Gustav Aulehla. Fotografie 1957-1990 přehled
Gustav Aulehla
Monografie Gustava Aulehly (nar. 1931) poprvé komplexněji představuje dílo donedávna téměř neznámého krnovského autora, kterého je možno přiřadit k nejvýznamnějším osobnostem české dokumentární fotografie 50. - 80. let. Aulehlovy snímky oslavují obyčejný život a nepostrádají humor, jsou autenticky syrové a současně obrazově působivé, s ironickým odstupem zobrazují prázdnou pompéznost a oficióznost komunistických slavností a devastaci prostředí i lidí v době vlády jedné strany, ale ukazují také, že lidé se snažili žít v soukromí jinak. Knihu s textem Vladimíra Birguse, který s autorem vybral snímky z desítek tisíc většinou dosud nezvětšených negativů, je možno považovat za skutečný objev v historii české fotografie. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Gustav Aulehla. Fotografie 1957-1990. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Fotografické momentky z dob socialismu. Nenápadná kronika minulého režimu skrze svět obyčejných lidí. Jemná estetika černobílé fotografie s citem pro humor i pro poezii každodenosti.
Tvorbu Gustava Aulehly jsem pro sebe objevil teprve před pár lety v podstatě náhodou. Ovšem až nedávno jsem si sehnal tuto kvalitně a uměřeně zpracovanou monografii. Vladimír Birgus v solidním doprovodném textu trefně poukazuje na souvislost Aulehlova díla s jinými dvěma severomoravskými/slezskými fotografy, které mám už dlouho rád - sovineckým Jindřichem Štreitem a ostravským Viktorem Kolářem. Aulehla je z nich největším amatérem, ale zároveň se mi jeví jednak nejautentičtější, jednak jako jistá jejich syntéza, arci trochu bokem rostlá. Samozřejmě s tím, že Štreit je více "sociálně" zaměřen, zatímco Kolář je z nich asi "nejumělejší", nejkomponovanější a nejchtěnější (bez urážky), a vlivem toho i recipientsky-laicky nejpřijatelnější. Tím spíš však pro mě jsou Aulehlovy fotografie vzrušujícím a svěžím zjevením, zprostředkováním - navzdory všem křečovitým i rozjařeným úsměvům - temna a smutku republikové periferie (geografické i mentální) za komunistické éry, a to zprostředkováním jaksi nezprostředkovaným: autor totiž dle V. Birguse fotky zásadně nijak nearanžoval ani nekomponoval (u několika z nich se mi to krapet nechce věřit) a plně se spolehl na svůj intuitivní cit pro okamžik. Koneckonců díky tomu, že většinu svého života prakticky nevystavoval, nepublikoval a ani se o to nesnažil, si takový luxus tvůrčí svobody mohl dovolit... No a pak ten u Aulehly (žil tam téměř celý život) bezmála všudypřítomný Krnov: fascinující město, jedno z nejpodivnějších a nejinspirativnějších široko daleko.
PS: Jediná drobná vada na kráse této knížky ostatně s Krnovem tak trochu souvisí - nic moc neříkající úvodní slovo tehdejší krnovské starostky Renaty Ramazanové (byť si cením jejích zásluh o vydání publikace i o rozvoj Krnova) patrně nebylo zredigováno, protože v něm snad není věty bez interpunkčních chyb.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Gustav Aulehla. Fotografie 1957-1990 v seznamech
v Přečtených | 13x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
fotografie fotografické publikace fotografové černobílé fotografie
Levnější a hůře sestavená verze aktuální Sudetské kroniky z nakladatelství PositiF editora Tomáše Pospěcha. Jde jen po povrchu, úvodní slovo starostky je naprosto nevhodné, grafická úprava ostudná a kvalita fotografií také velice hapruje. Cena kolem 150,- Kč tak naprosto odpovídý úrovni a pojetí.