Kafka: Rané roky

30.04.2023

Nedivím se, že Stachovi sepsání monumentálně pojaté třídílné monografii o Kafkovi trvalo osmnáct let, jak avizuje nakladatelství Argo na svých webových stránkách, s ohledem na množství pramenů, z nichž čerpal. Autor předkládá v prvním díle z mého hlediska čtivé, doširoka zaměřené vyprávění, jímž přibližuje čtenářům/čtenářkám nejen Kafku a jeho osobnost, okruh Kafkových přátel (především Maxe Broda), tak i společnost na přelomu 19. a 20. století.

Doba začátku dvacátého století byla mimo jiné dobou začátku aviatiky, psychoanalýzy, kinematografie, spiritualismu, stále latentně přítomného antisemitismu, Weiningerova ideologismu (fenomenologie???) o tzv. substanci ženství, počátků teorie relativity a Alberta Einsteina, který od 1. 4. 1911 zakotvil na rok na pražské německé univerzitě, teozofie a Rudolfa Steinera atd. O tom všem a o mnohém dalším se dočtete. Přiblížíte se o něco více poznání, v jaké době Kafka žil.

Popsáno je zde i osudové setkání s o rok mladším Maxem Brodem na pražské právnické fakultě, jejich přátelství, cesty do Itálie, Paříže, psaní, literaturaPřekvapilo mě, že na tehdy německé pražské právnické fakultě existoval německý spolek Čtenářský a řečnický klub německých studentů (tzv. Halle), kde se v tzv. sekci literatury a umění, kam se Kafka přihlásil, živě diskutovalo o literatuře, umění či filozofii (Max Brod tam např. vystoupil s přednáškou o Schopenhauerově filosofii).
Stachovo psychologizování, fabulace, interpretace Kafkových děl apod. mi vlastně vůbec nevadily.

imaginárno není pouhá říše stínů, nýbrž kosmos se zcela vlastními právy. (str. 92)

Moje štěstí, mé schopnosti a veškerá možnost být jakkoliv prospěšný závisejí odjakživa na literatuře. Stal jsem se úředníkem sociální pojišťovny. Nu a ta dvě zaměstnání se navzájem nikdy nesnesou a nedovolí, abych byl s oběma najednou šťasten. Nepatrné štěstí v jednom se stává velkým neštěstím v druhém. Napíšu-li někdy večer dobrou věc, jsem druhý den v úřadě jako v horečce a nic nevykonám. Toto zmítání sem a tam se stále zhoršuje. V úřadě navenek plním své povinnosti, své vnitřní povinnosti však nikoliv, a každá nesplněná vnitřní povinnost se stává neštěstím, které mě už neopustí (str. 423,424)

30.12.2021

Začínám mít tyto rozsáhlé biografie rád. Poprvé se mi to stalo nedávno u Jana Žižky od Petra Čorneje. Vtáhnutí do doby husitství, jako kdybych zmáčkl tlačítko na stroji času nebo četl hodně napínavý román. A nyní stejný zážitek u tohoto prvního dílu Kafkova životopisu. Stránky knihy měnící se v obrazy Prahy konce 19. století. Plovárny, kavárny, tančírny, literární kluby, školy, právnické kanceláře, vůně látek v obchodě Kafkova otce, počátek přátelství s Maxem Brodem, ale i bezstarostné rekreace v letoviscích poblíž Prahy či ve vzdálenějších lázních, cesta s přáteli do zahraničí, první láska. Víte, že Kafka byl vegetarián? A že si návštěvy u něj doma stěžovali na zimu, protože rád neustále větral? Reiner Stach vám o něm řekne opravdu hodně, nečekejte však nudný výčet životopisných údajů, protože v tomto případě společně s Kafkou na stránkách knihy ožívá celá doba, ve které žil.

12.05.2020

Jak autor píše - "Kafkův svět je nevábný a trvá dlouho, než se do něj vpravíme"...někdy to i docela bolí...ale tahle kniha Vás "ho" naučí číst...

06.10.2019

Je znát, že Stach věnoval Kafkovi značnou část svého života a po přečtení prvního dílu jeho monografie si troufnu říct, že něco podobného nemá obdoby. Stach uvádí čtenáře do Kafkových osudů obšírně, odhaluje socio-politickou situaci mezi Čechy a Němci v tehdejší Praze, prozrazuje, jak to bylo s technologickou vyspělostí města a Evropy a ukazuje, co všechno formovalo Kafkovy názory, utvářelo jeho osobnost a nakonec se objevilo i v knihách. Ano, jazyk není jednoduchý, četba je poměrně náročná a neuvěřitelné množství vysvětlivek a poznámek pod čarou ji mění v nelehkou záležitost. Za trpělivost, která je potřeba, je ale čtenář odměněn opravdu komplexním obrazem Prahy na přelomu století a někdy až fascinujícími detaily, o které se s ním Stach podělí. Objektivně bychom asi mohli říct, že ona obšírnost je zbytečná a někdy až na škodu, protože jen zdržuje, na druhou stranu se díky ní dozvíme údaje, které se nikde moc neuvádí. První díl Kafkovy monografie určitě není kniha, která se dá číst často, rozhodně stojí ale za pozornost, protože některé historické věci uvádí na pravou míru a na některé osobnosti (především na Kafkova "objevitele" Maxe Broda) dává jiný náhled. Výborná kniha. 75 %

17.07.2018

Na zitrek svolavam oslavu a kupuju minimalne 2x Bohemia Sekt, abych oslavil, ze jsem po tomto eposu jeste nazivu. Dostavte se presne v deset kamkoliv, vstupne je banan.

