Gustav Aulehla. Fotografie 1957-1990
Gustav Aulehla
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159223/gustav-aulehla-fotografie-1957-1990-159223.jpg
4
12
12
Monografie Gustava Aulehly (nar. 1931) poprvé komplexněji představuje dílo donedávna téměř neznámého krnovského autora, kterého je možno přiřadit k nejvýznamnějším osobnostem české dokumentární fotografie 50. - 80. let. Aulehlovy snímky oslavují obyčejný život a nepostrádají humor, jsou autenticky syrové a současně obrazově působivé, s ironickým odstupem zobrazují prázdnou pompéznost a oficióznost komunistických slavností a devastaci prostředí i lidí v době vlády jedné strany, ale ukazují také, že lidé se snažili žít v soukromí jinak. Knihu s textem Vladimíra Birguse, který s autorem vybral snímky z desítek tisíc většinou dosud nezvětšených negativů, je možno považovat za skutečný objev v historii české fotografie. ... celý text
Přidat komentář
Banálnější verze mnohem bohatší a komplexněji zpracované knihy Sudetská kniha z roku 2002. Tato verze jde spíše po povrchu. Celkem generický text o Aulehlovi od Vladimíra Birguse a výběr těch nejprofláknutějších fotografií. Zpracování tradičně průměrné jak je zvykem v nakladatelství Kant. Za 100,- Kč ale není důvod nekoupit. Kdo to myslí s Aulehlou vážně by ale měl šáhnout po verzi z roku 2020 od nakladatelství Positif.
Fotografické momentky z dob socialismu. Nenápadná kronika minulého režimu skrze svět obyčejných lidí. Jemná estetika černobílé fotografie s citem pro humor i pro poezii každodenosti.
Tvorbu Gustava Aulehly jsem pro sebe objevil teprve před pár lety v podstatě náhodou. Ovšem až nedávno jsem si sehnal tuto kvalitně a uměřeně zpracovanou monografii. Vladimír Birgus v solidním doprovodném textu trefně poukazuje na souvislost Aulehlova díla s jinými dvěma severomoravskými/slezskými fotografy, které mám už dlouho rád - sovineckým Jindřichem Štreitem a ostravským Viktorem Kolářem. Aulehla je z nich největším amatérem, ale zároveň se mi jeví jednak nejautentičtější, jednak jako jistá jejich syntéza, arci trochu bokem rostlá. Samozřejmě s tím, že Štreit je více "sociálně" zaměřen, zatímco Kolář je z nich asi "nejumělejší", nejkomponovanější a nejchtěnější (bez urážky), a vlivem toho i recipientsky-laicky nejpřijatelnější. Tím spíš však pro mě jsou Aulehlovy fotografie vzrušujícím a svěžím zjevením, zprostředkováním - navzdory všem křečovitým i rozjařeným úsměvům - temna a smutku republikové periferie (geografické i mentální) za komunistické éry, a to zprostředkováním jaksi nezprostředkovaným: autor totiž dle V. Birguse fotky zásadně nijak nearanžoval ani nekomponoval (u několika z nich se mi to krapet nechce věřit) a plně se spolehl na svůj intuitivní cit pro okamžik. Koneckonců díky tomu, že většinu svého života prakticky nevystavoval, nepublikoval a ani se o to nesnažil, si takový luxus tvůrčí svobody mohl dovolit... No a pak ten u Aulehly (žil tam téměř celý život) bezmála všudypřítomný Krnov: fascinující město, jedno z nejpodivnějších a nejinspirativnějších široko daleko.
PS: Jediná drobná vada na kráse této knížky ostatně s Krnovem tak trochu souvisí - nic moc neříkající úvodní slovo tehdejší krnovské starostky Renaty Ramazanové (byť si cením jejích zásluh o vydání publikace i o rozvoj Krnova) patrně nebylo zredigováno, protože v něm snad není věty bez interpunkčních chyb.
Zajímavý soubor 79 černobílých fotografií mapujících život (až na výjimky v Krnově a okolí). Fotografie jsou řazené víceméně chronologicky, ale bohužel ne důsledně, což bych považovala za menší nedokonalost této publikace. Fotografie dokumentující radosti i starosti každodenního života doma i na pracovišti i události v tehdejší společnosti (prvomájové oslavy, volby) mne zaujaly a považuji je za cenné svědectví o tom, jak jsme tehdy žili. Se zájmem jsem si také přečetla úvodní slovo Vladimíra Birguse.
Nejvíce se mi líbily fotografie "Posezení na dvoře" (to je nejstarší fotografie z roku 1957), "Tramvajová zastávka" (foto na titulu knihy), "Po šichtě", "Muž, který chtěl skočit pod vlak", "Na letišti v Ruzyni", "Zvolen", "Během okupace", "V závodní jídelně", "Volby", "Sídliště", "U holiče". Pokud máte rádi černobílou fotografii a zajímá Vás, jak se tenkrát žilo, tuto knížku velmi doporučuji - možná je škoda, že publikace není rozsáhlejší.