Golem
Gustav Meyrink (p)
Román se odehrává kolem roku 1890 v Praze – v oblasti mizejícího židovského města. V románu se prolíná současnost a mystická minulost rudolfínské Prahy. Vypravěč příběhu je na základě náhodné změny klobouku přenesen ve snu o několik desítek let zpět a prožívá během jediné noci část života rytce kamejí Pernatha. Tento umělec, který prodělal těžkou duševní nemoc, při níž ztratil paměť, se s pomocí mudrce Hillela prodírá spletí záhad a dobrodružství v pražském židovském městě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1916 , F. Topič (Praha)Originální název:
Der Golem, 1915
více info...
Přidat komentář
Z knihy mám trochu rozporuplné pocity a přijde mi, že snad objektivně ani hodnotit moc, aby to mělo přínos pro potencionální čtenáře, nejde. Nemohu knihu doporučit a naopak ani nedoporučit.
Mohu pouze subjektivně popsat jak jí vnímám já. Takže nejde ani o recenzi, či hodnocení, ale spíš subjektivní pocity. Pokud budete číst hodně pozorně, ale opravdu pozorně pochopíte skutečně celý děj, včetně mystičnosti knihy a já sám nabyl dojem, že se jedná snad o první knihu, kde se vyskytuje to, čemu říkáme ve filmu flashbacky, fabulace a narace. Nemohu se však zároveň ubránit pocitu, že na příliš málo stranách je nám toho naservírováno až příliš.
Stručný verdikt? Knihu bych rozdělil na tři části:
1) To co pěstoval Meyrink na zahrádce musel být skutečně kvalitní materiál za vydatného přispění alkoholu
2) Vtažení do děje a i přes veškeré mysteria a fantasy se zde objevuje thrillerová zápletka, která vás vtáhne do děje
3) Ono to ve výsledku nějak celé dává smysl, dá se to číst a Meyrink se z toho neuzavřeným koncem s vloupáním do vaší fantazie a představivosti dobře vykoupil
Ta kniha není vůbec špatná, ale rozumím, že pro každého není.
Zpočátku jsem byla trošku zmatená a nevěděla, co si myslet, ale od asi první třetiny jsem napnutě četla každou stránku za stránkou. Některé věty z posledních stran jsem musela číst několikrát a to kvůli rozčilení, které ve mě napětí vyvolalo... jednoduše řešeno, jsem se až tak moc nemohla dočkat toho, až se dozvím, jak to všechno dopadne. Naprosto skvělá knížka s mystikou a židovskou čtvrtí Prahy.
Bohužel tato kniha a potažmo i Meyrink pro mě byly velkým zklamáním. Těšila jsem se na mystický příběh o Golemovi ale místo toho se na mě valily nesrozumitelné výplody chorého mozku, který v jednom kuse neví, co dělá a kde je. A Golem? Ano, párkrát tam to jméno také padlo ale to je asi tak vše. Snad toto dílo má své kvality (soudě podle zdejších hodnocení), ale já je neobjevila. Laskavý čtenář promine, ale mě se to nelíbilo. Za mě zbytečná ztráta času i peněz.
Asi bych nedokázal někomu odvyprávět, o čem ta kniha je, ale jednotlivé její části, dějové úseky a scény, které na sebe zdánlivě nijak nenavazují, jsou napsány opravdu úchvatně. Atmosféra staré židovské Prahy, jednotlivé její postavy a postavičky, temná zákoutí, místy až tajemná a strašidelná horrorová atmosféra. Skvělé čtení.
Tak nějak vážně nevím,co si o té knize myslet. A to,že jsem většinu knihy měla pocit,že ji pan Meyrink psal za vydatného přispění "zelené víly", v tom většinou nehraje roli.
Pokud jde o nějaké hlubší náznaky,našla jsem symboly z talmudu,kabaly,alchymie a tarotu. Jelikož se ani jednou z nauk hlouběji nezabývám,mám nosík nahoru už jen proto,že jsem si těch věcí vůbec všimla.
Tak snad jen ten tarot,to vím věci aspoň okrajově-zajímalo by mě,jestli ten Viselec byl zmíněn pro význam karty jako takové,nebo pro následný posun v ději o pár kapitol dál.
Takže: MÍNUS knihy pro mě je ten,že jí jako celku vůbec nerozumím. PLUS je v úžasných dusivých popisech míst, snových děsech (to asi ta zelená víla) a v postavě Miriam. Pro mě je Miriam ztělesněním čistoty a víry. Takový anděl,který prochází příběhem,aby ho prosvětlil.
