Dům smrti
Bernhard Aichner
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316400/mid_dum-smrti-2dl-316400.jpg
4
350
350
Funebračka série
< 2. díl >
Lovkyně se mění v lovnou zvěř! Dvacet let prázdný hotel. Vražedkyně na útěku. Noční můra, která nebere konce. Při exhumaci na innsbruckém hřbitově najdou přítomní v rakvi dvě hlavy a čtyři nohy. Jde o vraždu. A jen jedna osoba přichází jako pachatelka v úvahu, funebračka Blumová, která tehdy mrtvé pochovala. Teď hledá útočiště na místě, kterému je lépe se vyhnout... Volné pokračování thrilleru Přítelkyně smrti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Totenhaus, 2015
více info...
Přidat komentář
Bohužel se potvrdilo to, z čeho jsem měl strach. Autor nedokázal navázat na vynikající zápletku 1.dílu. Tohle je jen takový odvar. Blumová už není ta tvrdá žena, jdoucí za svou pomstou. Najednou je zcela neschopná si stanovit pevný cíl, natož za ním jít. Lítá od jedné fiktivní ideje k druhé. Děj se vyvíjí mimo její možnost ho ovlivnit.
Po prvním dílu, který byl výtečný, přišlo ochlazení. Zde to bylo spíše psycho-krimi. Celou dobu cítíte tu hrozbu v zákulisí, jen nevíte, odkud přijde úder. Celkově to stavím lehce nad průměr, i když pár vraždiček tam proběhlo. Solidní, ale na top to není. 70%
Po prvním dílu je to spíš taková oddychovka. Taková klasická krimi, ale čte se dobře.
Pokračování příběhu majitelky pohřebního ústavu z Insbrucku Brunhildy Blumové se posunul do těžko uvěřitelných sfér. Hemží se dalšími nechutnostmi včetně vycpaných mrtvol, podivnými úchylnými osobami a nepochopitelným chováním a myšlením hlavní hrdinky. Jen těžko si představit, že takhle nějak přemýšlí a jedná údajně dobrá matka dvou malých dětí...
Kniha je napsána zručně, ale už zdaleka ne tak napínavě jako první díl. Dávám s váháním za tři a další osudy Blumové mě už nijak moc nezajímají.
První díl byl určitě lepší, tady se nic moc nedělo a když už ano, bylo to takové na sílu a přehnané. No jdu na třetí díl, tak jsem zvědavá …
Musím říct, že mě druhý díl zklamal. Oproti prvnímu dílu, měl druhý díl pasáže, které mi přišly natáhnuté a zdlouhavé. Díky nim jsem se chvílemi nudila. nicméně příběh byl zajímavý, Bloomova opět nezklamala. Líbila se mi i grafická úprava knihy.
Já se bavila. Ano, kniha má spoustu ale. Nelogičnost, naivita hlavní hrdinky, spousta "náhod" a tak dále. Stejně jsem knihu přečetla jedním dechem a jdu číst závěrečný díl. Za mě čtyři hvězdičky.
Tento druhý díl byl oproti prvnímu,pro mě místy nudný,přesto nezavrhuji četbu třetího dílu.
Líbí se mi, že jsou na začátku zopakovany všechny důležité informace, takze je teoreticky možné, že nemusíte cist první díl, a stejně budete vědět, co se odehrálo.
Kniha se opet cetla sama, jen mi přišla napínavá az tak od pulky.
Bohužel jsem opět tušila, kdo bude hlavní,, padouch ", takze to pro mě nebylo překvapení..
Už se ale těším na poslední díl, jelikož druhý díl skončil napinave
První díl se mi líbil o malinko víc. Kniha je čtivá a i napínavá,ale prostě až moc přehnaná. A některé pasáže s mrtvými byly i na mě moc. A to si myslím,že mám knih podobného typu už hodně přečtených. Každopádně třetí díl si určitě přečtu.
