Feťák
William Seward Burroughs
První kniha W. S. Burroughse, původně vydaná pod pseudonymem William Lee, v níž se autor pokouší „co možná nejpřesnějšími a nejjednoduššími slovy“ zachytit svou zkušenost narkomana. Stále aktuální kniha, ač od jejího vzniku uplynulo již téměř půl století.
Přidat komentář
Dalo by se snad říci, že v této knize, žádný příběh nebyl, byla to jedna velká studie a filozofické hloubání nad tématem závislosti a síly drog a alkoholu. Kniha byla silně faktografická a musím říci, že jsem se v ní dozvěděl a přiučil mnoho věcí o různých látkách, jejich účincích, pocitech, které vyvolávají i abstinenčních příznacích. Kniha je čtivá, občas přesycuje informacemi o postavách, které se tam už nikdy neobjeví, ale takový už byl Burroughsův styl. A já jsem rád, že jsem tento filozofický trip navštívil.
Pro mě super knížka . Je to pro mě zajímavé porovnání s moderní dobou ,kdy tato problematika je stále aktuální.
Štýl, forma, postavy, dej - všetko je nepodstatné. A predsa má táto kniha svoju hĺbku a zaujímavosť. Hlavný hrdina rozpráva, akoby sa jednalo o banality, pre život nepodstatné veci. Všetko sa krúti okolo drog, postupne prenikajú do života, stanú sa jeho súčasťou, až napokon sa premenia na život samotný. Končiaci smrťou.
V této knize se fetuje morfium v kvádrech a kloboucích, 50. léta tak jak je neznáte.
Burroughs a jeho vypravěčský styl mi sedí. Text je v podstatě osekán na dřeň, žádný kecy navíc, spousta informací se k nám dostane jen tak mimochodem (například to že má Burroughs rodinu). Což je výborné, kniha se totiž jmenuje Feťák, nikoliv Život s Burroughsem a ač mám hutné knihy rád, takováto strohost čas od času neuškodí.
Navíc je těch téměř 200 stran dost svižných, plných zajímavých poznatků a zápletek o drogách, absťácích, policajtech, teplouších, Mexiku, celých protkaných dosti zvláštními myšlenkami a úvahami vyjetého intelektuála.
Burroughs je zajímavá postava v literární historii a touhle knihou se mi otevřely dveře k jeho tvorbě.
A to jsem rád.
příjmené vtipné čtení. četl jsem v originálu, v češtině mě Burroughs nebaví není to ono
Kniha byla poměrně dobrá. Časté spekulování a popisování jednoho a toho samého. S čímž jsem počítala, Borroughs působí dosti uvolněně, svobodně a svůj. Sto-stranné popsání drog a jejich účinků mi už stačilo. Kniha byla v pořádku, nebojím se doporučit.
Tak tohle byla úplná nuda. Tomu, kdo si chce přečíst o drogách musím doporučit, ať se obrátí jinam (Memento, My děti ze stanice ZOO, Temný obraz atd.) Tady se totiž nedozvíte nic. Jen neustálé popisování toho jak musí sehnat, a jaký má absťák.. Jsou tam úplně nelogické skoky v ději, najednou, jakože má manželku, i když se o ní ani jednou nezmínil. Najednou jakože chodí balit kluky do gay klubu, ale za celou dobu žádná zmínka, že ty takové touhy měl, ani, že by to dělal pro peníze..
Jako člověku fascinovanému drogami mi kniha přišla zajímavá. Některé pasáže jeho života se sice hodně opakovaly a občas jsem se ztrácela v čase, kdy se zrovna děj odehrává, jinak ale super. Snad jediná výtka - podle mého se kniha v některých pasážích nedá moc brát vážně. Burroughs na začátku knihy popisuje, že 'mýty' o lehkém spadnutí do drogové závislosti jsou nereálné, přitom sám není schopný se z ní doopravdy vymanit a vždycky se k droze zase vrátí. Chvílemi mi přišlo, jako by drogy obhajoval a občas dost zlehčoval jejich vliv na člověka, aby působily líp.
