H₂O a tajná vodní mise
Petr Stančík
Samá voda? Ne, přihořívá. A všem bude horko až za ušima! Hubert, Hugo a Ofélie ze ZŠ Evelíny Saturejkové v pražské čtvrti Kozibrady jsou v dobách panství internetu ještě natolik akční čtvrťáci, že mají smysl pro realitu a taky pro strach uděláno. Když ve městě začnou řádit temné síly, utvoří na základě svých křestních jmen superhrdinskou úderku H2O, vyzbrojenou nebetyčnou odvahou i hlubokým zanícením. V obecném zájmu dokonce neváhají nasadit svůj technologický trumf: zmenšovadlo vyrobené z fénu, díky němuž pronikají do mikrosvěta a koukají se mu na nanozoubek. Zaplaťpámbu! V ponorčičce vzniklé ze zahradní hadice už tahle trojka sviští na plný ceres vodovodním řadem, aby překazila spády zavilého šílence. A jelikož se nebojuje o nic menšího než o životodárnou tekutinu, odehraje se to pořádně živelně. Rozchechtaný vodovodní thriller odměněný Zlatou stuhou za nejlepší prózu pro děti otevírá ságu o klanu H2O. Stálý přísun vzruchu i pitný režim zaručujeme!... celý text
Dobrodružné Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , OneHotBookInterpreti: Jiří Lábus
více info...
Přidat komentář
Jé :).
Ze starého fénu po prababičce vyrobí Hubert zmenšovací přístroj, s nímž si s kámoši, které si teprve najde (nebo oni jeho), užije hromadu dobrodrůža.
Připomíná mi to trošičku "Křečka v noční košili," kterého jsem měla ráda jako mrňous. Vždycky jsem se chtěla zmenšit, cestovat v čase a prostoru, nebo být neviditelná a v krámě krást čokolády :).
Posloucháno jako audiokniha. Příběh výborně napsaný a srandovní. Krásný děj o třech kamarádech, kteří zažívají neuvěřitelné dobrodružství. Velice milá kniha, která nás všechny mile překvapila.
Prosím zkuste si koupit audioknihu, protože kniha NAČTENÁ JIŘÍM LÁBUSEM JE NAPROSTÁ BOMBA! Jeho interpretace vás přilepí k sedadlu a zjistíte, že sedíte na parkovišti a nejste schopni knihu vypnout. Intonace jeho hlasu, který reaguje na děj knihy je opravdu fenomenální!
O téhle knížce jsem slyšel už dřív, ale marketingové informace jsou jako člověk v kremační peci – uvnitř nikdy moc dlouho nevydrží. No a druhá věc – proč bych měl chtít pít vodu pro děcka, když už jsem dospělý.
No ale potom se mi do ruky dostal Pérák stejného autora, a to co v něm tenhle příjmeňový zálesák dělal s jazykem (českým, co dělá s tím svým je jeho věc) mi napovědělo, že se o něj mám zajímat víc.
Po přečtení téhle knížky si myslím, že Stančík musí být dobrý nymfomaniak, protože jenom za líbání vám Múza tyhle schopnosti nedá.
Samozřejmě, je to krátké, aby se děcka neukousala nudou (nebo aby neukousaly holuby z nosu), tempo splašeného hyperaktivika tomu také odpovídá, ale hlavními hrdiny jsem byl nadšen, stejně jako hlavním padouchem, ponorkou, pevnou vazbou s šitými(?) deskami, ilustracemi pí Miklínové - ta si nákresem ponorky Abramis u mne vysloužila žádost o ruku (tedy metaforickou, nejmenuju se Bíblbrox, abych potřeboval i třetí), a celým vynalézavým stylem knihy.
Řekl bych, že tuhle vodu si pro někdy i sofistikovanou práci s jazykem užijí i dospělí. A ti, kteří sem ještě nedospěli, se pokochají ilustracemi.
Zasloužených 5* v rámci žánru a jde se na druhý díl.
P. S. Jediná kniha, jejíž recenze na obalu nelhaly.
Já se občas ve všech vynálezech a odborných výkladech ztrácela /čti - usínala jsem/, ale děti (které si to četly samy nahlas, aby matka mohla usínat) to docela bavilo :)
Krásné hrátky s jazykem. Pohádka - pro mě spíš jednohubka jako večerníček. Neumím hodnotit dětské knížky, proto nechávám nehodnoceno.
Vypocute ako audio. Zazitok silne ovplyvneny hlasom J.Labusa, ktory by snad skvele nacital aj jedalny listok 3. cenovej. Pribeh troch kamaratov, fantastickeho vynalezu pripomina pribehy 80-tych rokov. Viete, Macourek a podobne, napr. Krecek v nocni kosili alebo plastelinove chobotnicky. Vyborne napisane, od autora som zatial cital len Mlyn na mumie, a ze teda fakt je toto uplne iny zaner. Pan umi.
Perfektní a vtipná kniha jak pro děti, tak i jejich rodiče. Těším se na druhý, třetí a čtvrtý díl :)
Hezká blbůstka. Je vidět, že se Stančík krotí, ale nenápadně se tam i tak vkrádá jeho obliba jazykových hříček (nemluvě o jménech), různorodých mystifikací (a poznámek po okrajích textu), jídla a zdánlivě nesmyslných odboček. Výsledek je tak o řád příčetnější než např. Mlýn na mumie, ale celé je to bohužel dosti krátké... Nu, nemám pro knihu ten správný věk, ale i tak dobře pobavilo. :)
Druhé čtení proběhlo s pidižvíkem, který také nemá pro H2O správný věk (školkové dítě poslouchá o dětech ze základky). Nutno ale říci, že Stančík dokáže psát natolik srozumitelně a v rámci důležitých částí děje vynechává pro děti těžko pochopitelné koncepty*, že je to zatím jedna z nejlépe přijímaných dětských knih. Ponorka, zmenšovadlo, krajina pod peřinou, vodárna, duch...
