Gott: Československý příběh
Pavel Klusák
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463577/bmid_gott-ceskoslovensky-pribeh-rEk-463577.png
4
191
191
Na počátku byla hvězda. Pak přišla pop-music. Karla Gotta znali desítky let všichni občané Československa. Jako největší domácí hvězda své doby byl výjimečný a zároveň každodenně přítomný. Nikdy u něj nešlo jen o písničky a o osud jedné hvězdy. Jeho příběh byl příběhem Československa: Gott často artikuloval a zároveň umocňoval náladu ve společnosti. V šedesátých letech prožíval velký třesk československé pop-music, pomáhal ji vynalézt a spolu s publikem se opájel její čerstvostí. Po roce 1968 normalizované Československo stagnovalo a Gott byl zásadní součástí jeho stojatých vod. V osmdesátých letech se snažil oklepat z té nejhorší nesvobody a hledal prostor mezi nezávislostí a přežíváním — stejně jako většina společnosti. V letech devadesátých se pak Karel Gott rozhlížel, jak vše přetavit do nového začátku a podnikat. Dobová média a hudební průmysl, tichá vyjednávání mezi mocí a zábavou, instituce státního monopolu, kultura izolovaná a zároveň mnohdy dotovaná, zvládnuté řemeslo i to nejtemnější z protekcionářského popového byznysu — toho všeho se příběh Karla Gotta dotýká. Zároveň je to příběh muže, který možná jako první v Československu pochopil, jak se dělá sláva. Kniha GOTT hudebního publicisty Pavla Klusáka všechny tyto příběhy vypráví a črtá přitom plastický obraz společnosti a kultury Československa od padesátých do devadesátých let minulého století.... celý text
Přidat komentář
Naprosto profesionálně zpracovaná kniha o jedné z nejznámějších osobností československé historie. Moji pozornost upoutala jednak ziskem ML za publicistiku, jednak poměrně vysokým hodnocením zde. Před čtením jsem očekával lehce bulvární náhled do života K. Gotta, především jsem se těšil na jeho sesazení z naprosto absurdního piedestalu, na který ho spousta fanynek staví. Dočkal jsem se však naprosto komplexního, důkladného, ozdrojovaného životopisu, který mě však svou přesností místy nudil. Pro někoho, kdo v té době žil nebo se podrobně zajímá o hudební historii budou možná první dvě třetiny zajímavější, mě však zajímala hlavně politická stránka Gottova života.
Tato moje touha byla dostatečně naplněna, přestože jsem podobné skutečnosti očekával, byly mi díky autorovi potvrzeny. Strašidelné historky z tramvaje společně s naprosto absurdním kultem osobnosti, který se kolem zpěváka vytvořil je velmi děsivý i po jeho smrti. Čest autorovi, že se nebál do “nedotknutelného Karla jít. Přestože mě kniha tolik nebavila a hodně stránek jsem četl skokovitě, musím opravdu smeknout před množstvím práce, které autor vykonal při tvorbě této knihy.
Skvělá kniha, cenu Magnesia Litera získala právem.
Byl nejvyšší čas, že se objevil statečný člověk, který se nebál nenávistných komentářů, a pustil se do bourání "kultu osobnosti Karla Gotta". Je to těžká práce, protože jsme národ, který nemá paměť.
Kniha je velmi přehledně uspořádaná, jednotlivé kapitoly jsou věnovány různým obdobím ze života zpěváka i hudebního průmyslu. Za každou kapitolou je krátký medailonek věnovaný určité osobnosti (mě nejvíce zaujal ten o Karlu Svobodovi). Na bočních stranách jsou vedle hlavního textu doplňující informace. A všude spousta fotografií - z dobových filmů, novinových článků, portrétů z různých časopisů, policejních zápisů apod. Poslední stránky knihy patří seznamu vyobrazení, poznámkám a jmennému rejstříku.
Dokonale propracovaná kniha. Není tu žádná informace, u které by nebyl uveden její zdroj, tzn. žádné drby. A když o někom podávám objektivní informace, neznamená to, že ho nenávidím.
Četla jsem s internetem po ruce, často jsem si pouštěla ukázky, o kterých autor píše. Bylo to velmi poučné čtení, i když mnohé údaje nebyly pro mě nijak překvapující. Paměť mi zatím slouží.
