Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468167/bmid_hajovna-hXF-468167.jpg
4
1057
1057
Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce. Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Oporou jí je mimo manžela i kamarádka Hanka. Po propuštění z vězení se vrací na hájovnu ...... celý text
Přidat komentář
Život ve vojenském prostoru s ruskými vojáky, no to je parádně zajímavý námět! I ten příběh... Škoda jen, že je to pouhé vypravování.
Uplynulé dny jsem strávila s českými autorkami a neudělala jsem chybu. Kniha Hájovna je napsána velmi krásným jazykem, přečteni za dva dny.
Líbí se mi styl, to, že autorka nejde čtenáři na ruku a nechává spoustu věcí, situací atd. na naší fantazii.
Doporučuju všem!
Kniha s výborným námětem - my, co jsme to nezažili, se dozvídáme o době, v níž se žilo, a také zjišťujeme, jak se žilo v hájovně uprostřed lesů a ve vězení. Ale to všechno bohužel jen hrozně povrchově. Nemáme čas se do postav vcítit, autorka nám nic nepopisuje do podrobností, třetí část úplně uspěchá. Je to veliká škoda, námět měl určitě potenciál.
Námět zajímavý, zpracování bída - klouže po povrchu, nudné, rozhodně to ve mě žádné emoce nevzbudilo a navíc mě brutálně rozčilovaly vykřičníky za každou druhou větou, proboha proč? Nutila jsem se do čtení a musela jsem přeskakovat. Nechápu tolik kladných hodnocení, protože kdo čte hodně a má srovnání, tak tady asi bude zklamání. Nedoporučuji.
Za mě výborná kniha,obdivovala jsem hl hrdinku,co všechno dokázala,jak se s nepřízní osudu propašovala.A o tom to je.Za mě doporučuji
Hájovna...
Pro mě velice milé překvapení... Na knihu jsem narazil opět díky mým oblíbeným uživatelům zde na Databázi knih...
Je to taková čtenářská jednohubka (pouhých 216 stran), tak na dva večery, ale mimořádná čtivá... Budete se pohybovat v druhé polovině osmdesátých let a pak také v období sametové revoluce... Ke knize Vám nijak více neprozradím, snad jen, že by si určitě zasloužila Vaši pozornost...
Po přečtení mohu konstatovat, že bych tam viděl prostor pro pokračování... Mohlo by se třeba jmenovat Fara... ;-)
Knížka se mi velice líbila a moc dobře se mi četla... Potěšilo by mě, kdyby bývala měla klidně o nějakých 150 stránek navíc... ;-)
Koukal jsem se i na další knihy napsané Karlou Kubíkovou a rád bych si přečetl Spálená křídla... Knihu však nejde zakoupit a tak budu doufat v dotisk...
(SPOILER) Knížka se mi líbila. Ze začátku jsem si říkala,že je hodně povrchní,ale pak jsem si na to zvyklá,že nejde nijak do hloubky a tu hloubku, pocity jsem si začala domyslet sama a s autorkou jsme se hezky shodly, že jsem přesně chápala Lairiny kroky. Jen ten konec mi přišel takový uspěchaný. Anička nic nic, pak malý náznak a najednou se stěhuje.
Opravdu hluboky pribeh, i kdyz neni psan do hloubky spis povrchni vypraveni, coz nic nemeni na velice ctivem a smutnem pribehu, od ktereho se proste neda odejit jednoznacne doporucuji a davam plny pocet hvezdicek.
Velmi silný příběh, ve kterém si člověk zas a znovu uvědomí iracionalitu a absurditu doby minulé, a na druhé straně benefity svobodné doby. Přesto mi přišlo, že mohla být kniha psaná více poutavě.
Téma velmi silné podané formou jako byste nahlíželi do cizího deníčku. Nečekejte tedy žádnou propracovanou literaturu ani hlubokomyslné úvahy o životě. Je to velmi surové a je to tak dobře, protože zpracovat si to musíte sami v průběhu čtení a je pravda, že jsem měla nejmíň dvakrát chuť odložit knížku nedočtenou, protože v happyend jsem nedoufala. Doporučuju jako povinnou četbu všem, co mají doma jakoukoliv střelnou zbraň.
Tohle je opravdu nádherná kniha. Těžký osud, spousta emocí a i když má pár stran, tak je to skvělé čtení.
