Střepy rozbité koruny - Střet
Raymond E. Feist
Stejně jako závěrečná část Ságy Trhlinové války, i tentokrát v těžkých chvílích Ostrovního království začínají vystupovat na povrch rozdíly mezi východní a západní říší. A ani potomek z tak slavné linie králů, jako je ta vzešlá z rodu ConDoinů, nemusí vždy být tím pravým mužem na svém místě ve chvílích, kdy je třeba brát v úvahu příliš mnoho protikladných sil a zájmů…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2010 , WalesOriginální název:
Shards of a Broken Crown, 1998
více info...
Přidat komentář
V této poslední knize Hadí ságy se nakonec odhalí, že i nadále stojí za generálem Fadawahem temné síly, které ho mají v moci. Kromě střetnutí nepřátelských armád, také sledujeme Puga a jeho přátele, kteří čelí tomuto mocnému zlu.
Nevýhodou je, že toto zlo v pozadí je až příliš neosobní. Máte tak pocit, že hrdinové nebojují proti konkrétnímu nepříteli, ale spíše čelí přírodní pohromě v podobě nebezpečné nákazy.
Závěr knihy pak rozlouskne, kolika různými směry se naši hrdinové vydají. Pugovo rozhodnutí pak předznamenává, jakým směrem se vydají další Feistovy série ze světa Midkemie.
A já jsem právě jeden z těch, kterým svět Midkemie učaroval. Poprvé jsem to četl jako teenager a i dnes, když mám na krku čtyři křížky, mě to pořád baví. Objektivně je celá sága horší, než Impérium, ale pořád je to jedno z nejlepších fantasy, které jsem četl. Jediné, co mi u Feista vadí je, že závěr jako vždycky rychle usekne a veškeré linky ukončí násilným zvratem během jedné až dvou kapitol.
Tak poslední knihu Hadí ságy jsem dočetla a chtělo se mi zvolat Hurááá, mám to za sebou!. Ale nejdříve k této knize, postavy jako Elán a James se dostávají do popředí a plní důležité úkoly pro Království, Erik pokračuje ve vojenské kariéře a Pug se rozchází ve zlém s princem Patrikem. Celá Hadí sága mi přišla zbytečná, bohužel neumím knihu (či sérii) nedočíst. Celý příběh se mi nelíbil, když to srovnám s příběhem Mary z Acomu - nesrovnatelné, jako by to psal někdo jiný.
Tak ohodnotit tuhle knihu byl pro mě trochu problém. Feist si totiž pokračuje ve zcela průměrných kolejích a opět popisuje svou vizi historie Midkemie. Postavám se věnuje málo, spíš dává jejich povahu tušit pouze podle jednání a přímé řeči. Bohužel to nestačí. Jako film by to asi bylo lepší, protože tam lze vidět emoce ve tvářích hrdinů, ale v poslední knize nechává Feist vnitřní svět hrdinů jim samým. Jakoby jim již nechtěl zasahovat do života a soukromí, jakoby odcházeli.
Zbytky Západní armády se vydávají na sever porazit Fadawahovu armádu, která si postupně podmaňuje města v oblasti Yabonu. Není jistá situace s Keshí. Bratři Jamisonovi pokračují ve šlápějích svého děda a otce a každý zvlášť dělají pro záchranu Království vše co mohou. Využívají tak znalostí, které je jejich legendární děd naučil. Rup už do dění prakticky nezasahuje a pomáhá nadále Nakorovi, který přináší dobrou a špatnou zprávu a nutně potřebuje najít Puga, protože zlo musí být definitivně odstraněno. Schyluje se k poslednímu střetu sil.
Dojem z konce ságy je značně rozpačitý. Verdikt je zcela krutý. Pokud nejste fanoušci Feista, tak tuhle ságu určitě nečtěte, protože má význam jen pro ty, které Trhlinová sága fascinuje a mají k jejím hrdinům určitý sentimentální vztah. Po Trhlinové sáze doporučuji skončit Impériem, které je naprosto úžasné. Pokračovat v čtení dalších knih má smysl jen pro ty, kterým Feistův svět učaroval. Feist se literárně prakticky nevyvíjí a ani nevyužívá toho co mu vlastní svět nabízí. Jeho dílo je něco jako historická fantasy a podle mě je to velká škoda. 70%
(Poznámka: Ideální věk pro čtení bude tak 14 let a mám dojem, že pro dospělé už to opravdu moc není. Být mladší možná bych to vnímal mnohem lépe, těžko říct.)
Autorovy další knížky
1996 | Mág – Učedník |
1997 | Dcera Impéria |
1996 | Mág – Mistr |
2003 | Čestný nepřítel |
1996 | Stříbrný trn |
Závěr se opravdu povedl jako celá série u které jsem se nenudil