díl se mi už zdá o chloupek lepší. Kdyby šlo dát hvězdičku a půl, bylo by to asi lepší.
Oba díly jsou výborné. I když jsem nečetla, myšlenkama jsem byla stále v příběhu a těšila se na každou další stránku. Velmi čtivě a poutavě napsané.
Ještě lepší než první díl. Nedalo se odejít od určitých pasáží, takže člověk byl v práci unavený :-). I když je děj občas fantasy a nelze to brát jako čistě historický román, je to skvěle napsané, děj má spád a už jsem dlouho nečetla něco tak napínavého.
Jako každý jsem i já byla zvědavá, jak se Faustus postaví svým démonům a autor popere s mystickou bytostí (alespoň pro mne) jakou je sám Lucifer. Musím uznat, že za mě to zmákli oba na jedničku. Druhý díl je ještě temnější a spletitější než ten první, ale zároveň si uchovává stejnou kvalitu.
Mě se kniha moc líbila. Stejně jako všechny díly Katovy dcery - a první díl Fausta. Autor píše poutavě, má pěkný sloh. Je napínavá, vždy jsem se velice těšila, až si k ní sednu! Počet stran pro mě rozhodně na škodu nebyl. Myslím, že pár hodnocení níže není na místě /ačkoli respektuji jiné názory a vkus /. Autor příjemně a propracovaně popisuje okolí, děj, postavy - a mnohokrát mě to dovedlo k vyhledání si dalších historických údajů o dané osobě! A děkuji za další náhled na Fausta vůbec, o čemž jsem příliš povědomost neměla. Takže já jsem spokojená a knihu spolu s prvním dílem určitě doporučuji!
Řekl bych že je to povedený hystorický román. Za mě druhý díl byl o trochu lepší.
Jako mil jsem druhý díl nechtěla číst, abych se v hodnocení nedostala do mínusových hodnot. Nakonec to nedopadlo tak zle, dokonce bych řekla že to bylo krapet lepší než ten první dojem u prvního dílu. Jsem si však jista že se ke knihám nevrátím a obě půjdou pryč. Abych byla spravedlivá dám 3*, ale upřímně to nemohu doporučit. Mám dojem že prvky které u mě vytáhly knihu o jednu hvězdu mohou předchozí nadšence maličko zmást. Doufám že to autor nemíní táhnout příliš daleko, protože tahle série se mu moc nevyvedla.
Původně jsem druhý díl ani nechtěla číst, ale nakonec mi to nedalo. Nakonec jsem ráda. Autor mě provedl dalšími kouty středověké Evropy, dal mi nahlédnout do života lidí obyčejných i těch mocných. Příběh hlavních postav se pěkně uzavřel.
Bohužel pro mě o něco slabší než první díl. Zatímco jednička byla prodchnutá tajemnou až strašidelnou atmosférou, tady se velká většina knihy odehrává v prosluněných Benátkách, což se mi k tomu vůbec nehodilo a autor představuje zbytečné množství nezajímavých vedlejších postav, které o pár kapitol později zase zmizí/zemřou. Na druhou stranu druhá polovina líčící putování napříč Francií a setkání s Leonardem da Vincim byla skvělá. Jenom teda ta psychedelická pasáž ve sklepě prokletého hradu tam nemusela být, ale jinak dobré.
Druhý díl "Fausta" byl zklamáním. Celý děj se rozvláčně táhl a působil na mě dojmem, že autor chtěl mermomocí napsat další knihu.
V prvním dílu se člověk hodně dozvěděl o životě tehdejších lidí, výrobě vína, obyčejích. Druhý díl není v tomto směru ničím přínosný.
Naši 3 přátelé v podstatě jen cestují, utíkají nebo se přehadují. Johann ztratil svůj šmrnc, Markétka působí dojmem naivní husičky (navíc v CELÉ knize je oslovována "Markétko" - i při hádkách, nebo nebezpečí, kdy by normální bylo zvolat "Markéto!" - opravdu mě to iritovalo), jediný normální je Karl. To jak se taktéž z každé nebezpečné situace všichni zázračně zachrání (a že jich je několik) působí už notně omšelým dojmem.
V podstatě jsem knihu četla na sílu, pořád jsem čekala, že se děj zlepší. No nic, nezlepšil.
Celkový dojem je asi takový, že kdyby autor celý děj zkrátil na čtvrtinu a tu přidal k prvnímu dílu, tak by vytvořil zajímavou knihu s vyšším počtem stran, jež by netratila na kvalitě.
Jsem velkým fanouškem faustovské tematiky. Minulý díl (Kejklíř) mě bavil, bavil mě i tenhle. Oba byly v podstatě taková "roadmovie" ze středověku. Děj mi připadal dostatečně realistický, i když v tomto díle už mírně klišovitý. Jediná postava, která se mi v podstatě nelíbila, byl v tomto díle Mistr, protože byl až příliš béčkově hororový, bez jakéhokoli propracovaného charakteru. Na závěr se dozvíte opravdu zbytek odpovědí, na které jste se po celý příběh mohli ptát. To je mimochodem jedna z největších deviz autora - postupně staví řadu otázek, které v průběhu příběhu zodpovídá, avšak tvoří otázky další a další, takže vás nutí číst dál a dál, abyste na ně nalezli odpovědi. Shrnu to tím, že příběh se mi velmi líbil mimo Mistrových pasáží.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Katova dcera |
| 2022 | Hrobník |
| 2020 | Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta |
| 2011 | Katova dcera a černý mnich |
| 2012 | Katova dcera a král žebráků |
Jsem celkem zklamaná. Příběh byl už hodně překombinovaný vším možným i nemožným.