"Když si jen pomyslím,že by mohl přijít čas,jak už jsem říkala předtím,že bych opět musela žít bez zázraků"-viděl jsem, jak se jí prsty křečovitě sevřely a drásala mě lítost a bolest- "zdá se mi,že skoro umírám jenom při představě takové možnosti"
Ta část,kde Miriam popisuje své každodenní zázraky,čekání na ně a skálopevnou víru,že se stanou,je pro mě naprosto úžasná,protože tak to opravdu funguje. Když máte to hořčičné zrnko..a vlastně i když ho nemáte - když potřebujete zázrak,on se stane.
Asi sem čekala něco trochu jiného, zpočátku jsem se nemohla začíst, ztrácela jsem se a bylo to pro mě poněkud zmatené, každopádně nakonec jsem se začetla a příběh mě bavil. Tajemné a mystické.
Čtenářská výzva 2017: Kniha, jejíž děj se odehrává v Praze.
Ze zacatku clovek nepochybuje o tom, ze vypravec je cvok a trochu se smiruje s tim, ze bude nasledovat absurdni avantgarni vypraveni. Skutecne vsak staci preklepat dve kapitoly. Stred knihy byla pak uprimne moje oblibena cast. Jiz davno neexistujici dekadentni atmosfera zidovske ctvrti a tajuplne povery maji sve kouzlo. Hned dva milostne trojuhelniky doplnovaly atmosferu: vypravec, femme fatale Angelina und femme fragile Mirjam a za ceskou stranu, znacne mene noblesni, Rosina, Jaromir a Loisa. Hodne me bavilo i svedectvi provazanosti nemecky mluvici kultury s ceskou kulturou, ktere spolecne tvorily prazsky kolorit. Doplnovaly se, existovaly vedle sebe a zaroven je udivujici, kolik Cechu tak "vicemene" a hlavne pri spravne blystive motivaci umelo nemecky. Kdo umi i dnes, doporucuji nemecky original, kde je v rozhovorech a nemecky prepsanych ceskych jmenech zachycen cesky dialekt nemciny.
Lituji, že jsem se knize tak dlouho vyhýbala. Naprosto fascinující čtení pro ty, kdo má rád trochu fantasy, míchání realit, stavy na pomezí snu a skutečnosti.
Klobouk dolů před autorem!
Prokousat se do půlky knihy byla opravdu výzva. Děj jsem moc nechápala a ani mě to nijak nebavilo. Nakonec to ale nebylo vůbec špatné.
Knížka, která napoprvé sice zaujme, ale dle mého názoru se dá plně pochopit až při dalším čtení. Každopádně já si ji oblíbila, i když ze začátku působí hodně roztěkaně a člověk se v ději ztrácí. Jde o to překlenout první chaotickou třetinu, pak se vše uklidní a děj dostane zajímavý rozměr.
Neobyčejné pojetí golema, fantaskní mystické motivy, tajuplný děj, zajímavá zápletka plná zvratů a nečekané rozuzlení dělají z Golema knihu skutečně neobyčejnou a právem uznávanou.
Slabším čtenářům, nebo těm, které odrazuje právě zmatený začátek, doporučuji přečíst si na internetu stručný děj knihy. Přijde se tak o to nejnapínavější, ale aspoň budete trochu v obraze.
Podivná mystická fantasmagorie ze zaplivaných uliček Židovského města... s překvapivě podmanivým dějem a náročnou symbolikou. Kniha obsahuje jednu zradu: čtenář si ze začátku přečte větu "Vždy jednou za generaci se židovským městem bleskurychle rozšíří duševní epidemie, z nějakého důvodu, který je nám neznámý, napadne duše všech živých a jako nějaká fata morgána dá vzniknout určité charakteristické bytosti, která tu snad žila před staletími a která touží po vlastní podobě." - a očekává, že Golem se každou chvíli vynoří z jakési židovské kolektivní potřeby a začne jednat. Stránky ubíhají... a ne, Golem nejedná a možná jen nehybně sedí skrčený někde pod schodištěm. Jednají však ostatní postavy. Nejvíc mě zaujal student Charousek, který hrál v podstatě hlavní roli ve velké části děje. Mám pocit, že mi toho hodně uniklo, ale i tak to byl nevšední čtenářský zážitek. Miluju Prahu současnou, ale ještě víc Prahu minulou!
