Geraldova hra
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399262/bmid_geraldova-hra-2KX-399262.jpg
4
1528
1528
Jednoho všedního říjnového dne se v odlehlé chatě Geralda a Jessie Burligamových začne odvíjet hra. Výstřední, ale v podstatě nevinná hra, kterou manželé občas provozují, aby dodali nové impulzy sexuálnímu soužití. Hra, při níž je Jessie připoutána za ruce k posteli. Tentokrát se však obvyklá zábava v jediném děsivém okamžiku změní v horor a zoufalý boj o život.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2018
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Gerald's Game, 1992
více info...
Přidat komentář
(Sadie) sa vzchopila. Z jej odpovede zavial neopísateľný sarkazmus a pohŕdavá nenávisť. "Vy chlapi! Hnusné špinavé prasce. Všetci ste rovnakí. Všetci. Svine! Svine!" /W. Somerset Maugham: Dážď/
Tuhle knihu mám rozečtenou už asi měsíc, a já nevím, prostě se nudím a nedokážu jí dotáhnout do konce. Bude to asi velké přemáhání. Vůbec poprvé, co se mi tohle u Kinga stalo. Nějak mi to neleze přes bulvy...
Sáhla jsem po knize úplnou náhodou a nelituji.
Myslím, že na světě neexistuje moc (mužských) autorů, kteří by byli schopni napsat tento příběh mladé ženy, aby čtenáře po většinu doby zajímal, nenudil. Jak často Vás baví kniha, která se z velké části zabývá jen jedinou osobou (ženou), jejími myšlenkami, životem? Na začátku jsem byla celkem skeptická a nevěřila jsem, že bych knihu mohla vůbec dočíst. O to bylo mé následné překvapení větší, když jsem zjistila, že jsem již za půlkou.
Tento naturalisticky líčený psychologický horor mne donutil přemýšlet nad tím, čeho bych byla pro svou záchranu schopna. U většiny knih si jednoduše vždy řeknu, že v mém životě by taková situace nikdy nenastala. Příběhy a povídky S.Kinga jsou ale právě v něčem jiné, výjimečné. U nich si sice také řeknu, že by se něco takového nemohlo v mém životě přihodit, ale vždy následuje malý dovětek, otázka, která se mi usadí na nějaký čas v hlavě: "A co když ano?"
Jednu hvězdičku ale strhávám za koncovou psanou část, která (alespoň pro mne) vzala příběhu kus tajemna.
Horor to byl skvělý, bála jsem se a při pohledu do zpětného zrcátka jsem musela na chvíli knížku odložit. Ale občas jsem se musela ke čtení nutit, protože některé pasáže byly celkem nudné..
Geraldova hra byla moje první přečtená kniha Kinga, bohužel mně zklamala. Byla zdlouhavá a většinou nudná až na pár okamžiků, např. když se objevil toulavý pes nebo konec, kde se ukázala pravda muži s kufrem. Nicméně jsem Kingovi dala ještě šanci a s každým dalším přečteným dílem ho zbožňuji víc a víc :)
Podľa mňa priemerná Kingovka, ktorá ma absolútne ničím neprekvapila ani nenadchla. Navyše - žiadne hororové či thrillerové prvky som nezaregistrovala a keď už človek chytí do rúk niečo z tohto žánru, predpokladá, že sa bude triasť. Možno bude problém vo mne, ale ja som sa nudila.
Stephen King je opravdu dobrý spisovatel o tom není pochyb,pravda je taková,že mě už po prvních dvou přečtených románech jeho díla,pro mě, ztratila jiskru.Napsané to je hodně dobře,no já se nemohla dočkat konce.Místo celé knihy,by snad stačilo,přečíst si,co napsala v dopise pro Ruth a byla bych na tom stejně...bohužel.
