Habibi
Craig Thompson
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489665/bmid_habibi-WBE-489665.jpg
4
193
193
Kniha, na kterou příznivci komiksového románu sedm let netrpělivě čekali. Po fenomenálním úspěchu díla Pod dekou pracoval Craig Thompson dlouho na svém mistrovském díle, téměř sedmisetstránkové alegorii ve stylu arabských pohádek a islámských příběhů. Odehrává se ve fiktivním světě, který je krutější a soudobější verzí Tisíce a jedné noci, a líčí životní osudy Dodoly a Zama, dvou uprchlých dětských otroků. Ti v ní projdou mnoha proměnami a překonávají početné překážky, jež se staví do cesty jejich lásce a shledání. Habíbí je milostný příběh s početnými přesahy, podobenství o roli člověka v přírodě, výpověď o rozdílech mezi vyspělým a rozvojovým světem, líčení společného kulturního dědictví křesťanství a islámu a v neposlední řadě opět neskutečná hostina vyzrálého vypravěčství a košatého, orientálně zdobného výtvarného stylu, který autora prudce odlišuje od minimalismu, jenž v oblasti „komiksů pro dospělé“ jinak drtivě převažuje.... celý text
Přidat komentář
Výborné dílo, příběh komorní i doširoka rozkročený zároveň. Pokud o tom přemýšlíte, spíš než jen konzumujete stránky, tak vás to nějakým způsobem zasáhne. Nebo aspoň mě. Doporučuju.
K hodnocení nesmírně obtížná záležitost. Graficky překrásná věc, obsahově už ne tolik. Základní idea o síle slova a vyprávění je, samozřejmě, jednak stokrát vytěžená a ohraná a druhak stále pravdivá a funkční. Stejně tak jsou notoricky známé příběhy, které vypráví hlavní hrdinka. Environmentální poselství jasně, proč ne. Co vnímám osobně jako velký problém, je stereotypní zobrazení fiktivně absolutně nefiktivní společnosti z pozice člověka, který z dané kultury nevzešel nebo v ní alespoň nežije. Všichni Arabové jsou tu proto prasáci, co rádi spí s malýma holkama, nechybí perverzní sultán a harém a samozřejmě hromada drsného sexu (protože to je pro Thompsona, jak z Pod dekou víme, docela téma). K tomu ještě přihoďme kleštěnce, otroctví, zamíchejme a voila, máme tu opus magnus, který je nahoře huj a dole docela fuj. Taky by se mi nelíbilo, kdyby někdo namaloval komiks o českých Pepících s igelitkama, fuseklema a sandálech a májkou po kapsách, kterak padají v Tatrách z hor a kradou v Chorvatsku a přitom si vyprávějí o praotci Čechovi.
Ve světě, kde stále vládne otrokářství a který je prostoupen násilím a útlakem se náhodně potkají dva sirotci. Jejich situace vypadá většinou naprosto bezvýchodně, přesto najdou jeden v druhém smysl života a ani roky odloučení na tom nic nezmění. Příběh je to ve výsledku citlivý a přes všechno utrpení ve své podstatě pozitivní.
Co bych vyzdvihl nejvíc je grafické zpracování - černobílá barva tentokrát nepůsobí minimalisticky, ale je naopak vidět velká snaha jít všude do velkého detailu. Některé kresby jsou roztaženy i na celé strany a v podstatě každá je svým způsobem umělecké dílo. Hlavní příběh je pak po celou dobu citlivě provázaný s náboženskými/pohádkovými příběhy, které doplňují vyprávění hlavních hrdinů.
Po všech stránkách skvělá kniha, ke které se určitě někdy vrátím.
Obsáhlý komiks o životě v islámské zemi... a hlavně život dvou lidí, které od sebe odtrhne čas, ale po čase se shledaji (a každý má své šrámy na duši) ... konec mi připadal takový krásně poetický... jsou zde i některé citace z koránu...
