Globalizace. Důsledky pro člověka.
Zygmunt Bauman
Kniha je příspěvkem k rozvinuté debatě o globalizaci a pokouší se ukázat, že globalizace se týká mnohem hlubších souvislostí než těch, které se jeví na povrchu. Odhalením sociálních kořenů se autor snaží rozptýlit mlhu zahalující tento termín.
Literatura naučná Ekonomie a obchod Sociologie, společnost
Vydáno: 1999 , Mladá frontaOriginální název:
Globalization – The Human Consequences., 1998
více info...
Přidat komentář
Myšlenky formulované v této knize, dnes po 17ti letech od vydání, považuji za prokázané.
Tenkrát nebezpečná hrozba, dnes smutný fakt :(.
Měla jsem možnost si knihu přečíst - ačkoli byla útlá nešlo to tak rychle, jak jsem očekávala. Autor sice píše, že kniha se zaměřuje jen na některé otázky globalizace a že ani on neříká, že to o čem píše je to nejdůležitější. Knihu jsem dala přečíst i dalšímu člověku a ten mi ji vrátil s komentářem, že pro něho je to kniha na "bolení hlavy" a že tolik nesmyslů ještě nečetl. Kniha je zastaralá a v mnohém již tedy neautentická. Mnohdy se taktéž autor zabývá jen zeměmi jako amerika či anglie, které zná ale co by řekl o zemích jiných - stejně globalizovaných?
Kniha má samozřejmě své myšlenky, ale taktéž na druhé straně není moc plnohodnotná, neobohatí.
Autor, jak je vidno ale napsal spoustu dalších knih, které stojí za přečtení.
Štítky knihy
globalizaceAutorovy další knížky
2002 | Tekutá modernita |
2013 | Tekutá láska |
1999 | Globalizace. Důsledky pro člověka. |
2010 | Myslet sociologicky: Netradiční uvedení do sociologie |
2010 | Modernita a holocaust |
Četl jsem od pana Baumana jeho veledílo Modernita a holocaust a proto jsem byl zvědav, co tato relativně útlá knížečka přinese. Fakt, že jsem ji nalezl několikrát citovanou v mnou čtené literatuře mi dával jistou naději. Bohužel musím prohlásit, že jsem byl zklamán. Samozřejmě je nutno vzít v potaz několik faktorů. Tím hlavním je datum knihy tedy rok 1998 a samozřejmě kusovitost obsahu, která byla plánovitá. Ale nelze než prohlásit, že to nejsou omluvy dostatečné. Zaprvé Konec dějin od Francise Fukuyami je přes rok publikace 1993 i dnes relevantní knihou. Názorově překonanou, ale relevantní pro dialog. A k druhému bodu bych uvedl například Postamerický svět od F. Zakarii, které nese jedno téma, ale hovoří o něm v mnoha proměnách, ale celý text je koherentně spojen. Dlouho jsem tuto knihu četl a nemohl jsem přijít na to, co mi na ni tak vadí. A někdy kolem strany 110 mi to došlo. Šlo autorovu tendenci používat alegorie, ale alegorie tak komplikované, že vytvoří přirovnání (v tomto případě o turistech), ale po 4-5 stránkách netuším jestli věty, které používá jsou jen rozpracováním alegorie, nebo se autor sám ztratil a zapomněl, že nepíše cestovatelského průvodce. Kniha je proseta zajímavými postřehy a myšlenkami, ale přišlo mi to jako kutání zlata. Bylo to hodně práce, pro množství informací, které by zvládla obsáhnout kratší esej. Ale aby to nepůsobilo, že autora pouze haním, tak zmíním témata z knihy, která působí i dnes relevantně {globalizace a současná alokalizace - jako konkurenční jevy}, odcizení konzumenta od konzumovaného {tedy konzument konzumuje ne protože by o to stál, ale protože je to jeho role a co konzumuje je irelevantní, tak dlouho dokud konzumuje} , sociologie vězeňského systému jako prekursora pro sociologickou eugeniku nonkonformity {především citovaná práce Thomase Mathiesena, Prison on Trial}.