Pod dekou
Craig Thompson
Pod dekou je první objemný komiks v dějinách tohoto žánru, kterému nakladatel věřil natolik, že jej vypustil v knižní podobě rovnou, aniž by jej měl otestovaný v nějakých sešitových či časopiseckých vydáních. Jde vlastně o velmi civilně, ale přitom nápaditě a zábavně líčený příběh autorova dětství, mládí a první velké lásky. Zároveň se tu řeší problém lidí, kteří byli vychováni na mírně řečeno nábožensky horlivém (a nemírně řečeno fanatickém) americkém venkově a kteří se pak zpod téhle deky i zpod jiných dek obtížně derou ven.... celý text
Přidat komentář
Grafický román o lásce, dospívání a autorových pocitů z víry (to bych úplně vypustila).Půjčeno z knihovny.
Tlustoučký grafický román, který nám autobiograficky přibližuje dětství a mládí autora včetně všech jeho myšlenkových pochodů. Grafické znázornění se mi líbilo a ke knížce krásně sedělo, obsahově jsem chápala co mi chce autor předat a oceňuji velmi trefné vykreslení jeho myšlenek a pocitů, ale bohužel mě to neoslovilo natolik. neumím ani přesně popsat co mi úplně nesedlo. Velký vliv na něj mělo vyrůstání v silné víře v Boha a je to v knížce znát. Jsem ráda, že jsem komiks přečetla, ale doporučení si nechám na jiné knihy.
Krásné poetické pasáže, některé pasáže méně uchopitelné a pochopitelné. Pasáže je to správné slovo, jako by příběhu chyběla spojující linka. Velmi jemné a výstižné zachycení sbližování zamilovaných, subtilní kresba.
Když se člověk chce naladit na trochu jemnější vlnu, není nad to sáhnout po Craigu Thompsonovi. Autobiografické vyprávění o dospívání v křesťanské rodině uprostřed Buranova má své velmi, velmi silné momenty. Zvláště, když se na scéně objeví Raina... A já až do konce knihy doufal v naivně šťastný konec.
Ale jak se říká, "Happy endings are for Wimps." Naprostá paráda.
Komiksový příběh o celkem 9 kapitolách, který vypráví příběh Craiga (například i lásku, která nedopadla tak, jak si představoval) ... A jelikož vyrůstá v křesťanské rodině... Je tato kniha vice zaměřená na křesťanství (jsou zde i určité citáty) ... Nebylo to špatné čtení ...
Výborný nesuperhrdinský komiks, kde se první láska snoubí s náboženskými úvahami. A překvapivě to funguje. Tohle není červená knihovna ani pánbíčkaření. Vřele doporučuju každému bez rozdílu pohlaví a věku.
Výborný komiks pro dospívající, ideální pro kohokoliv ve věku 13-17 let. Dospívání, první velká láska, otázky víry....a mnohem více. Není to špatné, ale dnes po skoro 20 letech od prvního čtení by mi z toho asi praskla hlava.
Těžko říci, proč má tenhle komiks tak vysoké hodnocení.. Kresba atyp černobílá, scénář životní, pár situací, kdy si člověk řekne "aha", jinak jen komiks o životě.. vlastně se mi líbilo jak je zde vypodobněna láska mezi Craigem a Rainou.. příslib věcí příštích a dalších, které nikdy nepřijdou.. tahle nota se mi líbila, ptž je to situace, kterou zažil každý z nás.. 70% a to dost s přivřenýma očima..
Kdybych vypustila ty části, kde se zabýváme náboženstvím, byla bych celkem spokojená. Černobílou kresbu mám na komiksech ráda, je daleko lepší než mraky barev. Samotný příběh byl vlastně docela milý a hezky zpracovaný. Nemůžu ale hodnotit více než třemi hvězdami.
Objemný grafický román, který v sobě ukrývá citlivý příběh o dospívání a hledání sebe sama. Potkali jsme se v něm s Craigem a prošli s ním kus jeho životní cesty, to vše s důrazem na jeho nejniternější myšlenky, pocity a vnitřní konflikty. Velký prostor zde byl věnován jeho první lásce a následné konfrontaci víry s vlastní tělesností. V náznacích i konkrétních situacích komiks otevřel řadu životních situací a důležitých témat - ať už se jednalo o šikanu ve škole, sexuální zneužívání dětí, vztah mezi sourozenci či péči o mentálně handicapované. To vše naprosto přirozeně a citlivě. Příběh byl v podstatě velmi civilní a možná právě proto se četl tak dobře, lehce...
Černobílá kresba byla moc krásná a k příběhu skvěle pasovala. Jednotlivé obrazy jako by ke čtenáři promlouvaly a doslova mu ožívaly před očima. Některé scény byly nakresleny tak překrásně, až to bralo dech.