Na rozdíl od intimního a autobiograficky laděného autorova „grafického románu“ Pod dekou je tohle rozmáchlé a opulentní. Jak epicky, tak graficky. Křesťanství vystřídal islám, Bibli Korán a Craig Thompson tu stvořil vlastní magicky realistickou verzi Pohádek tisíce a jedné noci. Z kruté přítomnosti se hrdinové dostávají do pohádkové minulosti, která je perštějští než Persepolis Marjane Starapiové. Ale přece jenom mi tu něco chybělo.
Jedno musím říct hned na začátku. Ta kniha je skvělá! Po všech stránkách. Desky jsou úžasně udělané a na první pohled můžou vypadat jako luxusní vydání Koránu. Komiks je vytištěný na hrubém, ale velmi lehkém papíru, takže celá kniha je i při svých rozměrech neuvěřitelně lehká. Černobílá kresba na něm vypadá skvěle a stránky se dobře otáčely. Kresba Craiga Thompsona je stejně fantastická jako v jeho předchozí knize Pod dekou. Je ladná a krásně stínovaná pomocí jemného šrafování. Ale to není všechno. V této knize je navíc na stránkách spousta ozdobných rámečku a jiné orientální estetiky, a to celou knihu posunuje někam jinam. Co se týká příběhu, tak tomu se budu věnovat v následujících odstavcích. Zde už jen dodám, že vyprávění je velmi chytlavé a těch 672 stran uteče jako voda.
V jednoduchosti se dá říct, že příběh je o dvou dětech, které se spolu protloukají fiktivním arabským světem. Celý příběh se odehrává v průběhu nějakých osmnácti let, takže ony děti jsou na konci už dospělými lidmi. Starší dívka často vypráví mladšímu chlapci příběhy z Koránu a ty ho následně provází celým životem. Kouzlo je zde v souvislostech a okolnostech. Vyprávěný příběh je vždy podobenstvím k aktuálnímu dění v hlavním příběhu obou dětí. Ve výsledku to tedy vypadá tak, že ke každé životní situaci a ke každé nesnázi existuje nějaký příběh, ve kterém jeho posluchač může najít ponaučení anebo úlevu. Není to však jen o vyprávění příběhů mezi těmi dvěmi. Dojde také na jejich odloučení a jejich samostatné osudy. Oba se však k vyprávěným příběhům ve vzpomínkách vrací a ty jim pomáhají přečkat těžké časy.
Komiks se také hodně zabývá arabským písmem, magickými čtverci a jinou perskou alchymií a mysticismem. Pro neznalého je to příjemně informativní. Zajímavé je také poznání, jak známé biblické příběhy vypráví Korán a jak se ty verze vzájemně liší.
Druhým aspektem celého vyprávění je onen fiktivní svět, ve kterém se to odehrává. Je to jakási poušť s jedním vyspělým městem a jednou velmi nuznou vesnicí. Je to směs moderního světa s jeho mrakodrapy, auty, motorkami a přehradami, a středověkého světa s jeho sultány, harémy, strážnými s halapartnami místo ákáček a samozřejmě s otrokáři a otroky. Během čtení jsem často zapomínal, že jde o současnost, a ne o dobu pohádek Tisíce a jedné noci. Nejhorší na tomto fiktivním světě je, že nevím, jak moc fiktivní je. Co když taková místa na středním východě anebo v Africe stále existují? Co když stále jsou místa, kde rodiče prodávají své dcery, místa, kde je život černého otroka nemá žádnou cenu, místa, kde středověk neskončil
Třetím aspektem komiksu je to, jak se člověk chová k přírodě. Jak zasírá každý kout přírody svými odpadky, jak někteří lidé z pozice síly kradou přírodní zdroje ostatním. To ovšem není specialita jen islámského světa. Tohle téma ani není v komiksu hlavní. Jenom je tam ten bordel všudypřítomný a podtrhuje ten propastný rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi.
Vizuální stránka knihy je naprosto úžasná, o to nic. Co chtěl autor ale celým zbytkem říci jde zcela mimo mě. Mix všehomožného co ho zrovna napadlo....příběh se odehrává v jakémsi bezčasí kdy sledujeme osud dvou sirotků...poměrně nechutně ztvárněný....toto dílo mě naprosto minulo.