Knížka, která musela být napsána a děkuji za ni. Gotta beru jako profíka a slušného zpěváka, asi jako každý, nicméně jeho zbožštění jsem nikdy nechápal. Po přečtení mi leccos došlo. Autor zde vlastně vypráví historii ČSSR vedle příběhu Karla Gotta a jeho příběh nelze bez této souvislosti pochopit. Jeho image skromného velikána byla pečlivě budována po vzoru amerických idolů, které mohl Gott snad zahlédnout v Las Vegas a které si osvojil. Také musím autorovi poděkovat za narovnání několika legend, kterými je Gott opředen, včetně té o LA i o jeho cvičné emigraci. Líbil se mi citát, který podle mě Gotta krásně charakterizuje:
"Gott mnohokrát prohlásil, jak mnoho pro něj znamená publikum. Anticharta pomáhá takovému výroku porozumět. Publikum bylo pro zpěváka dozajista velmi cenné jako nepostradatelná podmínka jeho kariéry. Jako něco, bez čeho by se nemohl cítit uspokojený. Gott se v úspěchu zhlížel šťastně jako dítě. Bez obecenstva by se jeho láska k hudbě a úspěchu zhroutila.
Ale aby udělal něco pro svobodu, suverenitu a sebevědomí československého publika, aby dal najevo, že nesvobodným ženám a jejich mužům přeje lepší budoucnost to by byl příliš jiný příběh. Až sem Gottův zájem o publikum nikdy nesahal. "
Velmi zajímavé čtení, které přináší spoustu informací o tom, jak začala kariéra Karla Gotta. Velmi zajímavý je popis fungování hudebního průmyslu/showbyznysu v době komunismu a následně normalizace. Bavilo mě to, i když mi vlastně hudba až tak moc neříká, ale občas jsem se v hudebních popisech ztrácel. Autor zkrátka není historik, ale hudební publicista a některé rozpitvávání jednotlivých písniček a jejich významu bylo až poněkud zbytečné. A upozornění: pokud hledáte jakékoliv bulvární informace, tak toto není kniha pro vás, je to spíše publicistický a odborný text.
Ač má Pavel Klusák dva magisterské tituly nenaučil se zjevně za celé ty roky studia hodnotit někoho objektivitě - ačkoliv se dušuje, že kniha líčí zpěvákův život velmi nezaujatě. Během čtení jsem měla pocit jako by na osobu, která se už nemá možnost k jeho domněnkám a tezím ( byť jsou jistým způsobem podloženy citacemi) nijak vyjádřit, chrlil oheň a síru jako devítihlavá saň. Jeho nenávist ke Gottovi bije do očí. Rozebírat na 3 stranách jestli a jak se právem dostal do kavárny Alfa? Proč to má autor zapotřebí? Taky mne dost iritovalo když, si autor položil v knize palbu asi sedmi jedovatě jízlivých otázek a sám na ně nebyl schopen odpovědět ani nějak své domněnky doložit.
Myslím, že 80-90 léta byla skutečně slabší a Karel Gott byl jakousi loutkou režimu, ale to snad všichni ví a uveďte mi nějakou osobu z umělců, která nemá žádné máslo na hlavě. Za totality každý chránil sám sebe a ten kdo to chtěl někam dotáhnout musel držet hubu a krok s tím, že nevěděl jak a kdy to skončí nebo emigrovat a prosadit se v zahraničí. Což je pochopitelně v neomezené zahraniční produkci těžké. Období od 60 let české hudby sleduji ráda, mám hodně písní naposlouchaných a dost načtených knih. Tak mám vcelku zmapované jak tehdejší systém hudební produkce fungoval a informace pro mne nebyly nové. Daleko víc se mi líbil životopis Hegerové, kde mi autor Miroslav Graclík nevnucoval vlastní názor a já si ho na ni mohla udělat sama. Vrtá mi tedy hlavou za co dostala kniha ocenění kniha roku 2021 v rámci předávání cen Magnesia litera. Nejspíš za ten politicko-historický kontext, který mne jako jediný na knize oslovil.