Kdyby mi knihu nepůjčila kamarádka, asi bych na ni jen tak nenarazila - a to by byla věčná škoda. Pod dekou totiž patří k tomu nejlepšímu z kategorie komiksů, co jsem měla možnost číst. :)
Pod dekou je přesně ten případ, proč není dobré "házet grafické romány (komiksy) do jednoho pytle". Žádné to "bum, prásk, vzdejte se padouši", ale psychologicky dokonalý příběh o dospívání, lásce a sexu ve světě, kde víra a náboženství jsou stále alfou a omegou rodiny i společenství, jak tomu je v mnohých amerických venkovských oblastech. Příběh o vnitřních konfliktech dospívajícího věřícího mladíka, který se poprvé hluboce zamiluje a najednou vidí konflikt mezi výkladem víry a lidskou přirozeností.
Naprosto nádherné kresby a velmi osobní citlivý příběh autora! Esteticky jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem kdy četla.
4,5*
Tahle cihla se mne fakt dotkla. Hodně se tu řeší víra jako taková, ale velký prostor dostávají i témata jako je rodina, vztahy, dospívání a vnitřní rozpory. Přísná výchova, šikana, zneužívání dětí, mentální postižení... tenhle komiks je všech těchto témat (která si já osobně v knihách obecně "užívám" - vyhledávám je) plnej. A kresba je taky strašně příjemná a tak nějak osobní. Zbožňuju.
Grafický román z ruky Craiga Thompsona musí být zárukou kvality už jen kvůli tomu jménu. Jenomže tahle kniha vznikla když ještě Craig nebyl ten slavný umělec a kreslíř. Román pojednává o Craigově dětství, kdy vyrůstal v chudé velmi věřící rodině společně s mladším bratrem, se kterým se dělil nejen o pokoj, ale i postel a deku. Kniha je milá, svérázná a svěží. Popisuje náhled na víru a křesťanství pohledem člověka, kterému je de fakto nuceno stát se knězem, i přesto, že nechce.
Objevování světa, první láska, první zklamání a odchod z rodiny. To jsou témata, která jsou pro tuto knihu stěžejní.
Nejedná se o odpočinkový komiks, ale o grafické dílo, které svou náročností předčí kdejaký román.
Nádhera.
Jedna z nejvíc nejoblíbenejších komiksových knížek. Rád se k ní vracím, jen ve vzpomínkovém optimismu občas zapomenu, jak dokáže být bolavá spoustou nespravedlnosti, krutosti a hlouposti, většinou směrem od dospělých k dětem. A na konci mě vždycky zajímá, co bylo dál? Potkali se ještě někdy? Vždyť o ní napsal knížku a měli se tak rádi! I když někdy je možná lepší zůstat u toho ...
Jiné než všechno ostatní co jsem kdy četl. Po dočtení jsem měl pocit, že upřímnější už to být ani nemohlo, prostá krása.
Výborný počin. Obrázky i samotný text mně okamžitě vtáhly do děje. Cítila jsem všechny emoce které z toho dýchají od začátku do konce . Autor krásně popsal své dospívání, které není lehké pro nikoho. Úžasná kniha.
Nazdar loupežníci,
k téhle knize mám velmi hluboký, řekl bych až intimní, vztah. A napsat k ní nějaký promyšlený a předem připravený komentář by v tomhle případě bylo absolutně nefér. Četl jsem to nejmíň stokrát a schválně jsem si od posledního čtení nechal odstup, abych, až se mi bude chtít, mohl nechat vystoupit emoce, které mi vzpomínky na ten příběh vyvolají.
A chci je sem dostat hned, nevystavovat je autocenzuře, abyste věděli a třeba to pak zpětně něco řekne i mně.
Takže jedu v tramvaji, mám před sebou zhruba půl hodiny a ponořit se do vzpomínek na krásnou holku zní jako dobrý nápad.
Škoda, že žila, stejně jako Craig, v tak pokřiveném světě. Když jsem si tu knihu kdysi koupil, říkal jsem si, no ty vole, co ta víra v Ježíše dokáže s lidmi dělat. Pak jsem měl možnost, díky tomu, jak jsem potkal svoji ženu, nahlédnout pod pokličku křesťanství a protestantských církví trochu víc a zase jsem si říkal, no ty vole, on nepřeháněl.
Viděl jsem tolik ztracených iluzí, promarněných šancí a zlomených duší, že bych Pod dekou doporučil všem vedoucím mládeže ve všech církvích na světě. Abyste viděli, co ta děcka také mohou prožívat a že kázání na téma láska má někdy k opravdové lásce dost daleko. Aspoň k takové, jak ji vnímám já.
Dřív jsem u té knihy snil. Pak mě z ní bolelo u srdce. Pak jsem měl potřebu si o ní se všemi povídat a teď jsem ve stavu, kdy si jí hýčkám na večery, kdy jsem doma sám, venku je ošklivo a já chci, aby mi bylo teskno.
Graficky je to paráda a obsah je něco jako zázvorové sušenky a blížící se termín.
Tak vlastně nevím, jestli jsem vám něco řekl. No prostě si to přečtěte, pak jděte do kostela a pak znovu.
Raději končím, stejně budu vystupovat.