Goon #0: Drsný kšefty
Eric Powell
Páter Monster se právě usadil v Lonely Street a má v úmyslu vybudovat armádu zombie. Goon je jediný člověk, který ho může zastavit. Jeho rané bitvy s nemrtvými se mísí s příběhy z Goonova mládí, kde poznáme jeho cirkusovou rodinu a dozvíme se, jak se stal hlavou notoricky známé zločinecké rodiny. Původně publikoval černobílý komiks Goon sám Eric Powell. Toto nové obarvené vydání také obsahuje obsáhlý skicář s Powellovými poznámkami, které nám představují nejranější návrhy a také první nepublikované Goonovy příběhy.... celý text
Přidat komentář
Jak píše sám autor v úvodu, je to hrozná blbost. A má pravdu. Nicméně je to i přes brutalitu docela zábavné dílo. I když na konci i autor uznává, že hrát baseball s nemluvňaty je už trochu za hranou.
Musím se přiznat, že jsem tento díl četl podruhé, jelikož jsem se nemohl nabažit Goona. Bylo to stejně super, jako když jsem to četl poprvé. Goon je jednoduše hrouda svalů, která se musí potýkat s různými problémy. I když je tento díl velice krátký, tak jsem si ji velice užil. Doporučuji a hodnotím 5 svalnatými hvězdičkami.
Vydání tohoto dílu společně se sedmým dává logiku, protože v nultém díle se objevují postavy, jež pak přicházejí znovu na scénu v sedmičce. Přečetl jsem si i předmluvu, kde sám autor své dílo haní, jak je to hrozně nakreslené a že to vůbec celé stojí za hovno. A ejhle, ono to není pravda, nakreslené je to perfektně a ještě jsou krásně vykreslená pozadí, jež s pozdějšími díly ustoupila do amorfnější malby, která se mi už tak moc nelíbí. Příběhy jsou jednoduché, přímočaré, ale kurefsky zábavné, jak má u takového typu brakové, oddechové literatury být.
Jsem rád, že už v dalších dílech nezabijí naší hrdinové nemluvňata a jedinou výtku mohu mít snad k délce. Je mi jasné, že víc toho před 1.dílem nebylo, ale já bych chtěl vííííceeee nebo to mohlo být levnější, skicáře mně totiž moc neberou.
"Goon 0: Drsný kšefty" není jen ukázkou toho, jak Goon na začátku vypadal, jsou to příběhy, které fungují, mají hlavu a patu, jen prostě ještě nejsou tak vyšperkované, jako se to Powellovi dařilo v pozdějších číslech. Více: http://www.comics-blog.cz/2017/05/1427-goon-0-drsny-ksefty-75.html
Goon je prostě můj miláček. Celý Lonely Street zbožňuji a nultý díl má svůj smysl a hlavně super jednoduchý humor, který ocení páni v letech jako jsem já. Kresba ne tak dokonalá, ale stejnak krásná a obálka je luxus, který mi žena určitě na zdi v ložnici trpět nebude, chmmmmm.......
Nula nenula, Powell už tady ukazuje, že má jak zvrácený smysl pro humor tak cit pro osudovost. Infantilní fórky totiž zakončuje přesně tou krvavou pomstou, kterou si u mě Goon získal neskutečný respekt. Tahle série je neobyčejná tím jak vyvažuje svou ponurost legráckami jak z Toma a Jerryho, na kterých jsem vyrůstal.
S nultým číslem Goona jsem to měl tak - myslel jsem si, že nikdy neexistovalo, neexistuje a ani existovat nebude. Vážně. Poznámky pod čarou, které na něj v jednotlivých dílech odkazovaly, jsem bral zkrátka jako další proklatě nápaditý fór Erica Powella... A to jsem neměl dělat. On totiž nultý Goon vážně existuje, vážně je v něm vše, co čekáte, a ještě více toho, co nečekáte. Ano, kresba je ještě taková neučesaná, ale zase ukazuje, jak moc se Powell zlepšil. Naopak co se týče humoru a děje vůbec, zlepšovat nebylo co, neboť Goon je už tady tím Goonem, kterého milujeme. Jen se jako bonus ohání mluvící motorovou pilou. Prskal jsem smíchy už při čtení trojité předmluvy a při čtení komiksu samotného jsem s tím rozhodně nepřestal.
Autorovy další knížky
2012 | Goon #1: Nic než utrpení |
2015 | Goon #3: Samej průšvih |
2013 | Goon #2: Mé vražedné dětství |
2018 | Neuvěřitelné příběhy |
2015 | Goon #4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí |
Autor v předmluvě nultého Goona brutálně shazuje, ale já tam tedy žádnou nižší kvalitu neviděl (i když uznávám, četl jsem zatím jen jedničku). Já se bavil. Humor je naprosto divný a střelený, úchylný a nechutný... a mě asi děsí, že se mi to líbí.