(SPOILER) Hořký román z doby, která vzala spoustě lidí kus jejich života. Stejně tak, jako Lindě. Čtení je to krásné, příběh má správné tempo a s hlavní hrdinkou jsem se vrátila do doby, kdy i u nás se zboží prodávalo v univermágach a zmínka o zvláštním pachu vyvolala i mou vzpomínku na cosi divného ve vzduchu v těch obchodech. I na sčoty, dřevěná počitadla, která pro mě byla naprosto nepochopitelná. Linda si vystála své. Nedovedu si představit, jak mohla zvládnout tolik let vězení a nezbláznit se tam! Matka od miminka, a oni jí nemohli dát podmínku, vždyť byla předtím netrestaná! A jakoby toto nestačilo, po vykonání trestu se s nadějí vrátila k dcerce, aby zjistila, že jí "maminku" v její nepřítomnosti dělá kamarádka Hanka a obsadila její místo i v manželské posteli. Linda měla vůbec na manžela smůlu, na první pohled suverén, pod povrchem nerozhodný a vyhýbající se řešením. Tomu docela vyhovovaly dvě ženy v domě a ani se netajil s tím, že žije s Hankou místo ní. Do toho ještě tchyně, kterou si tam Vojtěch přistěhoval, aby si ušetřil dojíždění za ní na vesnici. Lindě vlastní máma zemřela v době, kdy byla ve vězení a odtamtud ji ani na pohřeb nepustili. Naše knižní hrdinka byla smířená se situací, šlo jí jedině o dcerku, kvůli ní nedělala výstupy, jen pokorně čekala, až si ji získá. Aby toho nebylo málo, Hanka s Vojtěchem otěhotněla a tlak na rozvod nabíral na síle. Když Linda poznala, že je v hájovně navíc, chtěla bydlit samostatně. V domě tchyně, když ta žila na hájovně s nimi a dům byl prázdný. Nebyla příliš zdravá a přivodila si tam úraz, na který doplatila životem. Přišel rok 1989 a Vojtěch se dal na politiku. Na rodinu měl stále méně času, Linda mezitím kontaktovala Eriku, od které se dověděla úžasnou zprávu, že dostala svou vlastní farnost. Svitla jí naděje žít svým vlastním životem jinde a Erika souhlasila s jejím přistěhování na faru. Doma atmosféra houstla, Hanka nezvládala péči o obě děti a Lindina dcerka svou snahou starat se o malého Vojtíška teď překážela. Dávala najevo, že by bylo dobré, kdyby s ní Linda odešla. Tak se i stalo, na tu faru odjížděly spolu. ...... knížka skvělá, jen ten konec mi přišel tak trochu uspěchaný. Docela by se mi líbil i další díl.
Smutný příběh o tom jak pracovali komunistické soudy. Je pravdou že jsme nenáviděli Rusáky a mysleli jsme že jsou tu dočasně na věčné časy. Když přijeli Vojska Varšavská smlouvy na pomoc proti potlačení kontrarevoluce která tu nebyla, ležel jsem jako dvouměsíční mimino v nemocnici se zápalem středního ucha. Mamka myslela že bude válka, tak mě v vzala domů na revers. V devadesátých létech jsme byly s první dcerou na propichnutí uši kvůli naušnicim. Byla tam s náma i babička a sestřička s mamkou vzpomínali na první den okupace a chaoz v nemocnici i státě.Po revoluci jme očekávali většina že budeme neutrální stát a pomohli jsme rozkladu vojsk Varšavské smlouvy.
Dnes se nám po našich ulicích prohánějí opět cizí vojska, doufám že tu nebude vojenská základna. NATO se roztáhlo až k Ruským hranicím což není mírové jednáni. Uvidíme jak dlouho to Rusko vydrží,doufám že naše země se nestane bojiště těch kteří nepoznali válku a utrpení.
Emotivní příběh ze socialistických 80. let a osudu jedné mladé ženy. Vlastně i jejích blízkých osob. Ačkoli jsem po většinu času četby tohohle románu měl stažené hrdlo a necítil se komfortně, díky trpkostem zažívajících hlavní postavou Lindou, autorku musím vyzdvihnout.
Velmi dobře napsaná kniha o lidské síle, ztrátě svobody a dopadu socialismu nejen na hlavní postavu, ale na celou rodinu. Inspirováno skutečnou událostí.
Silný příběh o nezdolné ženě žijící v těžké době. Přečteno jedním dechem.
Ten příběh má vše potřebné. Je to útlá knížka, ale plná emocí. Postoje hlavní hrdinky chápu a souzním s ní.
Tahle kniha mě dostala. Skvěle napsaná, silný leč prostý příběh, dojemná... prostě výborná a netřeba dalších slov.
Knížka měla zajímavé téma, ale asi nic, co bych si přečetla podruhé. Nevím, jsou ve mě rozporuplné pocity.
Ani nevím jak se tahle knížka ke mně dostala. Asi mě zaujala svou obálkou a prostředím. Na začátku jsem měl pocit, že autorka používá takové strohé a nezúčastněné věty. Že hodně popisuje děj a nedává postávám moc prostor se ukázat v jasnějším světle. To se ale změnilo zhruba v půlce knížky. Dostalo to hodně psychologicky nádech a poslední třetina byla plna emocí. Jako trojnásobný táta jsem měl několikrát slzy v očích. Silný příběh, nijak veselý z okupovaného Československa pod totalitní vládou. Autorku jsem neznal a na její styl jsem si zvykl a bavil mě. Doporucuju určitě dočíst až do konce.
Štítky knihy
vězení, věznice 80. léta 20. století rodinné vztahy socialismus ze života mateřství české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce |
| 2017 | Spálená křídla |
| 2007 | Rafanda |
| 2008 |  Samoživitelka |
| 2024 | Dům na konci ulice |
(SPOILER) Jsem moc ráda za takový konec, protože mám doma dvě malé děti a prožívala jsem muka s hlavní hrdinkou. Jinak kniha byla zajímavá, emoční, dramatická, "nasírací"... Doporučuji.