Pod dekou přehled
Craig Thompson
Pod dekou je první objemný komiks v dějinách tohoto žánru, kterému nakladatel věřil natolik, že jej vypustil v knižní podobě rovnou, aniž by jej měl otestovaný v nějakých sešitových či časopiseckých vydáních. Jde vlastně o velmi civilně, ale přitom nápaditě a zábavně líčený příběh autorova dětství, mládí a první velké lásky. Zároveň se tu řeší problém lidí, kteří byli vychováni na mírně řečeno nábožensky horlivém (a nemírně řečeno fanatickém) americkém venkově a kteří se pak zpod téhle deky i zpod jiných dek obtížně derou ven.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pod dekou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (53)
Grafický román o lásce, dospívání a autorových pocitů z víry (to bych úplně vypustila).Půjčeno z knihovny.
Tlustoučký grafický román, který nám autobiograficky přibližuje dětství a mládí autora včetně všech jeho myšlenkových pochodů. Grafické znázornění se mi líbilo a ke knížce krásně sedělo, obsahově jsem chápala co mi chce autor předat a oceňuji velmi trefné vykreslení jeho myšlenek a pocitů, ale bohužel mě to neoslovilo natolik. neumím ani přesně popsat co mi úplně nesedlo. Velký vliv na něj mělo vyrůstání v silné víře v Boha a je to v knížce znát. Jsem ráda, že jsem komiks přečetla, ale doporučení si nechám na jiné knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2004 -
Eisner Award
(Best Writer/Artist: Drama)
Kniha Pod dekou v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 377x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 33x |
v Knihotéce | 72x |
v Chystám se číst | 107x |
v Chci si koupit | 35x |
v dalších seznamech | 4x |
Nazdar loupežníci,
k téhle knize mám velmi hluboký, řekl bych až intimní, vztah. A napsat k ní nějaký promyšlený a předem připravený komentář by v tomhle případě bylo absolutně nefér. Četl jsem to nejmíň stokrát a schválně jsem si od posledního čtení nechal odstup, abych, až se mi bude chtít, mohl nechat vystoupit emoce, které mi vzpomínky na ten příběh vyvolají.
A chci je sem dostat hned, nevystavovat je autocenzuře, abyste věděli a třeba to pak zpětně něco řekne i mně.
Takže jedu v tramvaji, mám před sebou zhruba půl hodiny a ponořit se do vzpomínek na krásnou holku zní jako dobrý nápad.
Škoda, že žila, stejně jako Craig, v tak pokřiveném světě. Když jsem si tu knihu kdysi koupil, říkal jsem si, no ty vole, co ta víra v Ježíše dokáže s lidmi dělat. Pak jsem měl možnost, díky tomu, jak jsem potkal svoji ženu, nahlédnout pod pokličku křesťanství a protestantských církví trochu víc a zase jsem si říkal, no ty vole, on nepřeháněl.
Viděl jsem tolik ztracených iluzí, promarněných šancí a zlomených duší, že bych Pod dekou doporučil všem vedoucím mládeže ve všech církvích na světě. Abyste viděli, co ta děcka také mohou prožívat a že kázání na téma láska má někdy k opravdové lásce dost daleko. Aspoň k takové, jak ji vnímám já.
Dřív jsem u té knihy snil. Pak mě z ní bolelo u srdce. Pak jsem měl potřebu si o ní se všemi povídat a teď jsem ve stavu, kdy si jí hýčkám na večery, kdy jsem doma sám, venku je ošklivo a já chci, aby mi bylo teskno.
Graficky je to paráda a obsah je něco jako zázvorové sušenky a blížící se termín.
Tak vlastně nevím, jestli jsem vám něco řekl. No prostě si to přečtěte, pak jděte do kostela a pak znovu.
Raději končím, stejně budu vystupovat.