Fuga mýho života
Petra Fido
Christophe byl normální, tak trochu trhlý kluk, který miloval koně a hudbu. Vším mu byly hodiny klavíru u paní Monierové a klisna Sheba, o kterou se staral. Díky výjimečnému hudebnímu talentu na něj čekala zářivá budoucnost slavného klavíristy... Ve třinácti letech se mu však drasticky změnil život. Po nějaké době viděl útěk z domova jako jediné východisko, takže se ocitl přímo v srdci romantické, ale zároveň drsné a nepředvídatelné Paříže. Jeho přítel Fabien ho v těžké situaci nenechává samotného. Brzy se dávají dohromady s partou amatérských muzikantů a Christophe se docela dobře uchytí ve světě modelingu... Druhou stranou mince jsou tvrdé drogy. Pomůže Chrisovi osudová láska, nebo spadne až na samé dno drogové závislosti?... celý text
Přidat komentář


Krásná kniha se silným příběhem. Řekla bych, že to je tématicky podobná kniha jako My děti ze stanice zoo.
Jsme v krásné Paříži, která umí být i drsná. Příběh Chrise mě bavil a bála jsem se co se mu zase stane. Už začátek knihy nás dost drsně vhodí do příběhu.
Máme zde téma přátelství, lásky, LGBT, ale i peněz a drog.
Autorka příběh opravdu vymazlila i když na stránkách jsem našla pár překlepů, ale mě vůbec nevadili.
Christophe je obyčejný třináctiletý kluk, který miluje hudbu a klisnu Shebu. Právě při jedné návštěvě stáje zažije jeden dost nepříjemný zážitek, který s ním naprosto zamává. Absolutně se změní a nic ho nebaví. Jedinou podporou je mu Fabian, se kterým utíká do Paříže, kde se úplně náhodou dostane k modelingu.
Jednou o sobě řekl, že je hyperaktivní klubko emocí (tenhle výraz se mi moc líbí) a tak ho lehce cokoliv rozhodí. Jeho nálada je jednou nahoře a jednou dole. Psychicky ho zážitek z dětství dost poznamená a čas od času ho přepadne panická ataka. Brzy zjistí, že mu v těch špatných dnech dost pomáhají drogy - o to větší důvod se jich nevzdát.
Autorka mě nezklamala a i v téhle knize čtenářům naservírovala ty nejniternější Chrisovy pocity - to mě zase bavilo. Bylo to s ním jako na houpačce, často dost adrenalinové a pro mě to byla fakt jízda. Chris si uvědomoval, co dělá za blbosti - ať už to byly drogy nebo občas nějaká bitka. Na příběhu je hezky vidět, jak nás můžou traumata z dětství ovlivnit po celý život. Především ke konci to bylo náročné a velmi emotivní čtení. Úplně si umím představit, že by mohlo být pokračování.