Příběh o mladé dívce, která se ujme batolete, o jejich tíživé cestě životem, jejich rozdělení i shledání, o jejich sexualitě, naplnění jejich zvláštního vztahu. Do toho prolínání příběhů z Koránu, potažmo z Bible, mytologie, báje, islám, kaligrafie, posvátné čtverce, numerologie,... Je toho hodně, na někoho to může být až moc.
.
Právě důraz na sex jako symbol chtíče, zhouby, zvířeckosti a zvrácenosti je patrný v komiksu nejvíc. Prostituce, znásilňování, kastrace,... pro milování dvou lidí tu prostě není místo. Přesto je příběh čtivý do poslední stránky a závěr o súfijské světici Rábii je nádherný.
.
Kresba je skvělá, bezchybná a kaligrafické hrátky s písmem a symboly jsou dech beroucí. To je i rozsah komiksu. I přes tuto impozantnost může Habibi na někoho působit až moc ambiciozně, s velkým množství motivů navršených na sebe.
Jeden z nejlepších příběhů na poli grafických románů, které jsem měl tu možnost prožít. Příběh uprchlých otroků Dodoly a Zama je chvílemi dojemný, chvílemi nemilosrdně krutý. Charaktery procházejí vnitřním vývojem a jsou velice plasticky vykresleny, takže s nimi cítíte a zákonitě vás jejich osud bude zajímat. V komiksu je mnoho částí, kde se vyskytují sexuální scény zobrazující násilí na ženách , jak jinak taky když se Dodola dostane do sultánova harému, ale nikdy to nesklouzne k lascivnímu a zbytečnému exhibování. Celým vyprávěním prostupují pasáže z Koránu a Bible a ukazuje se, že jsou si tyto svaté knihy v lecčems podobné. Craig nám přináší tímto dílem i určité poselství, což je skvělé, když někdo vytvoří něco, co ve vás zanechá stopu. Kresba v určitých částech fascinující, ale především se jedná o nezapomenutelný příběh, které tento komiks řadí k vůbec tomu nejlepšímu, co si lze u nás pořídit.
“My prayer, as every prayer, is a wish to leave this world.”
Rozprávkovo kruté. Mám chuť si potom prečítať niečo od Rushdieho. Alebo Korán.
No mám trochu problém při hodnocení této knihy...
Ilustrace jsou nádherné a autor má nepopiratelně velký talent... Ale na můj vkus té antiutopie, nedobrovolného a násilného sexu, zabíjení nemluvňat, zacházení s otroky, celkového násilí, zoufalství a beznadějně už bylo trochu moc.....Jen ten konec příběhu dává alespoň malou naději.... na lepší budoucnost.... Nevím v jakém rozpoložení mysli autor tuto knihu tvořil a docela by mě to zajímalo. Každopádně to není oddechové čtení....
Nadčasový temný príbeh plný symboliky podaný nádhernou kresbou. Skutočne majstrovské dielo.
Kniha popisuje originální, promyšlený, ale hlavně překrásně nakreslený příběh, který využívá stylu arabesek pro západní čtenáře neobvyklý. Při čtení jsem obdivoval autorovu znalost Koránu i Bible, stejně jako příběhů Tisíce a jedné noci. Na to, že jde o komiks, je příběh dost dlouhý. Navíc si autor dal práci s tím, aby do obrázků zahrnul spoustu textů v arabštině. Kromě jiného si mi také líbilo s jakou lehkostí je vyprávěno o vážných tématech, která se i přes svoji dobu a lokaci, v níž se děj odehrává, týká především nás a dnešní doby.
(SPOILER)
U Habibi je těžké sepsat nějaké celkové dojmy, protože jak je u Craiga zvykem, je tohle dílo hodně filosofické, náročné a opírá se o témata jako znásilňování, prodávání se pro peníze, rasismus, otroctví a láska.
V této knize sledujeme příběh Zama a Dodoly. Oba se poznali na trhu s otroky, kdy Dododa zachránila Zama jako malé dítě, se kterým prchla do pouště a tam ho vychovávala.