Perfektní ukázka recyklované knihy a bezostyšného sebevykrádání. Geraldova hra je v podstatě vykastrovaný Cujo upgradeovaný na stručnější Lisey a její příběh. Výsledkem je rozředěné napětí, zbytečné vykecávání a cliffhangery jako v nějaké třetiřadé televizní show. Připočtěme neuspokojivý děj (protože člověk v život ohrožující situaci samozřejmě začne ze všeho nejdřív vzpomínat na své dětství a hned na začátku se z něj stane schizofrenik v pokročilém stadiu nemoci), zcela bezdůvodné napojení na Dolores Claiborneovou, Kingovo klišovité a uslintané pojetí sexuálního zneužívání, které poslední dobou taky cpe už úplně všude, a katastrofální, opakuji, KATASTROFÁLNÍ překlad, který znemožňuje číst bez nukleárního nasrání víc než 5 stran v kuse. I bez zohlednění ostatních Kingových knih je Geraldova hra bolestně průměrná a zbytečná. Naprostá ztráta času.
Už dopředu jsem věděla, že asi nebudu chtít číst pasáž jak se z pout dostane.....no, udělalo se mi u toho ráno v metru celkem nevolno, chvilku jsem to vydýchávala a se zatnutými zuby dočetla zbytek....brrrrr. Duchařinky od mistra Kinga jsou mi bližší. Každopádně opět ukázal, že je schopen napsat dílko na téměř jakékoliv téma, které vás minimálně něčím zaujme....
Měla jsem z knihy zprvu obavy, jak se Kingovi podaří zápletku rozvést a rozplést. Nakonec to nebylo zas až tak špatné. Ale moc mi neseděly ty pasáže, kdy Jessie vzpomínala na zatmění. To se mi ani moc číst nechtělo.
Potřebovala jsem vyplnit mezeru mezi časem, kdy čekám na knížku z knihovny a nechci se moc začítat do tlustější knihy. V mé knihovně mi padl zrak na Kinga. Tak jsem zvolila tu nejtenší, co mám. Jenže chyba, chyba. Protože jsem už knížku jednou četla, věděla jsem, do čeho jdu. Tudíž asi v polovině knihy jsem vzdala čtení vzpomínek na zatmění a taky ty její hlasy v hlavě, které mě spíš otravovaly a nedaly se číst. Nakonec jsem doskákala ke konci, jen abych měla pocit, že jsem knihu opět dočetla. A výsledek? Z původních čtyř hvězd dávám pouhé dvě a to jen za originální nápad.
Další reálně hrůzná kniha od mistra napětí.
Někdy byla příliš zdlouhavá, ale znova mě rychle vtáhla do děje.
Přečetla jsem mnoho knih ve kterých se to hemžilo násilím, všemožnými i všenemožnými formami hanobení vlastního těla či těl druhých, ať už živých nebo mrtvých. Bylo toho dost na to, abych si před otevřením tohoto díla myslela, že už mě jen tak něco na stránkách knihy nezaskočí, natož aby to vyvolalo fyzickou nevolnost. Nerada bych spoilovala, ale musím říct, že u nekonečně dlouhé scény, počínající rozbitím sklenice, jsem měla co dělat, abych knihu neodložila.
King dokáže popsat x stránek vyprávěním o tom, jak někdo leží připoutanej k posteli a přitom čtenář ani nedutá a málem se bojí ohlédnout. Mistrovská práce.
Zatím snad jediná kniha od mistra Kinga, která mě nezaujala a nebavila... Bohužel.
Nejprve jsem váhala mezi čtyřmi a pěti; šokující zpověď ženy upoutané k posteli je velmi sugestivní, nicméně co, nebo spíš… kdo mě přinutil se rozhodnout, je Jessiin zneklidňující návštěvník… Raymond Andrew Joubert.
Nejdříve mě hrdinka této knihy strašně štvala, stejně jako autor. Já sám jsem věděl, že bych s poutama a postelí prostě odešel. železo bych ohnul a dřevo roštípl či na zádech s postelí kráčel pro záchranu. No avšak pomalu jsem musel přijmout tu jemnost žen a méně svalové hmoty u těchto dívek. Asi bych znal dost žen co by jen fňukali a nedokázali si poradit ani takto, jak se píše zde.