Výtečné. Nezbývá než jen zalitovat, že Židovské město už neexistuje a bílý dům ve Zlaté uličce lze nedělňátkům spatřit jen po zaplacení tučného vstupného (přes záda turistů).
Pro mě vnitřně nejkontroverznější kniha posledních let. Četba probíhala přibližně následovně:
- první dvě kapitoly - to ten matroš, co Gusta hulil, musel bejt fakt dobrej
- cca do půlky knížky - mno, už se v tom dá vyznat, ale je to trochu nuda, i když aspoň zajímavá exkurze do života v Praze před asi tak sto lety
- cca do 3/4 knížky - no ono to vůbec není špatný
- do konce předposlední kapitoly - to je ale napínavý, jak to asi dopadne?
- poslední kapitola - hele, všechno se spojuje se vším, fantasmagorie na začátku měla smysl a celé to strašně sedí dohromady!
Za mě něco mezi 3 a 4 *, ale díky až matematicky přesně promyšleným souvislostem z poslední kapitoly jsem musel dát 4. Věřím, že to málokoho nadchne, ale já tyhle detaily rád (pokud si toho všimnu :) ).
Tu, len dva komentáre podo mnou, knižku pekne zhrnula iná užívateľka: "nesrozumitelne, neprehladne, mistama az chaoticke, kdyz jsem preskocila par stran, tak se vlastne nic nestalo". A on Golem taký vážne je! Ale práve to je na ňom to super.
Je mi jasné, že z Meyrinkovej symboliky som nepochopil možno ani desatinu. Vlastne som iba tak kĺzal po povrchu, ale aj tak sa mi Golem nemierne páčil. Postavy, obrazy starej Prahy, mystické vízie. A všetko sa to odohráva akoby za vrstvou prachu a hmly.
Knižku som čítal počas návštevy Prahy, v tichom byte starého pavlačového domu na Břevnově. A toto prostredie mne, cudzincovi v Prahe výsledný dojem z Golema zvýšilo na päť hviezd.
Knížku jsem dočetla až na druhý pokus, ale uchvácená z ní opravdu nejsem a přitom mystickou, starou Prahu miluji.
za mna nezrozumitelne, neprehladne, miestama az chaoticke, ked som preskocila par stran, tak se vlastne nic nestalo, co by se asi knize stavat nemalo...asi by som potrebovala venovat jej viac casu, nez se mi chce
Celou dobu se to tváří jako skutečnost - nebo sen - nebo přenos myšlenek - moc zvláštní kniha, ve vzduchu se vznáší nepochopitelné tajemno. Moc krásný popis jednotlivých osob, prostředí - budov - lidských vlastností, máte pocit, jako byste osoby viděli, na místech se nacházeli - nic podobného jsem zatím nečetla, Zkrátka mystika!!!!
Po velkém očekávání adekvátní zklamání. Čekala jsem kouzelnou, mystickou Prahu, Golema, záhadu... Záhada byla, že to funguje a není to nijak extra zamotané ani nepochopitelné. Golem je jen příběhem na pozadí, který "děsí lidi", Praha je tajemná netajemná...
Štítky knihy
Židé Praha prvotina přelom 19. a 20. století golem židovská ghetta mystika Rabi Löw stará Praha romány
Autorovy další knížky
| 2015 |  Golem |
| 1937 | Anděl západního okna |
| 1998 | Valpuržina noc |
| 1991 | Zelená tvář |
| 1993 | Hašiš a jasnozřivost |
Napadá mne jedna věc, a to ta, jestli náhodou neudělal mistr Meyrink chybu v názvu knihy? S židovstvím se to tak nějak proplétalo, i nějaký ten židovský obchodník tam byl, o rusovlasé židovce ani nemluvě. Nu a že by mne ta kniha nějak strhla? V žádném případě! Doslova jsem se propletl a protrpěl začátek, kdy člověk vůbec netuší o co jde a rovnýma nohama spadne do příběhu, který nějak postrádá logiku a chtě-nechtě si připadá ztracen. Moje tetička má pravidlo, pokud ji kniha nestrhne do 100-té stránky, knihu odkládá a už ji nechce v životě vidět. V tomto bohužel, pane Meyrinku, jste mne zklamal. Nebo asi nejsem takový vysoký intelektuál, pro kterého jste to psal. Je mi líto...