Přítelkyně smrti
Bernhard Aichner
Funebračka série
1. díl >
Jak daleko byste zašli, abyste pomstili toho, koho milujete? Brünhilda Blumová doufala, že tajemství, které dávno pohřbila, již nebude muset nikdy odkrýt. Pak ale za podivných okolností zemře její manžel a Blumové se z minuty na minutu zhroutí svět. Brünhilda plánuje pomstu. Především si však klade otázky: Co se doopravdy stalo? Proč musel Mark zemřít? Když najde odpovědi, začne jednat. Nemilosrdně. Jak toho může být schopná? Odpověď na to leží v minulosti staré mnoho let...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Totenfrau, 2014
více info...
Přidat komentář
Tak a mám dočteno. Hned na začátku kniha začíná pořádnou peckou a v tomto duchu se nese celá kniha..je to jedna vražda za druhou a rozuzlení posledního "padoucha" je šokující , opravdu jsem to nečekala. Přes to nemůžu dát plný počet bodů jelikož mě neskutečně vadilo oslovení hlavní postavy. Příběh byl velmi zajímavý a napínavý , velké plus je i v tom že hlavní postava byla zároveň i dá se říct zápornou postavou a vrahem.Nebylo to klasické vyšetřování zločinu ale velmi brutální pomsta. Čtení bylo svižné a ubíhalo velmi rychle kvůli stylu jakým byla napsaná. Ale má to jedno ale...hlavní "hrdinka" až moc lehce nachází své "oběti" . Najednou je vše tak jasné i když její manžel který byl u policie před tím na nic moc nepřišel ona vše vyřeší lusknutím prstu , ale je to vykompenzováno tím že se tam pořád něco děje. Způsob jakým se vypořádala se svými oběťmi byl brutální a nekompromisní. Kdo knihu ještě nečetl doporučuji.
70%
Moc mi nevyhovoval styl psaní, navíc překlad se mi zdá taky v lecčems vachrlatý, ale zápletka je super, ta mě bavila moc, i když jsem tušila co asi přijde u objevení pátého člena podivné skupinky... Souhlasím s tím, že Blumové vše vycházelo až moc lehce, a že by mě to asi víc bavilo jako film. Nicméně další díly v budoucnu ráda přečtu.
Líbila se mi. A napínavý to bylo až, až :) Za mě dobrý. Nešlo se odtrhnout, dokud jsem nedočetla. Snad budou i další dva díly tak napínavý :)
Kniha se mi moc líbila, měla jsem ji přečtenou do tří dnů a byla jsem po celou dobu napnutá jako struna. Doporučuju!
Styl psaní v krátkých větách (až “nevětách v některých případech) mi nevyhovoval.
Příběh je navíc absolutně neuvěřitelný, a to nemyslím primárně chování hlavní postavy, ale zejména styl, jakým se jí samy od sebe nabízely všechny odpovědi a vše vycházelo presně tak, jak vyhovovalo.
Věřím, že zfilmované jako seriál, by mě příběh bavil víc, na knížku mi to přišlo slabé..
Jiný styl psaní. Jasně, krátce a stroze. Žádné roztahané popisy pocitů, míst či charakterů. Prostě fakta, vina a trest. Četla se svižně.
Dexter v ženské podobě? Jeff Lindsay měl svůj styl, který je diametrálně odlišný od Bernharda Aichnera, podobnost příběhu se však nabízí a také se o Dextrovi zmiňuje Blumová ve vzpomínkách na svého manžela. Z knihy vybírám zkráceně pouze to, co mně zaujalo a co od nejrůznějších příběhů očekávám – v této knize je to osobnost člověka, který je poznamenán dětstvím stráveným v pohřebním ústavu a toužící po něze a lidském citu. Když to Blumová nalezla, tak ji to opět někdo krutým způsobem vzal. Ve světle zjištění jejího manžela se rozhodla reagovat způsobem, který je pro řadu z nás neadekvátní, ale je to její volba a Bernard Aichner tu volbu popsal velmi zajímavě a čtivě. Zneužívání, brutalita činů, kterých jsou schopni „obyčejní“ lidé pouze proto, že mohou, na druhé straně brutalita činů, které spáchala Blumová v konfrontaci s láskou, pohodou a něhou, které prožívala v manželství, je při nejmenším motivem k zamyšlení. A krátké věty? …ty pouze dodávají příběhu spád.
fantastické, neskutečně čtivé, právě ty krátké věty tomu dávají spád, jediné co mi kazilo požitek z této knihy byly zdejší negativní komentáře
Zajímavý styl psaní. Hodně krátké věty, čte se to chvílemi divně, ale příběh mě zaujal a líbil, už se těším na další pokračování.
Od téhle knihy jsem vlastně nic neočekávala. Pořádně jsem ani nevěděla o čem to je, jen tak zhruba. A byla jsem fakt mega překvapená! Přítelkyně smrti mě překvapila svou čtivostí, kapitola mizela za kapitolou a já chtěla furt víc a víc. Nemám ráda taková ta nudná vyšetřování, ale tohle mělo spád a moc jsem chtěla vědět, kdo je další. A ten konec? Tak to bylo největší překvapení a zvrat! Doma mám i druhý díl Dům smrti a určitě brzy moje knihovna přivítá i třetí díl této trilogie Agonie smrti. Při čtení jsem byla napjatá od začátku do konce. Ocenila jsem i způsob zpracování rozhovorů, i když jsem se maličko ztrácela v tom, co kdo říká, ale myslím, že i díky takovémuto způsobu je kniha spádná, jak jsem už zmiňovala.
Blumová mi přirostla k srdci od prvních stránek. Styl psaní mi vyhovoval.
Celé se mi to četlo velmi svižně. Už se těším na pokračování :)
Úžasná knížka o tom, co člověk dokáže udělat pro toho koho miluje. Překvapilo mě, kdo se nakonec skrýval za oněmi maskami a co jim hlavní hrdinka nakonec udělala. Knížku jsem četla jedním dechem a rozhodně doporučuji přečíst.
Úžasné. Pro slabší povahy možná nevhodné, ale já tento žánr miluji. Všechny tři knihy jsou skvělé, s hlavní hrdinkou se skamarádíte, i když by asi nebyla úplně nejlepší kamarádka..
Hl.postava ako matka dvoch detí a milujúca manželka je pekná drsniačka. Kniha je napínavá, plná krvi a smrti.