Království děsu

07.04.2021

Ačkoli se hned na počátku knihy nachází varování, že jde o nejtěžší knihu série (která však počínaje čtvrtým dílem začala prvky sériovosti postrádat - paradoxně ku prospěchu hry), považuji za nejtěžší díl minulý. Tento je svým pojetím bližší ke klasičtějším gamebookům; přijde mi to svým způsobem jako vrchol série.
Náhodných smrtí, kdy si hráč blbě hodí kostkou, výrazně ubylo (ačkoli tu stále jsou; zejména při návraty pro vybavení se vyplatí si „ukládat pozici“). Obludy jsou tradičně poměrně smrtící, ale často existují způsoby, jak se boji vyhnout. Pokud ne - obvykle nastane jedna ze dvou situací: buď jste napěchovaní magií až po uši a nepřítel si ani nevrzne... anebo jste mu v podstatě vydáni na milost. Určitý prvek nevyváženosti tedy stále přetrvává. Putování jako celek však hře tentokrát dodává určitou variabilitu, což je rozhodně plus. Co možná pro někoho bude kámen úrazu (ačkoli já jsem z toho nadšen) je zapojení hádanek do děje hry. Šifry jsou sice časem na jedno brdo, ale minimálně na dvou třech místech se bez nich ve hře neposunete ani o píď.
Trochu mi uniká, proč se kniha jmenuje Království děsu, když se většina hry odehrává v Království víl („království děsu“ je prý jakási její přezdívka... asi aby to lépe znělo). Osobně by mi Království víl přišlo jako poměrně originální název; koneckonců, jedno Království děsu už se objevilo v (neporovnatelně lepší) gamebookové sérii Lone Wolf.
Každopádně jeden z lepších kusů série Grailquest.