* Což je u dětských knih zvláštní nešvar, na který opakovaně narážíme. Stančík ony dospělejší věci navíc úplně nevynechává, ale dává je buď do poznámek, nebo do krátkých zmínek, které dospělý interpret může přeskočit, improvizovaně změnit či vysvětlit. Například opakovaně se vracející odkazy na Tarzana u knih ze série Dobrodružství pavouka Čendy do děje zasahovaly tak mocně, že se s tím těžko pracovalo. Na něco podobného u Stančíka nenarážíme.
K původně poslouchané audioverzi: Před nějakou dobou jsem slyšel rozhovor s Jiřím Lábusem, že namlouvá audioknihy pro děti. Znělo to zábavně, ale brzy jsem na věc zapomněl. Teď jsem náhodou narazil na knihy Petra Stančíka pro děti a hele, interpretem je Jiří Lábus. Takže i když jsem nebyl cílovka, oba pány mám rád, tak jsem se do toho vrhl. A spokojenost.
„Ten Vulpes měl prostě všechny možné nešvary, a skoro žádné švary.“
VYNIKAJÍCÍ! Je to sice oficiálně knížka pro děti, ale myslím, že daleko víc si ji užijí dospělí. :o) Opravdu doporučuji každému, kdo ještě úplně dítětem být nezapomněl a kdo dokáže ocenit úžasný cit pro jazyk a téměř cimrmanovskou poetiku. Jen na okraj, další díl je možná ještě lepší. ;o)
„Rotunda je románský kostel do kruhu. Runda zase znamená, když se v kruhu kolem stolu vypije nějaký nápoj, například kohoutková voda. Obě slova pocházejí z latinského rotundus, čili kruhový. Nejvíc rotund na celém světe najdete v Čechách a na Moravě, je to taková naše národní specialita. A nejvíce rund krouží v hostinci U Zlaté rotundy.“
Okouzlil mě ohňostroj nápadů, slovních hříček, drobných vtípků a absurdních situací doplněných o zajímavé informace. Každý z členů party má svou nezastupitelnou úlohu (však si je taky krásně rozdali), všichni ti podivíni i zlosyn jsou skutečně zábavní. Nejvíce mě ovšem pobavily "recenze" na obálce.
"Měl to být dárek za vysvědčení, ale tak jsem se ponořila do děje, že ji dám dětem až pod stromeček." Dalila Šroubková, matka
"Hledám novou práci. Ponorka Abramis překoná mého Nautila ve všech směrech." kapitán Nemo
Příběh bych klidně snesla i delší, ale aspoň malé čtenáře neodradí tloušťkou.
Ilustrace Galiny Miklínové jsou jako vždy parádní, tentokrát možná ještě víc než jindy, navíc jsou zároveň důležitým nositelem informací.
Po tomhle se vůbec nedivím, že jsou knihy Petra Stančíka hned dvojnásobně zahrnuty mezi nejlepšími českými knihami pro děti 2018/2019. Určitě se brzy kouknu po dalším dílu.
V práci jsme měli diskusi o tom, kam obor posouvají nové technologie, trasování potrubí je ale stále skoro stejně složité jako před několika desetiletími: potrubí je uložené pod zemí, povrchové znaky jsou jen někde, umístění se proto upřesňuje nepřímo, třeba podle magnetického pole potrubí.
Představa, že by se do něj na nějakém vhodném místě pustil senzor, který by vysílačem posílal svojí aktuální polohu či dokonce stav potrubí je stále z říše fantasie.
Povzdechl jsem si, jak by bylo úžasné mít na takové věci právě ponorku ze stančíkova románu, kolegové na mě ale koukali nechápavě, z celého oddělení jsem obě knihy, které jsme dostali od podniku pod stromeček četl jenom já sám :o
Velice zábavné čtení. V naší rodině jsem přečetla dokonce až poslední, děti to už přede mnou sluply jak zmrzlinový pohár. Opět oceňuji všechny postavy, jak ty kladné dvě há a o, tak ty parádní záporáky. A obzvlášť mě pobavila návštěva u novinového sběratele Jindřicha Strakykrada.
Byli jsme na autorském čtení z této knížky, kde bylo krásně vidět, že Petr Stančík umí zaujmout všechny napříč generacemi.
I předešlý komentář potvrzuje, že v dětských knihách Petra Stančíka se "najdou" také mnozí dospělí. Pro mě to byly především porady na liliovníku tulipánokvětém, ale taky třeba starej Kokrhel, nebo průčelí Andělovy vodárny. Ježto jsem profesí vodařka, tak jsem si vodní povídání skvěle užívala. A jsem fakt zvědavá, co na knihu řeknou naši školáci!
P.S. Ještě před vlastní četbou jsem - poučena bestselery - pročetla doporučení na zadní straně; kam se hrabe New York Times či Neil Gaiman!
To jsme se doma nasmáli, až jsme se za vodovodní kohoutky popadali! Tu dobrou ponorku chci pod stromeček a tu zlou jakbysmet. A šílený profesor Vulpes je můj kandidát na prezidenta.
Štítky knihy
přátelství humor vynálezy a objevy věda ponorky voda moderní pohádky
Autorovy další knížky
2014 | Mlýn na mumie |
2021 | Pravomil aneb Ohlušující promlčení |
2016 | Andělí vejce |
2017 | H₂O a tajná vodní mise |
2008 | Pérák |
(Audiokniha)
Opět jsem si dala odreagování a utekla jsem k poslechu pro děti :-) Jiří Lábus je skvělý, dobrodružství v jeho podání si náramně užijete...