Aby je uživila, prodávala se na peníze projíždějícím karavanám. Zam ale stárnul a Dodolu neviděl už jako matku, ale jako symbol ženství.
Když byla Dodola násilně odtažena do palácového harému, zůstává Zam sám. Dodola porodí v paláci dítě, ale nechová k němu žádné city, protože v jejím srdci je jen Zam a ona nemůže zapomenout na to, že zmizela a že už je nejspíše mrtvý.
Zam ale přežil, skončil u společenství eunuchů a aby se zachránil, obětoval své mužství. Jaká náhoda, když se dostane do paláce jako sluha a potká tam Dodolu. Ta touží po jeho lásce a chce s ním mít dítě, protože proto byla přeci žena stvořena..
Velmi syrový příběh jdoucí až na kost - prolínají se tu pasáže z Koránu a Bible (pro neznalce krásná ukázka toho, jak moc si jsou ty knihy podobné), nachází se tu několik legend od stvoření ráje, sestoupení andělů až po legendu jak vznikl Fátiminy ruky. Vše plyne tak samo, že ani nevíte na jaké straně už jste.. ale ta bezmoc a zároveň naděje je tady dokonale nejen popsána, ale i nakreslena. Umění kresby Craiga mi vždy vyrazí dech, tenhle grafický román je mistrovské dílo. Určitě si ho časem pořídím do knihovny, stejně jako Pespepolis.
Komiksu Habibi nemůžu upřít krásné grafické zpracování, zdobné, umělecké ilustrace od C.Thompsona jsou skutečně velkolepé a rozhodně pomáhají emociálněji vnímat text. Bavilo mi to číst, ovšem je to plné symboliky a alegorie, takže ne zcela jednoduché, čistě odpočinkové čtení. Četla jsem před lety a bohužel se mi už obsah ztrácí v mlze, v hlavě mně utkvěla hlavně erotická linka, tuším mezi dvěma otroky. Čtení mi na daný okamžik zabavilo, nyní s odstupem se mi to ovšem zdá skoro málo. Za mě zapomenutelný komiks, které se časem vytratí z mysli. Kniha se snaží o myšlenkový, náboženský, trochu filozofický přesah, pro někoho poněkud kontroverzní, s nímž se každý nedokáže ztotožnit.
Člověk by si řekl, že po úctyhodných 'Blankets' Craig Thompson bude něco takového jen těžko překonávat, ale 'Habibi' přidal nejen v rozsahu, ale i v hloubce. Je dost obtížné se začít nořit do nějakých hlubších analýz, protože kniha je protkaná absolutně šíleným množstvím biblických křesťansko-muslimských paralel a odkazů, ale hlavně vypráví příběh dvou lidí, kteří se dali dohromady, rozdělili se a nakonec znovu nalezli, ve vší špíně a ohavnosti světa. I navzdory tomu všemu kniha nepropadá žádné depresi, i když je existenciální a klade spoustu nelehkých otázek k zodpovězení. Ve své podstatě fascinující grafický román, na jemuž podobný asi hned tak nenarazíte.
Nádherný příběh, kde se prolíná islám s křesťanstvím. Pohádky a příběhy, podivná láska, spiritualita, ale taky vtip a humor. Úžasný ilustrace. Prostě strašně krásný a dokonale vymyšlený prolínání několika světů.
„Když studna vyschne, kočovník odejde. Ale když je suchá zem uvnitř, kam se má podít?“
Příběh lásky, který prožívá Dodola a Zam je trýznivý. Působí tak pochmurně a bezvýchodně, že nalézt v něm naději se zdá být téměř nemožné. Cokoli bolestného a ponižujícího se jim může stát, to se jim také stane, jsou hnáni z jedné mizérie do druhé v nepřetržité sérii ran osudu – a i ty vzácné chvíle, kdy jim bezprostředně nic nehrozí, vypadají spíš jako dočasný oddech než náznak trvalé změny k lepšímu.