„Je důležité mít vždycky odvahu se uvolnit a jít - ve tmě.“ - William S. Burroughs
Na téma drog je to celkem zajímavá kniha. Velmi čtivá, i když uznávám, že příběh jako takový je často jednotvárný – asi stejně jako feťákův život. Ovšem v této kategorii knih je to něčím jiné, snad by se toto dílo dalo považovat i za jakousi studii, napovídá tomu právě i celkem nezaujatý styl, kterým Burroughs svou závislost popisuje.
Fascinuje mě ten lékařsky suchý tón, průzračný odstup. Kdyby v něm nebylo tolik inteligence, snad by se dalo napsat: úřednický. Je to jako precizní kresba ve stupních šedi. Vypravěč se trochu rozvášní až v závěru, při popisu svých dosti šílených delirií a alotrií při odvykačkách (vytloukal opiáty alkoholem). Jinak je to naprosto věcný (střízlivý!) popis naprosto ulítlého života. Věcnost s sebou nese i specifický vtip, například suchá charakteristika kuřáků marihuany, se kterými si očividně jako dealer nevěděl rady, mě dost pobavila („Kuřáci trávy jsou stádní, senzitivní a paranoidní. Pokud jste známí jako „otrava“ nebo „pochmura“, nemáte u nich šanci...“). Podařený překlad J. Rauvolfa, osobitý jako jeho hlas, který mi při četbě zní v uších.
Šokantně chladná, odtažitá, leč střízlivá sonda do počátků, kdy herácké smažky ještě nosili klobouky. Dozvíme se něco o vznikající protidrogové legislativě, vycestujeme do Mexika, kde železnou rukou vládne Lupita se svým monopolním „kdo mi nabonzuje nového překupníka, má u mě dávku zdarma“, a budeme zasvěceni do denního cyklu feťáka (dávka, receptíky, zašívačky, zlodějiny, dávka). Jako bonus nám autor předkládá své dosti originální pojetí drogy coby nositele mutagenní informace a abstinenčních příznaků, jako alergickou reakci na vysazení a zároveň prostředku buněčné, omlazující výměny celého těla. Knížka bez balastu a citového břemena sděluje podstatné a mě bavila. 5***** Než začnete fetovat, připravte se na existence tohoto ražení: „Na takovýho hajzla musíš mazaně, vem flašku vo pult a narvi mu jí do ksichtu.“
Dějová výstavba téměř nulová, ale právě to nejspíš přispívá k zamýšlenému cíli - zprostředkovat záznam z "feťákova" života. "Feťák" je totiž, jak se v knize píše, stereotypní, nudný a jediným světlem ve tmě se pro něj stává překupník a další dávka.
Po informační stránce je dílo poměrně obsáhlé, škoda jen těch nevysvělených slangových výrazů.
"Všichni si zkraje myslíme, že to máme pod palcem." Díky, znovu jsem se utvrdila v tom, že s drogami nikdy nezačnu.
Ale jinak nic moc.
" Neměl už téměř žádné žíly, ustoupily až ke kostem, aby tak unikly hledající jehle. "
Doporučuji přečíst tem, kteří by se rozhodli si začít s drogou... Ukazuje na život fetaka...
Kniha ukazuje přesně život drogově závislého.
Je to sice trochu o něčem jiném než dnes,protože dnes jsou jiné drogy s ještě větší závislostí než byly v době o které je kniha.
Doporučuji přečíst každému kdo by chtěl s drogou začít.J.
W. S. Burroughs patří mezi nejzajímavější spisovatele 20.století,a tato kniha je skvěláá:)
Autorovy další knížky
| 2003 |  Nahý oběd |
| 2002 | Feťák |
| 2004 | Teplouš |
| 2009 |  A hroši se uvařili ve svých nádržích |
| 1995 | Ohyzdný duch |
Kniha mě nijak zvlášť nezaujala. Styl psaní se mi moc nelíbil, jisté vyjadřování taky ne. Určitě bych ale knihu doporučila, jako odstrašující případ pro závislé.