Přízraky strachu

18.10.2024

Pod vskutku depresivní obálkou se ukrývá zajímavé lesní (a hlavně elfí) putování na pomezí reality a snů.  Temný démon Ištra, který se nedá žádnou zbraní porazit, se chystá ovládnout zemi elfů na Khulu. A tím je zaděláno na pořádný průšvih, ovšem tentokrát se silně spirituální příchutí kořeněnou elfí magií. Od Waterfielda hráč tak nějak čeká peklo jako byly 23. Masky zmaru. Obáváte se silných soupeřů, klíčových předmětů na nebezpečných místech nebo dokonce smrtících hodů na číslo. Jenže kde nic, tu nic. Waterfield rozumně ubral a minimálně první polovina Přízraků je velmi zábavné a relativně schůdné lesní dobrodružství.

Teprve od druhé části, vstupem do průrvy se všechno zvrtne. Obtížnost stoupne a vy přeskakujete mezi reálným a snovým světem. Je to zmatek a chaos. Mapovat postup je mnohem obtížnější než u většiny jiných knih ale naštěstí to ani tam není tak vražedné jak byste od autora nejspíš čekali.  

Novinkou je hodnota Moci, která určuje vaši schopnost vypořádat se s nebezpečím snových pasáží a hlavně ovlivňuje kouzlení. Jenže kouzlení je skoro k ničemu. Kouzel znáte jen šest, použít se dají jen párkrát a velmi brzy (ještě v lesní části) o možnost kouzlit úplně přijdete. Hodnota Moci však bude hrát významnou roli dál, neboť velmi vysoká moc je prvním způsobem jak porazit bosse Ištru. Druhý způsob je tradičně Waterfieldovský, tedy sesbírat cestou hromadu zdánlivě zbytečných kódů a nevynechat ani jediný.

Hodnocení příběhu - 40%
Obtížnost - 5/10
Délka - 400 odkazů

30.08.2023

Dávám 4 protože se mi líbila možnost hru okořenit většinou dobrovolným přeskokem do snového světa, byť tyhle skoky nejsou nutné. Hra má 2 možnosti jak to vyhrát - buď nasbíráte artefakty, nebo porazíte záporka silou. To celé dohromady dává hodně možností opakování GB. Jo, a umíte kouzlit, ale jak píše nevermore3, prakticky to nevyužijete.

17.11.2022

(SPOILER) Tady to jsou spíše slabší 4, nebo silnější 3***, ale vzhledem k tomu, jak jsem hodnotil jiné GB, dávám 3. Přízraky strachu mají velký potenciál. Elfové, přechody do snového světa a zpět, možnost pracovat se sněním. Objevuje se nová veličina Moc.
Nicméně ta kniha působí nedotaženým dojmem. Text je jak kdyby neucelený a často velmi zmatený, někde na zahraničních fórech jsem četl, že se někdy člověk znova podívá, jestli vůbec otočil na správný odkaz. Netuším nakolik je to překladem M. Kučery a nakolik je to originálem, ale všimnete si toho. Občas čtete a vrátíte se v textu kus zpět, protože prostě je to jakési zvláštní. Ale lépe to vysvětlit neumím.
Enemies jsou vcelku snesitelní (tuším, že nejvyšší UB 10 má Ištran a Morfeus) a relativně slabí v porovnání s jinými knihami.
V knize ovládáte 6 kouzel, co z toho většinu z nich ani nepoužijete nebo maximálně jednou. Ve správné route je nepoužijete vůbec, ani jednou.
Mám-li to shrnout - ty možnosti, co příběh a forma nabízely, se daly využít lépe. Ničím si to dílko pamatovat asi nebudu.

29.12.2016

Proklatě těžký gamebook s neklamnými známky Jacksonova rukopisu. Knížka mě bez mrknutí oka zabila při špatném odbočení, chybném rozhodnutí, hodem kostky, nebo klasicky v boji. Paseka temných elfů je vyloženě lahůdka a bez silné postavy se jí prosekat snad ani nedá. Příběh není ani omylem lineární. Jednou lokací se dá projít několika různými způsoby, což je oproti Livingstonovým gamebookům určitě plus. Dalším kladem je propracovaný systém snění, který by mohl sloužit jako základ tajemné atmosféry. Bohužel je literární stránka trochu odbytá, takže zůstalo jen u jejích náznaků.