Jedna věc je projít všechny dostupné dokumenty - text, audio, video, druhá věc je udělat smysluplnou syntézu a posadit vše do kontextu. Za mne opravdu velmi kvalitní práce, která Gotta bere bez apriorního stavění na piedestal.
Jsem ročník '79, takže znám Gotta hlavně z toho slabšího z 2. pol. 80. let, pak jsem si proposlouchal starší věci a líbil se mi, ale nakonec se člověk nemohl zbavit dojmu, že Gott je tak pitomý narcis - kolikrát jsem ho slyšel v rozhovorech: "Ale publikum má hlavní slovo ..." a "Lidem se to líbí ...".
No, jo. Podobně jsou na tom někteří sportovci, když hlásají "sport a politika se nemíchá".
Pro takové lidi je těžké si přiznat, že věc, které věnují často celý život, není tak podstatná, jako jiné věci - např. svoboda.
Zajímavá a čtivá kniha popisující život Karla Gotta v souvislosti s historickým vývojem Československa v období 1950-1990. Kniha není útočná ani bulvární (soukromý život Karla Gotta vůbec neřeší), ale autor se otevřeně ptá a hledá souvislosti. Připomíná mi Novákova Kunderu - obojí výborné.
Nedá se říct, že by šlo o nějaký objektivní životopis. Ono vlastně nejde vůbec o životopis.
Kniha hodně odráží nastavení a názory autora. Gotta očividně rád neměl. Spíš jde o takový kariéropis, psaný zpěvákovým odpůrcem.
Přesto jde o zajímavý pohled na hvězdu nejen československého formátu.
Osobně jsem nikdy až tak neprožívala Gottovy písničky, ale ať pan Klusák chce nebo ne, Gott je prostě nedílnou součástí hudební scény po víc než půl století.
Ale on tu ten oslavný pohled asi ani moc nechybí, ten známe a umíme si domyslet.
Pravda, kterou se P. K. ohání, bude ale někde uprostřed, jak to tak bývá.
Když už ale nechtěl nechat na Gottovi nit suchou, mohl autor zabrousit i víc do soukromí, ale to se mu pravděpodobně nepodařilo nebo nechtělo vyšťourat.
On ale na začátku varuje, že nic takového nemáme čekat. Cílem byla asi spíš politická dehonestace.
Takže jsem si to teda poslechla, politicky to "správně" pochopila, a teď by mě ještě zajímal nějaký ten životopis.
Taková knížka je užitečná, protože o tak známé osobnosti poskytuje ne úplně všeobecně známé informace a jiný pohled. Jako dítě jsem K. Gotta zažila na vrcholu a byl pro mě jednička. Když zpíval cover verze, které bych tehdy jinak těžko znala jako Maria z West Side story nebo třeba Unchained melody , případně z domácích např. Oči má sněhem zaváté, líbilo se mi to a líbí se mi to i dnes. I když jsem nikdy nebyla typem vřískající fanynky omdlévající v první řadě.
Gott byl profesionál, o tom asi není sporu.
Hodnotit ho jako člověka, že se zaprodal? To se dneska dělá lehko, ale já nechci soudit. V té době nějaká morální dilemata ve vztahu k režimu asi řešili skoro všichni, zvášť ti, kdo byli veřejně známí. Někdo to zvládl bez ztráty kytičky, někdo ne.
Pan Klusák neměl Gotta rád, nemá ho rád a nebude ho mít rád a to píši jemně. Nijak se netají v knize tímto postojem. Strávil hodně času tím, aby o tom napsal knížku. Někdy je to až na hranici obcese.
V knize "Má cesta za štěstím" najdete všechny možné opěvné ódy na život tohoto zpěváka, všechno je zalité sluncem, vše špatné je zamlčováno a píše se jen o dobrých a zdařilých věcech. V knize pana Klusáka je vše přesně opačně. Pozitivního zde o Gottovi nanajdete absolutně nic. Naleznete tu desítky negativních věcí, které tento člověk dělal v průběhu let.
Ani to by asi nevadilo. Proč se na to nepodívat i z druhé strany. Problém však nastává, když pan Klusák začne vyvozovat své vlastní "vývody". To už je bohužel za hranou a upřímně občas je to směšné. Například vývod z neutrálních písniček, kde prý zpěvák něco podporoval může snad vidět jen někdo, kdo je hodně zaujatý. Zároveň opakovaně autor píše, že v podstatě nic co Gott během života řekl neni nebo nemusí být pravda. No nic.