Tohle byla moje první opravdová detektivka a byla jsem z ní nadšená. Inu, nečetla jsem předchozí díl, takže nemohu hodnotit pokračování. Za mě originální nápad na knihu, který přitáhne pozornost čtenářů. při čtení jsem furt hovořila, že je to nejlepší detektivka, ale postupem času a po přečtení jiných, nacházim nějaké chybky, ale přesto, je pro mě krásná, velmi čtivá, děj není nudný a nikdy nevíte, co máte čekat. Kniha pro mě (hodně psychopatů, mnoho tajemství a pokusů). Jen postava hlavní hrdinky mě trochu štve, přijde mi, že neví co chce a rychleji koná než přemýšlí, ale každý jsme nějaký. Ještě chci jen zmínit, že je škoda toho volného místa, je to napsané hodně roztaženě, tudíž se mohlo ušetřit několik stran. Jinak perfektní kniha. Dávám palec nahoru.
Druhý díl z Brunhildou už mi přišel slabší než první.. až už člověk musí přemýšlet o tom, že jsou všichni okolo nějakým způsobem šáhlý, ačkoliv to tak nikdy na první pohled nevypadá.. :-D ten nápad, co se týče příběhu, mi přišel hustý.. zase to rychle uteklo a nedalo se přestat číst.. tak jen do toho :-) a hurá na další díl, co se zase té čisté milující osůbce stane :-D
Druhý díl Funebračky Blumové už mi nepřišel tak záživný jako první. Tohle bylo trošku utrpení číst, už jen proto, že to bylo naprosto nereálné. Měla jsem jinou představu pokračování, protože Blumová byla v první díle neohrožená hrdinka, která se s nikým nepárala a očekávala jsem to i teď. Místo toho se to motalo okolo jiného umělce přes mrtvoly. Třetí díl dám a doufám, že to bude pro mě čtivé jako Přítelkyně smrti.
Druhý díl funebračky mne nezklamal.
Už se vše hroutí jako domeček z karet a Blumová vymýšlí jak z toho ven! Zase samí psychopati a super zvláštní styl vyprávění. Hned se chystám na třetí díl, ať vím, jak vše dopadne.
Pokračování série Přítelkyně smrti, ve kterém se opět setkáváme s Blumovou, tentokráte na útěku před spravedlností.
První díl se mi líbil o dost víc - ve druhém díle mi vadilo iracionální chování Blumové, které bylo takřka na denním pořádku. Hlavní zápletka byla na můj vkus celkem bizarní a místy je děj opravdu hodně přitažený za vlasy. Suma sumárum - jedna velká nereálnost. ALE i přes to mě to určitým způsobem bavilo, opět velmi čtivý titul plný napětí a akce. Jsem zvědavá na zakončení série.
Na rozdíl od prvního dílu Funebračky - Přítelkyně smrti mi děj přišel ulítnutý, nemělo to hlavu a patu, ačkoli byl závěr jasný. Jazyk autora, dynamičnost a styl vyprávění se mi ale líbí, takže třetí díl Agonie smrti si přečtu také. Jelikož jsem Přítelkini smrti dal 3 hvězdičky, tady musím tedy dát jen dvě.
Tak tenhle dil neměl nějaký extra dej. Přesto chcete vědět, co se Blumove stane a jak to bude pokračovat dal. Trochu minulosti rodiny, která nemá s Blumovou temer nic spolecnyho, jenom mrtvou sestru. Další rodina s velice šokujícím příběhem. A ted mne čeká zakončení trilogie.
Předchozí díl jsem nečetla, tudíž jsem si postupně skládala obraz o Blumové. Je to neobvyklý příběh plný mrtvol a morbidního chování.
Netušila jsem, zdali si hl. postavu oblíbit či ne. Poměrně neobvyklé vyjádření přímé řeči. Občas mi přišlo, že to bylo poutavější než omáčka okolo.
Chvílemi mi Blumova silně lezla na nervy.
Přiznávám, že pátrat po předchozím díle a Agonii smrti nejspíš nebudu.