Stavitelé věží
Vilma Kadlečková
Kniha vyhrála Cenu Karla Čapka a získala Mloka za rok 1993. Samostatná úvodní část knihy vyšla v Ikarii, 1994, č. 3–4 pod názvem Náhrdelník z Argenitu. Válka mezi říší igeřanů a floraínů zasáhne i Hiwaiw, bojující strany touží získat fomalhiwské krystaly argenitu. Duchovně orientovanou společnost fomalhiwanů infikuje igerská základna racionální, přímočarou ideologií. Proti sobě nyní stojí dvě skupiny fomalhiwanů: zastánci tradičního řešení, kteří chtějí o budoucnosti jejich světa rozhodnout rituálním soubojem mezi třemi staviteli věží, a vyznavači Přímé cesty. V obecnější rovině autorka popisuje konflikt myšlení dnešní západní civilizace s myšlením starších, přírodních národů.... celý text
Přidat komentář
Podobně jako Meče Lorgan (chudák conanovec, který spadl do té obálkové pasti!) - po literární stránce působivé, ale čtenářsky špatně stravitelné a přepepřené fomalhiwskými vlnovkami. Poutavost Mycelia je tomuhle na hony vzdálená...
Štítky knihy
argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2013 | Jantarové oči |
2016 | Hlasy a hvězdy |
2013 | Led pod kůží |
2014 | Pád do temnot |
2014 | Vidění |
Spousta jmen, názvů, magických a mentálních pojmů, které obklopují svět Hiwaiw, to mě mátlo. Ono by to bylo na jednu stranu v pořádku, koneckonců hodně fantasy autorů si tvoří svůj svébytný svět. Tady jsem měl ale problém v tom, že román ve mně nevzbudil touhu po poznání toho světa. Nedokázal jsem si pořádně zapamatovat jednotlivé pojmy a postupně mi to začalo být jedno, prostě jsem tu knihu pročetl a smířil se s nepochopením. Ale možná moje chyba, nechci odrazovat od přečtení, když má na kontě Mloka...