A rozhodně nečekejte životopis. Toto není životopis, protože léta, kdy Gott zrovna neudělal nic špatného jsou přeskočeny, protože autor nemá o čem psát.
Kniha určitě stojí za přečtení..i když jsem nikdy nebyl fanouškem K. Gotta, přesto jsem se do čtení knihy pustil a rozhodně nelituji..kniha vypraví příběh o K. Gottovi, a zároveň i o době, kterou jsem tak trochu zažil..
Jediná kniha o Karlu Gottovi, která není na "objednávku". Rozhodně stojí za přečtení. I když nekritičtí fanoušci ji pravděpodobně znectí.
Za tuhle knihu velmi díky. Je jako inzulín pro diabetika. Legendu potřebujeme a proč ji nemít v někom kdo je sám od sebe ochoten a schopen tento úkol zastat. Ale že jde o hru, společenskou dohodu a skvěle provedenou masáž bychom si měli ve střízlivých chvilkách připomínat, abychom nezapomněli o jaký druh popkulturního odkazu jde.
Doporučuju čtenářům i jiné zdroje, třeba ROZHOVOR NA LODI. Problém je, že dnešní čtenář neumí ocenit široký přehled a vhled Karla Gotta nejen co se týká mezinárodního zákulisí a tedy i dnes velmi žhavých politických souvislostí.
Gott např. sděluje to, co málokdo zná nebo jen tuší: Informuje o tom, že i čínský komunismus za Mao Ce-tunga byl vytvořen a udržován americkými poradci:
„Proč si vlastně levicová mládež na Západě brala za vzor zrovna Mao Ce-tunga? Vytvořila si teorii, že sovětský imperialismus si nemá co vyčítat s americkým a že jediná čistá cesta je Maova.
Překvapilo mě, že tito relativně vzdělaní lidé mohli mít za politický idol člověka, který za svou kariéru a uchopení moci v Číně nemůže poděkovat sovětským komunistům, ale Američanům.
Ano, osmi americkým agentům z organizace pro speciální strategické věci.
Tito muži přiletěli za války do pohoří Junanu, do centrály a zároveň úkrytu čínských komunistických partyzánů. Vedl je prominentní novinář Edgar Snow, který spolu se sedmi specialisty na Čínu připravil Mao Ce-tunga a Cou En-laje k převzetí moci.
Všichni tito Američané pak působili v socialistické Číně jako poradci. Například Sidney Rittenberg se stal hlavním cenzorem čínských médií, Israel Epstein a Solomon Adler se stali poradci v klíčových resortech a tak dále. Těchto osm agentů bylo pro utváření Číny mnohem významnější než celý vliv Stalina, protože Mao-zklamán Stalinem, že vsadil načankajška-se rozhodl pro ně. Ajsme zase u toho. Opět nešlo o ideologii.
Myslím, že Američanům záleželo na tom, aby Čína zůstala jakousi rezervací, která bude hrát rozhodující roli, až se dvě impéria v soutěži unaví. Úmyslně se tam zastavil čas, zmrazil se hospodářský vývoj.◄
Kdyby Bůh chtěl, udělal rovnou anděly a ne lidi. Samozřejmě, že Gott nebyl svatý a měl jako každý člověk svoje chyby. Ale co je etického a slušného na tom, je dnes tahat ven? Cui bono?
Pan KLusák prostě vytvořit umný hanopis. A dav tleská, dav ocení. Kniha se tváří, že je "pečlivě ozdrojovaná", tím pádem má vypadat odborně a důvěryhodně. A protože je to podáno sugestivně a umně namixováno, tak ten, kdo nezná Gotta jinak, kdo nezná široký Gottův rozhled, ani netuší, jak hluboké vhledy do politiky Gott měl. A musí sednou na zadek. A pak dává bez znalosti *****. A to je cílem: Nekritický a neobjektivní HANOPIS zabalený a tvářící se jako vědecky odborný text.
Z jaké pozice etického etalonu Pavel Klusák Gotta kritizuje? Sahá Gottovi aspoň po kotníky? Vždyť nebýt jeho bratra, slavnějšího Víta Klusáka, tak jeho jméno nikdo nezná.
