Oblázek na obloze
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/2316/oblazek-na-obloze-2316.jpg
4
244
244
Galaktická Říše / Trantorské Impérium série
1. díl >
Román se odehrává po založení Galaktického Impéria, jehož rozpad poté sleduje slavný cyklus Nadace. Joseph Schwartz se ocitá v nesrozumitelném světě, na němž se lidé pro nedostatek místa a potravin mohou dožít pouze šedesáti let úředně povoleného věku… Joseph Schwartz se řízením osudu ocitne na Zemi tisíce let v budoucnosti. Země se stala naprosto bezvýznamnou planetou a navíc je po prehistorických nukleárních válkách radioaktivní Nyní plánuje poslední zoufalý pokus o návrat ke slávě, a to za každou cenu. Pozemský plán na dobytí Galaxie má ale odpůrce… Píše se rok 827 galaktické éry. Trantor vládne svému Galaktickému impériu, které bude trvat přes 12 000 let. Oblázek na obloze je prvním – chronologicky ovšem posledním – příběhem, na jehož pozadí se tvoří dějiny Říše, jejíž soumrak je popisován v Nadaci. -- zdroj: www.legie.info -- ... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2006 , TritonOriginální název:
Pebble in the Sky, 1950
více info...
Přidat komentář
Má první knížka od pana Asimova. Na začátku jsem prožil opravdové zmatení. Původně jsem mířil na tři hvězdy, ale konec poskytl jednoduché, zato účinné rozuzlení. Příběh dle mého názoru trpí malým rozsahem. I tak je vize z roku 1950 zajímavá, jaksi nadčasová. Vize této Země není sice nikterak originální nebo detailní, ale historické okolnosti Země a vztah pozemšťanů k jiným civilizacím je tragický. Několik detailů distopické společnosti stačí k dostavení "blbé nálady" (šedesátka!).
Pan Schwartz je až na konec pasivní pozorovatel. Jeho pasivitu ospravedlňují mantinely příběhu. Archeolog Arvadran byl často křečovitě unáhlený. Postava tajemníka správně nesmlouvavá a slizká.
Také bych chtěl na synapsifikaci, možná bych pak chápal daně, naučil se další jazyk nebo si našel ženskou. Pokrok nebo ne, lidé budou zmanipulovatelní zmetci i v budoucnosti!
krasny pribeh skoda jen ze to neni kozmopolitickejsi pribeh ale receno slovy byvaleho prezidenta usa ...AMERICA FIRST ....
Krásně a neskutečně napsané. Pro mě prostě skvělá kniha, opět skvělé scifi. Úžasný příběh, který je jedinečný i po 73 letech, kdy Isaac Asimov tuto knihu napsal. Stopro tuto knihu doporučuji, bylo to opět krásné počtení.
Joseph Schwartz krejčí v důchodu se náhodně ocitá zpět na Zemi a místo v Chicago se ocitá ve městě Chico. Zjistí že Země je po jaderných válkách radioaktivní a že zde již není místo pro starší šedesáti let. Jiný svět, jiná kultura ovšem donutí Josepha Schwartze se přizpůsobit a snažit se přežít. Skvělý román, který defacto předchází fenomenální Nadaci. Asimov dokázal jako ve všech svých románech vytvořit úžasnou atmosféru a držet napětí románu až do konce.
Asimova jsem mel rad jako kluk, ted jsem se k nemu vratil v ramci knizni vyzvy. Je zajimave, jak nektere veci jsou sice technicky zastarale (mikrofise, kdopak si jeste pamatujr co to bylo-), ale zaroven tam odhadl to zakladni dilema - jestli cist v klasicke podobe, nebo jenom elektronicky. Kdyz je clovek shovivavy a odpusti autorovi tyto drobnosti, ktere holt v te dobe neodhadl, tak mame neco jako scifi thriller s romantickou zapletkou. No, na mum vkus mozna az prilis romanticky a naivni.
Pro začátečníky rozhodně doporučuji číst v tomto pořadí: série o Nadaci, Robotech a Galaktické říši. Tento román se určitě vyplatí přečíst po románu Roboti a impérium. Asimov v tomto románu nastínil fakta, která vysvětlil až ve zmiňovaných Robotech a impériu. Knihu vnímám jako součást velikého díla, byť samotný příběh mě příliš neoslnil, zejména samotné cestování časem Josepha Schwartze. Paradoxně největší chyba v příběhu (život lidí na radiokativní Zemi) mi vůbec nevadil. Ostatně sám autor to o 40 let později uznal. Asimov nicméně skvěle později včlenil toto své rané dílo do svého universa a určitě stojí za přečtení, ačkoliv bych ho nedoporučoval k prvnímu seznámení s autorem.