Kdyz jsem do ruky bral tuhle bichlu, vedel jsem, ze to lehky nebude - a taky ze ne, ma aspon kilo a ctvrt. Kafku mam rad uz od ty doby co jsem od neho cetl Zamenu, kterou pak dobre zfilmovali s Eddie Murphym. Logicky jsem chtel vedet trochu vic a dopadlo to tak, ze vim naprosto vsechno. Kdy se Franz poprvy vykadil, kdy sel poprvy do schodu, v jakym mejdlu prala jeho babicka a v jakym jeho mati, ze mel 1.10.1907 obvod krku 37 cm a maslove zlutou moc, vymocenou bez potizi. Tohle je prvni biografie, u ktery bych si rad postezoval, ze je v ni moc udaju. Stach navic sice vydoloval vse, ale pise otravne nezazivnym profesorskym stylem, ze jsem kolikrat myslel, ze s knihou udelam kratky Proces a Promenim ji v Zamek v Americe, coz bych dal Dopisy vedet akorat Milene a fotrovi. Pardonecek, jen jsem chtel napsat vsechny jeho knihy v jedne vete, tomu se rika experimentalni literatura pratele.

No, dozvedel jsem se hodne, ale bylo to hutny a obcas me vylozene sraly fabulace. Takze 8/10. Nicmene je to dobra exkurze do Prahy pocatku 20. stoleti. Doufam, ze ve druhym dile uz konecne napise nejakou knizku, jinak se obesim.

Fun fact: Kafka napsal slovo soustat pouze jednou v zivote, Palivo milionkrat. Palivo 1, Kafka 0.

29.03.2018

Skvělá kniha, moje nominace na Knihu roku 2017. Dva důvody (z mnoha), kvůli kterým je potřeba si ji přečíst:
1. skvělé kapitoly, které vysvětlují složité vztahy mezi Čechy a Němci a jejich historické pozadí;
2. přibližování se k tomu, jak Kafka objevuje svou metodu: je to dlouhé tápání, fascinující úsilí. Díky Stachově monografii o tom postupně získávám představu.

22.01.2018

I když jsem četla už třetí biografií o symbolu města Prahy, Franzi Kafkovi, měla jsem pocit, že mi něco podstatného stále uniká. Nejsem dostatečně erudovaná? Postrádám elementární znalost nějaké problematiky? A do tohoto vnitřního chaosu pronikla informace: byla vydána další biografie o dr. Františku Kafkovi!

Tato kniha předčila mé očekávání. Náročnost čtení je přímo úměrná rozsáhlosti poznámek pod čarou a spektakulárně užitými slovy, kdy je místy zapotřebí slovník cizích slov. Už jen slovní zásobou mě kniha obohatila. Tímto děkuji překladateli Vratislavovi Slezákovi!

Dějepis mě, kromě některých událostí, baví. Dokonce mám z dějepisu maturitu, avšak v dějepise vyučovaným na školách, a to je holý fakt, nikoli kritika z mé strany(!), není šance s ohledem na časové možnosti získat ucelený pohled na jedno místo po několik desítek let. A to mi přesně celou tu dobu unikalo a žalostně chybělo! Nadstavbou jsou pak fakta tohoto druhu; v Praze od roku 1907 jezdily taxíky, existovaly první automobily (byť vzhledem k pořizovací ceně nebyly v Praze moc k vidění), v Paříži již lidé jezdí metrem…

K Praze mám, možná až iracionálně silný, citový vztah od mé historicky první návštěvy a nejspíš i počátek četby Franze Kafky. Přečtením tohoto brilantního díla mi hlavní město přirostlo ještě více k srdci. Na přelomu 19. a 20. století Pražané uzavírají obchodní transakce pod širým nebem na Staroměstském náměstí a město žije. Probíhá nesčetně kulturních událostí, lidé žijí v rámci spolků, kde probírají aktuální trendy (počínaje psychoanalýzou a technickými vynálezy konče). Upozornění na závěr: Nepocházím, ani nebydlím v hlavním městě.

Práce na knize musela zabrat několik let intenzivního studia. Ačkoliv jsem již půl roku neužila německý jazyk, situace si to zoufale žádá, a tak z rozpaky posílenou nesmělostí (když tak mě, prosím, kontaktujte formou zprávy ohledně korekce :-))…

"Vielen Dank, Herr Reiner Stach, für mich an neue Quellen zu erkennen und das abenteuerliche Erlebnis bei dem Spaziergang durch Prag in der Fußspur von Franz Kafka durchzuleben."

17.07.2017

Výborné, i když náročné čtení. Popisuje období, ve kterém Kafka žil: 1883-1911. Proměnu Prahy. Politické poměry. Kamarády Kafky a osoby, které měly na něj vliv. Židovství v Praze. Konečně i cestování a jeho zážitky z cest.

30.04.2017

Kniha není jen o Kafkovi, vlastně Kafka je jakoby impulzem k vyprávění o celé době. Stach se rozhodně nebojí dávat věci do kontextu, takže i pokud nejste vyloženě nadšenci do K., je v knize celkem obšírně popsaná i tehdejší společnost a doba. Rozhodně spoustu práce zde bylo vykonáno. Kniha je také velice čtivá, ačkoliv jde v podstatě o odbornou publikaci, čte se dobře jako příběh. Navíc Stach se občas nebojí zaspekulovat. To by knize mohlo trochu ubírat na jakési věrohodnosti. Ovšem podíváme-li se do poznámek a seznamu literatury, musíme být přesvědčeni o odbornosti autora. Kafka je tu popsán jako člověk, který rád plave a směje se, dost kňourá a moc si neumí poradit sám se sebou - prostě obyčejný kluk, z něhož se teprve stane geniální spisovatel.