Erotické vztahy jsou zřejmě hlavním tématem románu. Může to vypadat trochu přehnaně (postavy téměř nejsou schopny definovat sebe ani druhé jiným způsobem), možná i podezřele (autoři většinou narvou sex tam, kde nemají co říct a jen potřebují zaujmout), ale v Habibi to nepůsobí uměle. Thompson totiž přesvědčivě ukazuje, jak se traumatizující zážitek v mladém věku promítá do prožívání všeho následujícího, jak nesmazatelnou stopu v našich životech to vyrobí. Negativní zkušenost s tělesností vrhá do dalšího (nejen) milostného života dlouhý stín, který má tendenci zatemnit všechno potenciálně krásné. Proto jsem Dodolu i Zama spíš litoval, než soudil, a vnímal je jako oběti i tam, kde činili eticky sporná rozhodnutí. Proto jsem jim také tolik držel palce a přál jim aspoň nějakou omezenou verzi šťastného konce – vždyť jejich láska a vzájemná oddanost byla to, co drželo Thompsonovo vyprávění, aby se neutopilo v naprostém zoufalství, byla to jejich schopnost pokaždé zvednout hlavu a hledat ve své neuspokojivé situaci nějaké to světlo na konci tunelu. „Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá,“ píše svatý Pavel Korintským a oba outsideři to svým konáním potvrzují.
Craig Thompson se pustil s Habibi do opravdu náročného projektu. K intimnímu příběhu mladé dvojice, který by mi k zážitku stačil, přidává ještě propojení s Koránem, Biblí i vypravěčskou tradicí arabského světa. To se mi líbilo – vyprávění příběhu o vyprávění příběhu mi připomnělo Rushdieho nebo Garcíu Márqueze, byla to taková grafická podoba magického realismu. Implantování dalších témat (ekologie, xenofobie, kritika konzumu…) už působilo nadbytečně a místy i lehce mravokárně, děj to moc neobohacovalo. Méně by asi v tomto případě bylo více, myslím si.
Nakonec si chci nechat grafickou podobu knihy. Protože to byla prostě naprostá nádhera.
Mám moc rád arabskou kaligrafii a tu propracovanou ornamentální zdobnost (jak známo, je v islámu zakázáno vyobrazovat lidské postavy a jiné živé bytosti, takže se jejich kreativita projevuje abstraktními výrazovými prostředky), kterou skvěle rozvíjí Thompson svým mimořádným výtvarným talentem. Thompson je úžasný snad ve všem – ve zobrazení „davových scén“, agresivní akce i něžné intimity – zejména jeho schoulené postavy ve mně pokaždé spolehlivě vyvolaly soucit a téměř fyzickou touhu je obejmout a konejšit.
Ale nejde jen o jednotlivé obrázky, ale o celkový grafický koncept, fascinuje mě, jak dokáže Craig Thompson promítnout myšlenky do obrazů, jak promýšlí svět graficky, jak mu to „myslí vizuálně“ – výsledek je dokonalý!
Hodně zvláštní příběh. Dvojice hlavních hrdinů prožívá samé trable, dokonce i když jsou spolu a rádi. Dodola je pro Zama matka, sestra, učitelka, on se nakonec nedokáže ovládnout a touží po jejím těle. Kdo by se mu divil, když spolu žijí na poušti úplně sami.
Následují další trable a utrpení, sex je tady jen násilný a krutý. Zam podstoupí obrovskou oběť, ale jen díky ní se s Dodolou opět setká. Ale zase nic pozitivního, kolem se objeví spousta různého sajrajtu. No a jak sultán obnovuje svůj harém, to tedy bylo taky děsivé. Alespoň konec dává nějakou naději.
To všechno promíchané příběhy z koránu, učebnicí arabštiny, celé ještě přeskakující v čase sem a tam.
Zajímalo by mě, v jakém psychickém rozpoložení se autor nacházel, když tenhle dost negativní příběh na rozhraní mystiky a reality psal. Asi neprožíval zrovna příjemné chvíle.
Jinak smekám před autorem, co se týká grafické stránky, muselo to dát neskutečnou práci a není tam co vytknout.
Kniha ve svých obrazech ukrývá neskutečně silný příběh o lásce a odloučení. Velmi krásná příběhová i grafická stránka doplněná o islámské vzory.