Tak jsem nakonec přijmul celou tuto situaci a u znávám. Čím déle čtete, tím je kniha lepší. Skvělá kniha. Jako dělaná pro děvčata.
další Kingovka a opět nezklamala... podle mne výborně promyšlené a propletené a realistické.. opět jsem ani nedýchala a nemohla se od knihy odtrhnout.. a pár dní po přečtení jsem měla v noci vážně nahnáno, pořád jsem měla pocit, že mě někdo sleduje.. opravdu skvělé dílo..
Geraldova hra v sobě ukrývá nádech hrůzy. King si hraje s jedním z největších strachů lidstva - s pocitem bezmoci. Proč by měla být dějová linka bohatá na události, když nám naše věčně nahlodávající psychika dokáže nahnat mnohokrát větší strach a hrůzu než nepředvídatelné události a „lekačky“ z béčkových hororů? Ten syrový boj proti bezmoci, ten děs nahlodávající mysl připoutané ženy. Z toho čiší jen obavy, děs a hrůza. Jen panika a strach s bezmocné smrti na lůžku dokázaly v ženě prolomit ledy a donutit ji k tak bláznivému kroku, který jen stěží mohl vyjít. K vysvobození za velkou cenu. Za cenu kterou byla ochotna dát aby jí opustil ten šílený a dusivý pocit bezmoci. Dílo hodné mistra psychologických hororů!
Za 38 let jsem přečetla řady knih, a ne všechny dějě jsem už schopna popsat, i Kingovy knihy mi učarovaly, ale Geraldova hra, je něco úplně jiného, první a jediná kniha, která mne donutila čist určitou pasáž s přestávkami, byla tak sugestivní, že jsem cítila sklo na svém zápěstí, a poprvé jsem koukala do černé tmy před sebou a čekala cizí dech. je to už sedm let a stále si pamatuji tu sílu psaného slova...
Lze napsat tak moc stránek o ženské, která je připoutána v poutech k posteli a pomalu umírá, aby to běžný čtenář Kingových románů udýchal a dočetl do konce? Jo i ne. Totiž, King to zvládl velmi dobře, přestože poněkud kulišácky. V první kapitole románu se seznámíme s manželským párem středních let: ona musí být připoutána k posteli, aby se jemu postavil. A když ji tak připoutává, shodou nešťastných náhod umře. Ona pak zůstává hodiny a hodiny uvězněná s mrtvolou – šílená to situace!
Myslím, že to je perfektní námět pro psychologický horor, látka pro Kinga. Výborně a velmi sugestivně je popsána úzkost, halucinogenní představy, utrpení nešťastné i psychologie zatoulaného pejska. Co naplat, jedná se o řemeslně neskutečně dobře odvedenou práci, kus poctivého spisovatelského řemesla. Některé úseky mi svou syrovostí přivodily rychlejší tlukot srdce, párkrát jsem musel četbu přerušit, odložit knihu bokem a sáhodlouze se vydýchat. Jsem holt citlivý kluk, a pokud jste i vy, patrně učiníte to samé. Kniha podle mě nemá vyloženě slabého místa, v okamžicích, kdy děj začíná působit monotónněji, autor vytahuje retrospektivní kapitolky z neodhalené minulosti hlavní hrdinky, kteréžto flashbacky reflektují současnost v poněkud odlišném světle.
Přestože je Geraldova hra bezesporu nejčastěji nedočítaným Kingovým románem a názory na ni se různí, doporučuji dočíst do úplného konce, protože posledních padesát stránek vrhá na předchozí události zcela jiný pohled. Co mě však při čtení nejvíce zaujalo, je těch přibližně deset stránek o tom, jak bezmocná a vyčerpaná Jessie natahuje ruku pro sklenici s vodou.
Tísnivé dílo, hodné Krále hororů.
(29. září 2012 – 5. října 2012)
Hodnocení: 90%