Je to zábavné, ako asi všetky knihy, ktoré Asimov napísal. Ale k jeho najlepším má ďaleko. V jadre sa od jeho lepších kníh veľmi nelíši. Priam detektívka zápletka, príbeh o osude ľudstva vo vesmíre, pár akčných scén, romanca a vedecké rozpravy preberajúce všemožné teórie z oblasti vedy a vesmírnej sociológie. Akurát, že to celé nieje vymyslené tak dobre, záverečné rozuzlenie je slabé a príbeh stojí na postave, ktorá je do deja zakomponovaná (prinajmenšom na Asimovove pomery) absurdným spôsobom. Celkovo, trilógiu o trantorskom impériu, ikeď má svoje svetlé momenty, treba zaradiť k tomu slabšiemu, čo Asimov napísal.
Pozemský krejčí v důchodu je za podivných okolností přenesen z naší doby, ze začátku jednadvacátého století, do budoucnosti. Ocitá se v roce 13 327 naší éry, tedy pardon v roce 827 galaktické éry, na planetě Zemi, která je sice součástí úžasného Galaktického impéria, ale tak nějak se sama od něj distancuje. Ve vesmíru totiž nikdo nevěří tomu, že lidstvo má svůj počátek na této pozapomenuté, zaostalé a radioaktivitou a takřka náboženskými fanatiky postižené planetě. Tímto románem se uzavírá druhá část Asimovova univerza, pojednávající o Říši, tedy Impériu. Ač je Oblázek na obloze chronologicky ze tří imperiálních románů poslední, je paradoxně nejstarší. A je to vlastně první Asimovův vydaný román. První, kratší verze byla, ovlivněna Hirošimou, napsána v roce 1947, finální delší verze vznikla o dva roky později a v roce 1950 byl román vydán a nastartoval tak Asimovovu kariéru úspěšného romanopisce.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
11. Předehra k Nadaci (Asimov)
Typická sci-fi z 50. let: hlavním tématem je radioaktivita země a příkopy mezi národy (zde reprezentováno pozemšťany a vesmířany). To vše sepsáno coby "Výlet pana Broučka do času před nadací". Špatné to není, ale rozhodně to není velmistrovo nejlepší dílo, na to je zde příliš mnoho brakových rekvizit: černobílé postavy, románek vesmířana a krásné pozemšťanky a přímočará snaha mocichtivého záporáka ovládnout celou galaxii. Na stranu druhou pro mě trochu málo sci-fi témat k zamyšlení, kromě povinné euthanasie v 60 roce věku, což je to jediné, co mi ulpělo z posledního teenage čtení. Ale retrofuturistickou sci-fi já rád, takže 70%
Samotná Nadace sice ohromila svět až o rok později, ale v době vydání této knihy se už devět let objevovala v Astounding Magazine v podobě krátkých povídek. Isaac Asimov měl tedy určitou představu, jak bude Oblázek na obloze na čtenáře působit. Dovedně skloubil exotické prostředí daleké budoucnosti s důvěrně známou planetou, a připravil čtenářům neobvyklý zážitek ambivalentního pocitu dvojí loajality. Závěrečná pasáž má skoro thrillerovou atmosféru.
V dnešní době už takové trochu retro sci-fi, ale nápadů obsahuje na pět knih a dobře se to čte.
myšlienka aj prepojenie na iné príbehy tu stále bolo, ale ten záver naťahoval jak gumu na trenkoch...
Neskutečná věc .. Isaac mě opět dostal do kolen jedna z nejhezčích věcí co jsem četl opět TOP prostě knihy od něj neskutečná srdcovka a proto prostě nádhera..
,,Stárni, jako stárnu já!
Nejlepší nás ještě čeká,
podzim života, pro který bylo jaro stvořeno..."
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
V podstatě fajn úvod do série, ale jako naliji si vína - uplně topovka od Asimova to není. Co bych asi knize vytkl je chybějící důvtip - nemůžu si pomoct, ale děj je takový nějaký těžkopádný, postrádající skutečnou logiku a masivnost. Asimov se z tématu omlouvá v doslovu, ale to není nějaký problém. Místo klasického uau na konci je to za mě spíš něco ve stylu ´jo jako hodně dobré, ale..´, kdyby to byla první věc co jsem od Asimova přečetl, tak bych hodně váhal se nechat překecat na pokračování.