A 18. kapitola Pavla Klusáka? Kdy vytahuje na autora jeho mládí a tahanice s VB ohledně jeho sexu? To je už naprostý odpad. Těm, kdo dávají 5 hvězdiček to ale nevadí, ale je to pro ně důkaz Gottovy mravní pokleslosti...
Smutné je, když vidím, že autorovi se povedlo, o co mu šlo: Poplivat obraz člověka, který se už v hrobě bránit nemůže.
Zatímco Karel Gott uměl rozdávat lepší náladu jak v 60. letech, tak i za komunistů, tak i po roce 1989, tak Pavel Klusák , bratr Víta Klusáka (ta rodina..., uff) pod průhlednou záminkou kritické recenze a demaskování, jen trapně a nízce na Gotta plive.
Autor nikde nezmíní, že Gott před rokem 1989 pomáhal třeba Martě Kubišové a mnoha dalším a přitom se o tom nikde nechlubil. Prostě selektivně nachází to špatné a trousí zlo – jako cíl. K obrazu svému.
Ale co je horší: Cíl knihy není kritická osvěta o "božském Karlovi", ale snaha zdiskredititovat vše, co Gott kde řekl, třeba právě i o válkách a politice USA. O to Klusákovi šlo, proto na knize pracoval. A zřejmě dostal od někoho i dobře zaplaceno, kromě honoráře za knihu. Na to zdroje jsou.
Úplně jiný pohled na dílo Karla Gotta. Vůbec si neumím představit, kolik usilovné práce této knize předcházelo. Odkazy k článkům, dohledávání. Prostě luxus. Krásná práce a super otevření dveří do světa umělců.
Vynikající, zábavné, poučné. Kvalitně napsaný životopis, velmi dobře zasazený do kontextu doby. Místo prvoplánově bulvárních lahůdek předkládá autor jednotlivá fakta a události, zasazuje je do souvislostí, uvádí na pravdu léta udržované fámy, vysvětluje motivy jednání a kapitolu za kapitolou odhaluje trochu jiný obraz populárního zpěváka. A nejen jeho, ale potažmo i české hudební scény uplynulých desetiletí. Něco je úsměvné, něco překvapí a z některých odhalení i po letech trochu mrazí. Osobně bych si takhle dobrou biografii ráda přečetla o mnohých dalších osobnostech.
P. S. Jestli mohu doporučit - vyhledejte si během čtení na YT dostupné dokumenty, klipy a ukázky z filmů. S komentářem z knihy to vážně stojí za to!
Všechno už zde napsali jiní. Výborná kniha, která si ocenění Magnesia litera plně zaslouží. Velký dík autorovi.
Nanejvýš uspokojivé.
Příběh muže, který pochopil, jak se dělá sláva.
Myslím, že jakákoliv moje slova nepředčí tuhle větičku, kterou jsem našla v anotaci :-)
Štítky knihy
Karel Gott, 1939-2019 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2021 |  Gott: Československý příběh |
| 2021 | Uvnitř banánu |
| 2006 |  101 největších alb pop-music |
| 2018 |  Drtivé jistoty JB |
| 2018 | Co je nového v hudbě |
S nadšením jsem si knihu koupila a znechuceně ji odložila poté, co jsem nalistovala pasáž, v níž si pan Klusák dovoluje tvrdit, že o profesorovi Sedláčkovi nikdy nikdo neslyšel. Byl kmotrem mého manžela, jmenoval se MUDr. Jaroslav Sedláček, byl to špičkový plastický chirurg a před komunisty odešel do zahraničí, kde se stal primářem (Švýcarsko). Karlu Gottovi zachránil nejen zcela rozsekaný obličej, ale také život. Přijeli prý v poslední vteřině. Přímá dcera pana doktora Sedláčka žije v ČR, tzn. absolutně nejspolehlivější zdroj informací by tu byl. Jednalo se tehdy o zcela zásadní moment v životě (a případné smrti) Karla Gotta, se kterým se pan Klusák vypořádal po svém. Veškeré ostatní informace obsažené v knize pro mě tím zcela ztratily na důvěryhodnosti a nejradši bych šla knihu vrátit.